" k $ 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenč- ních sporů O žalobě proti rozhodnutí velitele vojenského útvaru ve věci povinnosti vojáka z povolání k náhradě škody ze služebního poměru je příslušný roz- hodnout soud ve správním soudnictví.
Při řešení vzniklého sporu o pravo- moc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví vycházel zvláštní senát z následujících závěrů: Věci vyplývající ze služebního poměru vojáků z povolání (nyní upravené přede- vším zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) nelze pro jejich povahu pova- žovat za věci soukromoprávní (především pracovněprávní). Služební poměr je (i byl) charakterizován jako institut veřejného práva; byl považován za právní poměr stát- ně zaměstnanecký. Tento právní poměr ne- vzniká smlouvou, ale mocenským aktem služebního orgánu ($ 5 cit. zákona - roz- hodnutím o -povolání do služebního pomě- ru) a po celou dobu svého průběhu se vý- razně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak typickým poměrem sou- kromoprávním, kde účastníci mají rovné postavení.
To se projevuje v právní úpravě týkající se průběhu a změny služebního po- měru (část druhá hlava II cit. zákona), ká- zeňské pravomoci, kázeňských odměn, ká- zeňských trestů a jejich ukládání (Část třetí hlava III téhož zákona), zániku služebního poměru (část druhá hlava III tohoto záko- na), jakož i dalších případů rozhodování služebních orgánů. Nejinak je tomu u roz- hodování o odpovědnosti vojáka za škodu způsobenou státu (část sedmá cit. zákona). Právní povaha služebního poměru vo- jáka z povolání postihuje zvláštní povahu „zaměstnavatele“ jako primárního nosite- le veřejné moci, potřebu pevného začle- nění vojáka do organismu veřejné moci a účast na jejím výkonu.
Tato potřeba zasa- huje tak daleko, že tu nejde o modifikaci soukromoprávního poměru, ale (stejně ja- ko u některých dalších kategorií veřej- ných a zvláště státních zaměstnanců) o specifický státně zaměstnanecký poměr veřejného práva. Vodítkem může být i cha- rakter právní úpravy, kdy právě u služeb- ních poměrů má tato úprava kodexový charakter a použití zákoníku práce je buď vůbec nebo z převážné části vyloučeno. Co do další argumentace je možno odkázat na rozsudek Nejvyššího správní- ho soudu ze dne 30.
10. 2003, čj. 6 As 29/2003-97, publikovaný ve Sbírce roz- hodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 415/2004 Sb. NSS. I když toto roz- hodnutí se týká propuštění ze služební- ho poměru příslušníka Policie České re- publiky [$ 106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb.], jsou v něm uvedené po- drobné úvahy a závěry natolik obecné, že je možno je vztáhnout i na rozhodová- ní o povinnosti vojáka z povolání k ná- hradě škody ze služebního poměru. Coda) 616 Řízení před soudem: poučovací povinnost soudu; vady podání k $ 35 odst. 7, $ 36 a $ 37 soudního řádu správního I.
Rozsah poučovací povinnosti soudu 0 procesních právech v soudním řízení správním ($ 36 odst. 1 s. ř. s.) je dán újmou, která by mohla postih- 702 === ——uuu=====————<—Ť————————7 nout účastníka řízení; to platí i o povinnosti poučit účastníka řízení o mož- nosti ustanovit zástupce pro řízení soudem (6 35 odst. 7 s. ř. s.).
II. Nedostatek formy výzvy k odstranění vad podání ($ 37 odst. 5 s. ř. s. ) sám osobě není takovou vadou, která by měla za následek nezákonnost roz- hodnutí.
Spor o pravomoc mezi Krajským soudem v Brně a Městským soudem v Brně, za účasti žalobce npor. Ing, Petra J. v L. a žalovaného Vojenského útvaru 2802 Olo- mouc, o povinnost vojáka z povolání uhradit způsobenou škodu.