Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

1 As 87/2009

ze dne 2010-01-19
ECLI:CZ:NSS:2010:1.AS.87.2009.72

Právní věta

Prejudikatura: č. 535/2005 Sb. NSS. Věc: Společnost s ručením omezeným CET 21 proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty. Žalovaná udělila žalobkyni pokutu ve výši 50 000 Kč pro porušení $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., tj. pro porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko- -publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. Tohoto jednání se žalobkyně měla dopustit tím, že v reportáži, která se týkala epidemie žloutenky, vystupo- val celkem třikrát Hlavní hygienik ČR Michael Vít, přičemž jeho identifikace byla zavádějící a špatná, v důsledku čehož mohl divák jím poskytované informace vnímat s jinou dáv- kou důležitosti a aktuálnosti. Zároveň byla ža- lobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala pře- zkoumání rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšla žalovaná ze zjištění, že v rámci pořadu Televizní noviny, který byl vysílán dne 29. 9. 2008 od 19.30 hod. na programu Nova byla odvysílána reportáž s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Reportáž infor- movala o tom, že hygienici zaznamenali bě- hem minulého týdne více než 160 nově naka- žených lidí žloutenkou typu A, že situace zůstává nejkritičtější v Praze a ve středních publiky. Reportáž upozorňovala na -aktuální nedostatek vakcín, přeplněné nemocnice 452 a omezení ve školách v souvislosti se žlouten- kou. Následovalo vyjádření Hlavního hygieni- ka ČR Michaela Víta, který uvedl, že: „Situace se nezklidňuje, ty nárůsty mezitýdenní tento týden byly vyšší“ V titulku se objevila jména lékařů nemocnice FN Na Bulovce a nemocni- ce Prostějov Hany R. a Jiřího Š., ti však vystu- povali v reportáži později. Následně zazněly podrobné informace o postupující epidemii žloutenky, záběry z lékáren s nedostatkem vakcín a krátká vyjádření lékařů. Hlavní hy- gienik ČR Michael Vít odpověděl na dotaz na množství vakcín proti žloutence: „Kdybych to spočítal, ve skladech je asi kolem 800 vak- cín“, přičemž jeho vyjádření nebylo prováze- no titulkem s jeho jménem. V závěru reportáže byl uveden příklad mimořádných prázdnin pro jednu třídu a hlavní hygienik na závěr po- znamenal: „Já si myslím, že můžeme mít kon- cem roku hodnoty kolem 1 000 nemocných“, přičemž i při tomto vyjádření nebyl označen titulkem se jménem. Žalovaná dovodila, že pořad obsahoval nesprávné a neúplné infor- mace, které nejsou v souladu se zásadami ob- jektivity a vyváženosti. Během reportáže vy- stoupil celkem třikrát Hlavní hygienik ČR, přičemž v prvním případě byl označen titul- kem se dvěma jmény doktorů, kteří se vyjad- řovali v reportáži později, a v následujících dvou případech nebyl titulek s jeho jménem během jeho vyjádření přítomen vůbec. Toto žalovaná považovala za profesní pochybení s důsledky pro přijetí informace ze strany di- váků. Hlavní hygienik ČR hovořil z pozice ve- doucího představitele instituce, která má na starosti dozor nad dodržováním hygienic- kých zásad a norem, což při neuvedení jména a funkce při jeho vyjádřeních v reportáži mohlo divákovi uniknout. Tato chyba mohla mít vliv na objektivnost reportáže, a protože se jednalo o pořad zpravodajského charakte- ru, žalovaná tento případ vyhodnotila jako porušení $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Obsah reportáže byl sice pravdivý, avšak neú- plný, a tedy neobjektivní. Neuvedením titul- ku se jménem a funkcí mluvčího došlo k po- rušení jednoho ze základních předpokladů objektivního informování, a to nezbytnosti informační úplnosti a přesnosti poskytova- ných informací. Osoba Hlavního hygienika ČR není osobou obecně známou, a proto bez uvedení jeho jména neměl jeho projev v tele- vizi takovou relevanci, jakou by měl mít v pří- padě tak závažného tématu, kterým jistě epidemie žloutenky je. Žalovaná vyšla také z názoru Nejvyššího správního soudu vyjá- dřeného v jeho rozsudku čj. 7 As 38/2004-58, podle něhož požadavek na respektování zá- sad objektivity a vyváženosti je stanoven vý- lučně ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým. Pro uložení poku- ty bylo stěžejní, že se jednalo o pořad zpravo- dajský. Výraz „objektivní a vyvážený“ má po- die judikovaných názorů soudu význam „věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý“. Takové atributy může mít pořad informačně úplný a přesný. Žalovaná dospěla k závěru, že byly dány podmínky pro uplatnění sankce, a výši ulože- né sankce zhodnotila dle povahy vysílaného programu, postavení provozovatele na mediál- ním trhu, z hlediska odpovědnosti provozo- vatele vůči divácké veřejnosti a závažnosti vě- ci; míry zavinění, rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání i z hlediska případného fi- nančního prospěchu. Reportáž byla vysílána v rámci programu Nova, který je celoploš- ným komerčním plnoformátovým televizním programem s vysokým -podílem sledovanosti na mediálním trhu, a v Televizních novinách, vysílaných na programu Nova. Odpovědnost provozovatele vůči divákům byla tedy vyso- ká. Žalovaná ovšem nepovažovala porušení zákona provozovatelem za velmi závažné, protože v pořadu nezazněly žádné nepravdi- vé informace, k porušení povinnosti došlo neúmyslně a nelze prokázat finanční pro- spěch. Proto udělila provozovateli spíše sym- bolickou pokutu ve výši 50 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu. Podle žalobkyně je napa- dené rozhodnutí nezákonné v důsledku ne- správného právního závěru, že důsledkem za- vádějící a špatné identifikace Hlavního hygienika ČR vystupujícího v reportáži mo- hla být skutečnost, že divák jím poskytované informace vnímal s jinou dávkou aktuálnosti. Žalovaná neuvedla, jaké úvahy ji k tomuto zá- věru vedly. Při uvádění titulků označujících osoby respondentů došlo k technické chybě a tato musela být divákovi zřejmá, neboť v pa- sáži, ve které poprvé vystupuje Hlavní hygie- nik ČR, byla v titulku uvedena jména dvou osob a identický titulek byl dále použit pro označení dvou lékařů vystupujících v repor- táži. Většině diváků je osoba Hlavního hygie- nika ČR Michaela Víta z médií známa. I bez ohledu na uvedené, důsledkem nesprávného označení respondenta, respektive jeho neo- značení, není neobjektivnost reportáže. V re- portáži zazněly pravdivé údaje a pro posuzo- vání jejich objektivity není rozhodující, zda je divákovi známo, kdo je činí. V případě druhé- ho vyjádření hlavního hygienika v reportáži je z kontextu patrné, že vyjádření je stanovis- kem hygieniků. Napadené rozhodnutí je nezákonné i z toho důvodu, že žalovaná se nevypořádala s námitkou, že neuvedení in- formace o tom, že vyjádření činí Hlavní hygie- nik ČR, nemohlo mít vliv na objektivitu tohoto sdělení: Žalobkyně dále namítala, že žalovaná při posuzování protiprávnosti jednání nevza- la v potaz materiální stránku správního delik- tu, tj. jeho nebezpečnost pro společnost. Po- dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 17/2007-135 ani pro trestnost správ- 453 2046 ního deliktu nepostačuje, že jednání po for- mální stránce vykazuje znaky skutkové pod- staty deliktu. Pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným, materiální strán- ka protiprávního jednání se musí projevit při posuzování jeho trestnosti. Pokud by se i technická chyba mohla projevit jako poru- šení objektivity informací tím, že nebyla in- formace úplná a přesná, nebyla tímto jedná- ním naplněna materiální stránka deliktu, pokud toto jednání nevykazuje příslušnou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušení zákonné povinnosti. Dále žalobky- ně namítala, že při stanovení výše pokuty ža- lovaná nesprávně zhodnotila odpovědnost provozovatele vůči divácké veřejnosti. Hod- nocení odpovědnosti provozovatele vysílání vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy nemá vycházet z hlediska pokrytí a sledovanosti příslušného programu, ale ze skutečnosti, zda provozova- tel vysílání je subjektem veřejnoprávním s vyš- ší mírou odpovědnosti vůči divácké veřejnosti nebo subjektem komerčním. Žalobkyně na- vrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, nebo aby přistoupil k moderaci uložené pokuty. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že v rozhodnutí vysvětlila, v čem spočívá neob- jektivnost informace v případě, kdy ji před- nese osoba, která není identifikována jako Hlavní hygienik ČR. Informaci prezentova- nou Hlavním hygienikem ČR divák jistě pova- žuje za více aktuální a naléhavou. Žalovaná se neztotožnila s názorem žalobkyně, že každý divák rozezná hlavního hygienika podle vzhledu, a má za to, že identifikace této osoby nebyla možná ani.v kontextu reportáže. K ná- mitce absence úvah o materiální stránce správního deliktu žalovaná uvedla, že již sa- motné zahrnutí skutkové podstaty porušení zásad objektivity a vyváženosti dle $ 31 odst. 3 citovaného zákona je odrazem skutečnosti, že porušení tohoto ustanovení považuje zá- konodárce za nebezpečné pro společnost. Žalovaná je přesvědčena, že se v odůvodnění vypořádala se všemi důvody, které vedly k udělení sankce, a že nepochybila ani při správním uvážení ohledně kritérií výše poku- 454 ty v tom, že odpovědnost provozovatele celo- plošného vysílání je vysoká vzhledem k rozsa- hu diváků. Charakter komerčnosti nebo veřej- noprávnosti programu žalovaná posuzovala z hlediska povahy vysílaného programu. Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění: Podle $ 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozo- vateli převzatého vysílání, pokud neplní po- vinnosti podle $ 31 odst. 2 a 3. Podle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistic- kých pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysíla- ného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých sku- pin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společen- ském životě. : Protože žalovaná shledala porušení po- vinnosti dle citovaného zákonného ustanove- ní v tom, že reportáž byla (i přes Radou uzna- nou pravdivost jejího obsahu) neobjektivní z důvodu neúplnosti a nepřesnosti některých prezentací v reportáži, je stěžejní otázkou přezkumu zákonnosti napadeného rozhod- nutí to, zda v důsledku zjištěných neúplností a nepřesností reportáže skutečně došlo k po- rušení zásady objektivity a vyváženosti pořa- du. Předně je nesporné, že v daném případě šlo o zpravodajský pořad. Tím je splněna jen jedna z podmínek pro uložení pokuty za pro- tiprávní jednání dle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., a to podmínka charakteru (typu) pořadu, jehož objektivita se posuzuje, ta však není podmínkou stěžejní, jak jen zu- žujícím způsobem (toliko ve vztahu k typu pořadu) uvažuje žalovaná v odůvodnění své- ho rozhodnutí s odkazem na rozhodnutí Nej- vyššího správního soudu čj. 7 As 38/2004-58. Požadavek na respektování zásad objektivity a vyváženosti vysílaných pořadů je sice stano- ven ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým, stěžejní otázkou zkoumání sankční odpovědnosti však musí být vlastní obsah takového pořadu a jeho uvážlivé a zodpovědné zhodnocení z hledis- ka objektivity a vyváženosti. Žalovaná proto, mimo zjištění, že šlo o zpravodajský pořad, nejprve správně vycházela z rozboru reportá- že s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Z popisu skutkového stavu (obsahu reportáže) v napadeném rozhodnutí vyplývá, že žalovaná vycházela z vyjádření Hlavního hygienika ČR i z upozorňujících informací o stavu epidemie a nedostatku vakcín, zmíni- la vyjádření i dalších dvou lékařů, nezhodno- tila však, jak tyto prezentace vyznívají v cel- kovém kontextu pořadu. Z provedeného dokazování audiovizuálním záznamem, který byl podkladem správního řízení, jehož obsah účastníci řízení při jednání před soudem ne- zpochybnili a s nímž se soud jako s podkla- dem založeným ve správním spise seznámil, vyplynulo, že vystoupení Hlavního hygienika ČR Michaela Víta v tomto pořadu nebylo stě- žejní, bylo nárazovité a odvysílané relativně ve vztahu k celému pořadu ve velmi krátkém čase, přičemž stěžejní náplň reportáže tvořily informace upozorňující na postupující epi- demii, nedostatek vakcín, na situace v ne- mocnicích a omezení ve školách, takže vy- stoupení Hlavního hygienika ČR včetně dalších lékařů působí spíše doprovodným dojmem, stvrzujícím pravdivost a závažnost vysílaných informací. Z audiovizuálního záz- namu reportáže je zřejmé pochybení žalob- kyně spočívající v tom, že v případě prvního vyjádření Hlavního hygienika ČR byl k jeho osobě přiřazen nesprávný titulek se jmény lé- kařů, kteří se v reportáži vyjadřovali později, a že ve dvou dalších vyjádřeních nebyla osoba Hlavního hygienika ČR označena vůbec. Toto zjištění však nic nemění na skutečnosti, že reportáž, jak sama žalovaná uznává, poskytla divákům pravdivé informace o postupující epidemii žloutenky, o situaci na území re- publiky, v nemocnicích i ve školách, přičemž závažnost tohoto sdělení doprovází bez ohle- du na správnost označení respondentů vyjá- dření osob, které nepochybně divák hodnotí jako vyjádření vycházející z lékařského nebo jiného odborného prostředí. Za této skutko- vé situace, kdy poskytované informace o po- stupující epidemii žloutenky byly pravdivé, byly podloženy odbornými vyjádřeními res- pondentů ve vysílané reportáži, zachycovaly jednoznačně situaci v nemocnicích, v lékár- nách, informovaly o množství vakcín, o ome- zení ve školách, o časových nárůstech epide- mie, nemohlo pouhé nepřesné či neúplné označení osoby Hlavního hygienika ČR, který se nadto v reportáži vyskytuje ve velmi krát- kých okamžicích, způsobit neobjektivnost a nevyváženost reportáže. Soud přisvědčuje žalované v tom, že objektivním a vyváženým pořadem je pořad, který je věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý a v obecné rovině lze přitakat tomu, že k dosažení objektivity a vy: váženosti pořadu, tedy k dosažení věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti je zapotřebí, aby pořad sestával také z informací úplných a přesných. Nicméně nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy a v každém případě vyvolat neobjektivnost a nevyváže- nost vysílaného pořadu. Vyskytnou-li se ve vysílaném pořadu určité nepřesnosti či neúplné informace, je v tom každém konkrét- ním případě nezbytné posoudit, zda tyto ne- dostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných informací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře. O rele- vantní neúplnost a nepřesnost reportáže, kte- rá způsobí neobjektivitu pořadu půjde ze- jména tam, kde obsahem reportáže bude nejednoznačné téma vyžadující a vyvolávající střet informací a účelem pořadu je porovná- vání informací, tvrzení, či stanovisek respon- dentů, které se navzájem střetávají, doplňují, ověřují a vyargumentovávají. V takovém pří- padě neúplnost a nepřesnost prezentace spo- čívající v neoznačení respondenta a jeho úlo- hy v pořadu může znamenat potlačení jeho vystoupení a zviditelnění jiného označeného respondenta s alternativními či odlišnými in- formacemi, stanovisky, názory. Takové ne- přesnosti pak ovlivňují objektivitu pořadu a neumožňují divákovi se v prezentovaném tématu nestranně orientovat. V daném přípa- dě však o takový charakter pořadu a nejedno- 455 2046 značné téma nešlo. Předmětný pořad byl po- řadem zpravodajským, jednoznačně veřej- nost seznamoval s postupující nemocí a upo- zorňoval na nástalou situaci. Všechny situace odvysílané v reportáži i odpovědi responden- tů svědčily o pravdivosti obsahu vysílaných informací a tak také tato reportáž působila vůči divácké veřejnosti. V této reportáži se nestřetávaly názory, které by bylo třeba nad rámec vysílaného obsahu ještě zdůraznit vy- stoupením určité osobnosti, informace o sta- vu epidemie působila svou závažností sama o sobě ve spojení s prostředím, ze kterého by- la vysílána, a s vyjádřeními, která je provázela. To znamená, že chyba v označení osoby Hlav- ního hygienika ČR nebyla chybou, která by stěžejním způsobem ovlivnila působení re- portáže na diváka v jejím jednoznačném smyslu a účelu, nepopíraném žádným vystou- pením jiných osob v reportáži, a její zdroj z odborného prostředí byl zřejmý. Mimo uve- deného předmětná reportáž byla vysílána v souvislém obsahovém sledu, v němž nechy- běly žádné zpravodajské sekvence, reportáž byla srozumitelná, se vzájemně navazujícími informacemi. Ani v tomto směru nebylo mož- né usuzovat na míru neúplnosti a nepřesnos- ti odvysílaného pořadu. Z uvedených důvodů soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nevy- hodnotila prezentaci pořadu odpovídajícím způsobem a pochybila i v posouzení příčinné souvislosti mezi zjištěnými nedostatky a závě- rem o neobjektivitě pořadu. Žalovaná se totiž poněkud odchýlila od adekvátního posouze- ní skutkové podstaty správního deliktu, když namísto toho, aby hodnotila objektivitu a vy- váženost obsahu pořadu z hlediska věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti, dovodila zprostředkovaný dopad tohoto po- řadu do sféry vnímání „závažnosti a aktuál- nosti“ vysílaného pořadu divákem. Přitom ve vysílaném čase a s ohledem na celkový obsah pořadu tak, jak byl již výše naznačen, nemoh- ly u diváka v důsledku neoznačení osoby Hlavního hygienika ČR vzniknout ani pochyb- nosti o aktuálnosti a závažnosti vysílaných in- formací, pokud by tyto nároky na pořad mohly 456 být vůbec zahrnutý pod požadavek objektivi- ty a vyváženosti pořadu. Správné označení osoby Hlavního hygienika ČR vystupujícího nadto v pořadu jen ve velmi krátkých střizích by mohlo pouze doplnit a utvrdit přesvědče- ní diváka o závažnosti situace, již tak zcela zřejmé z odvysílané reportáže. Z uvedených důvodů proto úvaha žalova- né o naplnění skutkové podstaty správního deliktu porušením $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. nevychází z náležitého skut- kového a právního posouzení věci a závěr žalované není založen na zjištění takového charakteru a míry neúplnosti a přesnosti re- portáže, které by měly za následek porušení zásad objektivity a vyváženosti při vysílání předmětného zpravodajského pořadu. Zjištěné nedostatečné skutkové a právní posouzení věci dává odpověď i na námitku žalobkyně, že nebyl naplněn materiální znak správního deliktu, kterým je stupeň nebez- pečnosti jednání kvalifikovaného dle $ 31 odst. 3 cit. zákona. Jelikož již samotné zjištění, že nešlo o takovou povahu a míru neúplnosti a nesprávnosti vysílaného pořadu, které by svědčily. o spáchání správního deliktu, je vlastně již vlastním hodnocením nedostatku materiálního znaku posuzovaného jednání žalobkyně. Jinými slovy řečeno, nemohlo-li v daném případě dojít k právní kvalifikaci správního deliktu právě proto, že pochybení žalobkyně při odvysílání reportáže nebylo natolik závažné a nedosahovalo míry pro zá- věr o porušení zásady objektivity a vyváže- nosti pořadu, pak není na pořadu úvah ani posuzování stupně nebezpečnosti jejího jed- nání pro společnost v rámci materiálního znaku správního deliktu. V tomto případě te- dy význam posouzení stupně jednání žalob- kyně pro společnost zaniká s tím, že jednání žalobkyně již tím, že nenaplnilo skutkovou podstatu správního deliktu podle $ 60 odst. 1 písm. b) ve spojení s $ 31 odst. 3 citovaného zákona, nemůže vykazovat znaky nebezpeč- ného jednání, neboť, byť šlo o jednání chyb- né, nebylo jednáním protiprávním. 2047 Zemědělství: zařazení do programu zakládání skupin výrobců k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení k nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťují- cích společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin vý- robců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti I. Hlavním cílem „dotačního“ programu [dle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999] je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytvá- ření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond. II. Žadatel o zařazení do programu zakládání skupin výrobců je povinen splňo- vat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti do programu zařa- zen. Není dostačující, že podmínku „společného odbytu“ splňoval až v době, kdy žá- dal o vlastní poskytnutí dotace.

Plný text rozhodnutí

Prejudikatura: č. 535/2005 Sb. NSS. Věc: Společnost s ručením omezeným CET 21 proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty. Žalovaná udělila žalobkyni pokutu ve výši 50 000 Kč pro porušení $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., tj. pro porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko- -publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. Tohoto jednání se žalobkyně měla dopustit tím, že v reportáži, která se týkala epidemie žloutenky, vystupo- val celkem třikrát Hlavní hygienik ČR Michael Vít, přičemž jeho identifikace byla zavádějící a špatná, v důsledku čehož mohl divák jím poskytované informace vnímat s jinou dáv- kou důležitosti a aktuálnosti. Zároveň byla ža- lobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala pře- zkoumání rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšla žalovaná ze zjištění, že v rámci pořadu Televizní noviny, který byl vysílán dne 29. 9. 2008 od 19.30 hod. na programu Nova byla odvysílána reportáž s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Reportáž infor- movala o tom, že hygienici zaznamenali bě- hem minulého týdne více než 160 nově naka- žených lidí žloutenkou typu A, že situace zůstává nejkritičtější v Praze a ve středních publiky. Reportáž upozorňovala na -aktuální nedostatek vakcín, přeplněné nemocnice 452 a omezení ve školách v souvislosti se žlouten- kou. Následovalo vyjádření Hlavního hygieni- ka ČR Michaela Víta, který uvedl, že: „Situace se nezklidňuje, ty nárůsty mezitýdenní tento týden byly vyšší“ V titulku se objevila jména lékařů nemocnice FN Na Bulovce a nemocni- ce Prostějov Hany R. a Jiřího Š., ti však vystu- povali v reportáži později. Následně zazněly podrobné informace o postupující epidemii žloutenky, záběry z lékáren s nedostatkem vakcín a krátká vyjádření lékařů. Hlavní hy- gienik ČR Michael Vít odpověděl na dotaz na množství vakcín proti žloutence: „Kdybych to spočítal, ve skladech je asi kolem 800 vak- cín“, přičemž jeho vyjádření nebylo prováze- no titulkem s jeho jménem. V závěru reportáže byl uveden příklad mimořádných prázdnin pro jednu třídu a hlavní hygienik na závěr po- znamenal: „Já si myslím, že můžeme mít kon- cem roku hodnoty kolem 1 000 nemocných“, přičemž i při tomto vyjádření nebyl označen titulkem se jménem. Žalovaná dovodila, že pořad obsahoval nesprávné a neúplné infor- mace, které nejsou v souladu se zásadami ob- jektivity a vyváženosti. Během reportáže vy- stoupil celkem třikrát Hlavní hygienik ČR, přičemž v prvním případě byl označen titul- kem se dvěma jmény doktorů, kteří se vyjad- řovali v reportáži později, a v následujících dvou případech nebyl titulek s jeho jménem během jeho vyjádření přítomen vůbec. Toto žalovaná považovala za profesní pochybení s důsledky pro přijetí informace ze strany di- váků. Hlavní hygienik ČR hovořil z pozice ve- doucího představitele instituce, která má na starosti dozor nad dodržováním hygienic- kých zásad a norem, což při neuvedení jména a funkce při jeho vyjádřeních v reportáži mohlo divákovi uniknout. Tato chyba mohla mít vliv na objektivnost reportáže, a protože se jednalo o pořad zpravodajského charakte- ru, žalovaná tento případ vyhodnotila jako porušení $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Obsah reportáže byl sice pravdivý, avšak neú- plný, a tedy neobjektivní. Neuvedením titul- ku se jménem a funkcí mluvčího došlo k po- rušení jednoho ze základních předpokladů objektivního informování, a to nezbytnosti informační úplnosti a přesnosti poskytova- ných informací. Osoba Hlavního hygienika ČR není osobou obecně známou, a proto bez uvedení jeho jména neměl jeho projev v tele- vizi takovou relevanci, jakou by měl mít v pří- padě tak závažného tématu, kterým jistě epidemie žloutenky je. Žalovaná vyšla také z názoru Nejvyššího správního soudu vyjá- dřeného v jeho rozsudku čj. 7 As 38/2004-58, podle něhož požadavek na respektování zá- sad objektivity a vyváženosti je stanoven vý- lučně ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým. Pro uložení poku- ty bylo stěžejní, že se jednalo o pořad zpravo- dajský. Výraz „objektivní a vyvážený“ má po- die judikovaných názorů soudu význam „věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý“. Takové atributy může mít pořad informačně úplný a přesný. Žalovaná dospěla k závěru, že byly dány podmínky pro uplatnění sankce, a výši ulože- né sankce zhodnotila dle povahy vysílaného programu, postavení provozovatele na mediál- ním trhu, z hlediska odpovědnosti provozo- vatele vůči divácké veřejnosti a závažnosti vě- ci; míry zavinění, rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání i z hlediska případného fi- nančního prospěchu. Reportáž byla vysílána v rámci programu Nova, který je celoploš- ným komerčním plnoformátovým televizním programem s vysokým -podílem sledovanosti na mediálním trhu, a v Televizních novinách, vysílaných na programu Nova. Odpovědnost provozovatele vůči divákům byla tedy vyso- ká. Žalovaná ovšem nepovažovala porušení zákona provozovatelem za velmi závažné, protože v pořadu nezazněly žádné nepravdi- vé informace, k porušení povinnosti došlo neúmyslně a nelze prokázat finanční pro- spěch. Proto udělila provozovateli spíše sym- bolickou pokutu ve výši 50 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu. Podle žalobkyně je napa- dené rozhodnutí nezákonné v důsledku ne- správného právního závěru, že důsledkem za- vádějící a špatné identifikace Hlavního hygienika ČR vystupujícího v reportáži mo- hla být skutečnost, že divák jím poskytované informace vnímal s jinou dávkou aktuálnosti. Žalovaná neuvedla, jaké úvahy ji k tomuto zá- věru vedly. Při uvádění titulků označujících osoby respondentů došlo k technické chybě a tato musela být divákovi zřejmá, neboť v pa- sáži, ve které poprvé vystupuje Hlavní hygie- nik ČR, byla v titulku uvedena jména dvou osob a identický titulek byl dále použit pro označení dvou lékařů vystupujících v repor- táži. Většině diváků je osoba Hlavního hygie- nika ČR Michaela Víta z médií známa. I bez ohledu na uvedené, důsledkem nesprávného označení respondenta, respektive jeho neo- značení, není neobjektivnost reportáže. V re- portáži zazněly pravdivé údaje a pro posuzo- vání jejich objektivity není rozhodující, zda je divákovi známo, kdo je činí. V případě druhé- ho vyjádření hlavního hygienika v reportáži je z kontextu patrné, že vyjádření je stanovis- kem hygieniků. Napadené rozhodnutí je nezákonné i z toho důvodu, že žalovaná se nevypořádala s námitkou, že neuvedení in- formace o tom, že vyjádření činí Hlavní hygie- nik ČR, nemohlo mít vliv na objektivitu tohoto sdělení: Žalobkyně dále namítala, že žalovaná při posuzování protiprávnosti jednání nevza- la v potaz materiální stránku správního delik- tu, tj. jeho nebezpečnost pro společnost. Po- dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 17/2007-135 ani pro trestnost správ- 453 2046 ního deliktu nepostačuje, že jednání po for- mální stránce vykazuje znaky skutkové pod- staty deliktu. Pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným, materiální strán- ka protiprávního jednání se musí projevit při posuzování jeho trestnosti. Pokud by se i technická chyba mohla projevit jako poru- šení objektivity informací tím, že nebyla in- formace úplná a přesná, nebyla tímto jedná- ním naplněna materiální stránka deliktu, pokud toto jednání nevykazuje příslušnou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušení zákonné povinnosti. Dále žalobky- ně namítala, že při stanovení výše pokuty ža- lovaná nesprávně zhodnotila odpovědnost provozovatele vůči divácké veřejnosti. Hod- nocení odpovědnosti provozovatele vysílání vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy nemá vycházet z hlediska pokrytí a sledovanosti příslušného programu, ale ze skutečnosti, zda provozova- tel vysílání je subjektem veřejnoprávním s vyš- ší mírou odpovědnosti vůči divácké veřejnosti nebo subjektem komerčním. Žalobkyně na- vrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, nebo aby přistoupil k moderaci uložené pokuty. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že v rozhodnutí vysvětlila, v čem spočívá neob- jektivnost informace v případě, kdy ji před- nese osoba, která není identifikována jako Hlavní hygienik ČR. Informaci prezentova- nou Hlavním hygienikem ČR divák jistě pova- žuje za více aktuální a naléhavou. Žalovaná se neztotožnila s názorem žalobkyně, že každý divák rozezná hlavního hygienika podle vzhledu, a má za to, že identifikace této osoby nebyla možná ani.v kontextu reportáže. K ná- mitce absence úvah o materiální stránce správního deliktu žalovaná uvedla, že již sa- motné zahrnutí skutkové podstaty porušení zásad objektivity a vyváženosti dle $ 31 odst. 3 citovaného zákona je odrazem skutečnosti, že porušení tohoto ustanovení považuje zá- konodárce za nebezpečné pro společnost. Žalovaná je přesvědčena, že se v odůvodnění vypořádala se všemi důvody, které vedly k udělení sankce, a že nepochybila ani při správním uvážení ohledně kritérií výše poku- 454 ty v tom, že odpovědnost provozovatele celo- plošného vysílání je vysoká vzhledem k rozsa- hu diváků. Charakter komerčnosti nebo veřej- noprávnosti programu žalovaná posuzovala z hlediska povahy vysílaného programu. Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění: Podle $ 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozo- vateli převzatého vysílání, pokud neplní po- vinnosti podle $ 31 odst. 2 a 3. Podle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistic- kých pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysíla- ného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých sku- pin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společen- ském životě. : Protože žalovaná shledala porušení po- vinnosti dle citovaného zákonného ustanove- ní v tom, že reportáž byla (i přes Radou uzna- nou pravdivost jejího obsahu) neobjektivní z důvodu neúplnosti a nepřesnosti některých prezentací v reportáži, je stěžejní otázkou přezkumu zákonnosti napadeného rozhod- nutí to, zda v důsledku zjištěných neúplností a nepřesností reportáže skutečně došlo k po- rušení zásady objektivity a vyváženosti pořa- du. Předně je nesporné, že v daném případě šlo o zpravodajský pořad. Tím je splněna jen jedna z podmínek pro uložení pokuty za pro- tiprávní jednání dle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., a to podmínka charakteru (typu) pořadu, jehož objektivita se posuzuje, ta však není podmínkou stěžejní, jak jen zu- žujícím způsobem (toliko ve vztahu k typu pořadu) uvažuje žalovaná v odůvodnění své- ho rozhodnutí s odkazem na rozhodnutí Nej- vyššího správního soudu čj. 7 As 38/2004-58. Požadavek na respektování zásad objektivity a vyváženosti vysílaných pořadů je sice stano- ven ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým, stěžejní otázkou zkoumání sankční odpovědnosti však musí být vlastní obsah takového pořadu a jeho uvážlivé a zodpovědné zhodnocení z hledis- ka objektivity a vyváženosti. Žalovaná proto, mimo zjištění, že šlo o zpravodajský pořad, nejprve správně vycházela z rozboru reportá- že s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Z popisu skutkového stavu (obsahu reportáže) v napadeném rozhodnutí vyplývá, že žalovaná vycházela z vyjádření Hlavního hygienika ČR i z upozorňujících informací o stavu epidemie a nedostatku vakcín, zmíni- la vyjádření i dalších dvou lékařů, nezhodno- tila však, jak tyto prezentace vyznívají v cel- kovém kontextu pořadu. Z provedeného dokazování audiovizuálním záznamem, který byl podkladem správního řízení, jehož obsah účastníci řízení při jednání před soudem ne- zpochybnili a s nímž se soud jako s podkla- dem založeným ve správním spise seznámil, vyplynulo, že vystoupení Hlavního hygienika ČR Michaela Víta v tomto pořadu nebylo stě- žejní, bylo nárazovité a odvysílané relativně ve vztahu k celému pořadu ve velmi krátkém čase, přičemž stěžejní náplň reportáže tvořily informace upozorňující na postupující epi- demii, nedostatek vakcín, na situace v ne- mocnicích a omezení ve školách, takže vy- stoupení Hlavního hygienika ČR včetně dalších lékařů působí spíše doprovodným dojmem, stvrzujícím pravdivost a závažnost vysílaných informací. Z audiovizuálního záz- namu reportáže je zřejmé pochybení žalob- kyně spočívající v tom, že v případě prvního vyjádření Hlavního hygienika ČR byl k jeho osobě přiřazen nesprávný titulek se jmény lé- kařů, kteří se v reportáži vyjadřovali později, a že ve dvou dalších vyjádřeních nebyla osoba Hlavního hygienika ČR označena vůbec. Toto zjištění však nic nemění na skutečnosti, že reportáž, jak sama žalovaná uznává, poskytla divákům pravdivé informace o postupující epidemii žloutenky, o situaci na území re- publiky, v nemocnicích i ve školách, přičemž závažnost tohoto sdělení doprovází bez ohle- du na správnost označení respondentů vyjá- dření osob, které nepochybně divák hodnotí jako vyjádření vycházející z lékařského nebo jiného odborného prostředí. Za této skutko- vé situace, kdy poskytované informace o po- stupující epidemii žloutenky byly pravdivé, byly podloženy odbornými vyjádřeními res- pondentů ve vysílané reportáži, zachycovaly jednoznačně situaci v nemocnicích, v lékár- nách, informovaly o množství vakcín, o ome- zení ve školách, o časových nárůstech epide- mie, nemohlo pouhé nepřesné či neúplné označení osoby Hlavního hygienika ČR, který se nadto v reportáži vyskytuje ve velmi krát- kých okamžicích, způsobit neobjektivnost a nevyváženost reportáže. Soud přisvědčuje žalované v tom, že objektivním a vyváženým pořadem je pořad, který je věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý a v obecné rovině lze přitakat tomu, že k dosažení objektivity a vy: váženosti pořadu, tedy k dosažení věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti je zapotřebí, aby pořad sestával také z informací úplných a přesných. Nicméně nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy a v každém případě vyvolat neobjektivnost a nevyváže- nost vysílaného pořadu. Vyskytnou-li se ve vysílaném pořadu určité nepřesnosti či neúplné informace, je v tom každém konkrét- ním případě nezbytné posoudit, zda tyto ne- dostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných informací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře. O rele- vantní neúplnost a nepřesnost reportáže, kte- rá způsobí neobjektivitu pořadu půjde ze- jména tam, kde obsahem reportáže bude nejednoznačné téma vyžadující a vyvolávající střet informací a účelem pořadu je porovná- vání informací, tvrzení, či stanovisek respon- dentů, které se navzájem střetávají, doplňují, ověřují a vyargumentovávají. V takovém pří- padě neúplnost a nepřesnost prezentace spo- čívající v neoznačení respondenta a jeho úlo- hy v pořadu může znamenat potlačení jeho vystoupení a zviditelnění jiného označeného respondenta s alternativními či odlišnými in- formacemi, stanovisky, názory. Takové ne- přesnosti pak ovlivňují objektivitu pořadu a neumožňují divákovi se v prezentovaném tématu nestranně orientovat. V daném přípa- dě však o takový charakter pořadu a nejedno- 455 2046 značné téma nešlo. Předmětný pořad byl po- řadem zpravodajským, jednoznačně veřej- nost seznamoval s postupující nemocí a upo- zorňoval na nástalou situaci. Všechny situace odvysílané v reportáži i odpovědi responden- tů svědčily o pravdivosti obsahu vysílaných informací a tak také tato reportáž působila vůči divácké veřejnosti. V této reportáži se nestřetávaly názory, které by bylo třeba nad rámec vysílaného obsahu ještě zdůraznit vy- stoupením určité osobnosti, informace o sta- vu epidemie působila svou závažností sama o sobě ve spojení s prostředím, ze kterého by- la vysílána, a s vyjádřeními, která je provázela. To znamená, že chyba v označení osoby Hlav- ního hygienika ČR nebyla chybou, která by stěžejním způsobem ovlivnila působení re- portáže na diváka v jejím jednoznačném smyslu a účelu, nepopíraném žádným vystou- pením jiných osob v reportáži, a její zdroj z odborného prostředí byl zřejmý. Mimo uve- deného předmětná reportáž byla vysílána v souvislém obsahovém sledu, v němž nechy- běly žádné zpravodajské sekvence, reportáž byla srozumitelná, se vzájemně navazujícími informacemi. Ani v tomto směru nebylo mož- né usuzovat na míru neúplnosti a nepřesnos- ti odvysílaného pořadu. Z uvedených důvodů soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nevy- hodnotila prezentaci pořadu odpovídajícím způsobem a pochybila i v posouzení příčinné souvislosti mezi zjištěnými nedostatky a závě- rem o neobjektivitě pořadu. Žalovaná se totiž poněkud odchýlila od adekvátního posouze- ní skutkové podstaty správního deliktu, když namísto toho, aby hodnotila objektivitu a vy- váženost obsahu pořadu z hlediska věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti, dovodila zprostředkovaný dopad tohoto po- řadu do sféry vnímání „závažnosti a aktuál- nosti“ vysílaného pořadu divákem. Přitom ve vysílaném čase a s ohledem na celkový obsah pořadu tak, jak byl již výše naznačen, nemoh- ly u diváka v důsledku neoznačení osoby Hlavního hygienika ČR vzniknout ani pochyb- nosti o aktuálnosti a závažnosti vysílaných in- formací, pokud by tyto nároky na pořad mohly 456 být vůbec zahrnutý pod požadavek objektivi- ty a vyváženosti pořadu. Správné označení osoby Hlavního hygienika ČR vystupujícího nadto v pořadu jen ve velmi krátkých střizích by mohlo pouze doplnit a utvrdit přesvědče- ní diváka o závažnosti situace, již tak zcela zřejmé z odvysílané reportáže. Z uvedených důvodů proto úvaha žalova- né o naplnění skutkové podstaty správního deliktu porušením $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. nevychází z náležitého skut- kového a právního posouzení věci a závěr žalované není založen na zjištění takového charakteru a míry neúplnosti a přesnosti re- portáže, které by měly za následek porušení zásad objektivity a vyváženosti při vysílání předmětného zpravodajského pořadu. Zjištěné nedostatečné skutkové a právní posouzení věci dává odpověď i na námitku žalobkyně, že nebyl naplněn materiální znak správního deliktu, kterým je stupeň nebez- pečnosti jednání kvalifikovaného dle $ 31 odst. 3 cit. zákona. Jelikož již samotné zjištění, že nešlo o takovou povahu a míru neúplnosti a nesprávnosti vysílaného pořadu, které by svědčily. o spáchání správního deliktu, je vlastně již vlastním hodnocením nedostatku materiálního znaku posuzovaného jednání žalobkyně. Jinými slovy řečeno, nemohlo-li v daném případě dojít k právní kvalifikaci správního deliktu právě proto, že pochybení žalobkyně při odvysílání reportáže nebylo natolik závažné a nedosahovalo míry pro zá- věr o porušení zásady objektivity a vyváže- nosti pořadu, pak není na pořadu úvah ani posuzování stupně nebezpečnosti jejího jed- nání pro společnost v rámci materiálního znaku správního deliktu. V tomto případě te- dy význam posouzení stupně jednání žalob- kyně pro společnost zaniká s tím, že jednání žalobkyně již tím, že nenaplnilo skutkovou podstatu správního deliktu podle $ 60 odst. 1 písm. b) ve spojení s $ 31 odst. 3 citovaného zákona, nemůže vykazovat znaky nebezpeč- ného jednání, neboť, byť šlo o jednání chyb- né, nebylo jednáním protiprávním. 2047 Zemědělství: zařazení do programu zakládání skupin výrobců k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení k nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťují- cích společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin vý- robců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti I. Hlavním cílem „dotačního“ programu [dle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999] je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytvá- ření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond. II. Žadatel o zařazení do programu zakládání skupin výrobců je povinen splňo- vat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti do programu zařa- zen. Není dostačující, že podmínku „společného odbytu“ splňoval až v době, kdy žá- dal o vlastní poskytnutí dotace.

Prejudikatura: č. 535/2005 Sb. NSS. Věc: Společnost s ručením omezeným CET 21 proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty. Žalovaná udělila žalobkyni pokutu ve výši 50 000 Kč pro porušení $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., tj. pro porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko- -publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. Tohoto jednání se žalobkyně měla dopustit tím, že v reportáži, která se týkala epidemie žloutenky, vystupo- val celkem třikrát Hlavní hygienik ČR Michael Vít, přičemž jeho identifikace byla zavádějící a špatná, v důsledku čehož mohl divák jím poskytované informace vnímat s jinou dáv- kou důležitosti a aktuálnosti. Zároveň byla ža- lobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala pře- zkoumání rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšla žalovaná ze zjištění, že v rámci pořadu Televizní noviny, který byl vysílán dne 29. 9. 2008 od 19.30 hod. na programu Nova byla odvysílána reportáž s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Reportáž infor- movala o tom, že hygienici zaznamenali bě- hem minulého týdne více než 160 nově naka- žených lidí žloutenkou typu A, že situace zůstává nejkritičtější v Praze a ve středních publiky. Reportáž upozorňovala na -aktuální nedostatek vakcín, přeplněné nemocnice 452 a omezení ve školách v souvislosti se žlouten- kou. Následovalo vyjádření Hlavního hygieni- ka ČR Michaela Víta, který uvedl, že: „Situace se nezklidňuje, ty nárůsty mezitýdenní tento týden byly vyšší“ V titulku se objevila jména lékařů nemocnice FN Na Bulovce a nemocni- ce Prostějov Hany R. a Jiřího Š., ti však vystu- povali v reportáži později. Následně zazněly podrobné informace o postupující epidemii žloutenky, záběry z lékáren s nedostatkem vakcín a krátká vyjádření lékařů. Hlavní hy- gienik ČR Michael Vít odpověděl na dotaz na množství vakcín proti žloutence: „Kdybych to spočítal, ve skladech je asi kolem 800 vak- cín“, přičemž jeho vyjádření nebylo prováze- no titulkem s jeho jménem. V závěru reportáže byl uveden příklad mimořádných prázdnin pro jednu třídu a hlavní hygienik na závěr po- znamenal: „Já si myslím, že můžeme mít kon- cem roku hodnoty kolem 1 000 nemocných“, přičemž i při tomto vyjádření nebyl označen titulkem se jménem. Žalovaná dovodila, že pořad obsahoval nesprávné a neúplné infor- mace, které nejsou v souladu se zásadami ob- jektivity a vyváženosti. Během reportáže vy- stoupil celkem třikrát Hlavní hygienik ČR, přičemž v prvním případě byl označen titul- kem se dvěma jmény doktorů, kteří se vyjad- řovali v reportáži později, a v následujících dvou případech nebyl titulek s jeho jménem během jeho vyjádření přítomen vůbec. Toto žalovaná považovala za profesní pochybení s důsledky pro přijetí informace ze strany di- váků. Hlavní hygienik ČR hovořil z pozice ve- doucího představitele instituce, která má na starosti dozor nad dodržováním hygienic- kých zásad a norem, což při neuvedení jména a funkce při jeho vyjádřeních v reportáži mohlo divákovi uniknout. Tato chyba mohla mít vliv na objektivnost reportáže, a protože se jednalo o pořad zpravodajského charakte- ru, žalovaná tento případ vyhodnotila jako porušení $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Obsah reportáže byl sice pravdivý, avšak neú- plný, a tedy neobjektivní. Neuvedením titul- ku se jménem a funkcí mluvčího došlo k po- rušení jednoho ze základních předpokladů objektivního informování, a to nezbytnosti informační úplnosti a přesnosti poskytova- ných informací. Osoba Hlavního hygienika ČR není osobou obecně známou, a proto bez uvedení jeho jména neměl jeho projev v tele- vizi takovou relevanci, jakou by měl mít v pří- padě tak závažného tématu, kterým jistě epidemie žloutenky je. Žalovaná vyšla také z názoru Nejvyššího správního soudu vyjá- dřeného v jeho rozsudku čj. 7 As 38/2004-58, podle něhož požadavek na respektování zá- sad objektivity a vyváženosti je stanoven vý- lučně ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým. Pro uložení poku- ty bylo stěžejní, že se jednalo o pořad zpravo- dajský. Výraz „objektivní a vyvážený“ má po- die judikovaných názorů soudu význam „věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý“. Takové atributy může mít pořad informačně úplný a přesný. Žalovaná dospěla k závěru, že byly dány podmínky pro uplatnění sankce, a výši ulože- né sankce zhodnotila dle povahy vysílaného programu, postavení provozovatele na mediál- ním trhu, z hlediska odpovědnosti provozo- vatele vůči divácké veřejnosti a závažnosti vě- ci; míry zavinění, rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání i z hlediska případného fi- nančního prospěchu. Reportáž byla vysílána v rámci programu Nova, který je celoploš- ným komerčním plnoformátovým televizním programem s vysokým -podílem sledovanosti na mediálním trhu, a v Televizních novinách, vysílaných na programu Nova. Odpovědnost provozovatele vůči divákům byla tedy vyso- ká. Žalovaná ovšem nepovažovala porušení zákona provozovatelem za velmi závažné, protože v pořadu nezazněly žádné nepravdi- vé informace, k porušení povinnosti došlo neúmyslně a nelze prokázat finanční pro- spěch. Proto udělila provozovateli spíše sym- bolickou pokutu ve výši 50 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu. Podle žalobkyně je napa- dené rozhodnutí nezákonné v důsledku ne- správného právního závěru, že důsledkem za- vádějící a špatné identifikace Hlavního hygienika ČR vystupujícího v reportáži mo- hla být skutečnost, že divák jím poskytované informace vnímal s jinou dávkou aktuálnosti. Žalovaná neuvedla, jaké úvahy ji k tomuto zá- věru vedly. Při uvádění titulků označujících osoby respondentů došlo k technické chybě a tato musela být divákovi zřejmá, neboť v pa- sáži, ve které poprvé vystupuje Hlavní hygie- nik ČR, byla v titulku uvedena jména dvou osob a identický titulek byl dále použit pro označení dvou lékařů vystupujících v repor- táži. Většině diváků je osoba Hlavního hygie- nika ČR Michaela Víta z médií známa. I bez ohledu na uvedené, důsledkem nesprávného označení respondenta, respektive jeho neo- značení, není neobjektivnost reportáže. V re- portáži zazněly pravdivé údaje a pro posuzo- vání jejich objektivity není rozhodující, zda je divákovi známo, kdo je činí. V případě druhé- ho vyjádření hlavního hygienika v reportáži je z kontextu patrné, že vyjádření je stanovis- kem hygieniků. Napadené rozhodnutí je nezákonné i z toho důvodu, že žalovaná se nevypořádala s námitkou, že neuvedení in- formace o tom, že vyjádření činí Hlavní hygie- nik ČR, nemohlo mít vliv na objektivitu tohoto sdělení: Žalobkyně dále namítala, že žalovaná při posuzování protiprávnosti jednání nevza- la v potaz materiální stránku správního delik- tu, tj. jeho nebezpečnost pro společnost. Po- dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 17/2007-135 ani pro trestnost správ- 453 2046 ního deliktu nepostačuje, že jednání po for- mální stránce vykazuje znaky skutkové pod- staty deliktu. Pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným, materiální strán- ka protiprávního jednání se musí projevit při posuzování jeho trestnosti. Pokud by se i technická chyba mohla projevit jako poru- šení objektivity informací tím, že nebyla in- formace úplná a přesná, nebyla tímto jedná- ním naplněna materiální stránka deliktu, pokud toto jednání nevykazuje příslušnou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušení zákonné povinnosti. Dále žalobky- ně namítala, že při stanovení výše pokuty ža- lovaná nesprávně zhodnotila odpovědnost provozovatele vůči divácké veřejnosti. Hod- nocení odpovědnosti provozovatele vysílání vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy nemá vycházet z hlediska pokrytí a sledovanosti příslušného programu, ale ze skutečnosti, zda provozova- tel vysílání je subjektem veřejnoprávním s vyš- ší mírou odpovědnosti vůči divácké veřejnosti nebo subjektem komerčním. Žalobkyně na- vrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, nebo aby přistoupil k moderaci uložené pokuty. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že v rozhodnutí vysvětlila, v čem spočívá neob- jektivnost informace v případě, kdy ji před- nese osoba, která není identifikována jako Hlavní hygienik ČR. Informaci prezentova- nou Hlavním hygienikem ČR divák jistě pova- žuje za více aktuální a naléhavou. Žalovaná se neztotožnila s názorem žalobkyně, že každý divák rozezná hlavního hygienika podle vzhledu, a má za to, že identifikace této osoby nebyla možná ani.v kontextu reportáže. K ná- mitce absence úvah o materiální stránce správního deliktu žalovaná uvedla, že již sa- motné zahrnutí skutkové podstaty porušení zásad objektivity a vyváženosti dle $ 31 odst. 3 citovaného zákona je odrazem skutečnosti, že porušení tohoto ustanovení považuje zá- konodárce za nebezpečné pro společnost. Žalovaná je přesvědčena, že se v odůvodnění vypořádala se všemi důvody, které vedly k udělení sankce, a že nepochybila ani při správním uvážení ohledně kritérií výše poku- 454 ty v tom, že odpovědnost provozovatele celo- plošného vysílání je vysoká vzhledem k rozsa- hu diváků. Charakter komerčnosti nebo veřej- noprávnosti programu žalovaná posuzovala z hlediska povahy vysílaného programu. Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění: Podle $ 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozo- vateli převzatého vysílání, pokud neplní po- vinnosti podle $ 31 odst. 2 a 3. Podle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistic- kých pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysíla- ného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých sku- pin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společen- ském životě. : Protože žalovaná shledala porušení po- vinnosti dle citovaného zákonného ustanove- ní v tom, že reportáž byla (i přes Radou uzna- nou pravdivost jejího obsahu) neobjektivní z důvodu neúplnosti a nepřesnosti některých prezentací v reportáži, je stěžejní otázkou přezkumu zákonnosti napadeného rozhod- nutí to, zda v důsledku zjištěných neúplností a nepřesností reportáže skutečně došlo k po- rušení zásady objektivity a vyváženosti pořa- du. Předně je nesporné, že v daném případě šlo o zpravodajský pořad. Tím je splněna jen jedna z podmínek pro uložení pokuty za pro- tiprávní jednání dle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., a to podmínka charakteru (typu) pořadu, jehož objektivita se posuzuje, ta však není podmínkou stěžejní, jak jen zu- žujícím způsobem (toliko ve vztahu k typu pořadu) uvažuje žalovaná v odůvodnění své- ho rozhodnutí s odkazem na rozhodnutí Nej- vyššího správního soudu čj. 7 As 38/2004-58. Požadavek na respektování zásad objektivity a vyváženosti vysílaných pořadů je sice stano- ven ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým, stěžejní otázkou zkoumání sankční odpovědnosti však musí být vlastní obsah takového pořadu a jeho uvážlivé a zodpovědné zhodnocení z hledis- ka objektivity a vyváženosti. Žalovaná proto, mimo zjištění, že šlo o zpravodajský pořad, nejprve správně vycházela z rozboru reportá- že s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Z popisu skutkového stavu (obsahu reportáže) v napadeném rozhodnutí vyplývá, že žalovaná vycházela z vyjádření Hlavního hygienika ČR i z upozorňujících informací o stavu epidemie a nedostatku vakcín, zmíni- la vyjádření i dalších dvou lékařů, nezhodno- tila však, jak tyto prezentace vyznívají v cel- kovém kontextu pořadu. Z provedeného dokazování audiovizuálním záznamem, který byl podkladem správního řízení, jehož obsah účastníci řízení při jednání před soudem ne- zpochybnili a s nímž se soud jako s podkla- dem založeným ve správním spise seznámil, vyplynulo, že vystoupení Hlavního hygienika ČR Michaela Víta v tomto pořadu nebylo stě- žejní, bylo nárazovité a odvysílané relativně ve vztahu k celému pořadu ve velmi krátkém čase, přičemž stěžejní náplň reportáže tvořily informace upozorňující na postupující epi- demii, nedostatek vakcín, na situace v ne- mocnicích a omezení ve školách, takže vy- stoupení Hlavního hygienika ČR včetně dalších lékařů působí spíše doprovodným dojmem, stvrzujícím pravdivost a závažnost vysílaných informací. Z audiovizuálního záz- namu reportáže je zřejmé pochybení žalob- kyně spočívající v tom, že v případě prvního vyjádření Hlavního hygienika ČR byl k jeho osobě přiřazen nesprávný titulek se jmény lé- kařů, kteří se v reportáži vyjadřovali později, a že ve dvou dalších vyjádřeních nebyla osoba Hlavního hygienika ČR označena vůbec. Toto zjištění však nic nemění na skutečnosti, že reportáž, jak sama žalovaná uznává, poskytla divákům pravdivé informace o postupující epidemii žloutenky, o situaci na území re- publiky, v nemocnicích i ve školách, přičemž závažnost tohoto sdělení doprovází bez ohle- du na správnost označení respondentů vyjá- dření osob, které nepochybně divák hodnotí jako vyjádření vycházející z lékařského nebo jiného odborného prostředí. Za této skutko- vé situace, kdy poskytované informace o po- stupující epidemii žloutenky byly pravdivé, byly podloženy odbornými vyjádřeními res- pondentů ve vysílané reportáži, zachycovaly jednoznačně situaci v nemocnicích, v lékár- nách, informovaly o množství vakcín, o ome- zení ve školách, o časových nárůstech epide- mie, nemohlo pouhé nepřesné či neúplné označení osoby Hlavního hygienika ČR, který se nadto v reportáži vyskytuje ve velmi krát- kých okamžicích, způsobit neobjektivnost a nevyváženost reportáže. Soud přisvědčuje žalované v tom, že objektivním a vyváženým pořadem je pořad, který je věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý a v obecné rovině lze přitakat tomu, že k dosažení objektivity a vy: váženosti pořadu, tedy k dosažení věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti je zapotřebí, aby pořad sestával také z informací úplných a přesných. Nicméně nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy a v každém případě vyvolat neobjektivnost a nevyváže- nost vysílaného pořadu. Vyskytnou-li se ve vysílaném pořadu určité nepřesnosti či neúplné informace, je v tom každém konkrét- ním případě nezbytné posoudit, zda tyto ne- dostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných informací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře. O rele- vantní neúplnost a nepřesnost reportáže, kte- rá způsobí neobjektivitu pořadu půjde ze- jména tam, kde obsahem reportáže bude nejednoznačné téma vyžadující a vyvolávající střet informací a účelem pořadu je porovná- vání informací, tvrzení, či stanovisek respon- dentů, které se navzájem střetávají, doplňují, ověřují a vyargumentovávají. V takovém pří- padě neúplnost a nepřesnost prezentace spo- čívající v neoznačení respondenta a jeho úlo- hy v pořadu může znamenat potlačení jeho vystoupení a zviditelnění jiného označeného respondenta s alternativními či odlišnými in- formacemi, stanovisky, názory. Takové ne- přesnosti pak ovlivňují objektivitu pořadu a neumožňují divákovi se v prezentovaném tématu nestranně orientovat. V daném přípa- dě však o takový charakter pořadu a nejedno- 455 2046 značné téma nešlo. Předmětný pořad byl po- řadem zpravodajským, jednoznačně veřej- nost seznamoval s postupující nemocí a upo- zorňoval na nástalou situaci. Všechny situace odvysílané v reportáži i odpovědi responden- tů svědčily o pravdivosti obsahu vysílaných informací a tak také tato reportáž působila vůči divácké veřejnosti. V této reportáži se nestřetávaly názory, které by bylo třeba nad rámec vysílaného obsahu ještě zdůraznit vy- stoupením určité osobnosti, informace o sta- vu epidemie působila svou závažností sama o sobě ve spojení s prostředím, ze kterého by- la vysílána, a s vyjádřeními, která je provázela. To znamená, že chyba v označení osoby Hlav- ního hygienika ČR nebyla chybou, která by stěžejním způsobem ovlivnila působení re- portáže na diváka v jejím jednoznačném smyslu a účelu, nepopíraném žádným vystou- pením jiných osob v reportáži, a její zdroj z odborného prostředí byl zřejmý. Mimo uve- deného předmětná reportáž byla vysílána v souvislém obsahovém sledu, v němž nechy- běly žádné zpravodajské sekvence, reportáž byla srozumitelná, se vzájemně navazujícími informacemi. Ani v tomto směru nebylo mož- né usuzovat na míru neúplnosti a nepřesnos- ti odvysílaného pořadu. Z uvedených důvodů soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nevy- hodnotila prezentaci pořadu odpovídajícím způsobem a pochybila i v posouzení příčinné souvislosti mezi zjištěnými nedostatky a závě- rem o neobjektivitě pořadu. Žalovaná se totiž poněkud odchýlila od adekvátního posouze- ní skutkové podstaty správního deliktu, když namísto toho, aby hodnotila objektivitu a vy- váženost obsahu pořadu z hlediska věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti, dovodila zprostředkovaný dopad tohoto po- řadu do sféry vnímání „závažnosti a aktuál- nosti“ vysílaného pořadu divákem. Přitom ve vysílaném čase a s ohledem na celkový obsah pořadu tak, jak byl již výše naznačen, nemoh- ly u diváka v důsledku neoznačení osoby Hlavního hygienika ČR vzniknout ani pochyb- nosti o aktuálnosti a závažnosti vysílaných in- formací, pokud by tyto nároky na pořad mohly 456 být vůbec zahrnutý pod požadavek objektivi- ty a vyváženosti pořadu. Správné označení osoby Hlavního hygienika ČR vystupujícího nadto v pořadu jen ve velmi krátkých střizích by mohlo pouze doplnit a utvrdit přesvědče- ní diváka o závažnosti situace, již tak zcela zřejmé z odvysílané reportáže. Z uvedených důvodů proto úvaha žalova- né o naplnění skutkové podstaty správního deliktu porušením $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. nevychází z náležitého skut- kového a právního posouzení věci a závěr žalované není založen na zjištění takového charakteru a míry neúplnosti a přesnosti re- portáže, které by měly za následek porušení zásad objektivity a vyváženosti při vysílání předmětného zpravodajského pořadu. Zjištěné nedostatečné skutkové a právní posouzení věci dává odpověď i na námitku žalobkyně, že nebyl naplněn materiální znak správního deliktu, kterým je stupeň nebez- pečnosti jednání kvalifikovaného dle $ 31 odst. 3 cit. zákona. Jelikož již samotné zjištění, že nešlo o takovou povahu a míru neúplnosti a nesprávnosti vysílaného pořadu, které by svědčily. o spáchání správního deliktu, je vlastně již vlastním hodnocením nedostatku materiálního znaku posuzovaného jednání žalobkyně. Jinými slovy řečeno, nemohlo-li v daném případě dojít k právní kvalifikaci správního deliktu právě proto, že pochybení žalobkyně při odvysílání reportáže nebylo natolik závažné a nedosahovalo míry pro zá- věr o porušení zásady objektivity a vyváže- nosti pořadu, pak není na pořadu úvah ani posuzování stupně nebezpečnosti jejího jed- nání pro společnost v rámci materiálního znaku správního deliktu. V tomto případě te- dy význam posouzení stupně jednání žalob- kyně pro společnost zaniká s tím, že jednání žalobkyně již tím, že nenaplnilo skutkovou podstatu správního deliktu podle $ 60 odst. 1 písm. b) ve spojení s $ 31 odst. 3 citovaného zákona, nemůže vykazovat znaky nebezpeč- ného jednání, neboť, byť šlo o jednání chyb- né, nebylo jednáním protiprávním. 2047 Zemědělství: zařazení do programu zakládání skupin výrobců k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení k nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťují- cích společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin vý- robců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti I. Hlavním cílem „dotačního“ programu [dle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999] je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytvá- ření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond. II. Žadatel o zařazení do programu zakládání skupin výrobců je povinen splňo- vat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti do programu zařa- zen. Není dostačující, že podmínku „společného odbytu“ splňoval až v době, kdy žá- dal o vlastní poskytnutí dotace.

Podstatnou pro řešení sporu je odpověď na nastolenou právní otázku, zdali byl žalob- ce povinen splňovat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti zařazén do programu zakládání skupin výrobců a nebo je postačující, že podmínku „společného od- bytu“ splňoval až v době, kdy žádal o vlastní poskytnutí dotace. Nejvyšší správní soud při zodpovězení této právní otázky vycházel předně z tezí, jež vedly k přijetí nařízení vlády č. 655/2004 Sb., a dále pak z textu samotného vládního nařízení. Podkladem pro vydání aplikovaného naří- zení vlády je předně 'nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Jeho kapitola IXa (Zvláštní opatření pro nové členské státy) a podkapito- la I (Dodatečná podpora pro všechny nové členské státy) v článku 33d, nazvaném „Se- skupení producentů“ výslovně uvádí, že „i Je poskytována paušální podpora na usnadnění zřizování a správního provozu seskupení producentů, která mají za cíl: a) přizpůsobit produkci a výstup producen- tů, kteří jsou členy těchto seskupení, poža- davkům trhu; b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizaci prodeje a dodávky velkoodběratelům a c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci se zvláštním ohledem na sklizeň a dostupnost. 2. Podpora je poskytována pou- ze seskupením producentů, která jsou úřed- ně uznána příslušnými orgány nových člen- ských států mezi dnem přistoupení a koncem programového období na základě vnitrostát- ního práva nebo práva Společenství.“ Součástí nařízení Rady jsou pak i podrob- né podmínky pro poskytování podpory, dél- ky jejího poskytování, jakož i procentuální vy- jádření poměru poskytované © podpory v jednotlivých letech. Tato část však již není pro souzenou věc podstatná. Podstatný pro věc je právě její (shora citovaný) čl. 33d, kte- rý určuje cíl této právní úpravy a též z něho vychází a na něho odkazuje vládní nařízení č. 655/2004 Sb. Předně je nutno tedy zdůraznit, že hlav- ním cílem tohoto „dotačního“ programu je- hož konkrétní náplň i postupy jak správních orgánů, tak i žadatelů jsou vyjádřeny právě v nařízení vlády č. 655/2004 Sb.) je podpora zemědělců v podmínkách společného evrop- ského trhu, a to cestou vytváření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto pro- gramu je Státní zemědělský intervenční fond. Ustanovení $ 1 vládního nařízení, vyjad- řující předmět úpravy, normuje, že toto naří- zení upravuje v návaznosti na přímo použi- telné předpisy Evropských společenství podmínky pro zařazení skupiny výrobců, za- jišťujících společný odbyt zemědělské komo- dity (dále jen „skupina výrobců“), do progra- mu pro zakládání skupin výrobců (dále jen „program“) a podmínky pro poskytnutí dota- ce skupině výrobců k podpoře jejich činnos- ti (dále jen „dotace“). Již v tomto úvodním ustanovení užitá právní norma mimo jiné vymezuje v podstatě dvě fáze, jimiž je vlastní poskytnutí dotace ovládáno. Prvou fází je zařazení žadatele do programu pro zakládání skupin výrobců (dá- le jen „program“) k jeho žádosti (po splnění požadovaných podmínek); druhou fází, nava- zující na předchozí, je pak vlastní poskytnutí dotace, rovněž k žádosti žadatele. Jaké osoby lze podřadit pod pojem „sku- pina výrobců“, uvádí $ 2 písm. c) vládního na- řízení; jsou jimi obchodní společnost nebo družstvo, jejichž předmětem činnosti je zajiš- tění společného odbytu příslušné zemědělské komodity. Podstatné pro věc v tomto ohledu tedy je, že se musí jednat o skupinu výrobců, jimiž jsou obchodní společnost a nebo druž- stvo, a současně musí být splněna podmínka, že jejich předmětem činnosti je zajištění spo- lečného odbytu určité zemědělské komodity. Má-li být předmětem činnosti takové právnic- ké osoby zajištění společného odbytu, pak je- jí obsah musí tvořit více prvků. Bylo by zřej- 459 2047 mým protimluvem, aby předmětem činnosti jednočlenné společnosti byl společný odbyt zemědělské komodity. Již z pouhého význa- mu slova „společný“ (kolektivní, hromadný) lze logickou úvahou vyložit, že se musí jednat o činnost či postup ve shodě více elementů. Ustanovení $ 3 pak stanoví podmínky za- řazení skupiny výrobců do programu. Podle něho Fond zařadí skupinu výrobců do pro- gramu na základě její žádosti doručené Fon- du (dále jen „žádost o zařazení“), jestliže tato skupina výrobců splňuje podmínku roční ob- chodované produkce v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč anebo podmínku nejméně 5 společníků nebo členů skupiny výrobců (dále jen „člen“) a vznikla v období od 1. květ na 2004 do 31. října 2006. Již z prostého jazykového výkladu těchto ustanovení není pochybnosti o tom, že každá skupina výrobců, zajišťujících společný od- byt určitých (stanovených) zemědělských ko- modit může požádat Fond o zařazení do pro- gramu a má též právo být do něho zařazena. Jak uvedeno výše, do programu může být za- řazena toliko taková skupina výrobců, jež splňuje současně několik podmínek. Tato skupina, jež zajišťuje společný odbyt, pak musí splnit ještě další podmínky, vyjádřené v uve- deném $ 3. V praxi to znamená, že Fond, jež o zařaze- ní takové skupiny do předmětného progra- mu rozhoduje, nejprve zkoumá, zda žádost je podána právě takovou, v nařízení předpoklá- danou skupinou výrobců, jejíž předmětem činnosti je právě zajišťování společného od- bytu, zda-li jsou naplněny legální požadavky na žadatele a až poté pak zkoumá, zdali žádost řádného žadatele obsahuje veškeré náležitos- ti, které $ 4 vládního nařízení předpokládá. Již v tomto okamžiku má tedy Fond zkoumat, zda- li žádost o zařazení do programu podal žada- tel, jež splňuje shora uvedené předpoklady a pakliže ano, počne zkoumat, zdali jeho žá- dost vyhovuje dalším stanoveným náležitos- tem, vesměs již formálního charakteru. Podle uvedeného $ 4 se žádost o zařazení podá Fondu na jím vydaném formuláři nej- později do 31. října 2006. Žádost o zařazení 460 obsahuje údaje podle $ 3 odst. 2 zákona, da- tum zápisu skupiny výrobců do obchodního rejstříku, jméno a bydliště nebo firmu a sídlo osoby nebo osob, které jsou statutárním or- gánem nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, jestli- že je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická .osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem této právnic- ké osoby nebo členem jejího statutárního or- gánu, dále pak určení zemědělské komodity, popřípadě určení zemědělských komodit, pro které skupina výrobců žádá o zařazení a konečně i vyjádření výše finanční hodnoty obchodované produkce za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o zařazení. Nedílnou součástí žádosti o zařazení je výpis z obchodního rejs- tříku, ne starší 3 měsíců, seznam členů skupi- ny výrobců, včetně uvedení adresy místa je- jich podnikání, popřípadě adresy jejich sídel, s uvedením zemědělské komodity, kterou produkují a jejíž odbyt zajišťují prostřednic- tvím skupiny výrobců, společenská smlouva nebo stanovy skupiny výrobců a podnikatel- ský záměr skupiny výrobců, obsahující vyme- zení předmětu a cílů podnikání a finanční plán podnikání. Další fází zde uvedeného procesu je vlast- ní poskytnutí dotace k žádosti žadatele řádně zařazeného do programu. Podmínky poskyt- nutí dotace jsou normovány v $ 5 vládního nařízení; tato fáze řízení však není již před- mětem nyní projednávané věci. V důsledku shora uvedeného lze učinit dílčí závěr, že již v okamžiku, kdy Fond roz- hoduje o žádosti žadatele o zařazení do pro- gramu, musí být splněna mimo jiné i pod- mínka společného postupu více subjektů zajišťujících společný odbyt určené zeměděl- ské komodity. Ze správního spisu je zjevné, že žadatel požádal o zařazení do programu Zakládání skupin výrobců žádostí ze dne 11. 7. 2006; o žádosti Fond rozhodl kladně dne 2. 8. 2006. Žalobce sám uvádí, že až v říjnu roku 2006 se stal vícečlenným subjektem; není tedy sporu o tom, že v době, kdy Fond o žádosti rozho- doval, nevzal v úvahu absenci jednoho, pro věc právě rozhodného znaku, jímž je mno- host členů žadatele, jež měli v předmětu čin- nosti zajišťovat společný odbyt konkretizova- né komodity. Tato podmínka totiž nebyla v době rozhodování Fondu o žádosti žadatele splněna. Právě pro tuto absenci přikročil ža- lovaný k přezkoumání rozhodnutí o zařazení žalobce do programu. V tomto ohledu se tedy Nejvyšší správní soud ztotožnil s odůvodně- ním i právními žávěry městského soudu, jež jsou vyjádřeny na str. 3 až 5 napadeného roz- sudku. Žalovaný tedy zcela v souladu se smys- lem a právní úpravou shora uvedenou žádost žalobce o zařazení do programu zamítl. Dů- vodnost této kasační námitky proto Nejvyšší správní soud neshledal. Žalobce v dalších kasačních bodech tvrdí, že postup správních orgánů byl nezákonný, jestliže jeho žádost o zařazení do programu zamítly ve zkráceném řízení (dle $ 98 správní- ho řádu) a navíc účinky svého rozhodnutí ur- čily zpětně ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí (dle $ 99 odst. 3 správního řádu). C.) Jak je podrobně uvedeno již shora, ze správního spisu je zcela zřejmé, že Fond zařa- dil do programu subjekt, který nesplňoval předpoklady (podmínku společného postu- pu více subjektů zajišťujících společný odbyt určené zemědělské komodity) založené naří- zením vlády; zjistil-li toto pochybení žalova- ný, bylo na něm, aby takovou vadu napravil. V úvahu přicházelo již jen užití mimořádné- ho opravného prostředku, který lze vyvolat i ex officio; využilli příslušný správní orgán k užití nápravy (zjevně porušeného) právní- ho stavu tohoto mimořádného prostředku, postupoval v intencích pravidel stanovených správním řádem. Rovněž tak stanovení účinnosti rozhod- nutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení postupem dle $ 99 odst. 3 správního řádu neshledává soud nesprávným. Podle to- hoto ustanovení, „pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž bylo přiznáno právo, a ne- odůvodňujílí okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne je- ho právní moci nebo předběžné vykonatel- nosti; bylo-li však přezkoumávané rozhod- nutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v pře- zkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti pře- zkoumávaného rozhodnutí“. Ministr zemědělství, jakož i správní orgán rozhodující věc v první instanci (zde žalova- ný), v odůvodnění napadených rozhodnutí k tomuto postupu uvedli, že volí tento způ- sob stanovení účinků svého rozhodnutí prá- vě pro vhodnost řešení v dané věci. Využili te- dy věty první zmíněného ustanovení, podle níž odůvodňují-li okolnosti případu takové řešení, pak k němu rozhodující správní orgán přistoupí. I zdejšímu soudu se jeví toto řešení rozumné. Jestliže totiž již od samého počátku nebyly splněny podmínky pro to, aby Fond zařadil žádající subjekt do programu, neboť subjekt sám nebyl v době podání žádosti o za- řazení do programu, ani v době rozhodování Fondu o ní způsobilým k zařazení do tohoto programu pro absenci legálního znaku „před- mětu činností zajištění společného odbytu“, pak bylo jen rozumné, vztáhl-li rozhodující orgán v přezkumném řízení účinky svého rozhodnutí ke dni právní moci přezkoumáva- ného rozhodnutí. V takovém případě toto ře- šení vskutku odůvodňují okolnosti případu. Soudu uniká rozumný argument, pro který by bylo správné či jakkoliv racionální (jak se domnívá žalobce) vztáhnout účinky rozhod- nutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení až k datu jeho vydání. Ve skutečnosti by to znamenalo, že žadatel by byl bez zjevné legální oprávněnosti ponechán zařazen do programu až do okamžiku rozhodnutí v pře- zkumném řízení, ačkoliv by podmínky pro zařazení již od samého počátku nesplňoval. I v tomto ohledu se Nejvyšší správní soud se zvoleným řešením i procedurou užitou správními orgány, jakož i s jejím hodnocením provedeným městským soudem, ztotožnil. 461 2048 2048 Důchodové pojištění: plný invalidní důchod; výměra důchodu k $ 42 zákona č. 155/ 1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 134/1997 Sb. a č. 24/2006 Sb.) Ustanovení $ 42 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, znamená pro pojištěnce mladšího 28 let, který nesplňuje podmínky nároku na plný invalidní důchod podle $ 42 odst. 1 téhož zákona a u něhož je období od 18 let věku (i před 18. rokem věku) do vzniku nároku na plný invalidní důchod kryto s dobou studia na střední a vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky (která se pro tento účel pokládá za dobu pojištění), záruku, že i za situace, kdy neměl v roz- hodné době výdělky, vyměří se mu invalidní důchod v mimořádné minimální výši. Procentní výměra invalidního důchodu činí ve smyslu $ 42 odst. 2 uvedeného zákona 45 % z výpočtového základu, stanoveného způsobem v tomto ustanovení uvedeným.

Společnost s ručením omezeným Drůbež HK odbyt proti Ministerstvu zemědělství o za- řazení do programu zakládání skupin výrobců, o kasační stížnosti žalobce.

bránila zejména žalobcova dobrá víra.

Soud rovněž nesprávně aproboval postup žalovaného dle § 99 odst. 3 správního řádu. Žalobce totiž v žádném případě v žádosti neuvedl úmyslně chybné či nesprávné údaje; veškeré údaje uvedl pravdivě, jako přílohy rovněž předložil ty, které měl v dané době k dispozici a které věrně zobrazovaly jeho právní pozici. Určení účinků rozhodnutí v přezkumném řízení ode dne právní moci přezkoumávaného rozhodnutí nebylo tedy v daném případě přípustné.

Nesprávný je rovněž závěr soudu, že pokud se žalobce skutečně stal v říjnu roku 2006 vícečlennou společností, měl podat novou žádost jako nový právní subjekt o zařazení do příslušného programu. Vždyť změna počtu společníků se vůbec nedotýká právní subjektivity obchodní společnosti.

V závěru kasační stížnosti žalobce namítl, že se soud vůbec nezabýval otázkou procesní způsobilosti na straně žalovaného. Rozhodovat ve věci má ministr a veškerá komunikace měla být tedy vedena jen právě s ním a nikoliv s aparátem ministerstva. V tomto ohledu je soudní rozhodnutí zmatečné. Žalobce ze všech uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti zdůraznil, že se zcela ztotožňuje s názorem soudu a odmítl důvodnost kasačních námitek. Zdůraznil, že kasační stížnost neobsahuje žádné skutečnosti, se kterými by se na základě odvolacích důvodů či žalobních bodů správní orgán a nebo soud nezabývaly. Se všemi důvody, jak je soud pojednal, se žalovaný ztotožňuje. Podstatné pro věc zůstává, že žalobce nebyl v době rozhodování o jeho žádosti způsobilý k zařazení do programu zakládání skupin výrobců. Městský soud již dříve opakovaně k dané problematice rozhodoval shodně. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Podstatnou pro řešení sporu je odpověď na nastolenou právní otázku, zda-li byl žalobce povinen splňovat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti zařazen do programu zakládání skupin výrobců a nebo je postačující, že podmínku „společného odbytu“ splňoval až v době, kdy žádal o vlastní poskytnutí dotace.

Nejvyšší správní soud při zodpovězení této právní otázky vycházel předně z tezí, jež vedly k přijetí nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti, a dále pak z textu samotného vládního nařízení.

Podkladem pro vydání aplikovaného nařízení vlády je předně nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení. Jeho kapitola IXa (Zvláštní opatření pro nové členské státy) a podkapitola I (Dodatečná podpora pro všechny nové členské státy) v článku 33d, nazvaném Seskupení producentů výslovně uvádí, že 1. Je poskytována paušální podpora na usnadnění zřizování a správního provozu seskupení producentů, která mají za cíl: a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení, požadavkům trhu; b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizaci prodeje a dodávky velkoodběratelům a c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci se zvláštním ohledem na sklizeň a dostupnost. 2. Podpora je poskytována pouze seskupením producentů, která jsou úředně uznána příslušnými orgány nových členských států mezi dnem přistoupení a koncem programového období na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství.

Součástí nařízení Rady jsou pak i podrobné podmínky pro poskytování podpory, délky jejího poskytování, jakož i procentuální vyjádření poměru poskytované podpory v jednotlivých letech. Tato část však již není pro souzenou věc podstatná. Podstatný pro věc je právě její (shora citovaný) č. l. 33d, který určuje cíl této právní úpravy a též z něho vychází a na něho odkazuje vládní nařízení č. 655/2004 Sb.

Předně je nutno tedy zdůraznit, že hlavním cílem tohoto „dotačního“ programu (jehož konkrétní náplň i postupy jak správních orgánů, tak i žadatelů jsou vyjádřeny právě v nařízení vlády č. 655/2004 Sb.) je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytváření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond.

5/2004 Sb.

Předně je nutno tedy zdůraznit, že hlavním cílem tohoto „dotačního“ programu (jehož konkrétní náplň i postupy jak správních orgánů, tak i žadatelů jsou vyjádřeny právě v nařízení vlády č. 655/2004 Sb.) je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytváření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond.

Ustanovení § 1 vládního nařízení, vyjadřujíc předmět úpravy, normuje, že toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství podmínky pro zařazení skupiny výrobců, zajišťujících společný odbyt zemědělské komodity (dále jen "skupina výrobců"), do programu pro zakládání skupin výrobců (dále jen "program") a podmínky pro poskytnutí dotace skupině výrobců k podpoře jejich činnosti (dále jen "dotace").

Již v tomto úvodním ustanovení užitá právní norma mimo jiné vymezuje v podstatě dvě fáze, jimiž je vlastní poskytnutí dotace ovládáno. Prvou fází je zařazení žadatele do programu pro zakládání skupin výrobců (dále jen „program“) k jeho žádosti (po splnění požadovaných podmínek); druhou fází, navazující na předchozí, je pak vlastní poskytnutí dotace, rovněž k žádosti žadatele.

Jaké osoby lze podřadit pod pojem „skupina výrobců“, uvádí § 2 písm. c) vládního nařízení; jsou jimi obchodní společnost nebo družstvo, jejichž předmětem činnosti je zajištění společného odbytu příslušné zemědělské komodity. Podstatné pro věc v tomto ohledu tedy je, že se musí jednat o skupinu výrobců, jimiž jsou obchodní společnost a nebo družstvo a současně musí být splněna podmínka, že jejich předmětem činnosti je zajištění společného odbytu určité zemědělské komodity. Má-li být předmětem činnosti takové právnické osoby zajištění společného odbytu, pak její obsah musí tvořit více prvků. Bylo by zřejmým protimluvem, aby předmětem činnosti jednočlenné společnosti byl společný odbyt zemědělské komodity. Již z pouhého významu slova „společný“ (kolektivní, hromadný) lze logickou úvahou vyložit, že se musí jednat o činnost či postup ve shodě více elementů.

Ustanovení § 3 pak stanoví podmínky zařazení skupiny výrobců do programu. Podle něho Fond zařadí skupinu výrobců do programu na základě její žádosti doručené Fondu (dále jen "žádost o zařazení"), jestliže tato skupina výrobců splňuje podmínku roční obchodované produkce v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč anebo podmínku nejméně 5 společníků nebo členů skupiny výrobců (dále jen "člen") a vznikla v období od 1. května 2004 do 31. října 2006.

Již z prostého jazykového výkladu těchto ustanovení není pochybnosti o tom, že každá skupina výrobců, zajišťujících společný odbyt určitých (stanovených) zemědělských komodit může požádat Fond o zařazení do programu a má též právo být do něho zařazena. Jak uvedeno výše, do programu může být zařazena toliko taková skupina výrobců, jež splňuje současně několik podmínek. Tato skupina, jež zajišťuje společný odbyt, pak musí splnit ještě další podmínky, vyjádřené v uvedeném § 3.

.

Již z prostého jazykového výkladu těchto ustanovení není pochybnosti o tom, že každá skupina výrobců, zajišťujících společný odbyt určitých (stanovených) zemědělských komodit může požádat Fond o zařazení do programu a má též právo být do něho zařazena. Jak uvedeno výše, do programu může být zařazena toliko taková skupina výrobců, jež splňuje současně několik podmínek. Tato skupina, jež zajišťuje společný odbyt, pak musí splnit ještě další podmínky, vyjádřené v uvedeném § 3.

V praxi to znamená, že Fond, jež o zařazení takové skupiny do předmětného programu rozhoduje, nejprve zkoumá, zda žádost je podána právě takovou, v nařízení předpokládanou skupinou výrobců, jejíž předmětem činnosti je právě zajišťování společného odbytu, zda-li jsou naplněny legální požadavky na žadatele a až poté pak zkoumá, zda-li žádost řádného žadatele obsahuje veškeré náležitosti, které § 4 vládního nařízení předpokládá. Již v tomto okamžiku má tedy Fond zkoumat, zda-li žádost o zařazení do programu podal žadatel, jež splňuje shora uvedené předpoklady a pakliže ano, počne zkoumat, zda-li jeho žádost vyhovuje dalším stanoveným náležitostem, vesměs již formálního charakteru.

Podle uvedeného § 4 se žádost o zařazení podá Fondu na jím vydaném formuláři nejpozději do 31. října 2006. Žádost o zařazení obsahuje údaje podle § 3 odst. 2 zákona, datum zápisu skupiny výrobců do obchodního rejstříku, jméno a bydliště nebo firmu a sídlo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby; jestliže je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby nebo členem jejího statutárního orgánu, dále pak určení zemědělské komodity, popřípadě určení zemědělských komodit, pro které skupina výrobců žádá o zařazení a konečně i vyjádření výše finanční hodnoty obchodované produkce za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o zařazení. Nedílnou součástí žádosti o zařazení je výpis z obchodního rejstříku, ne starší 3 měsíců, seznam členů skupiny výrobců, včetně uvedení adresy místa jejich podnikání, popřípadě adresy jejich sídel, s uvedením zemědělské komodity, kterou produkují a jejíž odbyt zajišťují prostřednictvím skupiny výrobců, společenská smlouva nebo stanovy skupiny výrobců a podnikatelský záměr skupiny výrobců, obsahující vymezení předmětu a cílů podnikání a finanční plán podnikání.

Další fází zde uvedeného procesu je vlastní poskytnutí dotace k žádosti žadatele řádně zařazeného do programu. Podmínky poskytnutí dotace jsou normovány v § 5 vládního nařízení; tato fáze řízení však není již předmětem nyní projednávané věci.

kterou produkují a jejíž odbyt zajišťují prostřednictvím skupiny výrobců, společenská smlouva nebo stanovy skupiny výrobců a podnikatelský záměr skupiny výrobců, obsahující vymezení předmětu a cílů podnikání a finanční plán podnikání.

Další fází zde uvedeného procesu je vlastní poskytnutí dotace k žádosti žadatele řádně zařazeného do programu. Podmínky poskytnutí dotace jsou normovány v § 5 vládního nařízení; tato fáze řízení však není již předmětem nyní projednávané věci.

V důsledku shora uvedeného lze učinit dílčí závěr, že již v okamžiku, kdy Fond rozhoduje o žádosti žadatele o zařazení do programu, musí být splněna mimo jiné i podmínka společného postupu více subjektů zajišťujících společný odbyt určené zemědělské komodity.

Ze správního spisu je zjevné, že žadatel požádal o zařazení do programu Zakládání skupin výrobců žádostí ze dne 11. 7. 2006, registračního čísla 06/H05/000/000099; o žádosti Fond rozhodl kladně dne 2. 8. 2006. Žalobce sám uvádí, že až v říjnu roku 2006 se stal vícečlenným subjektem; není tedy sporu o tom, že v době, kdy Fond o žádosti rozhodoval, nevzal v úvahu absenci jednoho, pro věc právě rozhodného znaku, jímž je mnohost členů žadatele, jež měli v předmětu činnosti zajišťovat společný odbyt konkretizované komodity. Tato podmínka totiž nebyla v době rozhodování Fondu o žádosti žadatele splněna. Právě pro tuto absenci přikročil žalovaný k přezkoumání rozhodnutí o zařazení žalobce do programu. V tomto ohledu se tedy Nejvyšší správní soud ztotožnil s odůvodněním i právními závěry městského soudu, jež jsou vyjádřeny na str. 3 až 5 napadeného rozsudku. Žalovaný tedy zcela v souladu se smyslem a právní úpravou shora uvedenou žádost žalobce o zařazení do programu zamítl. Důvodnost této kasační námitky proto Nejvyšší správní soud neshledal.

Žalobce v dalších kasačních bodech tvrdí, že postup správních orgánů byl nezákonný, jestliže jeho žádost o zařazení do programu zamítly ve zkráceném řízení (dle § 98 správního řádu) a navíc účinky svého rozhodnutí určily zpětně ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí (dle § 99 odst. 3 správního řádu).

Podle § 98 správního řádu, je-li porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3.

Jak je podrobně uvedeno již shora, ze správního spisu je zcela zřejmé, že Fond zařadil do programu subjekt, který nesplňoval předpoklady (podmínku společného postupu více subjektů zajišťujících společný odbyt určené zemědělské komodity) založené nařízením vlády; zjistil-li toto pochybení žalovaný, bylo na něm, aby takovou vadu napravil. V úvahu přicházelo již jen užití mimořádného opravného prostředku, který lze vyvolat i ex officio; využil-li příslušný správní orgán k užití nápravy (zjevně porušeného) právního stavu tohoto mimořádného prostředku, postupoval v intencích pravidel stanovených správním řádem.

y (podmínku společného postupu více subjektů zajišťujících společný odbyt určené zemědělské komodity) založené nařízením vlády; zjistil-li toto pochybení žalovaný, bylo na něm, aby takovou vadu napravil. V úvahu přicházelo již jen užití mimořádného opravného prostředku, který lze vyvolat i ex officio; využil-li příslušný správní orgán k užití nápravy (zjevně porušeného) právního stavu tohoto mimořádného prostředku, postupoval v intencích pravidel stanovených správním řádem.

Rovněž tak stanovení účinnosti rozhodnutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení postupem dle § 99 odst. 3 správního řádu neshledává soud nesprávným. Podle tohoto ustanovení, pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž bylo přiznáno právo, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci nebo předběžné vykonatelnosti; bylo-li však přezkoumávané rozhodnutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí.

nebo mění rozhodnutí, jímž bylo přiznáno právo, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci nebo předběžné vykonatelnosti; bylo-li však přezkoumávané rozhodnutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí.

Ministr zemědělství, jakož i správní orgán rozhodující věc v první instanci (zde žalovaný), v odůvodnění napadených rozhodnutí k tomuto postupu uvedli, že volí tento způsob stanovení účinků svého rozhodnutí právě pro vhodnost řešení v dané věci. Využili tedy věty první zmíněného ustanovení, podle níž odůvodňují-li okolnosti případu takové řešení, pak k němu rozhodující správní orgán přistoupí. I zdejšímu soudu se jeví toto řešení rozumné. Jestliže totiž již od samého počátku nebyly splněny podmínky pro to, aby Fond zařadil žádající subjekt do programu, neboť subjekt sám nebyl v době podání žádosti o zařazení do programu, ani v době rozhodování Fondu o ní způsobilým k zařazení do tohoto programu pro absenci legálního znaku předmětu činnosti zajištění společného odbytu, pak bylo jen rozumné, vztáhl-li rozhodující orgán v přezkumném řízení účinky svého rozhodnutí ke dni právní moci přezkoumávaného rozhodnutí. V takovém případě toto řešení vskutku odůvodňují okolnosti případu. Soudu uniká rozumný argument, pro který by bylo správné či jakkoliv racionální (jak se domnívá žalobce) vztáhnout účinky rozhodnutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení až k datu jeho vydání. Ve skutečnost by to znamenalo, že žadatel by byl bez zjevné legální oprávněnosti ponechán zařazen do programu až do okamžiku rozhodnutí v přezkumném řízení, ačkoliv by podmínky pro zařazení již od samého počátku nesplňoval. I v tomto ohledu se Nejvyšší správní soud se zvoleným řešením i procedurou užitou správními orgány, jakož i s jejím hodnocením provedeným městským soudem, ztotožnil.

Soud odmítá i důvodnost poslední kasační námitky, týkající se pasivní legitimace žalovaného. Rozhoduje-li o podaném rozkladu proti rozhodnutí ministerstva ministr, neznamená to ještě, že je žalovaným správním orgánem. Jeho pravomoc rozhodovat o rozkladu proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně vyjadřuje jeho funkční postavení v rámci vnitřní organizace ústředního orgánu státní správy, aniž by založilo jeho procesní subjektivitu ve smyslu soudního řádu správního. K tomu shodně judikatura Nejvyššího správního soudu např. v rozsudcích ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 86/2007 - 107 a nebo ze dne 25. 8. 2006, č. j. 4 As 57/2005 - 64 (www.nssoud.cz).

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s.ř.s.).

tavení v rámci vnitřní organizace ústředního orgánu státní správy, aniž by založilo jeho procesní subjektivitu ve smyslu soudního řádu správního. K tomu shodně judikatura Nejvyššího správního soudu např. v rozsudcích ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 86/2007 - 107 a nebo ze dne 25. 8. 2006, č. j. 4 As 57/2005 - 64 (www.nssoud.cz).

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s.ř.s.).

Žalobce nedosáhl v řízení procesního úspěchu, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 120, § 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2010

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu

⚖ Zeptejte se AI asistenta na toto rozhodnutí