Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti M. H., zastoupeného JUDr. MUDr. Josefem Rauchem, advokátem se sídlem Okružní 147, Meziboří, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově č. j. 2 ZT 372/2023-7 ze dne 16. 1. 2024 a usnesení Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, služba kriminální policie a vyšetřování, územní odbor Chomutov, OOK 2. oddělení, č. j. KRPU-144980-23/TČ-2023-040372 ze dne 7. 12. 2023, za účasti Okresního státního zastupitelství v Chomutově a uvedeného útvaru Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel brojí proti usnesení příslušného útvaru Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje o zahájení trestního stíhání a proti usnesení dozorujícího státního zástupce o zamítnutí stížnosti proti u usnesení krajského ředitelství policie.
2. Ústavní stížnost však není přípustná, a Ústavní soud se jí tak nemůže věcně zabývat.
3. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky nápravy. Řízení před Ústavním soudem je tak jakousi poslední "záchrannou brzdou", nikoliv "zkratkou", kterou by bylo možné obcházet standardní možnosti, jak dosáhnout ochrany svých práv v rámci justiční soustavy. Je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 247/23 bod 10; III. ÚS 1414/21 body 5-7; II. ÚS 1424/10 body 4-5; či
; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
4. Ústavní soud přitom považuje za účinný prostředek nápravy, který je před podáním ústavní stížnosti nutné vyčerpat, také podnět k výkonu dohledu podle § 12d nebo § 12e zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Tato ustanovení zakotvují dohled (tzv. vnitřní a vnější) nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti [srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 1565/14 bod 31; a
I. ÚS 860/15 bod 51; a tyto nálezy respektující usnesení, např. sp. zn. IV. ÚS 247/23 bod 10; I. ÚS 914/22 bod 7; I. ÚS 34/19 bod 10; IV. ÚS 1823/18 či I. ÚS 2742/19 ).
5. Stěžovatel napadá usnesení policie a státního zástupce, netvrdí však (a ani to neprokázal), že by před podáním ústavní stížnost využil výše uvedené další prostředky nápravy. Taková ústavní stížnost je proto předčasná a Ústavnímu soudu nepřísluší se jí věcně zabývat (viz obdobné řešení např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 3231/23 ,
I. ÚS 1612/23 ,
,
či
IV. ÚS 1188/22 ).
6. Domnívá-li se stěžovatel, že v jeho případě došlo k porušení základních práv, jak tvrdí v ústavní stížnosti, má možnost tyto své námitky uplatnit uvnitř soustavy orgánů činných v trestním řízení. Teprve až v rámci trestního řízení nebude existovat jiná možnost nápravy, je možné podat ústavní stížnost jako onu poslední "záchrannou brzdu". Ústavní soud však připomíná, že ochranu základním právům musejí poskytovat všechny orgány veřejné moci, nejen Ústavní soud.
7. Ústavní soud nadto upozorňuje, že do probíhajícího trestního řízení obvykle zasahuje jen zcela výjimečně. Proces zjišťování, poznávání a hodnocení skutečností, na nichž je posléze postaveno meritorní rozhodnutí, totiž představuje kontinuální a probíhající proces. I když je ústavní stížnost přípustná, Ústavní soud takovému návrhu vyhoví jen v případech, kdy došlo k porušení základních práv. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, nikoliv ochráncem procesně zcela bezchybného trestního řízení, a to tím spíše v situacích, kdy trestní řízení ještě probíhá a některé vady lze později zhojit (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 364/03 ).
8. V této fázi řízení každopádně Ústavnímu soudu nezbývá, než ústavní stížnost jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. března 2024
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj