Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele E. G., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Všehrdy, zastoupeného Mgr. Martinem Čaňkem, advokátem sídlem Dolní náměstí 679/5, Jablonec nad Nisou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 55 To 17/2024-207 ze dne 16. ledna 2024 a Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 1 PP 11/2023-188 ze dne 8. prosince 2023, a o návrhu na přednostní projednání, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Okresní soud v Jablonci nad Nisou ("soud prvního stupně") zamítl žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Následnou stížnost Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ("stížnostní soud") zamítl.
2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), popisuje průběh řízení ve své věci. Žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podal dne 19. března 2023, doplnil ji dne 2. května 2023, a soud prvního stupně o ní rozhodl dne 8. prosince 2023; nerozhodl tedy do 30 dní (§ 333 odst. 1 trestního řádu), ale až po 264 dnech, aniž by k tomu byly důležité důvody.
Podle § 331 odst. 5 trestního řádu může být nový návrh na podmíněné propuštění podán vždy po uplynutí 6 měsíců od právní moci předchozího rozhodnutí a popsaným postupem byla tato lhůta nepřiměřeně prodloužena. Stěžovatel v tom spatřuje porušení svého základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a navrhuje zrušit napadená rozhodnutí. Současně navrhuje, projednání své věci mimo pořadí podle § 39 zákona o Ústavním soudu.
3. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) a zasáhne pouze při nejzávažnějších pochybeních, je-li takovým pochybením současně porušeno základní právo nebo svoboda. Ne každý postup obecného soudu, byť by byl podle jednoduchého práva vadný, takový zásah působí.
4. Z usnesení soudu prvního stupně vyplývají důvody, pro které žádosti stěžovatele nevyhověl a stížnostní soud potvrdil správnost takového rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tvrzené průtahy byly součástí i stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně, zabýval se stížnostní soud podrobně rovněž okolnostmi délky řízení.
5. Z odůvodnění usnesení stížnostního soudu i ze zjištění Ústavního soudu se podává, že žádost o podmíněné propuštění byla podána dne 20. března 2023 a stěžovatel následně požádal o přiznání bezplatné obhajoby. Soud prvního stupně jej vyzval k prokázání nemajetnosti a vyžádal informace od příslušných orgánů. Usnesením č. j. 1 PP 11/2023-106 ze dne 26. května 2023 byl návrh na bezplatnou obhajobu zamítnut, avšak stížnostní soud toto rozhodnutí zrušil (usnesení č. j. 55 To 209/2023-118 ze dne 27. června 2023) a soudu prvního stupně uložil věc znovu projednat.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl mezitím přemístěn do věznice Kynšperk nad Ohří, tedy mimo obvod soudu prvního stupně, byl spis usnesením č. j. 1 PP 11/2023-124 ze dne 18. července 2023 postoupen Okresnímu soudu v Sokolově, který rovněž měl za to, že není soudem místně příslušným, a proto usnesením sp. zn. 35 PP 118/2023 ze dne 1. srpna 2023 věc postoupil Vrchnímu soudu v Praze, který 2023 rozhodl o místní příslušnosti soudu prvního stupně (usnesení č. j. 1 Ntd 2/2023-132 ze dne 31. srpna 2023).
Následně soud prvního stupně objasnil majetkové poměry stěžovatele, přiznal mu nárok na bezplatnou obhajobu (č. j. 1 PP 11/2023-146 ze dne 13. října 2023) a dne 13. listopadu 2023 mu ustanovil obhájce (Mgr. Martin Čaněk). Dne 8. prosince 2023 vydal soud prvního stupně napadené usnesení.
6. Podle § 333 odst. 1 trestního řádu platí, že "[n]ebrání-li tomu důležité důvody, je třeba o návrhu rozhodnout nejpozději do 30 dnů od doručení soudu." Jde o lhůtu pořádkovou, jejímž nedodržením nenastávají žádné právní důsledky (zánik práva apod.), a má vést k rychlému projednání věci. Za důležité důvody se považují "především překážky, pro které nebylo možné rozhodnout, ať již důkazní nebo ryze procesní povahy. Marným uplynutím třicetidenní lhůty nastupuje obecná povinnost soudu projednat věc co nejrychleji." (srovnej Šámal, P. a kol. Trestní řád III. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2013, s. 3814). Z výše uvedeného vyplývá, že objektivně existovaly důvody znemožňující dodržení uvedené pořádkové lhůty, byly důležité pro řízení a nejednalo se tedy o zbytečné průtahy ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny.
7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný, přičemž považoval za účelné jeho projednání mimo pořadí
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. května 2024
Jan Wintr v. r. předseda senátu