Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti J. K. a J. K., obou zastoupených JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem se sídlem Ostravská 2966, Rožnov pod Radhoštěm, proti zásahu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci spočívajícímu ve zpětvzetí návrhu na schválení dohody o vině a trestu č. j. 2 KZV 7/2018-1027 ze dne 5. 1. 2024 ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 T 6/2021, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelé ústavní stížností brojí proti tzv. jinému zásahu státního zástupce krajského státního zastupitelství v probíhajícím trestním řízení. Zásah má spočívat v tom, že státní zástupce vzal zpět návrh na schválení dohody o vině a trestu, kterou stěžovatelé a státní zástupce uzavřeli.
2. Ústavní stížnost však není přípustná, protože stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
3. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky nápravy. Řízení před Ústavním soudem je tak jakousi poslední "záchrannou brzdou", nikoliv "zkratkou", kterou by bylo možné obcházet standardní možnosti, jak dosáhnout ochrany svých práv v rámci justiční soustavy. Je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 247/23 , bod 10; III. ÚS 1414/21, body 5-7; II. ÚS 1424/10, body 4-5; I. ÚS 236/04 či III. ÚS 62/95 ; rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
4. V posuzované věci probíhá trestní řízení a Ústavnímu soudu do něj nepřísluší zasahovat, dokud budou existovat jiné prostředky k ochraně práv stěžovatelů. V probíhajícím trestním řízení jich přitom podle trestního řádu existuje mnoho. Ústavní soud navíc za účinný prostředek nápravy, který je před podáním ústavní stížnosti nutné vyčerpat, považuje také podnět k výkonu dohledu podle § 12d nebo § 12e zákona o státním zastupitelství. Tato ustanovení zakotvují dohled (tzv. vnitřní a vnější) nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti [srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 1565/14 , bod 31; a
I. ÚS 860/15 , bod 51; a tyto nálezy respektující usnesení, např. sp. zn. IV. ÚS 247/23 , bod 10; I. ÚS 914/22, bod 7; I. ÚS 34/19, bod 10; IV. ÚS 1823/18 či I. ÚS 2742/19 ).
5. Domnívají-li se stěžovatelé, že v jejich případě došlo k porušení základních práv, mají možnost tyto své námitky uplatnit uvnitř soustavy orgánů činných v trestním řízení. Teprve až v rámci trestního řízení nebude existovat jiná možnost nápravy, je možné podat ústavní stížnost jako onu poslední "záchrannou brzdu". Ochranu základním právům musejí poskytovat všechny orgány veřejné moci, nejen Ústavní soud.
6. Nadto je však třeba podotknout, že stěžovatelé v ústavní stížnosti ani nikterak nevysvětlují, proč by měla namítaná nezákonnost postupu státního zástupce představovat porušení základního práva na soudní ochranu. Na první pohled se jeví, že státní zástupce svým zpětvzetím návrhu na dohodu o vině a trestu právě umožní naplnění práva na soudní ochranu v plné míře, protože ve věci stěžovatelů proběhne celé řízení před trestními soudy. Základní právo na dohodu o vině a trestu přitom ústavní pořádek nezná a stěžovatelé to ani netvrdí.
7. Ústavní soud tak stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. dubna 2024
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj