10 Ads 185/2024- 41 - text
10 Ads 185/2024 - 42 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: nezl. K. R., zast. advokátkou JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., LL.M., Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2023, čj. MPSV 2023/48901
915, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2024, čj. 17 Ad 13/2023 76,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně je léčena pro diabetes mellitus 1. typu. Inzulin si aplikuje inzulinovou pumpou.
[2] Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Karlových Varech rozhodnutím ze dne 14. 10. 2022 žalobkyni nepřiznal příspěvek na péči, neboť se nejedná o osobu do 18 let věku, která se podle § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně nevede k neschopnosti zvládat alespoň tři základní životní potřeby. Žalobkyně nezvládá celkem dvě základní životní potřeby: stravování a péče o zdraví. Odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 3. 2023 zamítl.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou krajský soud rozsudkem ze dne 20. 6. 2023, čj. 17 Ad 13/2023 41, zamítl. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost, o které NSS rozhodl rozsudkem ze dne 26. 2. 2024, čj. 10 Ads 227/2023 38, tak, že rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť krajský soud ve věci nenařídil jednání, ačkoli s rozhodnutím bez nařízení jednání žalobkyně nesouhlasila.
[4] Krajský soud v dalším řízení rozsudkem ze dne 18. 7. 2024, čj. 17 Ad 13/2023 76, žalobu opět zamítl.
[5] Proti rozsudku krajského soudu ze dne 18. 7. 2024 podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Stěžovatelka uvedla, že v žalobě odkazovala na lékařskou zprávu z Fakultní nemocnice v Motole ze dne 18. 10. 2022, z níž vyplývá, že vzhledem ke své diagnóze potřebuje pomoc při stravování, volnočasových aktivitách a v péči o zdraví. Dodala, že soudu předložila rovněž lékařskou zprávu z FN Motol ze dne 16. 7. 2024, v níž byla potvrzena její diagnóza a to, že potřebuje pomoc ve třech životních potřebách. Krajský soud uvedl, že správní orgány vycházely z dostupných lékařských zpráv, jakož i ze sociálního šetření. Z těchto podkladů podle krajského soudu plyne, že stěžovatelka nezvládá dvě životní potřeby. Krajský soud v napadeném rozsudku ovšem podle stěžovatelky nesprávně posoudil skutkový stav. Ohledně volnočasových aktivit se zaměřil na to, že matka stěžovatelky uvedla, že stěžovatelka tráví volný čas malováním nebo hrou na písku. Ze sociálního šetření však plyne, že stěžovatelka již v té době jezdila na odrážedle a zvládala hru s balonem. Jízda na odrážedle je motoricky podobná principu jízdy na kole.
[6] Stěžovatelka namítla, že krajský soud se nezabýval obsahem předložených lékařských zpráv. Pouze ke zprávě ze dne 18. 10. 2022 uvedl, že ji stěžovatelka v průběhu správního řízení nepředložila. Krajský soud se slepě přiklonil k argumentaci žalovaného, aniž se zabýval tím, zda lékařská zpráva byla žalovanému předložena, či nikoli. Žalovaný měl k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci, a to právě včetně zprávy ze dne 18. 10. 2022. Stěžovatelka též odkázala na protokol žalovaného ze dne 3. 2. 2023, z něhož vyplývá, že matka stěžovatelky doložila nové lékařské zprávy, byť žalovaný tvrdil opak a krajský soud se s ním ztotožnil.
[7] Žalovaný podřadil skutečnost, že je dítě při sportu nutné měřit každou půlhodinu kvůli riziku hypoglykemie, pod nezvládání životní potřeby péče o zdraví, nikoli pod nezvládání životní potřeby volnočasových aktivit. Stěžovatelka není schopna vykonávat volnočasové aktivity obvyklé jejímu věku, výkon jakékoli aktivity bude muset pečlivě vážit. Stěžovatelka není ani schopna sestavit, resp. dodržet denní program, a to z důvodu výkyvu glykemie, který nelze spolehlivě předvídat.
[8] Stěžovatelka se dále vyjádřila k výkladu § 77 odst. 2 s. ř. s. Pokud krajský soud trval na tom, že lékařská zpráva ze dne 18. 10. 2022 nebyla ve správním řízení provedena jako důkaz, mělo tak být učiněno před krajským soudem. Krajský soud sice tuto lékařskou zprávu provedl k důkazu, ale neučinil z ní žádný závěr ve vztahu k rozporu mezi touto zprávou a rozhodnutím žalovaného.
[9] Stěžovatelka shrnula, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť jeho odůvodnění je nedostatečné.
[10] Krajský soud byl podle stěžovatelky v situaci, kdy byl dán rozpor mezi zdravotní dokumentací a posudkem posudkové komise MPSV. Stěžovatelka popsala požadavky na vypracování posudku a to, jak správní orgány posuzují úplnost a přesvědčivost takových posudků. Krajský soud však i přes zmíněné rozpory a návrh stěžovatelky odmítl nechat vypracovat znalecký posudek pro nadbytečnost.
[11] Stěžovatelka navrhla, aby NSS zrušil napadený rozsudek a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
[12] Podle žalovaného krajský soud posoudil věc zcela správně. Uvedl, že dohled rodiče či jiné osoby při jakékoli činnosti dítěte je běžnou součástí vývoje dítěte. Zvýšená péče v posuzované věci byla zahrnuta do základní životní potřeby péče o zdraví. Nové skutečnosti ohledně péče o stěžovatelku (např. při plavání nebo jízdě na kole) je možné posoudit v nové žádosti o příspěvek na péči. Žalovaný dále dodal, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat, že lékařskou zprávu ze dne 18. 10. 2022 správnímu orgánu předložila. Jak uvedl krajský soud, součástí spisového materiálu jsou i zprávy obdobného obsahu. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.
[13] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, body 11–12, č. 4219/2021 Sb. NSS).
[14] Kasační stížnost je nepřijatelná. NSS neshledal žádné pochybení krajského soudu, které by v této věci založilo přijatelnost kasační stížnosti.
[15] Posudkové řízení před posudkovou komisí je specifickou formou správní činnosti. Komise se musí vypořádat se všemi rozhodnými skutečnostmi, tedy především tím, co vyplývá z lékařských zpráv, sociálního šetření a tím, co posuzovaný namítá. Na posudek je kladen požadavek úplnosti, přesvědčivosti a srozumitelnosti (srov. rozsudky NSS ze dne 5. 3. 2015, čj. 6 Ads 299/2014 25, ze dne 17. 4. 2014, čj. 3 Ads 77/2013 22, či ze dne 23. 9. 2009, čj. 4 Ads 57/2009 53). Těmto požadavkům posudek v posuzované věci dostál. Stěžovatelka nezvládá podle posudku dvě základní životní potřeby, a to péči o zdraví a stravování.
[16] Lékařská zpráva ze dne 18. 10. 2022 ve správním spise není založena, což uvedl již krajský soud. Nelze vyčítat žalovanému, že z ní při posouzení věci nevycházel. Stěžovatelka podle obsahu správního spisu předložila při vyjádření se k podkladům rozhodnutí pouze lékařské zprávy ze dne 22. 12. 2022 od MUDr. P. a ze dne 31. 1. 2023 od MUDr. B.. Krajský soud popsal, že ve správním spise byly i lékařské zprávy z pozdějšího data než ze dne 18. 10. 2022. Zabýval se rovněž obsahem lékařské zprávy ze dne 18. 10. 2022, kterou provedl k důkazu a podle které stěžovatelka nezvládá ani volnočasové aktivity. Vysvětlil, že při sociálním šetření matka stěžovatelky uvedla, že volný čas tráví stěžovatelka hrou na písku a malováním, tedy činnostmi úměrnými jejímu věku. Daná lékařská zpráva pouze obecně uvádí, že stěžovatelce je nutné pomáhat při sportu. Stěžovatelka v dané době žádný sport neprovozovala. Krajský soud stěžovatelku odkázal případně na novou žádost o příspěvek na péči. NSS dodává, že k otázce mobility matka stěžovatelky při sociálním šetření uvedla, že jezdí na odrážedle a hází balonem. Nejednalo se ovšem o výkon sportu, ale o činnost úměrnou tehdejšímu věku stěžovatelky.
[17] NSS shrnuje, že krajský soud dostatečně zjistil skutkový stav, který náležitě posoudil a své závěry dostatečně odůvodnil (k otázce přezkoumatelnosti viz např. rozsudky ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004 73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004 74; a ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS). Vzhledem k tomu, že v řízení nevyvstaly pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu a tvrzené pochyby krajský soud vyvrátil, nebyl důvod zadávat ani revizní posudek.
[18] V této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Krajský soud ani hrubě nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s.).
[19] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatelka úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak toto právo měl, žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. listopadu 2024
Ondřej Mrákota předseda senátu