10 As 111/2024- 48 - text
10 As 111/2024 - 49
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: J. Š., zastoupené advokátkou JUDr. Michaelou Šubrtovou, Dlouhá 16, Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Květná 15, Brno, proti rozhodnutí ze dne 1. 11. 2023, čj. SZPI/BD540 17/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 5. 2024, čj. 15 A 1/2024 51,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně podniká v pekařství a cukrářství, mimo jiné provozuje síť prodejen pekařských a cukrářských výrobků. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (inspektorát v Ústí nad Labem) v jedné z provozoven žalobkyně provedla několik kontrol. Nynější věc se týká kontrol provedených v lednu a březnu 2023 (dříve se NSS zabýval kontrolami provedenými v srpnu a září 2022 – rozsudek ze dne 30. 7. 2024, čj. 1 As 119/2024 42).
[2] Při kontrole provedené v lednu 2023 inspektoři podle protokolu zjistili, že provozovna nebyla na některých místech udržována v čistotě a že vitrína přicházející do styku s potravinami nebyla důkladně očištěna; součástí protokolu byla fotodokumentace. Při kontrole provedené v březnu 2023 inspektoři podle protokolu zjistili, že se v tzv. meziskladu (tou dobou bez potravin) na podlaze podél zdi nacházel myší trus; tento stav byl zachycen na fotografiích. Současně ověřili, že v dalších místnostech se žádné stopy po výskytu hlodavců už nenacházely a že v provozovně byly mechanické nástrahy na hlodavce a jedové staničky. Při kontrole v dubnu 2023 inspektoři zjistili, že podlaha v meziskladu je uklizená (tj. že bylo splněno uložené opatření).
[3] Státní zemědělská a potravinářská inspekce uznala žalobkyni vinnou z přestupků podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a uložila jí pokutu 15 tisíc Kč. Nejprve tak učinila příkazem; žalobkyně však proti příkazu podala odpor (k věci se vyjádřila, o nařízení ústního jednání či provedení dalších důkazů však nežádala). Poté inspekce vydala rozhodnutí. Proti tomu se žalobkyně neúspěšně odvolala. Rozhodnutí o odvolání pak žalobkyně napadla u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský soud žalobu zamítl.
[4] Proti rozsudku krajského soudu se žalobkyně (stěžovatelka) nyní brání kasační stížností. Tvrdí, že z fotografií pořízených při kontrole není zřejmé, že se v její provozovně nacházel myší trus. Krajský soud učinil opačný závěr; neuvedl však, na základě čeho je soud (laik) schopen trus rozpoznat. To, že se jedná o trus, inspekce neprokázala ani odběrem (rozborem) vzorků. Neunesla proto důkazní břemeno. Stěžovatelka dále namítá, že o probíhající kontrole nebyla prodavačkou informována, a proto nemohla přímo v průběhu kontroly vznášet námitky. Není jí jasné, jak by vůbec mohla později prokázat, že se vytýkaných pochybení nedopustila. Konečně stěžovatelka tvrdí, že se krajský soud nevypořádal s jejím důkazním návrhem; nevysvětlil, proč nevyslechl navrhovaného svědka (prodavačku).
[5] Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že protokol o kontrole může být jediným důkazem o spáchání přestupku (rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2013, čj. 3 Ads 103/2012 41). K odběru vzorků nebyl důvod; že se jedná o trus, lze zjistit už na místě. O zahájení kontroly nebylo nutné informovat přímo stěžovatelku, protože v provozovně byla přítomna její zaměstnankyně (§ 4a odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci). Lze stěží uvěřit, že by se prodavačka, která byla v době kontroly zodpovědná za chod (a tedy i čistotu) celé provozovny, nebránila vůči zjištění, že jde o myší trus, nebylo li by pravdivé.
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] NSS nevidí důvod, proč by se měl odchýlit od závěrů učiněných v jiné věci téže stěžovatelky (1 As 119/2024), nadto ještě v situaci, kdy jsou kasační stížnosti v tehdejší a nynější věci totožné.
[8] Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny [§ 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách a tabákových výrobcích]. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin, musejí provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, která následuje po tzv. prvovýrobě, dodržet všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze tohoto předpisu. Jeden z těchto požadavků provozovatelům ukládá, aby potravinářské prostory udržovali v čistotě a v dobrém stavu.
[9] V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena (§ 50 odst. 3 správního řádu). V řízení o přestupcích správní orgán v pochybnostech rozhodne ve prospěch obviněného (§ 69 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Přestupkové řízení je řízením trestním ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2009, čj. 1 As 96/2008 115, č. 1856/2009 Sb. NSS). Správní orgány jsou povinny prokázat vinu pachatele mimo rozumnou pochybnost; nejsou však povinny za obviněného domýšlet všechna myslitelná nebo třebas i nepravděpodobná tvrzení a v rozhodnutí se s nimi vypořádat (usnesení rozšířeného senátu ze dne 14. 1. 2014, čj. 5 As 126/2011 68, č. 3014/2014 Sb. NSS, bod 21).
[10] Je li v protokolu o kontrole spolehlivě zaznamenáno zjištění o spáchaném skutku, může být protokol důkazem v řízení o přestupku. Je na kontrolované osobě, aby, pokud s protokolem o kontrole nesouhlasí, uplatnila v následném řízení konkrétní námitky a navrhla důkazy k doplnění či vyvrácení protokolem zjištěného skutkového stavu (3 Ads 103/2012).
[11] V nynější věci je sporné především to, zda je na fotografiích pořízených při kontrole jednoznačně rozeznatelný myší trus. Stěžovatelka tvrdí, že nikoli, a že tedy správní orgány neprokázaly její vinu mimo rozumnou pochybnost. Správní orgány a krajský soud jsou opačného názoru: myší trus na fotografiích je a stěžovatelka tuto skutečnost nijak relevantně nezpochybnila.
[12] NSS nemá proč závěr krajského soudu měnit. Ostatně krajský soud si vyžádal dotčené fotografie v digitálním formátu a při jednání je zobrazil tak, aby byly zachycené detaily navzdory horšímu rozlišení fotografií co nejpatrnější. Stěžovatelce vadí, že krajský soud hodnotil, zda vidí právě myší trus. Krajský soud však tuto skutečnost nehodnotil samostatně, avšak spíše ve vztahu ke zjištěním zaznamenaným v protokolu o kontrole. Závěr krajského soudu tak tkví v tom, že nedostatky zaznamenané v protokolu, které inspektoři osobně zhlédli na místě, nejsou v rozporu s fotografiemi; naopak jim odpovídají. NSS dále zdůrazňuje, že stěžovatelce byla uložena pokuta (ve výši 0,15 % maximální sazby) nejen za výskyt myšího trusu, ale i za výskyt jiných nečistot, který byl zjištěn při předcházející kontrole. Stěžovatelka však nenamítá, že se jiné nečistoty v provozovně nenacházely.
[13] Stěžovatelka tvrdí, že o možnost účinné obrany přišla, protože ji inspekce neinformovala o probíhající kontrole a přítomná prodavačka nebyla kompetentní vznášet námitky vůči zjištěním inspektorů. Tato námitka není v kasačním řízení přípustná, protože nebyla vznesena v žalobě (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). Jen na okraj tak lze poznamenat, že stěžovatelka měla možnost bránit se po celou dobu správního řízení (například doložením rozpisu úklidu podepsaného po jeho provedení či fotografií zachycujících stav provozovny v době před kontrolou). Dále stěžovatelka tvrdí, že se krajský soud nevypořádal s jejím důkazním návrhem. To ale není pravda. Krajský soud v bodu 12 napadeného rozsudku (stejně jako přímo při jednání) vysvětlil, že navrhovaný výslech neprovedl pro jeho nadbytečnost – skutkový stav měl za prokázaný díky protokolům o kontrole a přiloženým fotografiím.
[14] Stěžovatelka se svými námitkami neuspěla. NSS proto její kasační stížnost zamítl. Neúspěšná stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti; Státní zemědělské a potravinářské inspekci nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. dubna 2025
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu