10 As 371/2021- 11 - text
10 As 371/2021
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalovanému: Nejvyšší soud, Burešova 20, Brno, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2021, čj. 31 A 87/2021-10,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce (stěžovatel) se u krajského soudu domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti o poskytnutí informace. Společně s žalobou také požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud tuto žádost usnesením zamítl. Stěžovatel podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, v níž namítl, že mu krajský soud zamezil přístup k soudní ochraně jeho práv.
[2] NSS předesílá, že podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) nevzniká stěžovateli poplatková povinnost (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Usnesení, jímž krajský soud zamítl návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, nepochybně je takovým procesním rozhodnutím. Stěžovatele tedy netíží poplatková povinnost. Obdobný závěr platí i ve vztahu k povinnosti být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem.
[3] Kasační stížnost není důvodná.
[4] V posuzované kauze se stěžovatel domáhal poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Požadované informace se měly týkat legislativy v oblasti veřejné správy a samosprávy. Za této situace NSS odkazuje na rozsudek ze dne 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66, č. 2601/2012 Sb. NSS, který řešil obdobný případ. „I když je účastník nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.), může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede. O výše uvedený případ se může jednat, vede-li účastník s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které často pokračují jako spory soudní, a přitom nejde o spory mající vztah k podstatným okolnostem účastníkovy životní sféry (netýkají se, a to ani nepřímo, účastníkova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí, nýbrž jde o spory vyvolané účastníkovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí)“ (zvýraznění doplnil NSS).
[5] Stejně jako v jiných a již vyřešených sporech téhož stěžovatele (u NSS např. vedených pod sp. zn. 10 As 86/2019, 10 As 88/2019 či 5 As 112/2021) NSS souhlasí s krajským soudem, že požadované informace nemají jakýkoli vztah k podstatným okolnostem stěžovatelova života. Nadto je NSS z úřední činnosti známo, že stěžovatel vede množství „sporů“ týkajících se poskytování informací, které často pokračují před soudy. Taková řízení má stěžovatel právo vést, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit a nedopouští-li se šikanózního jednání či jiného zneužití veřejných subjektivních práv. Není však důvod, aby náklady na vedení těchto řízení za stěžovatele nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků či hrazením odměny a nákladů ustanoveného zástupce. Osvobození od soudních poplatků ani na to navazující ustanovení zástupce nemá sloužit osobám s nízkými příjmy k bezplatnému vedení řízení podle jejich libosti. Stěžovatel „vrší“ správní a soudní řízení (například tím, že stále dokola napadá procesní rozhodnutí soudů či postup správních orgánů, přestože v podobných věcech stěžovatele již byl pravomocně vysloven závazný názor NSS). Je proto správné, aby stěžovatel vedl soudní řízení s vědomím jeho nákladů a aby uhradil soudní poplatek, resp. hradil náklady spojené se zastoupením (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2012, čj. 6 Ans 14/2012-11, bod 31).
[6] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil základní předpoklad pro osvobození od soudních poplatků, nemohl mu ani být ustanoven zástupce pro řízení o žalobě (§ 35 odst. 10 věta první s. ř. s.).
[7] Co se týče návrhu stěžovatele na přikázání věci jinému soudu, NSS stěžovatele odkazuje na rozsudek ze dne 28. 5. 2021, čj. 5 As 112/2021-19, bod 17. V právě cit. rozsudku mu soud srozumitelně vysvětlil, že této jeho námitce, resp. kasačnímu důvodu podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., nelze vyhovět. Podle § 8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o dané věci, tj. ani to, že krajský soud zamítl žádost o osvobození od soudních poplatků či návrh na ustanovení zástupce.
[8] NSS proto zamítl kasační stížnost podle § 110 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.); žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. září 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu