10 As 40/2024- 39 - text
10 As 40/2024 - 40
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: T. K., zastoupeného advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, Husovo náměstí 139, Ledeč nad Sázavou, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, Komenského náměstí 125, Pardubice, proti rozhodnutí ze dne 18. 7. 2023, čj. KrÚ 62311/2023/ODSH/12, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 1. 2024, čj. 66 A 7/2023
34,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Stěžovatel byl v řízení o přestupku před městským úřadem zastoupen zmocněncem „Alfonsem“, do jehož datové schránky bylo proto rozhodnutí o přestupku doručeno.
2. Poslední den lhůty pro podání odvolání (6. 1.) přišel městskému úřadu prostý e
mail (bez uznávaného podpisu) z e
mailové schránky „Bartoloměje“. Jeho obsahem bylo sdělení, že stěžovatel podává odvolání proti rozhodnutí o přestupku ve své věci. I takový postup umožňuje dodržet procesní lhůtu pro podání odvolání, ovšem za předpokladu, že účastník nedostatek formy svého úkonu sám napraví (tedy bez výzvy), a to do pěti dnů (typicky na papíru s vlastnoručním podpisem, e
mailem s uznávaným podpisem nebo datovou zprávou).
3. Na sklonku pátého dne po podání odvolání (11. 1.) dostal městský úřad stejné blanketní odvolání, tentokrát však odeslané z datové schránky „Cecílie“. Odvolání tak teď už bylo podáno náležitou elektronickou formou; nebylo však nijak podepsáno, a správní orgány ho proto správně považovaly za přičitatelné osobě, z jejíž datové schránky bylo odesláno. Tato osoba byla odlišná od stěžovatele, městský úřad proto požadoval předložení plné moci, kterou stěžovatel této osobě nejspíš udělil – a k tomu vyzval jak „Cecílii“, tak stěžovatele samotného. (V této situaci už nepřicházelo v úvahu, aby stěžovatel místo toho dodatečně doplňoval svůj vlastní podpis. Pokud chtěl stěžovatel v řízení vystupovat sám za sebe, neměl ke zhojení vady původního podání využívat jinou osobu a její datovou schránku, ale místo toho měl v pětidenní lhůtě poslat e
mail se svým vlastním uznávaným podpisem, zprávu z vlastní datové schránky nebo vlastnoručně podepsané odvolání v papírové podobě.)
4. Výzvě ani jeden z vyzvaných nevyhověl. Namísto toho přišla městskému úřadu další datová zpráva od „Cecílie“, jen mírně doplněná: text blanketního odvolání připojený v příloze byl doplněn o podpis (parafu). Patrně mělo jít o odvolání podepsané na papíru stěžovatelem a poté oskenované. Vada podání, kterou městský úřad vytkl, tak nadále přetrvávala: odvolání v řádné formě podala za stěžovatele „Cecílie“, ale její procesní vztah k němu nebyl doložen.
4. Výzvě ani jeden z vyzvaných nevyhověl. Namísto toho přišla městskému úřadu další datová zpráva od „Cecílie“, jen mírně doplněná: text blanketního odvolání připojený v příloze byl doplněn o podpis (parafu). Patrně mělo jít o odvolání podepsané na papíru stěžovatelem a poté oskenované. Vada podání, kterou městský úřad vytkl, tak nadále přetrvávala: odvolání v řádné formě podala za stěžovatele „Cecílie“, ale její procesní vztah k němu nebyl doložen.
5. Městský úřad pak předal věc krajskému úřadu. Ten vyzval stěžovatele k nápravě (k zaslání plné moci pro „Cecílii“) ještě prostřednictvím jeho původního zmocněnce „Alfonse“. Ani tato výzva splněna nebyla. Namísto toho přišel (11. 4.) e
mail s uznávaným podpisem od „Dalily“; jeho přílohou bylo už dříve předložené odvolání s oskenovaným podpisem, tentokrát ovšem konvertované (tedy náležitě podepsané). To znamenalo, že stěžovatel – po třech měsících od uplynutí lhůty pro podání odvolání – dal poprvé najevo, že odvolání je mu formálně přičitatelné. Pro to však (po uplynutí prvotní pětidenní lhůty) už nebyl prostor, a ostatně k ničemu takovému stěžovatel ani vyzýván nebyl.
[9] Odvolání, které bylo ve stěžovatelově věci podáno na sklonku lhůty z datové schránky cizí osoby („Cecílie“), tak bylo podáno osobou neoprávněnou – její oprávnění jednat za stěžovatele nebylo navzdory výzvám správních orgánů doloženo. Krajský soud proto rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou, když souhlasil se zamítnutím odvolání. Napadený rozsudek není v rozporu ani s těmi rozsudky NSS, na které stěžovatel odkázal ve své kasační stížnosti. Závěry dvou z těchto rozsudků (6 As 22/2018 a 6 As 405/2017) jsou souladné se závěry krajského soudu: podání odeslané z datové schránky určité osoby je přičitatelné jiné osobě, jen pokud ho tato jiná osoba náležitě podepsala; jinak je nutné jednat s tím, komu datová schránka patří (respektive zjišťovat, zda je oprávněn činit podání v řešené věci). Závěry třetího rozsudku (10 As 346/2021) se vztahují k nepodepsané žalobě odeslané z datové schránky advokátní kanceláře (právnické osoby) a doplněné plnou mocí pro advokáta (fyzickou osobu) a lze je shrnout takto: soud takovou žalobu nemůže odmítnout, dokud nedá prostor k tomu, aby advokát, případně sám žalobce, žalobu dodatečně podepsal. Takto úzce pojatý závěr však na stěžovatelovu věc nedopadá.
[10] Stěžovatelova teze o tom, že krajský soud nerespektoval dosavadní judikaturu, a tím pochybil, tedy neobstojí. Stejně tak nelze tvrdit, že by v této věci bylo třeba vyřešit novou právní otázku. Sám stěžovatel své otázky formuloval takto:
- Je odvolání, které bylo podáno z datové schránky třetí osoby, bezvadné za situace, kdy je ve lhůtě stanovené správním orgánem k odstranění vady podání doplněno o podpis samotného účastníka řízení? Případně:
- Má být podání textově shodného odvolání s odstraněnou vadou původního podání, podané ve lhůtě k odstranění vady podání, hodnoceno jako odstranění vady původního podání, nebo jako nové, samostatné podání odvolání?
[11] Tyto otázky, zdánlivě právně abstraktní, však zamlžují podstatu celého sporu, protože odhlížejí od skutečného průběhu řízení. Ani stěžovatel, ani „Cecílie“, ani „Alfons“ nebyli vyzýváni k odstranění (nějaké, libovolné) vady podání. Byli vyzváni k tomu, aby stěžovatel předložil plnou moc pro „Cecílii“ – protože místo aby stěžovatel formální vadu svého odvolání napravil sám, využil k zaslání svého nepodepsaného odvolání její datové schránky, a v takovém případě se úkon přičítá majitelce datové schránky. Tímto krokem stěžovatel sám předurčil způsob, jakým mohl dodatečně formalizovat svůj úmysl podat odvolání: jedině prokázat vztah zastoupení s majitelkou schránky. Už vůbec v této věci nešlo o nějaké nové (druhé) odvolání (o němž se píše v druhé variantě otázky).
[12] Krajský soud se neodchýlil od dosavadní judikatury a ve věci nebylo třeba ani vyřešit novou právní otázku. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020
33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2025
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu