Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatelky Anny Procházkové, proti platebnímu výměru č. 16/2016, vydanému dne 26. 10. 2016 Obecním úřadem Petříkov, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 12. 2016, brojila stěžovatelka proti v záhlaví označenému platebnímu výměru s odůvodněním, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
V citovaných ustanoveních zákona o Ústavním soudu má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, jestliže náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná [srov. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Ochrana ústavnosti totiž není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž přináleží všem orgánům veřejné moci (srov. čl. 4 Ústavy České republiky).
Stěžovatelka v předloženém návrhu napadá platební výměr Obecního úřadu Petříkov, vydaný dne 26. 10. 2016 pod č. 16/2016, jímž byla zavázána zaplatit místní poplatek za zhodnocení stavebních pozemků možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v částce 98 329 Kč. Jak Ústavní soud dotazem u Obecního úřadu Petříkov zjistil, stěžovatelka podala proti tomuto rozhodnutí, v souladu s jeho poučením, dne 14. 11. 2016 odvolání, které bylo dne 28. 12. 2016 postoupeno odvolacímu orgánu. Ze shora řečeného tak vyplývá, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, jež jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
Za dané situace Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh stěžovatelky, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost.
Dlužno ještě dodat, že Ústavní soud v projednávané věci nepřehlédl vadu ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení stěžovatelky (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), ale netrval na jejím odstranění, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. ledna 2017
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj