Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

10 Azs 471/2021

ze dne 2022-01-17
ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.471.2021.28

10 Azs 471/2021- 28 - text

 10 Azs 471/2021 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. I., zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným, Archangelská 1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2021, čj. OAM-224/ZA-ZA11-K11-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 10. 2021, čj. 36 Az 2/2021-27,

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů řízení.

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 6. 2021 zamítl žádost žalobce, občana Ukrajiny, o udělení mezinárodní ochrany. Zdůvodnil, že žádost je podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zjevně nedůvodná. Žalobce pochází ze Zakarpatské oblasti, kterou ČR považuje za bezpečnou zemi původu [§ 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu a § 2 bod 24 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců]. Žalobce neprokázal, že v jeho případě nelze Ukrajinu za bezpečnou zemi považovat. Žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného krajský soud zamítl.

[2] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítl, že má strach o život kvůli dlouhodobému vnitrostátnímu konfliktu na Ukrajině. Má obavy z toho, že bude povolán do armády a nasazen do bojů na východě Ukrajiny. Nadto je služba v armádě v rozporu s jeho vyznáním. Stěžovateli měla být udělena přinejmenším doplňková ochrana. Rozsudek krajského soudu je navíc nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Navrhl, aby NSS zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[3] Žalovaný s kasační stížností nesouhlasil. V podrobnostech odkázal na své rozhodnutí, vyjádření k žalobě a napadený rozsudek. Uvedl, že dostatečně a srozumitelně zdůvodnil, proč stěžovatel nesplňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Navrhl odmítnutí, případně zamítnutí kasační stížnosti.

[4] Ukrajina se ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu a § 2 bodu 24 vyhlášky č. 328/2015 Sb. považuje, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů, za bezpečnou zemi původu. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu pochází z bezpečné země, u které se předpokládá, že neporušuje práva vlastních občanů a dodržuje mezinárodní závazky, leží hlavní odpovědnost na prokázání opaku právě na žadateli (srov. např. usnesení NSS ze dne 16. 2. 2021, čj. 10 Azs 258/2020-52).

[5] Stěžovatel podle NSS neuvedl v žádosti o udělení mezinárodní ochrany ani v průběhu řízení žádné azylově podstatné důvody týkající se konkrétně jeho osoby. Žalovaný a následně i krajský soud proto správně dovodili, že v případě stěžovatele je Ukrajina bezpečnou zemí původu.

[6] K vojenské službě NSS konstatuje, že služba v armádě, ač nedobrovolná, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu či doplňkové ochrany (viz např. rozsudky NSS ze dne 29. 3. 2004, čj. 5 Azs 4/2004-49, či ze dne 17. 12. 2015, čj. 5 Azs 158/2015-24), a to ani v případě, pokud by výkon vojenské služby byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích ve válečném konfliktu (viz např. rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2012, čj. 2 Azs 17/2012-44, bod 16). NSS se nemůže blíže vyjádřit k tomu, zda vojenská služba je v rozporu s vyznáním stěžovatele. Tuto námitku stěžovatel podrobněji nerozvedl, nadto tuto námitku neuplatnil v řízení o žalobě, ačkoli tak učinit mohl. Jedná se proto o námitku ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s.

[7] K otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí lze odkázat např. na rozsudky NSS ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004-74; a ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS). NSS konstatuje, že napadený rozsudek odpovídá požadavkům na přezkoumatelné rozhodnutí. Krajský soud se vypořádal s žalobními námitkami tak, jak bylo potřebné a dostatečné z hlediska toho, co bylo nutné v projednávané věci posoudit.

[8] Ve věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně; nedošlo ani k podstatným vadám řízení, které by přijatelnost kasační stížnosti založily, proto NSS kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost podle § 104a s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).

[9] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, body 51 53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. ledna 2022

Ondřej Mrákota předseda senátu