Vyhláška města Frýdek-Místek o omezení pořádání hudebních produkcí
129/2001 Sb.
N 52/21 SbNU 445
Vyhláška města Frýdek-Místek o omezení pořádání hudebních produkcí
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud
rozhodl v plénu o návrhu přednosty Okresního
úřadu ve Frýdku Místku na zrušení obecně závazné vyhlášky města
Frýdku Místku ze dne 29. 9. 1998, č. 11/98, o omezení pořádání
hudebních produkcí ve městě Frýdek-Místek, takto:
Návrh se zamítá.
Přednosta Okresního úřadu ve Frýdku-Místku (dále jen
"navrhovatel") návrhem ze dne 10.12.1999 Ústavnímu soudu navrhl
zrušení v záhlaví uvedené obecně závazné vyhlášky, jejíž znění je
následující:
Vyhláška č. 11/98
o omezení pořádání veřejných hudebních produkcí ve městě
Frýdek-Místek
Městské zastupitelstvo ve Frýdku-Místku schválilo dne 29. 9. 1998 podle § 36 odst. 1, písm. f), § 16 a § 17 odst. 1 zákona ČNR
č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění změn
a doplňků, tuto obecně závaznou vyhlášku"
Článek 1
Pořádání veřejných produkcí
1. Na území města Frýdku-Místku a jeho místech částech je možno
pořádat veřejné hudební produkce od 8,00 do 24,00 hodiny. V pátky
a soboty lze pořádat veřejné hudební produkce až do 01.00 hodiny. U příležitosti vítání Nového roku (tj. 1. 1. každého roku) lze
pořádat veřejné hudební produkce i po 01.00 hodině. 2. Veřejnými hudebními produkcemi se pro účely této vyhlášky
rozumí veřejnosti přístupné provádění hudebních a tanečních
produkcí, taneční zábavy, vystoupení estrádních umělců, artistů,
podniky lidové zábavy, diskoték, stejně tak i veřejně přístupné
provozování reprodukované hudby. Článek 2
Kontrola a sankce
1. Dodržování této obecně závazné vyhlášky kontrolují pověření
pracovníci Městského úřadu ve Frýdku-Místku. 2. Právnickým osobám a podnikatelům, kteří při výkonu
podnikatelské činnosti poruší tuto vyhlášku, může Městská rada ve
Frýdku - Místku uložit pokutu dle § 50 zákona č. 367/1990 Sb.,
o obcích, v platném znění, až do výše 100 000,- Kč, nebude-li se
jednat o trestný čin dle trestního zákona. Článek 3
Závěrečná ustanovení
Výjimky z ustanovení vyhlášky může udělit městská rada. Článek 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po dnu jejího vyhlášení."
Navrhovatel dospěl k závěru, a to i s přihlédnutím
k dřívější judikatuře Ústavního soudu, že předmětná vyhláška
odporuje zákonu, neboť nad jeho rámec reguluje provozování
veřejných hudebních produkcí na celém správním území města
Frýdku-Místku. Tím jednostranně zakládá povinnosti právnických
a fyzických osob v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
(dále jen "Listina"). V odůvodnění svého návrhu dále uvádí, že
zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku je sice
v samostatné působnosti obce, není však úkolem ani v pravomoci
obce v oblasti samostatné působnosti regulovat provozní dobu
podnikatelských aktivit a pohostinských zařízení, byť
v souvislosti s možným narušením veřejného pořádku (resp. dodržováním nočního klidu). Dále navrhovatel s odkazem na
ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo
podnikat a provozovat hospodářskou činnost a na čl. 26 odst.
2
Listiny, podle něhož podmínky a omezení pro výkon určitých
povolání nebo činností může stanovit pouze zákon, poukazuje na to,
že v českém právním řádu nebyl vydán zákon, jenž by umožňoval
omezit provozní dobu pohostinských a podnikatelských zařízení,
oprávněných provozovat veřejné hudební produkce, jak jsou
definovány v čl. 1 odst. 2 předložené vyhlášky. Vyhláška určující
meze podnikatelské činnosti, které - jak bylo uvedeno výše - mohou
být stanoveny jen zákonem, je tak v rozporu se zákonem. Současně navrhovatel uvádí, že vyhláška je rovněž v rozporu
s čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mohou orgány územní
samosprávy vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona,
jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Ústavní
soud citovanou vyhlášku zrušil. II. Město Frýdek - Místek ve svém písemném vyjádření, podepsaném
starostou PhDr. Zdeňkem Stolařem, dává najevo nesouhlas s právním
názorem navrhovatele, podle něhož předmětná vyhláška zakládá
povinnosti právnických a fyzických osob v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 26 odst. 2
Listiny základních práv a svobod a s tím, že citovaná vyhláška
odporuje čl. 79 odst.l, 3 Ústavy ČR. Poukazuje na ust. § 17, ve
spojení s § 14, odst. 1 písm. o) zákona o obcích umožňující, dle
jeho názoru, obcím v jejich samostatné působnosti vydat obecně
závaznou vyhlášku "k zabezpečení místních záležitostí veřejného
pořádku", přičemž obec může stanovit, které činnosti, jež by mohly
narušit veřejný pořádek v obci, lze vykonávat pouze na místech
a v čase vyhláškou určených nebo stanovit, že na některých veřejně
přístupných místech v obci jsou takové činnosti zakázány". Město
Frýdek-Místek má za to, že napadená vyhláška byla vydána
v souladu s čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, tj. v mezích působnosti
obce. Je toho názoru, že v souzené věci nebylo k vydání vyhlášky
obce výslovné zákonné zmocnění nutné, takže Ústavní soud by měl
toliko posoudit, zda napadená vyhláška není v rozporu se zákony
a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány
k jejich provedení, a na tuto otázku by měl podle názoru města
Frýdek-Místek odpovědět Ústavní soud záporně. V další části svého
vyjádření pak, také s odvoláním na názor některých soudců
Ústavního soudu (odlišná stanoviska ve věci Pl. ÚS 17/97),
polemizuje s názorem Ústavního soudu, vyjádřeným v jeho dřívějších
nálezech, totiž s názorem, že vymezení samosprávné působnosti obce
v ustanovení § 14 dříve platného zákona o obcích je nutno chápat
jako taxativní výčet všude tam, kde obec vystupuje jako subjekt
určující pro občana povinnosti a že s ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 1 a čl. 2 odst.
3 Listiny, pokud obec vystupuje jako
subjekt určující pro občana povinnosti, může tak činit jen
v případech výslovného zákonného zmocnění a rozvádí důvody,
svědčící pro jím zastávaný názor opačný, dle kterého k vydání
obecně závazné vyhlášky obce, vydané v samostatné působnosti, není
třeba výslovného zákonného zmocnění. Dále ve svém vyjádření pak
město Frýdek-Místek uvádí, že napadená vyhláška neporušuje ani čl. 26 odst. 2 Listiny, podle něhož zákon může stanovit podmínky
a omezení pro výkon povolání, neboť výkon určitých povolání nebo
činností nebyl skutečně omezen. V daném případě totiž cílem
a smyslem vyhlášky nebylo takto formulované omezení, nýbrž úprava
místních záležitostí veřejného pořádku ve smyslu § 14 odst. 1
písm. o) a § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (dále jen "zákon
o obcích"). Jinak řečeno, danou vyhláškou obec pouze upravila
místní záležitosti veřejného pořádku pro případy, kdy některé
podnikatelské aktivity tento pořádek narušovaly. Město Frýdek
- Místek proto navrhuje, aby návrh na zrušení vyhlášky byl
zamítnut. III. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je Ústavní soud
povinen zjišťovat, zda byl napadený právní předpis přijat a vydán
v mezích Ústavou ČR stanovené kompetence a ústavně předepsaným
způsobem. Proto byly vyžádány od města Frýdek-Místek potřebné
doklady, osvědčující řádné přijetí předmětné vyhlášky, jakož
i řádné vyhlášení ve smyslu zákona o obcích. Ze zápisu z 26. zasedání Městského zastupitelstva ve Frýdku - Místku, konaného dne
29. září 1998, tak bylo zjištěno, že napadená vyhláška byla
schválena městským zastupitelstvem dne 29. 9. 1998 přítomnými
členy zastupitelstva poměrem hlasů 29 pro, 0 proti, 0 se zdržel
hlasování. Ze sdělení města Frýdek-Místek a z potvrzení o době
vyvěšení předmětné vyhlášky vyplývá, že zmiňovaná vyhláška byla
vyvěšena na úřední desce dne 8. 10. 1998 a sejmuta dne 23. 10. 1998. Účinnosti nabyla dnem 23. 10. 1998. Lze tedy uzavřít, že
napadená obecně závazná vyhláška byla přijata a vydána ústavně
předepsaným způsobem. IV. Dále bylo třeba posoudit, zda napadená vyhláška byla vydána
v samostatné nebo přenesené působnosti obce. V tomto směru je
třeba uvést, že předmětná obecně závazná vyhláška byla schválena
ještě za účinnosti dnes již zrušeného zákona č. 367/1990 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), podle jehož ustanovení § 24 mohla obec
obecně závazné vyhlášky ve věcech, patřících do přenesené
působnosti, vydávat toliko na základě zmocnění zákona a v jeho
mezích. Vzhledem k tomu, že v době přijímání vyhlášky neexistoval
v podmínkách našeho právního řádu žádný zákon výslovně zmocňující
obec k vydávání obecně závazných vyhlášek, umožňujících omezit
nebo zakázat provozování veřejné hudební produkce na určitých
místech a na určitou dobu, je Ústavní soud toho názoru, že
napadená vyhláška nenáleží do oblasti přenesené působnosti. Naopak, s ohledem na obsah ustanovení § 14 odst. 1 písm.
o) dříve
platného zákona o obcích, podle něhož do oblasti samostatné
působnosti obce výslovně patřily "místní záležitosti veřejného
pořádku a zřizování obecní (městské) policie, s výjimkou
rozhodování o přestupcích", a s přihlédnutím k ustanovení § 17
uvedeného zákona, podle něhož obec může k zabezpečení místních
záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou stanovit,
které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci, lze
vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo
stanovit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou
takové činnosti zakázány, je třeba dovodit, že napadená vyhláška
vymezením upravované problematiky náleží a byla vydána
v samostatné působnosti obce. Na uvedeném nezměnila nic ani nová (stávající) úprava, když
podle ustanovení § 35 odst. 1 v současné době platného zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), do samostatné působnosti
obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce
a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům, nebo pokud
nejde o výkon přenesené působnosti a dále záležitosti, které do
samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. V rámci své
samostatné působnosti jsou obce oprávněny vydávat obecně závazné
vyhlášky obce [§ 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb.]
V. Ústavní limity pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí
v jejich samostatné působnosti určuje čl. 104 odst. 3 Ústavy,
podle něhož " Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat
obecně závazné vyhlášky". Působnost obcí v tomto směru vyplývala
z ustanovení § 13 odst. 2 již zrušeného zákona č. 367/1997 Sb.,
o obcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se obec při
výkonu samostatné působnosti řídí jen zákony a obecně závaznými
právními předpisy, vydanými ústředními orgány k jejich provedení. I obecně závazné vyhlášky proto musely být v souladu se zákony
a s obecně závaznými právními předpisy, vydanými ústředními orgány
státní správy k jejich provedení (§ 16 odst. 2 citovaného zákona). Ústavní soud ve svých dřívějších nálezech judikoval. že výčet
obsažený v ustanovení § 14 odst. 1 dříve platného zákona o obcích
nutno, z hlediska jeho interpretace ve smyslu zákonného zmocnění
k vydání obecně závazných vyhlášek považovat za výčet taxativní. Jeho demonstrativní dikci, jakož i všeobecnost vymezení
samosprávné působnosti obce, obsaženou v § 14 odst. 2 zákona
o obcích, nutno vztáhnout toliko na tu samosprávnou působnost
obce, ve které obec nevystupuje jako subjekt určující pro občana
povinnosti jednostrannými příkazy a zákazy (nález sp. zn. Pl. ÚS
5/93). Ústavní soud již také několikrát judikoval tak, že z čl. 4 odst. l, čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR pro
oblast působnosti obce vyplývá, že v případech, kdy obec vystupuje
jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy
a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závazné vyhlášky, jejichž
obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jenom v případě
výslovného zákonného zmocnění (nálezy
sp. zn.
Pl.ÚS 5/93
, Pl. ÚS
26/93). V návaznosti a s odkazem na závěry, uvedené v plenární věci,
sp. zn. Pl. ÚS 4/2000
(obecně závazná vyhláška města Písek), však
i v nyní posuzované věci musel Ústavní soud reflektovat
legislativní vývoj, k němuž došlo nabytím účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., a to i s vědomím toho, že napadená vyhláška byla
schválena ještě za účinnosti zákona č. 367/1990 Sb. Podle
ustanovení § 10 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., je totiž obec
nově zmocněna v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou
ukládat povinnosti " pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti
přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních
zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu
nezbytném k zajištění veřejného pořádku". Kromě toho zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který nabyl účinnosti
dne 1. 1. 2001, v ustanovení § 96 stanoví, že " Obec může obecně
závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část
k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění
provedení speciální ochranné desinfekce a deratizace a k ochraně
před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní
doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb,
pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému
obtěžování občanů". S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení, stejně jako
v obdobné věci, týkající se obecně závazné vyhlášky města Písek,
ani v této věci tedy již není dán důvod pro zrušení napadené
vyhlášky, když odpovídá v současné době platnému zákonu o obcích,
který obec k vydání takovéto obecně závazné vyhlášky v samostatné
působnosti výslovně zmocňuje, a není tak dán ani tvrzený rozpor se
shora označenými články Listiny základních práv a svobod. Z uvedených důvodů byl proto návrh přednosty Okresního úřadu ve
Frýdku-Místku zamítnut.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 27. března 2001