1 As 93/2022- 54 - text
1 As 93/2022 - 55 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: R. V., zastoupen D. D., proti žalované: Vězeňská služba ČR, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření v řízení o ochraně před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022, č. j. 3 A 49/2022 4,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení usnesení, kterým Městský soud v Praze výrokem I. zamítl jeho návrh na vydání předběžného opatření a výrokem II. jej osvobodil od placení soudních poplatků. Městský soud dospěl k závěru, že stěžovatel neprokázal ani neosvědčil, že by bylo s ohledem na předmět řízení potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, což je jedna z podmínek pro vydání předběžného opatření dle § 38 odst. 1 s. ř. s.
[2] Podle § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s., je kasační stížnost nepřípustná, směřuje li proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků řízení. Ze znění § 38 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že takovým rozhodnutím je i předběžné opatření.
[3] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným (§ 38 odst. 4 s. ř. s.). Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud zastává konzistentně ve své judikatuře (v podrobnostech viz např. usnesení ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 35, č. 762/2006 Sb. NSS, usnesení ze dne 27. 2. 2019, č. j. 4 As 403/2018 14, anebo rozsudek ze dne 21. 12. 2007, č. j. 4 Ads 52/2007 145).
[4] Kasační stížnost stěžovatele směřuje právě proti usnesení městského soudu o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Jelikož se jedná o rozhodnutí ze své povahy dočasné, je z přezkumu Nejvyššího správního soudu vyloučeno a kasační stížnost proti němu není přípustná. O této skutečnosti byl stěžovatel v napadeném usnesení městským soudem řádně poučen. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s, aniž by se jí mohl meritorně zabývat. Nejvyšší správní soud zároveň zdůrazňuje, že napadeno v tomto řízení bylo pouze usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, nikoliv rozhodnutí ve věci samé. Řízení o žalobě před městským soudem nadále pokračovat.
[5] Jelikož nepřípustnost kasační stížnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, nebylo nutné rozhodovat o návrzích žalobce na ustanovení zástupce nebo osvobození od soudního poplatku (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 48, č. 1741/2009 Sb. NSS, usnesení ze dne 30. 10. 2018, č. j. 2 As 311/2018 26), neboť by to bylo zjevně bezúčelné. Naopak je povinností kasačního soudu takovéto řízení bez dalšího ukončit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 48).
[6] Pro úplnost je nutné uvést, že ačkoli stěžovatel požaduje „zrušení usnesení“, z faktického obsahu kasační stížnosti neplyne, že by směřovala také proti výroku II. napadeného usnesení, kterým městský soud stěžovatele osvobodil od placení soudních poplatků. Tento výrok je tedy pro stěžovatele příznivý. Proti výroku, který představuje „nejpříznivější možný výsledek“ jakého mohl stěžovatel dosáhnout, je opravný prostředek rovněž nepřípustný, a to z důvodu tzv. subjektivní nepřípustnosti. Tímto výrokem totiž stěžovateli nemohla vzniknout jakákoli újma (viz přiměřeně usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2020, č. j. 9 Afs 271/2018 52, č. 4024/2020 Sb. NSS).
[7] Na závěr Nejvyšší správní soud sděluje, že eviduje dvě podání stěžovatele ze dne 10. a 18. 5. 2022, která směřují proti usnesení městského soudu ze dne 28. 4. 2022, č. j. 3 A 49/2022 58, o odmítnutí žaloby. Podání ze dne 10. 5. 2022 bylo vyhodnoceno jako nová kasační stížnost a podání ze dne 18. 5. 2022 jako její doplnění. O této nové kasační stížnosti bude vedeno samostatné řízení. O dalším postupu bude stěžovatel řádně vyrozuměn.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. května 2022
JUDr. Josef Baxa předseda senátu