11 Tcu 75/2024-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 8. 2024 k podnětu Okresního soudu v Přerově na zrušení usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tcu 54/2023, v trestní věci M. N., nar. XY v XY, okres XY,
Podle § 4 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam se usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tcu 54/2023, ve výroku pod bodem I., jímž bylo podle tehdy platného ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. rozhodnuto tak, že se na odsouzení občana České republiky M. N., nar. XY v XY, okres XY, trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, který nabyl právní moci dne 19. 8. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, zrušuje.
1. Trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, který nabyl právní moci dne 2. 7. 2019, byl M. N. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 207 odst. 1, odst. 3 písm. b) slovenského trestního zákona za užití § 138 písm. b) slovenského trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let, a to za současného uložení přiměřené povinnosti ve zkušební době podmíněného odsouzení zaplatit dlužné výživné a řádně a včas platit běžné výživné.
2. Posléze byl M. N. trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, který nabyl právní moci dne 19. 8. 2021, uznán vinným ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 207 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) slovenského trestního zákona za užití § 138 písm. b) slovenského trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do ústavu pro výkon trestu s minimálním stupněm střežení.
3. Nejvyšší soud České republiky k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení M. N. oběma výše označenými trestními příkazy slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů rozhodl podle ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), usnesením ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tcu 54/2023, tak, že se na odsouzení M. N. trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, který nabyl právní moci dne 19. 8. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky (výrok pod bodem I.). Současně bylo citovaným usnesením Nejvyššího soudu (výrokem pod bodem II.) rozhodnuto o zamítnutí návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně odsouzení M. N. trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, který nabyl právní moci dne 2. 7. 2019.
4. Dne 7. 8. 2024 podal Okresní soud v Přerově Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tcu 54/2023, a to s odkazem na pravomocně skončené řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí v trestní věci M. N., které bylo vedeno u jmenovaného soudu pod sp. zn. 1 T 119/2023, konkrétně jak trestního příkazu Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, ve spojení s usnesením Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 15T/118/2018 (jímž bylo rozhodnuto tak, že se odsouzený neosvědčil ve zkušební době podmíněného odsouzení uloženého tímto trestním příkazem), tak trestního příkazu Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, to vše ve spojení s usnesením Okresního soudu Trenčín, Slovenská republika, ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 37Pp/404/2022 (jímž bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, ve spojení s usnesením tohoto soudu ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 15T/118/2018, a jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021). Z obsahu tohoto podání lze dovodit, že se jedná o podnět ve smyslu § 4 odst. 4 zákona, neboť ve věci odsouzeného M. N. již bylo rozhodnuto tak, že se podle § 329 odst. 1, 2 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. m. j. s.“), obě předmětná cizozemská rozhodnutí (konkrétně oba trestní příkazy Okresního soudu Nové Město nad Váhom, Slovenská republika) ve vztahu k jeho osobě uznávají na území České republiky.
5. Nejvyšší soud danou věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro zrušení shora označeného usnesení sp. zn. 11 Tcu 54/2023 ve výroku pod bodem I., tedy toliko v části, v níž dříve tento soud rozhodl o zaznamenání údajů o odsouzení M. N. výše označeným trestním příkazem slovenského soudu (konkrétně trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021) do evidence Rejstříku trestů (výrok pod bodem I.). Naopak v části, v níž dříve Nejvyšší soud rozhodl o zamítnutí návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně odsouzení M. N. trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018 (výrok pod bodem II.), zůstává citované usnesení sp. zn. 11 Tcu 54/2023 tímto rozhodnutím nedotčeno, neboť ve vztahu k tomuto odsouzení občana České republiky rozhodnutím jiného členského státu Evropské unie nenastal jakýkoli nežádoucí stav v podobě duplicitního zápisu tohoto odsouzení do evidence Rejstříku trestů.
6. Podle ustanovení § 4a odst. 3 zákona platí, že Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne o tom, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Podle § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle § 4 odst. 2 nebo 3 zákona a soud podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 1 až 3 zákona se hledí jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 5 zákona).
8. Z obsahu příslušného spisového materiálu vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. 1 T 119/2023, bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se podle § 329 odst. 1 z. m. j. s. na území České republiky uznává usnesení Okresního soudu Trenčín, Slovenská republika, ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 37Pp/404/2022, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného M. N. jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 19.
12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, ve spojení s usnesením tohoto soudu ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 15T/118/2018, jímž byl odsouzený uznán vinným ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 207 odst. 1, odst. 3 písm. b) slovenského trestního zákona za užití § 138 písm. b) slovenského trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl původně podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let, a to za současného uložení přiměřené povinnosti ve zkušební době podmíněného odsouzení zaplatit dlužné výživné a řádně a včas platit běžné výživné, a jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 29.
7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, jímž byl odsouzený uznán vinným ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 207 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) slovenského trestního zákona za užití § 138 písm. b) slovenského trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do ústavu pro výkon trestu s minimálním stupněm střežení. Citovaným usnesením Okresního soudu v Přerově bylo současně rozhodnuto tak, že se podle § 329 odst. 2 z. m. j.
s. na území České republiky uznává jednak výše citovaný trestní příkaz Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, dále trestní příkaz Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, jakož i usnesením tohoto soudu ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 15T/118/2018, jímž bylo rozhodnuto tak, že se M. N. neosvědčil ve zkušební době podmíněného odsouzení uloženého trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018, pročež vykoná původně podmíněně odložený trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku.
Předmětným usnesením Okresního soudu v Přerově bylo dále rozhodnuto o tom, že M. N. podle § 330 odst. 1 z. m. j. s. vykoná na území České republiky probační dohled v trvání dvou let spolu s přiměřenou povinností, aby byl v době probačního dohledu zaměstnán nebo se o zaměstnání prokazatelně ucházel. Podle § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. za užití § 196 tr. zákoníku Okresní soud v Přerově rozhodl o snížení výměry nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého M. N. trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 29.
7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021, na dobu jednoho roku, přičemž pro případ, že by následně bylo rozhodnuto, že se zbytek nepodmíněného trestu odnětí svobody vykoná, byl odsouzený podle § 330 odst. 2 z. m. j. s. za užití § 56 odst. 2 písm. a) tr.
zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Jelikož odsouzený M. N. ani státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově jako osoby oprávněné nepodali proti výše citovanému usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. 1 T 119/2023, v zákonné lhůtě stížnost, resp. se tohoto svého zákonného práva bezprostředně po vyhlášení usnesení výslovně vzdali, nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 11. 4. 2024.
9. Ačkoli se současná úprava ustanovení § 4 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů výslovně nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie (srov. § 4 odst. 2, 3 tohoto zákona), a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Slovenské republiky (tedy členského státu Evropské unie), lze v posuzované věci aplikovat postup podle ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 269/1994 Sb., které upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odst. 2 nebo 3 tohoto ustanovení, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v Rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát, a to podle pravidel analogie (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2012, sp. zn. 11 Tcu 137/2012, ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 11 Tcu 99/2013, ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 11 Tcu 33/2016, ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 11 Tcu 54/2018, a ze dne 25. 9. 2019, sp. zn. 11 Tcu 150/2019). Byť citované ustanovení zákona o Rejstříku trestů dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že takový nežádoucí stav je nutno odstranit jeho analogickou aplikací i v případě odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud zrušil své předchozí usnesení ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tcu 54/2023, a to pouze v části, v níž bylo rozhodnuto o zaznamenání údajů o předmětném odsouzení M. N. slovenským soudem (konkrétně trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3T/41/2021) do evidence Rejstříku trestů (výrok pod bodem I.). Naopak v části, v níž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k odsouzení M. N. trestním příkazem Okresního soudu Nové Město nad Váhom ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 15T/118/2018 (výrok pod bodem II.), zůstává předmětné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tcu 54/2023, nedotčeno, neboť ve vztahu k odsouzení M. N. tímto trestním příkazem slovenského soudu nebyl shledán jakýkoli nežádoucí stav v podobě jeho duplicitního zápisu do Rejstříku trestů.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 8. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu