10 Afs 77/2024- 47 - text
10 Afs 77/2024 - 48 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: Workpress Aviation s. r. o., Folmavská 2980/2, Plzeň, zastoupena advokátem JUDr. Jakubem Hlínou, Havlíčkova 1680/13, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2020, čj. 26332/20/5300 22441
712084, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 3. 2024, čj. 77 Af 24/2020 287,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Vymezení věci [1] Žalovaný v řízení o odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 10. 7. 2020 částečně změnil čtrnáct dodatečných platebních výměrů na DPH (výrok I) a zbývajících osm potvrdil (výrok II). Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně bránila u krajského soudu žalobou. [2] Krajský soud odmítl žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť odpadl předmět řízení. Krajský soud zdůvodnil, že Generální finanční ředitelství (GFŘ) nařídilo na základě podnětu žalobkyně dne 7. 5. 2021 přezkum rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2020; následně žalovaný dne 1. 9. 2023 vydal v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, rozhodnutí, jímž své původní rozhodnutí změnil (část dodatečných platebních výměrů zrušil a řízení o nich zastavil, zbývající výměry změnil). Proti změnovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které však GFŘ dne 14. 2. 2024 zamítlo. Přezkumné řízení bylo pravomocně skončeno dne 19. 2. 2024 a k tomuto dni odpadl předmět řízení vedeného u krajského soudu.
2. Kasační stížnost a vyjádření k ní [3] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, napadá pouze výroky II až IV (výrok o odmítnutí žaloby a navazující výroky o nákladech řízení). Stěžovatelka si je vědoma dosavadní judikatury vyžadující, aby byla žaloba odmítnuta, dojde li ke změně napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Namítá však, že použití této judikatury není v jejím případě namístě. Přezkumné řízení bylo provedeno pouze ve vztahu k plnění od jednoho z dodavatelů (Balsen), ostatními plněními (od Royal Trust a ROYAL TRUST MEDIA) se nezabývalo. Stěžovatelka v žalobě brojí i proti těmto plněním. Brojila proti nim i v odvolání proti rozhodnutí učiněnému v přezkumném řízení. GFŘ se ale odmítlo těmito plněními zabývat, neboť nebyla předmětem přezkumného řízení. Krajský soud nyní odmítl stěžovatelčinu žalobu s odkazem na ustálenou judikaturu. Podle stěžovatelky se jedná o ukázkový případ denegatio iustitiae. Tuto myšlenku ve své kasační stížnosti zeširoka rozvíjí. [4] Stěžovatelka je přesvědčena, že původní rozhodnutí žalovaného nezaniklo a nadále vyvolává právní účinky v rozsahu, ve kterém nebylo dotčeno změnovým rozhodnutím. Závěrem namítla, že napadené usnesení je nepřiměřené s ohledem na své důsledky. [5] Žalovaný souhlasí se závěry krajského soudu v napadeném usnesení, což také náležitě zdůvodnil.
3. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [6] Kasační stížnost není důvodná. [7] Krajský soud odmítl stěžovatelčinu žalobu s odkazem na ustálenou judikaturu NSS, podle které odpadne předmět soudního řízení, a nejsou tak již dány podmínky řízení o žalobě, pokud v průběhu tohoto soudního řízení dojde v přezkumném řízení postupem podle § 123 odst. 5 daňového řádu ke změně rozhodnutí napadeného žalobou. Za této situace je nutné žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (rozsudek NSS ze dne 21. 11. 2019, čj. 8 Afs 361/2018 49, č. 3951/2020 Sb. NSS, ústavní stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla odmítnuta usnesením ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. IV. ÚS 224/20). [8] Podle stěžovatelky citované judikaturní závěry nereflektují, že daňový řád umožňuje nařídit a provést přezkumné řízení též v omezeném rozsahu, jak tomu bylo v jejím případě. Tento názor NSS nesdílí. Rozsudek 8 Afs 361/2018 49 výslovně počítá s možností pouze dílčí změny přezkoumávaného rozhodnutí (viz bod 16). Shodně se vyjadřuje i další judikatura zdejšího soudu navazující na rozsudek osmého senátu (např. rozsudek ze dne 20. 6. 2024, čj. 10 Afs 286/2023 32, bod 11, či ze dne 31. 5. 2023, čj. 8 Afs 213/2022 46, bod 14). [9] Stěžovatelka rovněž namítla, že rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2020 nadále existuje a vyvolává právní účinky v rozsahu, ve kterém nebylo změněno změnovým rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023. NSS uvádí, že je pravda, že tento závěr vyplývá z doslovné citace části bodu 18 rozsudku 8 Afs 361/2018 49, ve kterém je řečeno, že „zanikají právní účinky původního rozhodnutí v rozsahu změnového rozhodnutí“ (důraz přidal NSS). Takový závěr je logický, neboť přezkumné řízení může být provedeno jen ve vztahu k části přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu, neznamená však, že by původní rozhodnutí nadále existovalo ve své původní podobě. NSS v citovaném rozsudku dále vysvětlil, že rozhodnutí v původním znění de facto zaniká a je nahrazeno rozhodnutím ve znění změněném (bod 17). Žalovaný ve změnovém rozhodnutí ze dne 1. 9. 2023 pamatoval též na plnění od společností Royal Trust a ROYAL TRUST MEDIA. V bodě 79 uvedl, že tato plnění nebyla předmětem přezkumného řízení, proto odkazuje na body 64 97 původního rozhodnutí o odvolání, ve kterých se jimi zabýval. V bodech 80 a 81 stručně shrnul své dřívější závěry. Žádá li daňový subjekt soudní přezkum i nezměněné části původního rozhodnutí, může se u soudu bránit proti rozhodnutí, které je výsledkem přezkumného řízení; proto nelze hovořit o zkrácení práv na soudní ochranu (8 Afs 361/2018 49, body 17 18). Prodloužení řízení a s tím spjaté okolnosti jsou nutným důsledkem tohoto judikaturně ustáleného postupu (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2021, čj. 2 Afs 277/2019 26, bod 20). [10] V této souvislosti je podstatné, že stěžovatelka může uplatnit námitky vznesené v původní žalobě proti následně změněnému rozhodnutí též v nové žalobě směřující proti rozhodnutí o odvolání proti změnovému rozhodnutí (8 Afs 361/2018 49, bod 18, IV. ÚS 224/20, bod 12, dále též např. rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2024, čj. 3 Afs 51/2022 38, bod 22). Stěžovatelka sama uvádí, že podala proti rozhodnutí GFŘ ze dne 14. 2. 2024 žalobu ke krajskému soudu. Tato žaloba je součástí spisu NSS a je z ní patrno, že stěžovatelka v ní uplatnila námitky též vůči odepření nároku na odpočet DPH za plnění přijatá od společností Royal Trust a ROYAL TRUST MEDIA, která nebyla v přezkumném řízení řešena. Není tedy pravda, že by stěžovatelce byla ve vztahu k těmto plněním odepřena spravedlnost.
3. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [6] Kasační stížnost není důvodná. [7] Krajský soud odmítl stěžovatelčinu žalobu s odkazem na ustálenou judikaturu NSS, podle které odpadne předmět soudního řízení, a nejsou tak již dány podmínky řízení o žalobě, pokud v průběhu tohoto soudního řízení dojde v přezkumném řízení postupem podle § 123 odst. 5 daňového řádu ke změně rozhodnutí napadeného žalobou. Za této situace je nutné žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (rozsudek NSS ze dne 21. 11. 2019, čj. 8 Afs 361/2018 49, č. 3951/2020 Sb. NSS, ústavní stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla odmítnuta usnesením ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. IV. ÚS 224/20). [8] Podle stěžovatelky citované judikaturní závěry nereflektují, že daňový řád umožňuje nařídit a provést přezkumné řízení též v omezeném rozsahu, jak tomu bylo v jejím případě. Tento názor NSS nesdílí. Rozsudek 8 Afs 361/2018 49 výslovně počítá s možností pouze dílčí změny přezkoumávaného rozhodnutí (viz bod 16). Shodně se vyjadřuje i další judikatura zdejšího soudu navazující na rozsudek osmého senátu (např. rozsudek ze dne 20. 6. 2024, čj. 10 Afs 286/2023 32, bod 11, či ze dne 31. 5. 2023, čj. 8 Afs 213/2022 46, bod 14). [9] Stěžovatelka rovněž namítla, že rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2020 nadále existuje a vyvolává právní účinky v rozsahu, ve kterém nebylo změněno změnovým rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023. NSS uvádí, že je pravda, že tento závěr vyplývá z doslovné citace části bodu 18 rozsudku 8 Afs 361/2018 49, ve kterém je řečeno, že „zanikají právní účinky původního rozhodnutí v rozsahu změnového rozhodnutí“ (důraz přidal NSS). Takový závěr je logický, neboť přezkumné řízení může být provedeno jen ve vztahu k části přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu, neznamená však, že by původní rozhodnutí nadále existovalo ve své původní podobě. NSS v citovaném rozsudku dále vysvětlil, že rozhodnutí v původním znění de facto zaniká a je nahrazeno rozhodnutím ve znění změněném (bod 17). Žalovaný ve změnovém rozhodnutí ze dne 1. 9. 2023 pamatoval též na plnění od společností Royal Trust a ROYAL TRUST MEDIA. V bodě 79 uvedl, že tato plnění nebyla předmětem přezkumného řízení, proto odkazuje na body 64 97 původního rozhodnutí o odvolání, ve kterých se jimi zabýval. V bodech 80 a 81 stručně shrnul své dřívější závěry. Žádá li daňový subjekt soudní přezkum i nezměněné části původního rozhodnutí, může se u soudu bránit proti rozhodnutí, které je výsledkem přezkumného řízení; proto nelze hovořit o zkrácení práv na soudní ochranu (8 Afs 361/2018 49, body 17 18). Prodloužení řízení a s tím spjaté okolnosti jsou nutným důsledkem tohoto judikaturně ustáleného postupu (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2021, čj. 2 Afs 277/2019 26, bod 20). [10] V této souvislosti je podstatné, že stěžovatelka může uplatnit námitky vznesené v původní žalobě proti následně změněnému rozhodnutí též v nové žalobě směřující proti rozhodnutí o odvolání proti změnovému rozhodnutí (8 Afs 361/2018 49, bod 18, IV. ÚS 224/20, bod 12, dále též např. rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2024, čj. 3 Afs 51/2022 38, bod 22). Stěžovatelka sama uvádí, že podala proti rozhodnutí GFŘ ze dne 14. 2. 2024 žalobu ke krajskému soudu. Tato žaloba je součástí spisu NSS a je z ní patrno, že stěžovatelka v ní uplatnila námitky též vůči odepření nároku na odpočet DPH za plnění přijatá od společností Royal Trust a ROYAL TRUST MEDIA, která nebyla v přezkumném řízení řešena. Není tedy pravda, že by stěžovatelce byla ve vztahu k těmto plněním odepřena spravedlnost.
4. Závěr a náklady řízení [11] NSS nevidí důvod k tomu, aby se v posuzované věci odchýlil od své dlouhodobě ustálené judikatury, proto neshledal stěžovatelčiny námitky důvodnými a kasační stížnost zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly náklady vymykající se z jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. července 2024
Ondřej Mrákota předseda senátu