10 Azs 528/2021- 25 - text
10 Azs 528/2021 - 26 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: N. T. N., zast. advokátem JUDr. Milanem Štembergem, Cyrila Boudy 1444, Kladno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2021, čj. OAM 964/ZA
ZA11
HA08
2019, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2021, čj. 48 Az 8/2021 23,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně, občanka Vietnamu, dne 31. 10. 2019 podala opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Poprvé o mezinárodní ochranu požádala 30. 6. 2018, žalovaný mezinárodní ochranu neudělil. V opakované žádosti i během pohovoru k této žádosti výslovně uvedla, že důvody pro podání žádosti o mezinárodní ochranu od původní žádosti nijak nezměnila. V Česku má dvě vnoučata, o která se stará, jelikož je její dcera (jejich matka) ve vězení (v průběhu řízení ale zároveň žalovaný zjistil, že matka dětí již byla z výkonu trestu propuštěna a o děti se stará). Žalovaný v průběhu řízení ověřil, že se skutečně jednalo o stejné důvody, jaké již žalobkyně uvedla v původním řízení, a že od posuzování první žádosti nedošlo k žádným změnám, které by představovaly nové skutečnosti podle § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Opakovaná žádost proto byla nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a žalovaný řízení o žádosti zastavil podle § 25 písm. i) téhož zákona.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně neúspěšně bránila žalobou u krajského soudu. Krajský soud nepřisvědčil žalobní námitce, že žalovaný nedostatečně posoudil skutkový stav, naopak potvrdil, že opakovaná žádost žalobkyně byla nepřípustná. Vysvětlil také, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany se dopad do soukromého a rodinného života typicky neposuzuje, tím méně v situaci, kdy žalobkyně nepřiměřený dopad tvrdila jenom obecně.
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Krajský soud se podle stěžovatelky zabýval existencí nových skutečností (změny rodinných poměrů stěžovatelky) jen povrchně a přehlédl, že takové skutečnosti tvrdila již v žádosti o mezinárodní ochranu. Stejně tak se krajský soud nevypořádal s tím, že její žádost směřovala hlavně k udělení humanitárního azylu. Žalovaný navrhnul kasační stížnost zamítnout.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle § 104a s. ř. s. ve znění účinném od 1. 4. 2021 otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. (blíže k tomu usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, body 10–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] K přípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu se NSS vyjadřoval již mnohokrát. Smyslem řízení o opakované žádosti je zohlednit azylově závažné skutečnosti, které by mohly přivodit jiný výsledek azylového řízení, a která žadatel nemohl bez vlastního zavinění uplatnit během předchozího řízení (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011 96, č. 2642/2012 Sb. NSS). Věcné projednání opakované žádosti je proto výjimkou, kterou je třeba vykládat úzce (rozsudky ze dne 5. 11. 2008, čj. 9 Azs 14/2008 57, č. 1943/2009 Sb. NSS, nebo ze dne 9. 1. 2019, čj. 5 Azs 199/2019 27, bod 13). Rovněž soud u opakovaných žádostí zkoumá pouze splnění podmínek pro zastavení řízení o žádosti (rozsudek ze dne 8. 9. 2011, čj. 7 Azs 28/2011 74). V rozhodnutí krajského soudu při přezkumu rozhodnutí o opakované žádosti o mezinárodní ochranu NSS nevidí žádné pochybení, které by mělo založit přijatelnost kasační stížnosti. Krajský soud přesně vystihl podstatu toho, co stěžovatelka v žádosti tvrdila, jak nyní, tak v původní žádosti, i obecnost žalobních námitek.
[7] Také otázkou případného zásahu do rodinného a soukromého života v řízení o udělení mezinárodní ochrany se NSS opakovaně zabýval. Samotná existence rodinných vazeb na území ČR nezakládá důvod pro udělení jakéhokoliv typu mezinárodní ochrany, naopak zásah do rodinného a soukromého života by pouze ve velmi výjimečných případech mohl představovat důvod pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu, konkrétně pokud by nepřiměřeným zásahem do rodinného či soukromého života byla již nutnost vycestování z území ČR (rozsudek ze dne 6. 8. 2021, čj. 5 Azs 211/2020 32, bod 18, nebo usnesení ze dne 16. 9. 2021, čj. 10 Azs 226/2021 36, bod 7). Krajský soud správně posoudil, že soužitím stěžovatelky s vnoučaty a jejím setrváním v Česku se zabýval žalovaný v původním řízení; stejně tak krajský soud správně posoudil, že jen obecně formulovaná námitka zásahu do rodinného a soukromého života není důvodem k projednání opakované žádosti.
[8] Námitka, podle které krajský soud nedostatečně posoudil možnost udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s., jelikož stěžovatelka takovou argumentaci mohla snést již v žalobě, kde však argumentovala jen zcela obecně.
[9] NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. NSS již nerozhodoval o odkladném účinku, jelikož rovnou rozhodl o kasační stížnosti samé.
[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. ledna 2022
Zdeněk Kühn předseda senátu