Judikát 11 Tdo 100/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:26.02.2026
Spisová značka:11 Tdo 100/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TDO.100.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Rozsah
Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Propadnutí věci
Výnos z trestné činnosti
Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 283 odst. 1, odst.3 písm. c) tr. zákoníku § 70 odst. 1 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
11 Tdo 100/2026-2663USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2026 o dovolání, které podal X. T. T., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2025, sp. zn. 15 To 74/2025, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 3/2025, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání, které podal obviněný X. T. T., odmítá. Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 7. 2025, č. j. 3 T 3/2025-2445, byl obviněný X. T. T. (dále též jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným · ad I. přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, · ad II. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, · ad III. přečinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr.
zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 8 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to hotovosti ve výši 89 200 Kč a 76 055 EUR a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněné T. H. D., stran níž rozsudek nabyl právní moci.
2. Vrchní soud v Praze rozhodoval pouze o odvolání obviněného a z podnětu tohoto opravného prostředku rozsudkem ze dne 17. 10. 2025, č. j. 15 To 74/2025-2531, zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se tohoto obviněného ve výroku o vině pod bodem ad II. a výroku o trestu. Znovu jej pak za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a za trestnou činnost pod bodem I. a III., jež zůstala v napadeném rozsudku beze změny, odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 8 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to hotovosti ve výši 89 200 Kč a 76 055 EUR a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změn.
3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu (který oproti prvostupňovému rozsudku 6 případů dodávek drogy obviněnému za vinu nepřičetl) se obviněný předmětné trestné činnosti pod bodem ad II. výroku o vině dopustil zkráceně tím, že společně s již odsouzenou T. H. D. a společně s X. A. T., o jehož vině dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, v období nejméně od 15. 3. 2023 do 15. 4.
2024, ačkoliv neměli zvláštní oprávnění k zacházení s omamnými a psychotropními látkami dle § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v jimi provozované prodejně „XY“ na adrese XY, okres XY, distribuovali pervitin a marihuanu, a to konkrétně ve výroku rozsudku popsaných 45 případech, obviněný tak prodal celkem nejméně 463,75 gramů pervitinu s obsahem nejméně 174,57 gramů metamfetaminové báze a 84,9 gramů marihuany, a již odsouzená T.
H. D. prodala celkem nejméně 32 gramů pervitinu a 20 gramů marihuany, a obviněný a již odsouzená T. H. D. rovněž od přesně nezjištěné doby do 15. 4. 2024 na tržnici ve XY, okres XY, v jimi užívaném objektu bez čísla popisného a evidenčního nacházejícím se u pozemní komunikace č. I/21 (E49) naproti benzinové čerpací stanici XY, stojícím na pozemcích parcelní č. XY, XY a XY v katastrálním území XY, pro další distribuci v různých baleních přechovávali celkem 478,91 gramů pervitinu s obsahem 372,61 gramů metamfetaminové báze a celkem 652,85 gramů marihuany s obsahem 25,8 gramů čistého D-9-tetrahydrokanabinolu.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce dovoláním, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř., neboť podle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a byl mu uložen druh trestu, který zákon nepřipouští.
5. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. konkrétně namítal, že jak je patrné ze sledování prodejny jeho bratra, určitých skutků se neúčastnil, rovněž z rozhodnutí soudů nižších stupňů, v řadě skutků (23 skutků) není vůbec najisto postaveno, zda se jednalo o distribuci omamných a psychotropních látek (dále též jen „OPL“), když se šlo o obvinění jen na základě obrazových a zvukových záznamů, přičemž domnělá OPL nebyla v těchto případech zajištěna. Přesto se mu však přičítá dohadované množství a druh k celkovému množství OPL, když nikterak nedoložená distribuce je minimálně v množství 160 g pervitinu a nejméně 100 g marihuany.
O to je třeba množství OPL (pervitinu či marihuany) distribuované samotným dovolatelem snížit v souladu se zásadou in dubio pro reo. Shodně tak není vyvrácena obhajoba dovolatele o tom, že samotný obchod i sklad OPL je dílem jeho bratra X. A. T. Po korekci množství OPL (pervitinu) by již nebylo dosaženo množství 547,18 gramů metamfetaminové báze a nebylo by dosaženo hranice velkého rozsahu. To by mělo najít odraz v právní kvalifikaci skutku.
6. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. namítal, že jak je patrné z finančního šetření, bratr D.
V. H. své sestře T. H. D. v dubnu 2023 poskytl finanční prostředky (v přepočtu 4.000.000 CZK) na koupi rodinného domu ve XY. Na počátku roku 2024 však sestru požádal, zda by mu nemohla část finančních prostředků poskytnout zpět. Jmenovaná tedy zajistila v širší rodině a komunitě částku 70.000 EUR, které byly její a byly bez spojitosti se stíhanou trestnou činností.
Nebylo tedy možné uložit trest propadnutí věci nebo finanční částky, která odsuzované osobě nepatří.
7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2025, č. j. 15 To 74/2025-2531, zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. ve výroku o trestu a podle ustanovení § 265m tr. ř. rozhodl tak, že uloží trest přiměřeně mírnější odpovídající fakticky exaktně prokázanému množství OPL distribuovaných dovolatelem a při ukládání trestu propadnutí věci – hotovosti, do tohoto trestu částku 70.000,- EUR, které nenáleží dovolateli, nezahrnul.
8. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten upozornil, že výhradami proti výroku o vině obviněný pouze velmi schematicky zpochybňuje skutková zjištění soudů o rozsahu přisouzené trestné činnosti, ovšem tato argumentace je do té míry kusá, že ji nelze ani fakticky podřadit pod obviněným jinak formálně neuplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K uvedené námitce lze tedy pouze uvést, že s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr.
ř. není možné domáhat se přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Ze skutkových zjištění soudů přitom vyplývá, že obviněný nedovoleně nakládal s drogou pervitin obsahující nejméně cca 547 gramů psychotropní látky metamfetamin. Jde o množství, jež přesáhlo hranici velkého rozsahu metamfetaminové báze, jež činí 500 gramů. K tomu lze dále poukázat i na terciální kritéria pro stanovení velkého rozsahu, a to povahu této psychotropní látky, délku distribuční činnosti přesahující půl roku, nezanedbatelný počet odběratelů a skutečnost, že kromě pervitinu obviněný distribuoval a pro jiného přechovával i významné množství marihuany.
Za tohoto stavu je zjevné, že svým jednáním obviněný zjevně naplnil znak velkého rozsahu ve smyslu § 283 odst. 3 tr. zákoníku, přičemž neuvádí dostatečně relevantní argumenty, na jejichž základě by bylo třeba od takto zjištěného množství látek cokoli odečítat.
9. Rovněž výhrady obviněného proti výroku o trestu státní zástupce nepovažuje za obsahově odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., a to již proto, že tato námitka dovolatele se primárně odvíjí od jeho skutkového tvrzení, že zajištěná eura mu nenáležela. K tomu lze bez dalšího pouze odkázat na bod 17 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který se již touto námitkou dostatečně zabýval.
10. Nad rámec uvedeného státní zástupce poznamenal, že nedostatky vykazuje i petit podaného dovolání, neboť se jím obviněný domáhá uložení nižšího trestu, třebaže své výhrady vztahuje mj. proti výroku o vině, který však nenavrhuje zrušit. Takto formulovaný petit je tedy fakticky nevykonatelný.
11. Dovolání obviněného proto podle názoru státního zástupce obsahově nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Po zvážení shora uvedených skutečností proto státní zástupce navrhl, aby takto formulované dovolání Nejvyšší soud odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
III. Přípustnost dovolání
12. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr.
ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání
13. Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř. Nejvyšší soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení toho, zda vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání, zda jim lze přiznat opodstatněnost a zda jsou tudíž způsobilé vyústit v požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí.
14. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, když · rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.] a
· obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř.].
15. Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu předně shledal, že všechny v dovolání deklarované námitky již obviněný uplatnil v předchozích stádiích trestního řízení. Jde tak v podstatě o pouhé opakování obhajoby, se kterou se již zejména odvolací soud vypořádal. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu pamatuje na takové situace řadou rozhodnutí (např. usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 7 Tdo 1455/2016, usnesení ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 11 Tdo 170/2022), z nichž vyplývá, že pokud obviněný v dovolání v podstatě opakuje jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s nimiž se soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. IV./1 K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
16. Tento dovolací důvod je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku (první alternativa) nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení (druhá alternativa). V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, tj. jeho mylnou právní kvalifikaci skutku nesouladící s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotněprávního posouzení. Z toho vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotněprávní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění.
Je třeba zdůraznit, že pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny hmotněprávní vady v napadených rozhodnutích spatřované, což znamená, že dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí.
17. V mezích tohoto dovolacího důvodu se ovšem nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů. Jestliže nebyla shledána ani vada zjevného rozporu rozhodných skutkových zjištění s provedenými důkazy, ani podstatný důkazní deficit k rozhodným skutkovým zjištěním, pak správnost či nesprávnost hmotněprávního posouzení musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných soudy, a nikoliv ze skutkové alternativy, kterou dovolatel buduje na podkladě svých představ o tom, jak by provedené důkazy měly být hodnoceny.
Přitom právě to dovolatel činí, neboť z obsahu dovolacích námitek se podává, že ve skutečnosti brojí proti skutkovému základu výroku o vině a nedostatkům v procesu dokazování a nikoli vůči právnímu hodnocení. Tak je tomu, pokud tvrdí, že s ohledem na sledování prodejny jeho bratra je zřejmé, že některých skutků se neúčastnil, v řadě skutků (23 skutků) nebylo prokázáno, že se jednalo o distribuci OPL, když soudy vycházely z obrazových a zvukových záznamů, nikoliv ze samotných zajištěných drog. Opětovně vycházel i z toho, že obchod a sklad jsou dílem jeho bratra.
18. Připomeňme, že odvolací soud ve veřejném zasedání doplnil dokazování záznamy o sledování a vypustil případy, kdy se dovolatel prodejů drog neúčastnil. V ostatních případech byla přímá účast obviněného na distribuci drog jednoznačně patrná. Soud vycházel z protokolů o sledování, které velmi detailně monitorují průběh distribuce drog a přímé zapojení obviněného do tohoto procesu, dále z prohlídek vnitřních prostor tržnice XY, které prokazují nález drog, 4ks digitálních vah, na nichž byly zjištěny stopy metamfetaminu, a rovněž z odborných vyjádření z odvětví genetiky a daktyloskopie i listinných důkazů pořízených v SRN (v podrobnostech srov. body 8 – 13 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Z uvedeného je zřejmé, že dovolateli nebylo kladeno za vinu jednání, kterého nebyl nijak účasten, byť ve svém mimořádném opravném prostředku tvrdí opak, a proto je tato část jeho argumentace zcela bezpředmětná.
19. Dovolatel v případě jednání pod bodem II. jednak prodal nejméně 463,75 g pervitinu s obsahem nejméně 174,57 g metamfetaminové báze a 84,9 g marihuany, a jednak přechovával pro další distribuci 478,91 g pervitinu s obsahem 372,61 g metamfetaminové báze a 652,85 g marihuany s obsahem 25,8 g D-9-tetrahydrokanabinolu. Množství pervitinu, se kterým obviněný disponoval, obsahovalo minimálně 547,18 g metamfetaminové báze, což přesahuje hranici velkého rozsahu ve smyslu stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013. 20.
Na shora uvedeném nemůže ničeho změnit mylná námitka dovolatele, spočívající v tom, že v řadě skutků nebylo prokázáno, že se jednalo o distribuci OPL, pokud soudy vycházely z obrazových a zvukových záznamů, nikoliv ze samotných zajištěných drog. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku jednoznačně deklaroval, že množství účinné látky – metamfetaminové báze hranici velkého rozsahu, tj. 500 g, s přehledem překonalo. Uvedené množství účinné látky přitom bylo obsaženo již jen v těch případech, kde pervitin byl zajištěn a podroben analýze – tj. pervitin nalezený při prohlídce ve XY dne 15.
4. 2024 + u R. K. + M. D. G. (k tomu srov. body 5, 16 a 22 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), aniž by k tomu byly přičítány dodávky drog, u nichž obviněný skutkově [a z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. tedy nepřípustně] sporuje, co předmětem těchto dodávek bylo. V uvedených třech případech nevznikají žádné pochybnosti o původu (zdroji) zajištěné chemikálie, jejím složení, koncentraci účinné látky atd. Podrobnosti plynou z následující tabulky: místo detekce drogypervitin v gmetamfetaminová báze v g% účinné látky nález tržnice XY487,91 372,61 76% prodej K.218,36 170,68 78% prodej G.4,74 3,89 82%
Σ=711,01 547,18 77%
21. Konkrétně při prohlídce vnitřních prostor tržnice XY byla nalezena a zajištěna různá balení pervitinu, přičemž podle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví chemie se jednalo o 372,61 g metamfetaminové báze. Z listin opatřených cestou právní pomoci z trestního řízení vedeného německými orgány proti R. K. bylo kriminalistickou analýzou provedenou v rámci trestního řízení vedeného v Německu prokázáno, že u jmenovaného se ve vozidle nacházelo 170,68 g metamfetaminové báze. U M. D. G.
byl nalezen sáček, v němž se podle znaleckého posudku nacházel pervitin obsahující 3,89 g metamfetaminové báze. Celkově bylo zajištěno 547,18 g metamfetaminové báze, tedy byla překročena hranice velkého rozsahu. U ostatních prodejů šlo o zkonzumovaný pervitin, u něhož nelze již zpětně stanovit množství účinné látky (v podrobnostech srov. bod 43 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), ale není žádný důvod k spekulacím, že v těchto případech šlo o jakostně jiné zboží, než jakým obviněný disponoval ve spolehlivě detekovaných obchodech.
22. Zcela nepřípadná je argumentace dovolatele stran toho, že obchod a sklad jsou dílem jeho bratra. Tato skutečnost nemá žádný význam ve vztahu k prokázanému jednání obviněného, který nedovoleně nakládal s předmětnými drogami, konkrétně neoprávněně prodával a přechovával pro jiného omamné a psychotropní látky. Dovolatel po příchodu zákazníka do obchodu ujednával prodej drog, přivážel drogy do obchodu z tržnice prostřednictvím kola nebo elektrokoloběžky, předával je zákazníkovi, inkasoval peníze. Samotný konspirační způsob jeho jednání svědčí o tom, že si byl zcela vědom nelegálnosti prováděné činnosti a na jeho trestní odpovědnost nemá žádný vliv, pokud si takto počínal pod kuratelou svého bratra či v kooperaci s ním. IV./1 K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř.
23. Obviněný taktéž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr.
ř., který je dán tehdy, jestliže mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Má-li dojít k jeho naplnění, musí být v dovolání namítána existence jedné z jeho dvou alternativ, tedy že došlo buď k uložení nepřípustného druhu trestu, nebo k uložení druhu trestu sice přípustného, avšak mimo zákonnou trestní sazbu.
24. Obecně platí, že trest propadnutí věci může dopadat jen na věc náležející obviněnému (§ 70 odst. 3 tr. zákoníku). Tento trest soud obligatorně uloží, je-li věc bezprostředním výnosem z trestné činnosti (§ 70 odst. 1 tr. zákoníku). Soud dále může tento trest uložit rovněž v případě věci, která je nástrojem trestné činnosti nebo která je prokazatelně zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná (§ 70 odst. 2 tr. zákoníku). Z těchto zákonných formulací je tak zřejmé, že účelem tohoto druhu trestu je buď odejmout pachateli věc (nebo jinou majetkovou hodnotu), která by mohla sloužit k dalšímu páchání trestných činů anebo mu odejmout majetkový prospěch, jenž ze spáchaného trestného činu získal.
25. Trest propadnutí věci lze jako trest „vedlejší“ podle § 53 odst. 1 věta druhá tr. zákoníku uložit bez jakýchkoli omezení tzv. neslučitelností trestů podle § 53 odst. 1 věta třetí tr. zákoníku. Primárně tak obsahové naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. u tohoto trestu připadá v úvahu, pokud by tento trest byl uložen jako samostatný, ačkoli by trestní zákoník takový trest na stíhaný trestný čin nestanovil. Za podřaditelné pod uvedený dovolací důvod by bylo možno pokládat i námitky mající dílem skutkový základ, pokud by se týkaly hmotněprávního posouzení např. vlastnického práva k propadaným věcem, což by představovalo hmotněprávní podmínku, jejíž (ne)naplnění samo o sobě indikuje, zda tento druh trestu (ne)lze uložit.
Aby ovšem šlo o hmotněprávní posouzení, musel by dovolatel snášet právní argumentaci ke statutu propadané věci, kterou by rozporoval úvahy soudů nižších stupňů, na základě nichž dovodily její právní režim. Naopak výhrady, jimiž dovolatel pouze opakuje svá skutková tvrzení, pod inkriminovaný dovolací důvod subsumovat nelze.
26. Přitom právě to obviněný činí, neboť jen setrvává na své verzi původu propadnutých peněz, aniž by jakkoli argumentačně rozvracel skutkovou a právní konstrukci soudů o tom, že peníze jsou výnosem z trestné činnosti. V tomto směru se tedy jeho námitky se vzneseným dovolacím důvodem míjejí, protože jde o výhrady ryze skutkové bez právního přesahu.
27. Nejvyšší soud konstatuje, že se skutkovými trvzeními obviněného ohledně finanční hotovosti se již obsáhle, logicky a podrobně vypořádaly soudy nižších stupňů, zejména soud odvolací (viz bod 55 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a bod 17 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
Nejvyšší soud se ztotožňuje se závěry odvolacího soudu, který dovodil, že částka ve výši 76 055 EUR se skládá z hotovosti ve výši 70 500 EUR, která byla zajištěna při prohlídce prodejny na adrese XY, XY, kde docházelo k páchání trestné činnosti, a to v kanceláři provozovny nepřístupné veřejnosti (stopa číslo 32 na č. l. 1994 spisu), přičemž sám obviněný se k původu uvedených finančních prostředků při prohlídce jakkoliv odmítl vyjádřit. Zbývající část eurové hotovosti pak byla zajištěna při zadržení samotného obviněného, a to ve výši 5 170 EUR a 385 EUR (č. l.
167 až 168 spisu). Již samotný tento fakt tak vylučuje polemiku obviněného o původu uvedených peněz. Odvolací soud vyjádřil dále nelogičnost toho, proč by se finanční hotovost nacházela u obviněného, nikoliv u jeho manželky, která ji měla zajistit a vracet bratrovi. Podle finančního šetření Generálního ředitelství cel (č. l. 1836 spisu) ve spojení s listinou na č. l. 1729 je patrno, že podle prohlášení z 15. 4. 2023 měl bratr obviněné darovat své sestře původní částku 4 580 000 000 VND, tato částka je jako příchozí evidována na účtu obviněné a je tedy nelogické, proč by darované peníze měly být vraceny bratrovi obviněné.
28. Nejvyšší soud ve shodě se soudem odvolacím nemá pochybnost o tom, že eurová hotovost zajištěná u obviněného i v prodejně, kde docházelo k páchání trestné činnosti, je fakticky výnosem z předmětné trestné činnosti. Za tohoto stavu tedy soudy obou nižších stupňů nikterak nepochybily, pokud ve vztahu k eurové hotovosti přistoupily za podmínek § 70 odst. 1 tr. zákoníku k uložení trestu propadnutí věci.
V. Závěr
29. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že vznesl námitky, které se s dovolacími důvody taxativně vymezenými v zákoně věcně zcela míjejí. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl způsobem upraveným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle něhož dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.). V Brně dne 26. 2. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Ondřej Vítů soudce