1 As 15/2025- 19 - text
1 As 15/2025 - 20 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobce: JUDr. T. M., Ph.D., proti žalovanému: Státní veterinární správa, se sídlem Slezská 100/7, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, č. j. SVS/2024/149605 G, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2025, č. j. 6 A 114/2024 – 12,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
[1] Žalobce podal žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. Poté, co byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za její podání, požádal o osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze jeho žádost však následně zamítl usnesením ze dne 28. 1. 2025, č. j. 6 A 114/2024 12, neboť žalobce na tuto výzvu nijak ve stanovené lhůtě nereagoval a své majetkové poměry tedy soudu neosvětlil ani nedoložil. II. Obsah kasační stížnosti
[2] Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.
[3] V ní nejprve obecně namítl nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Dále uvedl, že je rovněž i věcně nesprávné, neboť mu osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 % v minulosti přiznal Obvodní soud pro Prahu 9. Dále uvedl, že opakovaně u Městského soudu v Praze žádal o osvobození od soudních poplatků (v posledních dvou letech v řádu dvaceti případů) a že mu je ze strany tohoto soudu systematicky odpírána spravedlnost. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Soud nejprve ověřil splnění zákonných podmínek řízení o kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) přípustná. Poté přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s. v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že není důvodná.
[5] Kasační soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti. Shledal přitom, že napadené usnesení splňuje beze zbytku kritéria přezkoumatelnosti (viz např. rozsudky ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 44, či ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017 38). Jsou z něj jasně patrné úvahy, z nichž soud vycházel, a je seznatelné, z jakých důvodů soud ke svým závěrům dospěl.
[6] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
[7] Smyslem osvobození od soudních poplatků je ochrana účastníka proti negativním dopadům do jeho ústavně zaručených práv, v tomto případě do práva na soudní ochranu a na přístup k soudu zakotveným v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2009, čj. 8 As 20/2009 50, je soud povinen v každém jednotlivém případě vážit konkrétní specifické okolnosti žádosti o osvobození od soudních poplatků a individuální poměry žadatele. Účastníka lze osvobodit od soudních poplatků pouze tehdy, bude li řádně osvědčeno, že pro jeho celkové poměry nelze setrvávat na povinnosti soudní poplatek uhradit.
[8] Bylo tedy na stěžovateli, aby soudu konkrétně popsal své majetkové poměry a doložil doklady dosvědčující jejich nemajetnost, resp. nízké příjmy. Pokud tak neučinil, nebylo povinností soudu zjišťovat jeho výdělkové a majetkové možnosti z úřední povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004 50, č. 537/2005 Sb. NSS). Není významné, zda stěžovatel dokládal soudu své majetkové poměry v minulosti (nebo že byl v minulosti jiným soudem od placení soudních poplatků částečně osvobozen), neboť v mezidobí se mohly jeho majetkové poměry změnit takovým způsobem, že by to ovlivnilo rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků.
[9] Nejvyšší správní soud zjistil ze spisu městského soudu, že stěžovatel byl přípisem ze dne 7. 1. 2025 (doručeným dne 9. 1. 2025) vyzván, aby do 10 dnů od doručení dané výzvy doplnil svou žádost o osvobození od soudních poplatků o vyplněný a potvrzený formulář o svých majetkových poměrech včetně formulářem požadovaných příloh. Stěžovatel na tuto výzvu nijak nereagoval. Stěžovatel tedy v řízení před městským soudem věrohodně a úplně neprokázal svoje majetkové poměry a nedoložil, že nemá dostatečné prostředky k úhradě soudního poplatku. Městský soud proto postupoval v souladu s § 36 odst. 3 s. ř. s., nepřiznal li mu osvobození od soudních poplatků.
[10] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). IV. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud neshledal námitky stěžovatele důvodnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. března 2025
JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu