Nejvyšší správní soud usnesení správní

1 As 7/2026

ze dne 2026-02-12
ECLI:CZ:NSS:2026:1.AS.7.2026.40

1 As 7/2026- 40 - text

 1 As 7/2026 - 41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Lenky Kaniové a Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: MERKUR CASINO a.s., se sídlem Pláničkova 442/1, Praha 6, zast. Mgr. Jiřím Marešem, advokátem se sídlem Opletalova 921/6, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2025, č. j. 6744 4/2025

900000

24110, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 1. 2026, č. j. 59 A 33/2025 39, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[1] Žalobkyni byla za dva přestupky na úseku hazardních her uložena pokuta ve výši 200 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení stanovené paušální částkou. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zamítl rozsudkem označeným v záhlaví.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Uvedla, že jí hrozí povinnost uhradit uloženou pokutu ještě dříve, než Nejvyšší správní soud (NSS) přezkoumá zákonnost rozsudku krajského soudu a postupu správních orgánů. Úhrada pokuty by představovala pro stěžovatelku bezprostřední a konkrétní majetkovou újmu. Přiznání odkladného účinku nepůsobí nepoměrnou újmu jiným osobám ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť jde pouze o dočasné odložení inkasa peněžité sankce, která může být případně vymožena po rozhodnutí NSS. Kasační stížnost není zjevně bezúspěšná, a proto je třeba zachovat účinnost soudního přezkumu a zabránit vzniku nevratných či obtížně napravitelných následků pro stěžovatelku.

[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že přiznání odkladného účinku představuje výjimku z pravidla a je vyhrazeno ojedinělým případům. Tvrdit a prokázat hrozící újmu je povinna stěžovatelka. Tvrzená újma musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí a musí dosahovat určité intenzity. Odkladný účinek nelze přiznávat paušálně, aniž by byl popřen smysl tohoto institutu. Přiznání odkladného účinku je namístě tehdy, pokud by byl konkrétním, zásadním a nevratným způsobem ovlivněn výkon ekonomické činnosti subjektu nebo ohrožena jeho samotná existence. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická nebo bagatelní.

[4] Stěžovatelčina tvrzení podle žalovaného neprokazují vznik nepoměrně větší újmy. Stěžovatelka neuvádí žádné další podrobnosti ohledně toho, jak se úhrada pokuty projeví v její sféře, jaké jsou výsledky její hospodářské činnosti, její finanční toky, aktuální platební povinnosti apod. Nelze tak dovodit, že by se úhrada pokuty mohla na jejím hospodaření aktuálně kriticky projevit. Žalovaný poukázal na požadavek finanční stability jako podmínky pro provozování hazardních her podle § 6 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. S ohledem na tuto povinnost se žalovaný nedomnívá, že by byla majetková sféra stěžovatelky výrazně zasažena. Žalovaný také uvedl, že stěžovatelka uloženou pokutu dne 30. 4. 2025 uhradila.

[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 76, č. 1072/2007 Sb. NSS). NSS se tedy nyní ani předběžně nezabýval důvodností kasační stížnosti, a pouze posoudil, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.

[7] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není důvodný.

[8] Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Tvrzené skutečnosti musí stěžovatel také řádně doložit (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 50, bod 5).

[9] Újma, která má hrozit žadateli o přiznání odkladného účinku, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba, resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014 56, bod 5).

[10] V případech, kdy zákonodárce kasační stížnosti odkladný účinek ze zákona nepřiznal, je třeba toto jeho rozhodnutí respektovat a odkladný účinek nepřiznávat automaticky pouze s přihlédnutím k povaze napadeného správního rozhodnutí, ale na základě individuálního posouzení dalších okolností, které musí jasně a konkrétně plynout z tvrzení osvědčených stěžovatelem (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, body 57 59).

[11] Kasační soud se ztotožňuje se žalovaným, že stěžovatelka své břemeno tvrzení v návrhu na přiznání odkladného účinku neunesla. Její tvrzení o hrozící újmě zůstalo ve zcela obecné a nekonkrétní rovině. Jak přiléhavě upozornil žalovaný, stěžovatelka neuvedla nic ke své aktuální ekonomické situaci, ani v tomto směru soudu nedoložila žádné podklady, z nichž by její hospodářská kondice byla patrná. Stěžovatelka podrobněji nevyložila, proč pro ni úhrada pokuty představuje významnou újmu s dopady do její činnosti (a nadto podle sdělení žalovaného pokutu již uhradila). NSS proto její návrh zamítl, aniž se zabýval dalšími podmínkami pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[12] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Poplatková povinnost v nynějším případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023 21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 23]. [OBRÁZEK]

[13] NSS proto stěžovatelce uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Podle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích je tento soudní poplatek splatný do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Soudní poplatek se podle § 8 odst. 3 zákona o soudních poplatcích platí na účet soudu číslo: 3703 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010400726. Uvedené platební údaje je možné načíst prostřednictvím přiloženého QR kódu. Soudní poplatek lze zaplatit také v hotovosti na pokladně soudu.

[14] Pokud stěžovatelka včas nezaplatí soudní poplatek podle výroku II tohoto usnesení, bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. února 2026

Sylva Šiškeová

předsedkyně senátu