Na 143/2018- 14 - text
Na 143/2018 - 15 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Mrákotou v právní věci žalobce: nezl. M. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, ve věci žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti,
I. Zástupcem žalobce pro řízení o kasační stížnosti s e u s t a n o v u j e Mgr. Lukáš Seibert, advokát se sídlem Sokolská třída 1204/8, Ostrava.
II. Nejvyšší správní soud v y z ý v á shora ustanoveného zástupce, aby ve lhůtě 1 (jednoho) měsíce od doručení tohoto usnesení vyčíslil hotové výdaje a odměnu za zastupování a sdělil, zda je plátcem daně z přidané hodnoty či nikoliv, a pokud ano, aby tuto skutečnost též doložil osvědčením o registraci, a dále aby sdělil číslo bankovního účtu, na který bude možno přiznanou odměnu poukázat.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 26. 6. 2018 doručen návrh žalobce (dále jen „stěžovatel“) podaný prostřednictvím jeho matky - zákonné zástupkyně na ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 8. 6. 2018, č. j. 20 Ad 9/2018 - 37 (dále jen „napadený rozsudek“). Tímto rozsudkem krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2018, č. j. MPSV-2018/29052-923, sp. zn. SZ/MPSV-2017/182116-923, jímž nebyl stěžovateli přiznán příspěvek na péči.
[2] Zákonná zástupkyně stěžovatele navrhla, aby zástupcem stěžovatele byl ustanoven Mgr. Lukáš Seibert, advokát, neboť je s věcí obeznámen, sídlí blízko bydliště stěžovatele a zákonná zástupkyně stěžovatele mu plně důvěřuje. K osobním a majetkovým poměrům uvedla, že je (společně s nemocným synem) v tíživé finanční situaci, žije pouze z výpomoci svých blízkých, nepobírá žádné dávky pomoci v hmotné nouzi, je nemajetná a pobírá pouze částečný invalidní důchod. Majetkové a osobní poměry byly doloženy prohlášením o osobních a majetkových poměrech, z něhož plyne, že stěžovatel žije se svou matkou - samoživitelkou ve společné domácnosti, matka je rozvedená, výživné (alimenty) na syna (stěžovatele) je placeno pouze nepravidelně, matka nepracuje z důvodu snížené pracovní způsobilosti (postižení a onkologické onemocnění), pobírá jen částečný invalidní důchod, má dluhy u města Ostrava a společností ČEZ a RWE v celkové výši 44 900 Kč, měsíčně musí hradit místní poplatky a nájemné ve výši 33 000 Kč. Dále bylo doloženo rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne 7. 9. 2016 o nepřiznání příspěvku na bydlení a oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 12. 2017 o zvýšení matce stěžovatele vypláceného invalidního důchodu na částku 5693 Kč měsíčně.
[3] Podle § 35 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby platí v takovém případě stát. Byla-li navrhovateli ustanovena zástupcem některá z osob uvedených v odstavci 2, která je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu; to samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání a plátcem daně je tato právnická osoba. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.
[4] Podle § 120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[5] Z § 35 odst. 9 s. ř. s. vyplývá, že navrhovateli lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
[6] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[7] Z § 35 odst. 9 s. ř. s. dále plyne, že návrh na ustanovení zástupce lze připustit ještě před podáním samotného návrhu (zde kasační stížnosti) a zahájením řízení, například tehdy, pokud se osoba hodlá obrátit na soud a nachází se ve stavu vážné a objektivní (tj. složitostí věci či jejího právního postavení dané) nejistoty o tom, jakým konkrétním procesním postupem má svou právní pozici hájit. Povinností navrhovatele je ve své žádosti poměrně přesně vymezit, co má být předmětem řízení, jež hodlá zahájit, a z čeho usuzuje, že došlo k porušení jeho veřejných subjektivních práv (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 2 As 2/2006 - 50, publ. pod č. 1011/2007 Sb. NSS; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Za situace, kdy osoba požádá o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, dochází ke stavení lhůty pro její podání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2007, č. j. 2 As 81/2006 - 165).
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel dostatečně vymezil, co má být předmětem řízení o kasační stížnosti, jež hodlá zahájit, a kterým rozhodnutím se cítí být dotčen na svých právech. Stěžovatel rovněž popsal důvody, pro které se domnívá, že se nachází ve stavu nejistoty ohledně způsobu jeho obrany proti rozhodnutí, s nímž nesouhlasí.
[9] U stěžovatele je splněna první podmínka pro ustanovení zástupce, neboť jsou u něj dány podmínky pro osvobození od soudního poplatku. Stěžovatel požádal o ustanovení zástupce za účelem podání kasační stížnosti. Pokud by byla podána, nelze ji v daném okamžiku považovat za zjevně neúspěšnou. S ohledem na výše uvedené poměry zdejší soud rovněž seznal, že stěžovatel nemá dostatečné prostředky a byly by dány důvody pro osvobození od soudního poplatku za podání kasační stížnosti.
[10] Co se týče druhé podmínky pro ustanovení zástupce, Nejvyšší správní soud konstatuje, že řízení o kasační stížnosti, pro které je ustanovení zástupce navrhováno, je v tomto ohledu specifické, neboť zastoupení advokátem je jednou ze zákonných podmínek řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Naplnění uvedené podmínky tak není třeba blíže zkoumat; zákonem vyžadovaná potřeba ve smyslu § 35 odst. 9 s. ř. s. se zde předpokládá.
[11] Vzhledem k tomu, že jsou v daném případě splněny obě podmínky podle § 35 odst. 9 s. ř. s., ustanovil Nejvyšší správní soud zástupcem stěžovatele Mgr. Lukáše Seiberta, advokáta, který je dle tvrzení zákonné zástupkyně stěžovatele s jeho případem obeznámen a sídlí v blízkosti jeho bydliště.
[12] Závěrem Nejvyšší správní soud opětovně poznamenává, že je nezbytné dodržet dvoutýdenní lhůtu pro podání kasační stížnosti, která běží ode dne doručení rozsudku krajského soudu stěžovateli (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Uvedená lhůta neběží od okamžiku podání návrhu na ustanovení zástupce až do právní moci tohoto usnesení, kterým byl zástupce ustanoven.
P o u č e n í :
Pokud ustanovený zástupce nesplní výzvu k vyčíslení hotových výdajů a odměny včetně daně z přidané hodnoty a ke sdělení čísla bankovního účtu, bude o hotových výdajích, odměně a způsobu platby rozhodnuto na základě skutečností zřejmých ze spisu. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. června 2018
Mgr. Ondřej Mrákota předseda senátu