Nao 103/2025- 19 - text
Nao 103/2025-20 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Lenky Bursíkové v právní věci žalobce: Mgr.
V. V., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2025, č. j. 31 A 31/2025-8, o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Brně Mgr. Petra Šebka, Mgr. Jana Jiráska a JUDr. Václava Štencla a soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 As 72/2025,
I. Námitka podjatosti soudců Krajského soudu v Brně Mgr. Petra Šebka, Mgr. Jana Jiráska a JUDr. Václava Štencla se odmítá.
II. Soudci šestého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Mgr. Ing. Veronika Juřičková a JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 72/2025.
[1] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) v záhlaví uvedeným usnesením odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vyvěšení rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 23. 1. 2025, č. j. 10 As 78/2024-126, v plném znění na úřední desku žalovaného.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) dne 29. 5. 2025 kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 6 As 72/2025. Již předtím podáním ze dne 21. 5. 2025 vznesl námitku podjatosti soudců krajského soudu, kteří rozhodovali ve věci sp. zn. 31 A 31/2025, a všech soudců NSS.
[3] Podjatost soudců stěžovatel odůvodnil tím, že krajský soud je pod tlakem NSS, který systematicky pomáhá spolku Anděl na cestě, z.s. (dále jen „spolek“), unést důkazní břemeno ohledně právní moci rozsudku. Krajský soud nemůže pod tlakem NSS neutrálně rozhodovat. Tvrdí, že pomoc spolku musela schválit státní správa NSS. Řadový soudce by si to prý nedovolil. Ve spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen „obvodní soud“) navíc našel žádost spolku o zaslání rozsudků NSS ve věcech sp. zn. 5 As 344/2018 a sp. zn. 6 As 106/2020 s vyznačenou doložkou právní moci.
[4] Namítal-li stěžovatel podjatost soudců krajského soudu ve složení Mgr. Petr Šebek, Mgr. Jan Jirásek a JUDr. Václav Štencl, rozhodujících ve věci sp. zn. 31 A 31/2025, NSS konstatuje, že vůči nim námitku podjatosti uplatnil až v době po pravomocném skončení věci. Krajský soud napadené usnesení vydal dne 13. 5. 2025, právní moci nabylo dne 20. 5. 2025. Stěžovatel však svou námitku podjatosti uplatnil až dne 21. 5. 2025. Soudci krajského soudu se k námitce vyjádřili a uvedli, že k věci ani účastníkům nemají žádný vztah. Skutečnosti uvedené v námitce jim nejsou známy. Při rozhodování věci nezaznamenali žádný „tlak NSS“. Podstatné ovšem je, že stěžovatel uplatnil námitku podjatosti až po pravomocném skončení řízení. Dopadá na ni tedy právní názor vyslovený v usnesení NSS ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013-7: „Podá-li účastník v řízení o žalobě návrh na vyloučení soudců z projednání a rozhodnutí věci (námitku podjatosti) až poté, kdy je řízení pravomocně skončeno, je nutno takovýto návrh pro nedostatek podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout.“ Návrh směřující proti soudcům krajského soudu proto NSS výrokem I. odmítl.
[5] Co se týče námitky podjatosti vůči všem soudcům NSS, situací, kdy námitka podjatosti směřuje vůči všem či více soudcům určitého soudu, ačkoli věc již byla přidělena konkrétním soudcům, se NSS zabýval opakovaně. Například v usnesení ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005-34, uvedl, že pokud je „účastníkem vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod k vyloučení“. NSS v usnesení ze dne 9. 4. 2025, č. j. Nao 26/2025-64, bod 21, dále konstatoval, že „musí rozhodnout o námitce podjatosti pouze ohledně těch soudců, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat“. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. o námitce podjatosti rozhoduje NSS.
[6] NSS proto v tomto usnesení posuzoval pouze nepodjatost soudců šestého senátu, kteří mají dle rozvrhu práce o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2025, č. j. 31 A 31/2025-8, rozhodnout ve složení JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Mgr. Ing. Veronika Juřičková a JUDr. PhDr. Štěpán Výborný. Obsahově shodnou námitku podjatosti přitom stěžovatel uplatnil ve více řízeních, která u NSS vede, a tato námitka byla již opakovaně shledána nedůvodnou (například usnesení NSS ze dne 31. 10. 2024, č. j. Nao 160/2024-64, ze dne 19. 6. 2025, č. j. Nao 77/2025-27, nebo ze dne 27. 6. 2025, č. j. Nao 92/2025-31). Není důvod se v této věci od již vyslovených závěrů jakkoli odchýlit.
[7] Členové šestého senátu NSS ve vyjádření ke vznesené námitce podjatosti uvedli, že se v projednávané věci sp. zn. 6 As 72/2025 necítí být podjatí, neboť k účastníkům řízení nemají žádný osobní poměr (vztah) a nemají zájem ani na výsledku řízení.
[8] Námitka podjatosti není důvodná.
[9] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[10] Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[11] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon dle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16).
[12] Stěžovatel ve své námitce zmínil dva rozsudky NSS s vyznačenou doložkou právní moci, které NSS zaslal na žádost spolku obvodnímu soudu.
[13] Prvně šlo o rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 344/2018-51. NSS v něm vyhověl kasační stížnosti žalobce, přičemž nynější stěžovatel vystupoval jako jeho právní zástupce. Zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta, tedy nynějšího stěžovatele. Po vydání rozsudku spolek požádal NSS o zaslání rozsudku opatřeného doložkou právní moci za účelem poskytnutí rozsudku obvodnímu soudu. To spolek odůvodnil tím, že mu byla postoupena pohledávka na náhradu nákladů řízení, neboť advokát žalobce (nynější stěžovatel) nevydal žalobci náklady řízení, které mu byly rozsudkem přiznány. V reakci na tuto žádost asistent soudce JUDr. Jakuba Camrdy, který byl tehdy předsedou senátu rozhodujícím ve věci, zaslal tento rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci přímo obvodnímu soudu.
[14] Z právě uvedeného vyplývá, že soudci JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Mgr. Ing. Veronika Juřičková a JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, se nijak nepodíleli na jednání, resp. zaslání rozsudku obvodnímu soudu, které stěžovatel považuje za nezákonné a ze kterého dovozuje podjatost soudců. Výše uvedenou věc řešil pátý senát NSS, nikoliv šestý senát. Již z tohoto důvodu nemůže být dána jejich podjatost, aniž by se NSS musel zabývat důvodností argumentace stěžovatele ohledně závadnosti tohoto postupu.
[15] Zadruhé stěžovatel zmínil rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2020, č. j. 6 As 106/2020-41. NSS v něm opět vyhověl kasační stížnosti, avšak jiného žalobce. Stěžovatel byl opět jeho právním zástupcem. Procesní postup v této věci je shodný s výše uvedeným postupem ve věci sp. zn. 5 As 344/2018. Ve zkratce lze uvést, že NSS žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám stěžovatele. Stejně jako v první věci spolek požádal NSS o zaslání rozsudku opatřeného doložkou právní moci za účelem poskytnutí rozsudku obvodnímu soudu. Odůvodnění žádosti spolku byla v obou případech identická. V reakci na tuto žádost asistentka předsedy senátu JUDr. Ing. Filipa Dienstbiera zaslala tento rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci přímo obvodnímu soudu.
[16] K zaslání druhého namítaného rozsudku NSS uvádí, že ve věci sice rozhodoval totožný (šestý) senát, i přes to však stěžovatelova argumentace nemůže obstát. Stěžovatel totiž zaslal soudu ničím nepodložené obvinění všech soudců NSS bez toho, aby svá tvrzení konkrétněji vysvětlil. Neuvádí, jaký vztah by měli mít k účastníkovi řízení, ani jaký zájem by měli mít na rozhodnutí ve věci. Jedná se o pouhá subjektivní, ničím nepodložená prohlášení. K vyloučení soudce nicméně musí existovat přinejmenším opodstatněná obava, že není zcela nestranný. Soud může námitku podjatosti posoudit pouze na základě přesnějších indicií.
[17] Protože NSS neshledal žádné důvody, které by podjatosti soudců nasvědčovaly, neshledal námitku podjatosti důvodnou, a rozhodl proto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 8. srpna 2025
Pavel Molek předseda senátu