Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele H. D., zastoupeného JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem Praha 1, ul. 28. října 1001/3, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2005, čj. 28 Cdo 2469/2004 - 126, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2004, čj. 37 Co 292/2001 - 109, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dovolání stěžovatele proti zmíněnému usnesení krajského soudu zamítl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 28. 4. 2005, čj. 28 Cdo 2469/2004 - 126.
Obecné soudy srozumitelně uvedly, jaké právní následky vyvolalo opravné usnesení městského soudu ze dne 20. 4. 2001 a z jakých důvodů nebylo možné odvolání stěžovatele proti rozsudku městského soudu ze dne 10. 10. 2000, podané po zmíněném opravném usnesení, posoudit jako včasné. Rozhodnutí krajského soudu je postaveno na důvodech, které jsou logické a ústavně souladné. Stejně tak je i usnesení Nejvyššího soudu ústavně konformní. Postupem ani rozhodnutími obecných soudů nedošlo k porušení žádného z ústavně zaručených základních práv stěžovatele.
Ústavní soud připomíná, že zákon o Ústavním soudu rozeznává, v ustanovení § 43 odst. 2 písm. a), jako zvláštní kategorii návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, bude tato bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.
Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele v řízení před obecnými soudy, odmítl jeho ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2007
Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu