Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Td 5/2009

ze dne 2009-03-05
ECLI:CZ:NS:2009:11.TD.5.2009.1

11 Td 5/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.

Pavla Kučery a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve

věci obviněné JUDr. L. P., v řízení o dovolání obviněné do rozsudku Vrchního

soudu v Praze ze dne 9. září 2008, sp. zn. 7 To 78/2008, vedeném u Nejvyššího

soudu pod sp. zn. 7 Tdo 47/2009, o námitce podjatosti senátu 7 Tdo Nejvyššího

soudu t a k t o :

Podle § 31 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. řádu per

analogiam n e n í senát 7 Tdo Nejvyššího soudu České republiky ve složení

JUDr. Petr Hrachovec, JUDr. Michal Mikláš a JUDr. Jindřich Urbánek v y l o u č

e n z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České

republiky pod sp. zn. 7 Tdo 47/2009.

Ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 19/2007, podala

obviněná JUDr. L. P. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. září 2008,

sp. zn. 7 To 78/2008, dovolání, jež je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 7

Tdo 47/2008.

Současně s dovoláním vznesla obviněná námitku podjatosti vůči celému senátu 7

Tdo Nejvyššího soudu, složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Hrachovce a soudců

JUDr. Michala Mikláše a JUDr. Jindřicha Urbánka, kterou zdůvodnila tím, jak

senát 7 Tdo rozhodl v právní otázce o dovolání nejvyšší státní zástupkyně

podaném proti rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze dne 4. 2. 2008, sp. zn. 7 To

144/2007, podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. řádu zrušil rozsudek Městského soudu

v Praze a trestní stíhání obviněné z důvodu uvedeného v § 223 odst. 1 tr. řádu,

§ 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil. Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne

4. 6. 2008, sp. zn. 7 Tdo 549/2008, tak, že podle § 265k odst. 1 tr. řádu

usnesení vrchního soudu zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal

vrchnímu soudu, aby věc znovu v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Jelikož

v nyní podaném dovolání je obviněnou právní názor senátu 7 Tdo Nejvyššího soudu

zpochybňován, jeví se senát, který již svůj právní názor vyslovil, podjatý.

Podle ustanovení § 31 odst. 1 tr. řádu by měl o návrhu na vyloučení z důvodů

uvedených v § 30 tr. řádu rozhodnout senát 7 Tdo Nejvyššího soudu ve složení

JUDr. Petr Hrachovec, JUDr. Michal Mikláš a JUDr. Jindřich Urbánek, tedy orgán,

jehož se důvody uvedené v § 30 tr. řádu týkají. Protože však jde o senát

Nejvyššího soudu proti jehož rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, je

možno extenzivním výkladem ve prospěch obviněné JUDr. L. P. dojít k rozhodnutí,

že o námitce podjatosti obviněné nebude rozhodovat senát, jehož se tato námitka

týká, ale jiný senát soudu téhož druhu a stupně. Tento naprosto výjimečný

postup při rozhodování o námitce podjatosti není motivován pochybnostmi o

procesní úpravě v trestním řádu, týkající se rozhodování o návrhu na vyloučení

podle § 31 odst. 1 tr. řádu, která je jednoznačná, ale byl zvolen z důvodů

ústavněprávních, zejména proto, aby byl dodržen a zachován princip

spravedlivého procesu, kam náleží právo každého, aby nestranný a nezávislý soud

při nalézání práva dbal stanoveného, tj. zákonného postupu a aby byl zachován

spravedlivý průběh trestního řízení. K základním lidským právům a svobodám

náleží také právo na soudní a jinou právní ochranu, které v sobě zahrnuje

zejména právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného

a nezávislého soudu a tento princip nestrannosti v tomto výjimečném případě

představuje i potřebu, aby o námitce vznesené obviněnou JUDr. L. P. rozhodoval

senát, k jehož nestrannosti nejsou ani ze strany obviněné vzneseny žádné

námitky.

Podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen

soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k

osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a

zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže

nestranně rozhodovat.

Námitka podjatosti vznesená obviněnou JUDr. L. P. a spočívající v tom, že senát

7 Tdo Nejvyššího soudu, který již jednou rozhodoval ve věci dovolání nejvyšší

státní zástupkyně podávaného v její neprospěch, je podjatý a nemůže jednat

nestranně, se nemohla setkat s úspěchem, protože z konstantní judikatury

vyplývá, že z účasti na novém projednání a rozhodnutí věci po zrušení původního

rozhodnutí v řízení o stížnosti, v odvolacím řízení, v řízení o dovolání nebo v

řízení o stížnosti pro porušení zákona, pokud nebylo při přikázání věci k

novému projednání a rozhodnutí výslovně nařízeno, aby věc byla projednána a

rozhodnuta v jiném složení senátu, není vyloučen soudce nebo přísedící, který

se účastnil na původním rozhodnutí. Je-li o věci znovu jednáno v odvolacím

(stížnostním) řízení, není vyloučen soudce, který se účastnil předchozího

rozhodování v odvolacím (stížnostním) řízení. Obdobně tomu je i v řízení před

Nejvyšším soudem o dovolání nebo o stížnosti pro porušení zákona.

Pro úplnost Nejvyšší soud považuje za nezbytné ještě uvést, že z důvodů

uvedených v § 30 odst. 1 tr. řádu lze rozhodnout jen o vyloučení soudce jako

konkrétní osoby nebo o vyloučení soudců jako konkrétních osob. Nelze rozhodovat

o vyloučení senátu (viz R 34/2007). Naplnění důvodů pro vyloučení soudců senátu

7 Tdo Nejvyššího soudu z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci

obviněné JUDr. L. P. pro poměr k projednávané věci nebo k osobě, by muselo mít

zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohlo být dostatečně pádným

důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a

k úkonům jí se týkajícím objektivně. Odlišný právní názor soudců v případě, v

němž rozhodli v neprospěch obviněné, od právního názoru obviněné, nelze

považovat za poměr k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci

samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Připuštění tohoto

důvodu k vyloučení soudce není možné ani v obecné rovině, neboť trestní řád v

celé řadě ustanovení přímo předpokládá, že ve věci bude rozhodovat i soudce,

jehož právní názor je odlišný, a to bez ohledu na to, zda se s právním názorem

soudu vyššího stupně, nebo i Ústavního soudu vnitřně ztotožní.

Protože obviněná JUDr. L. P. žádné konkrétní důvody podjatosti senátu 7 Tdo

Nejvyššího soudu neuvedla, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil,

nemohla se námitka podjatosti obviněné shledat s úspěchem a nezbylo než

rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. března 2009

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera