Ústavní soud Usnesení ústavní

Pl.ÚS 1/99

ze dne 1999-01-28
ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.1.99

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Klokočkou ve věci návrhu P.K., zastoupeného advokátem JUDr. J.Š., o návrhu na zrušení ustanovení § 40 odst. 1 písm. e), § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), takto:

Návrh se odmítá.

Svým návrhem ze dne 7. 12. 1998 se navrhovatel domáhá kromě zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 10 Ca 201/98-25, ze dne 23. 9. 1998, také zrušení právního předpisu podle ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb.,o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, který jsou ustanovení § 40 odst. 1 písm. e), § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních).

Protože v daném případě byly splněny předpoklady pro přerušení řízení, senát Ústavního soudu řízení o ústavní stížnosti usnesením ze dne 20. ledna 1999 přerušil a věc postoupil plénu Ústavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy.

Ze spisu Ústavního soudu, sp. zn. PI. ÚS 16/98, bylo zjištěno, že dne 10. 4. 1998 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele Ing. J.B., který obsahuje návrh na zrušení ustanovení § 44 odst. 1 písm. d) zákona o střelných zbraních. Dále ze spisu sp. zn. PI. ÚS 27/98 bylo zjištěno, že dne 19. 8. 1998 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele P.M., který obsahuje návrh na zrušení ustanovení § 44 odst. 2 zákona o střetných zbraních. Obě věci byly usnesením pléna Ústavního soudu spojeny a nadále bude věc vedena pod

sp. zn. Pl. ÚS 16/98

.

Je tedy zřejmé, že u Ústavního soudu již probíhá řízení v téže věci, zahájené dne 10. 4. 1998 (§ 27 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Skutečnost, že navrhovatel navíc žádá také zrušení ustanovení § 40 odst. 1 písm. e) zákona o střelných zbraních, neznamená, že by se jednalo o věcně odlišný návrh, o němž by bylo třeba vést samostatné řízení.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítl, neboť shledal, že návrh podaný podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nepřípustný.

Ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 shora citovaného zákona je návrh nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná. Podmínky uvedených ustanovení jsou v souzené věci splněny, protože v téže věci jedná Ústavní soud v řízení vedeném pod sp. zn. PI. ÚS 16/98. Projednání návrhu vedeného pod

sp. zn. Pl. ÚS 1/99

tedy brání překážka věci zahájené. Navrhovatel má však právo účasti na jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soud návrh odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 28. ledna 1999

prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu