11 Tdo 317/2025

11 Tdo 317/2025-1268

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2025 o dovolání obviněného M. F., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 10 To 87/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 4/2024, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. F. odmítá.

1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2024, č. j. 3 T 4/2024-1070, byl obviněný M. F. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 1)], zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 2)], přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 3)], přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 4)] a přečinem omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 5)].

2. Za to byl podle § 168 odst. 3 za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šest a půl let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou [ve výrokové části rozsudku tak krajský soud nesprávně citoval ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, namísto správného ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku]. V souladu s tím byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 6 T 13/2023 (který byl obviněnému doručen dne 6. 9. 2023 a nabyl právní moci dne 3. 10. 2023), jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu. Vyjma toho krajský soud podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o povinnosti obviněného uhradit poškozené AAAAA (pseudonym), na náhradě nemajetkové újmy částku 100.000 Kč společně s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od právní moci rozhodnutí do zaplacení. Naopak se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy odkázal krajský soud jmenovanou poškozenou podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni podal jak obviněný, tak státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni a poškozená AAAAA odvolání. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 11. 2024, č. j. 10 To 87/2024-1155 tak, že z podnětu všech podaných odvolání podle § 258 odst. 1 písm. b), c), e), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. ř. rozhodl, že obviněného uznal vinným spácháním pokračujícího zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku [skutek popsaný pod bodem 1)], přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku [skutek nově popsaný pod bodem 2)], přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [skutek nově popsaný pod bodem 3)] a přečinu omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku [skutek nově popsaný pod bodem 4)] a za tyto trestné činy, jakož i za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jímž byl již dříve uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 6 T 13/2023 (který byl obviněnému doručen dne 6. 9. 2023 a nabyl právní moci dne 3. 10. 2023), obviněného podle § 168 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou [ve výrokové části dovoláním napadeného rozsudku tak vrchní soud nesprávně citoval ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, namísto správného ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku].

4. Zároveň vrchní soud podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 6 T 13/2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Stran náhrady nemajetkové újmy rozhodl vrchní soud podle § 228 odst. 1 tr. ř. tak, že obviněnému nově uložil povinnost uhradit poškozené AAAAA k rukám její zmocněnkyně K. V. částku ve výši 100.000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 27. 11. 2024 do zaplacení. Naopak se zbytkem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy odkázal tuto poškozenou podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.

5. Současně vrchní soud rozhodl tak, že podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil věc krajskému soudu ve vztahu k jednání původně popsanému pod bodem 2), jež bylo soudem prvního stupně právně kvalifikováno jako zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, aby v rozsahu zrušení výroku o vině tímto skutkem, kterého se měl obviněný dopustit tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně od 7. 12. 2021, kdy jej na sociální síti Facebook oslovila nezletilá AAAAA, o níž věděl, že je jí 14 let, do 30. 4. 2022, nejdříve v penzionu XY v XY, okres XY, a poté v přesně nezjištěném penzionu v Karlových Varech - XY vykonal s nezletilou AAAAA nejméně ve dvou případech oboustranně dobrovolný nechráněný pohlavní styk formou soulože, učinil rozhodnutí nové.

1) v přesně nezjištěné době od 11. 12. 2022 po seznámení s poškozenou nezletilou AAAAAA, která mu nejprve přes sociální sít Facebook, uváděla, že je jí 17 let, a následně mu v osobním kontaktu po nějakou dobu tvrdila, že je jí 15 let, a utíkala za ním od své rodiny a z výchovných ústavů, úmyslně vytvořil na webové stránce amateri.cz přesně nezjištěný počet jejích profilů, na kterých záměrně uvedl, že poškozené nezletilé je 19 let, poté na profil umístil její fotografie, takto dne 9. 3. 2022 vytvořil na této webové stránce profil poškozené s názvem XY, posléze dne 26.

10. 2022 také profil XY, s klienty, kteří se ozvali, komunikoval, domlouval setkání, ke kterým docházelo v přesně nezjištěných dnech v období do 23. 3. 2022, dále od 13. 4. 2022 do 30. 4. 2022, od 7. 10. 2022 (kdy již mu byl bezpečně znám věk poškozené) do 8. 11. 2022, od 23. 12. 2022 do 10. 1. 2023, od 31. 1. 2023 do 5. 3. 2023 a od 28. 6. 2023 do 15. 8. 2023, buď přímo v místech, kde přebývali, např. v penzionu XY v XY, okres XY, v přesně neustanoveném bytě na adrese XY v XY, v přesně neustanoveném penzionu v Karlových Varech - XY, na přesně nezjištěném místě v Karlových Varech-XY nebo ve vozidlech klientů na dalších, přesně nezjištěných místech v Karlovarském kraji, kde s nimi AAAAA vykonávala orální a vaginální styk, za který od nich dostávala finanční hotovost v různých částkách od 1.500 Kč do 5.000 Kč, kterou následně předávala obviněnému, případně na přesně nezjištěném místě v XY, část XY, okres XY, přikázal nezletilé poškozené AAAAA, aby stavěla vozidla s německou poznávací značkou, a po domluvě, zda chtějí sexuální služby, s klienty odjela na nezjištěná místa v lesním porostu v okrese XY, kde s nimi v jejich vozidlech vykonávala orální a vaginální styk, za který dostávala finanční hotovost ve výši 40 nebo 50 EUR, kterou následně taktéž předávala obviněnému, čímž ve výše uvedených obdobích dojednal sexuální služby celkem s cca 40 osobami, za které poškozená AAAAA dostala cca 100.000 Kč, které mu následně předala,

2) v přesně nezjištěné době od 11. 12. 2022 po seznámení s poškozenou nezletilou AAAAA, která mu nejprve přes sociální sít Facebook uváděla, že je jí 17 let, a následně mu v osobním kontaktu po nějakou dobu tvrdila, že je jí 15 let, a utíkala za ním od své rodiny a z výchovných ústavů v přesně nezjištěných dnech v období do 23. 3. 2022, dále od 13. 4. 2022 do 30. 4. 2022, od 7. 10. 2022 (kdy již mu byl bezpečně znám věk poškozené) do 8. 11. 2022, od 23. 12. 2022 do 10. 1. 2023, od 31. 1. 2023 do 5. 3. 2023, od 14. 3. 2023 do 25. 3. 2023 a od 28. 6. 2023 do 15. 8.

2023 v přesně neustanoveném bytě na adrese XY v XY, v přesně neustanoveném penzionu v Karlových Varech – XY, v penzionu XY v XY, okres XY, v přesně neustanoveném penzionu v Karlových Varech - XY, na přesně nezjištěném místě v Karlových Varech-XY, v neustanoveném bytě na adrese XY, Karlovy Vary – XY a na dalších přesně nezjištěných místech v Karlovarském kraji poškozené nezletilé neoprávněně podal v několika případech přesně nezjištěné množství pervitinu s nezjištěným obsahem metamfetaminové báze, který užila vykouřením, přesně nezjištěné množství marihuany, která obsahuje účinnou látku delta-9-tetrahydrokanabinol, v podobě marihuanových cigaret, které společně vykouřili, a v přesně nezjištěném množství případů přesně nezjištěné množství pervitinu s nezjištěným obsahem metamfetaminové báze, který jí sám nitrožilně aplikoval, a takto činil i přesto, že věděl, že tak konat nesmí, neboť neměl zvláštní oprávnění k zacházení s omamnými a psychotropními látkami dle § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž pervitin obsahuje účinnou látku metamfetamin, který je zařazen v seznamu č. 5 psychotropních látek v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a jedná se o látku, která je vedena v seznamu II.

přílohy Úmluvy o psychotropních látkách ze dne 21. 2. 1971, jež byla vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 62/1989, jako psychotropní látka, a tohoto jednání se dopustil, ačkoliv k nakládání s těmito látkami neměl příslušné povolení Ministerstva zdravotnictví České republiky ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, když konopí (marihuana) je uvedeno v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, jako omamná látka, zařazená do Seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, vyhlášené pod č. 47/1965 Sb., ve znění Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách, vyhlášeného pod č. 458/1991 Sb., jeho účinná látka delta-9-tetrahydrokanabinol je uvedena v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., jako psychotropní látka, zařazená do Seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb., 3) v přesně nezjištěné době, nejméně od 28.

6. 2023 do 15. 8. 2023, v neustanoveném bytě na adrese XY, Karlovy Vary - XY po předchozích slovních napadeních v přesně nezjištěném počtu případů, fyzicky napadl poškozenou AAAAA, kterou chytal za vlasy, a jednou rukou za krk, škrtil ji, napadal ji údery otevřenou dlaní a pěstí do obličeje, do hlavy, do břicha, do zad, shodil ji na zem, kolenem ji tlačil do oblasti spánku a oka, kopl ji do žeber, kousal ji do obličeje, nosu, rukou a ramene, kdy k těmto napadáním docházelo obden, naposledy v noci z 13.

8. 2023 do 14. 8. 2023; poškozená utrpěla zranění, která si vyžádala ošetření v Karlovarské krajské nemocnici, a.s. nemocnici v Karlových Varech bez nutnosti hospitalizace, s neustanovenou dobou léčení, 4) v přesně nezjištěné době, nejméně od 28. 6. 2023 do 15. 8.

2023, v dosud neustanoveném bytě na adrese XY v Karlových Varech-XY poškozené AAAAA, bez oprávnění po fyzickém napadání, uvedeném pod bodem 3), v přesně nezjištěném počtu případů neumožnil opustit byt.

7. Obviněný M. F. podal proti výše citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, č. j. 10 To 87/2024-1155, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2024, č. j. 3 T 4/2024-1070, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřil proti výroku o vině i trestu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zjevně ve znění účinném do 31. 12. 2021, neboť namítá nesprávné posouzení skutku nebo jiné nesprávné

hmotněprávní posouzení, což by s účinností od 1. 1. 2022 odpovídalo dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nicméně z obsahu podaného dovolání vyplynulo, že obviněný fakticky své námitky zamýšlel podřadit jednak pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, a současně pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, a to v jeho první variantě, neboť vedle nesprávného hmotněprávního posouzení skutku popsaného pod bodem 1) prostřednictvím svého tvrzení o „absentujícím vztahu mezi skutkovými zjištěními a právními závěry nalézacího i odvolacího soudu“ namítá, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.

8. V prvé části svého mimořádného opravného prostředku dovolatel vznesl námitky proti skutku popsanému pod bodem 1), když označil za neprokázané, že by v průběhu inkriminované doby zjednal dítě – v dané věci poškozenou AAAAA – aby jí bylo užito k pohlavnímu styku či jiným formám sexuálního zneužívání, přičemž by z tohoto jednání kořistil, přičemž tento čin měl spáchat minimálně v nepřímém úmyslu.

9. V této souvislosti dovolatel citoval bod 56. odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze, ve kterém odvolací soud obviněným vznesené námitky odmítl, přestože mu bylo známo, že poškozená žila rizikovým způsobem života (zahrnujícím nejen předčasný sexuální život, ale i dobrovolně vedenou prostituci), a to již před seznámením se s obviněným a v tomto životním stylu prakticky pokračovala i během jejich soužití. Předmětný závěr dovolatel postavil do protikladu s argumentací uvedenou v bodě 70. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni, ve kterém tento soud označil za „sporné, zda obviněný participoval na provozu prostituce, ke které prokazatelně docházelo“. V návaznosti na to dovolatel namítl, že právě s tímto závěrem se odvolací soud řádně nevypořádal.

10. Obviněný tedy namítá, že k prostituci poškozené v průběhu jejich soužití skutečně docházelo, avšak nikoli s jeho souhlasem. Rovněž ze závěrů znaleckých posudků i z výpovědi svědků je zjevné, že poškozená prostituci provozovala ještě před jejich seznámením, jakož i to, že v této činnosti pokračovala i v době jejich společného soužití. Dovolatel připouští, že o těchto aktivitách poškozené věděl, avšak nikterak do nich nezasahoval, pouze využíval finanční prostředky pocházející z této činnosti k hrazení společných životních nákladů. Jelikož ze skutkových zjištění nevyplynulo, že by poškozenou k prostituci přiměl, tím méně, že by ji za tímto účelem dojednával prostřednictvím webových stránek schůzky s klienty, je přesvědčen, že svým jednáním nemohl naplnit zákonné znaky skutkové podstaty pokračujícího zločinu obchodování s lidmi ve smyslu dotčených ustanovení trestního zákoníku.

11. V linii výše uvedených skutkových námitek dovolatel podotkl, že „zjednáním dítěte k prostituci“ zákonodárce míní uzavření smlouvy směřující k tomu, aby oběti bylo užito k některému z vykořisťujících jednání, které jsou vymezeny v rámci skutkové podstaty tohoto zločinu. Jelikož se jedná o uzavření „dvoustranné“ dohody, musí být dán projev vůle obou stran – tedy pachatele i poškozené. Nicméně obviněný opětovně zdůraznil, že z provedených skutkových zjištění není nikterak zřejmé, že by svůj souhlas s prostitucí poškozené někdy dal, fakticky tedy jeho souhlas absentuje.

12. Ve vztahu k výroku o uloženém nepodmíněném trestu odnětí svobody pak dovolatel vyjádřil nesouhlas se svým zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. K tomu citoval obsah ustanovení § 56 odst. 2 tr. zákoníku [bez bližšího specifikace, zda jde o písm. a) či o písm. b)], ze kterého vyplývá, že pachatel může být zařazen do takového typu věznice pouze v případech, kdy mu byl uložen výjimečný trest (§ 54 tr. zákoníku), nebo pokud mu byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108 tr. zákoníku), event. byl-li mu za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3 tr. zákoníku) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo byl-li odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu zabezpečovací detence. Z výrokové části napadeného rozhodnutí však vyplynulo, že obviněný spáchal zločin uvedený pod bodem 1) a tři přečiny uvedené pod body 2) až 4). Zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou je tedy podle jeho mínění v rozporu s tímto zákonným ustanovením.

13. Závěrem dovolatel s odkazem na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. shrnul, že napadené rozhodnutí stran naplnění zákonných znaků skutkové podstaty zločinu obchodování s lidmi je vadné ve výroku o vině pro faktický nesoulad skutkových a hmotněprávních zjištění. Jsou-li skutková zjištění (plynoucí ze znaleckého zkoumání i výpovědí ve věci vyslechnutých svědků) nejednoznačná, pak je soud (míněno soud prvního či druhého stupně) povinen takový rozpor odstranit anebo v rámci možností jej vyložit a právně zhodnotit jak ve prospěch, tak případně v neprospěch obviněného, přičemž důvody, pro které se přiklonil k té či oné variantě je povinen explicitně uvést v odůvodnění svého rozhodnutí. Takovým způsobem však soudy prvního ani druhého stupně v nyní posuzované věci nepostupovaly.

14. Vzhledem k tomu dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, č. j. 10 To 87/2024-1155, zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí anebo aby ve věci rozhodl sám, a to tak, že jej „při případném hodnocení zachování naplnění zvolených skutkových podstat a uloženého trestu zařadí pro výkon trestu do věznice s ostrahou“.

15. K dovolání obviněného se ve svém písemném stanovisku ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. 1 NZO 177/2025-11, vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Ta se v prvé řadě vyjádřila k odkazu obviněného na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který citoval ve znění účinném do 31. 12. 2021 a podle kterého bylo možno podat dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

16. K tomu státní zástupkyně uvedla, že zmíněný dovolací důvod je od 1. 1. 2022 obsažen v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a s účinností od 1. 1. 2022 je v rámci § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. doplněn nový dovolací důvod, který se vztahuje ke skutkovým zjištěním, respektive k procesnímu postupu soudů. Avšak ani podle současného vymezení dovolacího důvodu podle § 265d odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vznášet jakékoliv skutkové námitky, když lze vytýkat toliko pochybení, která odpovídají některé ze tří kategorií vad důkazního řízení výslovně uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Předmětný dovolací důvod přitom nemůže být naplněn pouze obecnou kritikou kvality skutkových zjištění, ani polemikou s hodnocením důkazů soudy nižších stupňů či předkládáním vlastních důkazních hodnocení a z nich vyplývajících skutkových tvrzení ze strany obviněného.

17. Dovolatel v rámci svých skutkových námitek podle státní zástupkyně toliko formálně vytýká existenci zjevného rozporu rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. Přitom proti sobě staví pasáže z rozhodnutí soudů obou stupňů, aby odůvodnil zjevný rozpor rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů, který však ve skutečnosti není dán. Přestože krajský soud (v bodě 70. odůvodnění svého rozsudku) označil za sporné, že by obviněný na prostituci poškozené skutečně participoval, v dalších částech svého odůvodnění dospěl k závěru, že obviněný je z předmětné trestné činnosti usvědčován zejména výpovědí poškozené AAAAA, jejíž věrohodnost potvrdily i výpovědi svědků E. F., Z. K. a F. J., kteří uvedli, že to byl právě obviněný, který pro poškozenou sháněl klienty. Výpovědní verze obviněného přitom byla vyvrácena i obsahem komunikace ze serveru amateri.com, kde obviněný pro potřeby komunikace s klienty sdílel jím používané telefonní číslo.

18. Z hlediska dovolacích námitek se obviněný pokouší zpochybnit výpovědní verzi poškozené, aniž by skutečně namítl reálně existující rozpor rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. Nevytýká tedy, že by soudy z výpovědi poškozené vyvodily zjištění, která z nich nevyplývají, ale naopak žádá, aby soud tyto její výpovědi považoval za nehodnověrné a skutková zjištění z nich nevyvozoval. Podle státní zástupkyně však z provedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že ze strany obviněného došlo s poškozenou k uzavření dohody o výkonu prostituce, která byla následně realizována, čímž naplnil všechny znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi podle § 168 tr. zákoníku.

19. Námitku dovolatele, v rámci které projevil svůj nesouhlas se svým zařazením pro výkon uloženého trestu odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou, stání zástupkyně rovněž odmítla, neboť není podřaditelná pod žádný ze zákonných dovolacích důvodů. Nad rámec uvedeného pouze dodala, že v projednávaném případě jde o pachatele, kterému byl za projednávaný zvlášť závažný zločin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá odst. 3 písm. d) tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody ve výměře osmi a půl roku. Jeho zařazení pro výkon trestu odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou tedy zcela odpovídá obsahu ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

20. Po zvážení výše uvedených skutečností státní zástupkyně závěrem svého vyjádření navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Současně navrhla, aby tak dovolací soud učinil v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., přičemž podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.

21. Vyjádření státní zástupkyně k dovolání podanému obviněným bylo následně Nejvyšším soudem zasláno jeho obhájci k případné replice, která však do okamžiku zahájení neveřejného zasedání o podaném dovolání tomuto soudu nebyla předložena.

III. Přípustnost dovolání

22. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. ř., zda bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. ř., jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje všechny obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. ř.

23. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že obviněný výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, pročež předmětné dovolání vyhodnotil jako přípustné a vyhovující všem relevantním ustanovením trestního řádu, to znamená, že nebyly shledány žádné skutečnosti bránící jeho věcnému projednání.

IV. Důvodnost dovolání

24. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů výslovně uvedených v § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněné dovolací důvody považovat za některý z důvodů, které jsou taxativně uvedeny v citovaném ustanovení zákona, neboť jejich existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

25. Dovolatel v prvé řadě odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž se tak stalo v době, kdy s účinností od 1. 1. 2022 byla změněna právní úprava řízení o dovolání, a to novelizací trestního řádu provedenou zákonem č. 220/2021 Sb. Tímto zákonem byl v řízení o dovolání v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s účinností od 1. 1. 2022 zakotven nově obsahově vymezený důvod dovolání spočívající v tom, že „rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“. Uvedená změna ve svých důsledcích znamená, že za právně relevantní dovolací námitku ze strany obviněného lze považovat: - správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, - procesní bezvadnost provedeného dokazování a - správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

26. Cílem tohoto dovolacího důvodu přitom byla kodifikace dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, kterak se vyvinula pod vlivem judikatury Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1995, sp. zn. III. ÚS 166/95, nebo nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. IV. ÚS 216/04). Tento dovolací důvod tedy umožňuje nápravu v případech, kdy došlo k zásadním (extrémním) vadám v rozhodných skutkových zjištěních, která jsou určující pro naplnění zákonných znaků trestného činu, jímž byl obviněný pravomocně uznán vinným, popř. zproštěn obžaloby, event. ve vztahu k němuž bylo rozhodnuto některým z dalších druhů rozhodnutí taxativně uvedených v § 265a odst. 2 tr. ř. Nově zařazený dovolací důvod tedy věcně podchycuje tři okruhy nejzásadnějších vad ve skutkových zjištěních, kterými jsou: - případy tzv. extrémního nesouladu mezi obsahem provedených důkazů a skutkových zjištění, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu), - případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkazu, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcného důkazu zajištěného při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu, důkazu nezákonným odposlechem apod.), - vady spočívající v tzv. důkazu opomenutém, tj. důkazu, který byl sice některou z procesních stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení ani nebylo soudem věcně adekvátně odůvodněno.

27. Zakotvením uvedeného dovolacího důvodu s účinností od 1. 1. 2022 však reálně nedošlo k obecnému rozšíření mezí dovolacího přezkumu též na otázky skutkové. Jak již bylo konstatováno shora, smyslem jeho zakotvení byla totiž výslovná kodifikace již dříve judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu vymezených nejtěžších vad důkazního řízení, pro něž se obecně vžil pojem tzv. extrémního nesouladu. Na tom ničeho nemění ani skutečnost, že zákonodárce v tomto směru neužil přímo pojem „extrémní rozpor“. Nyní výslovně zakotvený dovolací důvod je proto nutno vykládat zcela shodně, jak byl ve smyslu dosavadní bohaté judikatury chápán extenzivní výklad § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2021.

28. Obviněný fakticky odkázal rovněž na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je možné iniciovat tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze zásadně namítat vady hmotněprávní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu však nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny právní vady v napadených rozhodnutích spatřované. To znamená, že předmětný dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).

29. Nadto Nejvyšší soud i při respektování shora uvedeného interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod. Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva obviněného, včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).

V. K meritu věci

30. V duchu výše citované judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu tedy Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání obviněného M. F. splňuje kritéria jím uplatněného dovolacího důvodu, načež po prostudování připojeného spisového materiálu a obsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k závěru, že jím vznesené dovolací námitky jsou sice zčásti formálně podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., nicméně jsou zjevně neopodstatněné.

31. Nejvyšší soud stran jednání obviněného popsaného pod bodem 1) ověřil, že Krajský soud v Plzni odvodil své skutkové závěry z provedených a vzájemně se doplňujících důkazů, které zjevně vyhodnotil v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., tedy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na posouzení všech okolností případu jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Poté soud prvního stupně svým skutkovým závěrům přiřadil přiléhavou hmotněprávní kvalifikaci, neboť zákonné znaky skutkové podstaty pokračujícího zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku byly jednáním obviněného bez důvodných pochybností naplněny, a to jak po objektivní, tak subjektivní stránce.

32. S výrokem o vině stran tohoto dominujícího zvlášť závažného zločinu se následně bezvýhradně ztotožnil i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 26. 11. 2024, č. j. 10 To 87/2024-1155, byť rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), c), e), f) tr. ř. zrušil v celém rozsahu a následně v rámci veřejného zasedání konaného o podaných odvoláních některé důkazy zopakoval (viz bod 36. odůvodnění jeho rozsudku), načež rozhodl o vině obviněného i o uloženém trestu, kterak bylo zmíněno výše. Oba soudy nižších instancí se v rámci svých odůvodnění rovněž zabývaly a řádně vypořádaly s již dříve přednesenými námitkami obviněného.

33. I přes tyto skutečnosti však obviněný podal proti rozsudku Vrchního soudu v Praze (ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni) mimořádný opravný prostředek, ve kterém se ve vztahu k jednání popsanému pod bodem 1) opětovně zřekl své odpovědnosti za spáchaný zvlášť závažný zločin, neboť je i nadále přesvědčen, že na základě provedených důkazů nelze dospět k závěru o jeho vině, pročež údajně nenaplnil zákonné znaky skutkové podstaty aplikovaného trestného činu. S ohledem na tyto námitky Nejvyšší soud danou věc znovu přezkoumal, nicméně v rámci své revize neshledal, že by postupem soudů nižších stupňů došlo k obviněným vytýkaným pochybením.

V. 1. K námitkám obviněného směřujícím proti výroku o vině

34. Dovolatel s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl stran jednání popsaného pod bodem 1) napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze fakticky absentující vztah mezi skutkovými zjištěními a právními závěry. Konkrétně namítá, že svým jednáním nenaplnil zákonné znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu, neboť údajně nebylo prokázáno, že by úmyslně zjednával kontinuální užití poškozené AAAAA k pohlavním stykům či jiným formám sexuálního zneužívání, byť z takového jednání profitoval. K tomu dovolatel uvedl několik dílčích skutkových námitek, kterými dále usiloval relativizovat klíčová skutková zjištění (zejména věrohodnost výpovědi nezletilé poškozené).

35. V prvé řadě je nutné předeslat, že dovolatel těmito námitkami odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak ve znění účinném do 31. 12. 2021, kdy bylo podle předmětného ustanovení možné podat mimořádný opravný prostředek z důvodu, že „napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení“. Nicméně od 1. 1. 2022 je zmíněný dovolací důvod obsažen v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Pod stejným ustanovením, tedy v rámci ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je s účinností od 1. 1. 2022 uveden „nový“ dovolací důvod, vztahující se ke skutkovým zjištěním, respektive k procesnímu postupu soudů nižších stupňů. V rámci dovolání obviněného tak bylo nutné zohlednit i tento dovolací důvod.

36. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, lze dovolání podat tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění zákonných znaků trestného činu, jimiž byl obviněný uznán vinným, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Avšak, jak bylo konstatováno výše, ani podle nyní platného vymezení dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není dovolatel oprávněn vznášet jakékoliv námitky skutkové povahy. S odkazem na tento důvod je totiž obviněný oprávněn vytýkat toliko pochybení odpovídající některé ze tří, zde výslovně uvedených a současně taxativně vymezených, kategorií vad důkazního řízení.

37. Pokud tedy dovolatel namítá zjevný (neboli „extrémní“ rozpor) mezi rozhodnými skutkovými zjištěními, která jsou určující pro naplnění znaků projednávaného trestného činu a obsahem provedených důkazů, nicméně fakticky polemizuje s tím, kterak soudy nižších stupňů jednotlivé důkazy vyhodnotily ve vztahu k jeho osobě, nenaplnil tento dovolací důvod relevantními výhradami. Předmětný dovolací důvod totiž nelze naplnit obecnou kritikou kvality skutkových zjištění, ani zpochybňováním hodnocení důkazů soudy nižších stupňů či předkládáním vlastních důkazních hodnocení a z nich vyplývajících skutkových tvrzení dovolatelem.

38. Obviněný v rámci svého dovolání namítl, že z provedených důkazů nikterak nevyplynulo, že by k prostituci poškozené AAAAA docházelo s jeho souhlasem, tím méně, že by ji organizoval – byť připustil, že z ní profitoval, neboť s poškozenou sdílel „společnou domácnost“, pročež z jejích výdělků hradily společné životní náklady. Nejvyšší soud z přiloženého spisového materiálu ověřil, že opakovaná tvrzení obviněného, že si s poškozenou během společného soužití obstarávali peníze příležitostnými krádežemi a prostitucí provozovanou poškozenou, jsou stěžejními argumenty obviněného. Tato obhajoba však již byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena.

39. Nejvyšší soud v této souvislosti z přiloženého spisového materiálu ověřil, že Krajský soud v Plzni provedl ve věci řádné dokazování, zahrnující – vyjma výpovědi obviněného a znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie k posouzení jeho duševního stavu – také svědectví nezletilé poškozené AAAAA z přípravného řízení, které bylo zachyceno formou obrazového a zvukového záznamu (viz nosič na č. l. 207). Věrohodnost tohoto klíčového svědectví byla krajským soudem ověřena protokoly o prohlídce těla poškozené ze dne 16. 8. 2023 (č. l. 308-309) a 1. 9. 2023 (č. l. 255-256), znaleckými posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (č. l. 537-539) a dětské psychologie (č. l. 539-542), dále výslechy svědků K. S. (matky poškozené), E. F. (bratra obviněného), K. K. a N. R. (kamarádek obviněného), jakož i Z. K. a F. J. (u kterých byl obviněný společně s poškozenou ubytován, viz. č. l. 981 verte a násl.,) a L. R. (bratrance obviněného, který měl poměr s poškozenou ještě před obviněným, č. l. 998), včetně svědectví dalších svědků, kteří ve věci uvedli méně podstatné okolnosti. Stávající skutkový rámec doplnil obsah účtů na internetové stránce amateri.com, dále data z policejní evidence BEDRUNKA (obsahující čas a místa, kde byli obviněný a poškozená kontrolováni č. l. 608-627) a řada dalších zpráv či doplňujících, méně podstatných důkazů (např. zpráva Odboru mezinárodních vztahů Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, ze které bylo zjištěno, že poškozená byla v době od 23. 3. do 13. 4. 2022 ve výkonu vazby ve věznici Aichach v SRN, zprávy dokládající společné krádeže poškozené a obviněného, lékařské zprávy o vyšetření obviněného, protokoly o vydání věcí, úřední zprávy o zajištění poškozené, apod.).

40. Pakliže dovolatel v rámci svého mimořádného opravného prostředku namítl, že z provedených důkazů není možné stran projednávaného jednání popsaného pod bodem 1) prokázat jeho vinu, je třeba konstatovat přesný opak, neboť výše uvedenými důkazy byl průběh i následky jím spáchané trestné činnosti ve všech ohledech detailně zdokumentován.

41. Bez důvodných pochybností bylo prokázáno, že obviněný v roce 2021 navázal kontakt s poškozenou (které v té době bylo 14 let), a tu postupně zmanipuloval do stavu, kdy se do něj zamilovala a byla pro něj ochotna vykonat vše, oč ji žádal nebo co jí přikazoval. Postupně této situace začal využívat k tomu, aby poškozenou (i přes její nízký věk) nabízel na internetové stránce amateri.com k poskytování sexuálních služeb (kde pro ni vytvořil profily pod různými nicky a na kterých byla umístěna fotografie poškozené, přičemž uváděl, že jmenované je 19 let).

42. S potenciálními klienty komunikoval výhradně on, přičemž sám vždy dohodl místo, čas a druh sexuální služby, včetně ceny. Poškozená pak podle jeho pokynů uskutečnila s klienty domluvený pohlavní styk a převzala od nich finanční prostředky, které posléze předala obviněnému, který je použil jednak k úhradám stravy a ubytování v různých penzionech, kde přechodně pobývali, ale i k nákupu pervitinu a marihuany, které pak společně užívali. Po celou dobu, kdy byl v kontaktu s poškozenou, ji psychicky vydíral i fyzicky napadal, v důsledku čehož poškozená utrpěla řadu poranění. I přesto si však poškozená k obviněnému vytvořila silný citový vztah, hraničící se závislostí, pročež od něj dobrovolně neodešla, naopak k němu opakovaně utíkala z výchovných zařízení, kde vykonávala ústavní výchovu.

43. Proti popěrné výpovědní verzi obviněného (který toliko připouští, že o prostituci poškozené věděl, avšak opakovaně s ní vyjadřoval nesouhlas) stojí usvědčující výpovědní verze poškozené, která byla jako nezletilá vyslechnuta v přípravném řízení dne 2. 9. 2023 v procesním postavení svědkyně za přítomnosti obhájce obviněného a své zmocněnkyně, přičemž tato její výpověď byla zachycen formou obrazového a zvukového záznamu a u hlavního líčení za podmínek § 102 odst. 2 tr. ř. přehrána (viz DVD nosič na č. l. 207). Poškozená ve své výpovědi podrobně popsala okolnosti seznámení se s obviněným na podzim roku 2021 (kdy jí bylo 14 let), průběh jejich společného soužití, které bylo provázeno jeho chorobnou žárlivostí a následnými projevy fyzické i psychické hrubosti i společným zneužíváním omamných látek (zejména marihuany a pervitinu, který poškozené aplikoval nitrožilně sám obviněný). Finanční prostředky si společně obstarávali krádežemi (zčásti realizovanými i na území SRN) a především prostitucí poškozené, kterou organizoval výhradně obviněný se zjevným souhlasem nezletilé. K společnému soužití poškozená dodala, že byla do obviněného zamilovaná, brala ho jako svého partnera, měla obavy, jak by se její život vyvíjel bez něj. Obviněný v ní vzbuzoval pocit, že se o ni postará. Své opakované návraty k obviněnému přitom přičítala právě své zamilovanosti. V rámci svých útěků z výchovných ústavů se vždy vracela k obviněnému, kterého měla ráda, věřila mu, že se o ni postará, přičemž s ním užívala i drogy, což pro ni bylo lákavé.

44. Obsah svědectví poškozené byl dostatečně verifikován lékařskými zprávami, protokoly o prohlídkách jejího těla a zejména znaleckými posudky z oboru zdravotnictví, odvětví dětské psychiatrie a dětské psychologie. Přestože nezletilá neváhá užít vědomé lži jako prostředku k získání výhod či vyhnutí se trestu, nebyla u ní znalci zjištěna zištná motivace pro podání trestního oznámení na obviněného, stejně jako nebyl potvrzen motiv msty či nenávisti vůči jeho osobě. Byť úroveň jejího myšlení lze přirovnat k úrovni dětí ve věku cca 10 let a specifická věrohodnost jejího vyjádření je snížena psychologickými faktory, popis základní dějové osy vyšetřovaných událostí byl z její strany vždy konzistentní a naplňující kritéria specifické věrohodnosti. Zejména je třeba připomenout, že u ní nebyly zjištěny sklony ke konfabulacím nebo fantazijnímu zpracování skutečnosti, přičemž její výpověď nenese ani typické známky ovlivnění jinou osobou. Ze strany znalců byly konstatovány pouze snížené schopnosti pro zapamatování a následnou reprodukci prožitých událostí, pročež nelze spoléhat na přesnost její výpovědi, a to zejména v oblasti časových odhadů (tj. ohledně doby trvání, přesné specifikace detailů).

45. S výpovědí nezletilé poškozené přitom plně korespondují výpovědi dalších ve věci slyšených svědků, zejména z řad pronajímatelů obytných prostor či spolubydlících obviněného a poškozené, kteří (stejně jako výpověď poškozené) vyvracejí verzi obviněného. Svědek Z. K. (u kterého byl obviněný ubytovaný v bytě v ul. XY v Karlových Varech) k věci uvedl, že asi ve dvou případech zaslechl, jak dovolatel sháněl poškozené kšefty, aby „šla s chlapem“. Když kšeft pro poškozenou sehnal, odešli oba nebo jen poškozená, a ta posléze přinesla peníze. Svědek E. F. (bratr obviněného) uvedl, že obviněný nebyl nikde zaměstnán, živil se krádežemi a prostitucí, kterou provozovaly jeho přítelkyně. O poškozené AAAAA mimo jiné uvedl, že „to nechtěla moc dělat“. Nicméně byl svědkem toho, jak se obviněný s někým telefonicky baví o tom, jestli nechce holku, načež i s poškozenou odešli a vrátili se s penězi. Obdobně i svědek F. J. uvedl, že obviněný stále projížděl „amatéry“ a poškozené fakticky dělal pasáka, neboť neustále komunikoval se zákazníky, pročež si posléze dal dohromady, kam poškozená neustále chodila. Bylo to i několikrát denně a když se vrátila, předávala obviněnému peníze (viz č. l. 981 verte a násl.). Také svědkyně M. I., která po dobu jednoho týdne sdílela společnou domácnost s obviněným a poškozenou, potvrdila, že obviněný domlouval pro poškozenou kšefty přes „amatéry“ s tím, že když se tato vracela, musela mu dávat všechny peníze, které vydělala a on s nimi hospodařil.

46. V této souvislosti je významný i zajištěný obsah komunikace ze serveru www.amateri.com, v rámci kterého sám obviněný (při sjednávání podmínek placeného sexuálního styku mezi klientem vystupujícím pod nickem XY a nickem poškozené XY ze dne 9. 3. 2022) jako XY sděluje pro potřeby další komunikace s klientem své kontaktní telefonní číslo XY. Právě toto číslo přitom obviněný uvedl v březnu roku 2022 (tedy krátce předtím) do policejního protokolu jako přímý telefonní kontakt na svoji osobu (v trestní věci následně vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 39/2023).

47. Výše uvedenými zjištěními je tak bez důvodných pochybností vyvrácena obhajoba obviněného založená na tvrzení, že údajně nebylo prokázáno, že by v průběhu svého soužití s poškozenou opakovaně zjednával kontakty s anonymními zájemci o sexuální služby a následně ji donutil k orálnímu či vaginálnímu zneužívání.

48. Pokud v této souvislosti dovolatel v rámci své dovolací argumentace staví do protikladu pasáže z rozhodnutí soudů obou nižších stupňů (konkrétně bod 56. odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze versus bod 70. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni), činí tak pouze formálně, aby odůvodnil své tvrzení o zjevném rozporu rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů – který však ve skutečnosti není dán. Krajský soud v Plzni sice v bodě 70. konstatoval, že „spornou skutečností je to, zda obviněný na prostituci provozov/ané poškozenou nějak participoval“. Uvedenou otázku však následně řeší a dospívá k jednoznačnému závěru, že obviněný je usvědčován výpovědí poškozené, kterou soud považuje za bezpečný zdroj informací, a to i s ohledem na závěry znaleckého posudku, který vypracovala znalkyně z odvětví dětské psychologie Mgr. Hana Ortmannová (č. l. 539-542, 1031).

49. Na tuto argumentaci zcela logicky navazuje bod 56. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, v rámci kterého Vrchní soud v Praze deklaruje, že prostituce dětí (respektive osob mladších osmnácti let), zahrnuje i případy prostituování poškozených s jejich souhlasem. Jinými slovy i tyto případy je nutné považovat za obchodování s lidmi, čemuž ostatně odpovídá i legislativní oddělení dětí od ostatních osob v rámci § 168 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. V tomto směru je za irelevantní třeba považovat i to, kdo byl iniciátorem komerčního zneužití dítěte. Naplnění zákonných znaků skutkové podstaty daného trestného činu přitom není vyloučeno ani předchozí sexuální zkušeností poškozeného dítěte, a to i na poli prostituce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2017, sp. zn. 4 Tdo 1042/2017).

50. Z hlediska podaného dovolání se podstatným jeví fakt, že dovolatel v rámci svých skutkových námitek fakticky nevytýká rozpor rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. Těžiště jeho argumentace spočívá toliko ve snaze o zpochybnění výpovědní verze poškozené, přičemž usiluje o to, aby soud tuto klíčovou výpověď vyhodnotil jako nevěrohodnou a nevyvozoval z ní pro jeho osobu nežádoucí skutková zjištění. Z toho je zjevné, že dovolatel se domáhá toho, aby provedené důkazy byly hodnoceny odlišně, než jak to učinily oba soudy nižších stupňů, a to výhradně v jeho prospěch, místo toho, aby namítl, že soudy nižších stupňů vyvodily z výpovědi poškozené zjištění, která z nich (při žádném logicky přípustném způsobu hodnocení důkazů) nevyplývají. Taková argumentace obviněného však nemohla být – s přihlédnutím k výše naznačenému zákonnému vymezení citovaného dovolacího důvodu v žádném ohledu akceptována.

51. Pokud dovolatel v doplňující námitce dodal, že z provedených důkazů nevyplynulo, že by svou činností „zjednal dítě k prostituci“, a tedy ani nemohlo dojít k uzavření dvoustranné dohody mezi jeho osobou a poškozenou stran jejího užití k některému z vykořisťujících jednání, které jsou vymezena § 168 odst. 1 tr. zákoníku, je nutné i tuto polemickou výhradu ve světle skutkových zjištění kategoricky odmítnout, neboť ze skutkových zjištění učiněných oběma soudy nižších stupňů jednoznačně vyplynulo, že k uzavření konkludentní dohody mezi jím a nezletilou poškozenou došlo, což mu umožnilo z této zvlášť závažné trestné činnosti profitovat.

52. Na základě skutkových zjištění tedy bylo bez důvodných pochybností možné shrnout, že obviněný opakovaně zjednával dítě, aby ho bylo užito jinými osobami k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání, z takového jednání kořistil, přičemž takový čin spáchal v úmyslu, aby jiného bylo k prostituci užito. Z toho je zjevné, že obviněný svým jednáním popsaným pod bodem 1) bez důvodných pochybností naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty pokračujícího zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, kterak správně ve svých rozsudcích uzavřely i oba soudy nižších stupňů.

V. 2. K námitkám obviněného směřujícím proti výroku o trestu

53. Ve vztahu k výroku o uloženém nepodmíněném trestu odnětí svobody dovolatel vyjádřil nesouhlas se zařazením své osoby do věznice se zvýšenou ostrahou. K tomu citoval § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, aby následně namítl, že v nyní posuzované věci byl uznán vinným ze spáchání zločinu uvedeného pod bodem 1) a tří přečinů uvedených pod body 2) až 4), pročež své zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou považuje za učiněné v rozporu s tímto zákonným ustanovením.

54. V souvislosti s danou námitkou obviněného Nejvyšší soud připomíná, že podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku může být pachatel trestného činu, byl-li uznán vinným, zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou v případech, kdy mu byl uložen výjimečný trest (§ 54 tr. zákoníku), dále pokud mu byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108 tr. zákoníku), byl-li mu za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3 tr. zákoníku) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osm let, nebo pokud byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu zabezpečovací detence.

55. V nyní posuzovaném případě bylo obviněnému M. F. prokázáno mimo jiné spáchání trestného činu obchodování s lidmi ve smyslu § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. V takovém případě musí být pachateli uložen trest odnětí svobody podle § 168 odst. 3 tr. zákoníku v rozmezí zákonné trestní sazby od pěti do dvanácti let, neshledá-li soud zákonné podmínky pro mimořádné snížení (§ 58 tr. zákoníku) nebo pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59 tr. zákoníku). Z ustanovení § 14 odst. 3 tr. zákoníku přitom vyplývá, že se v případě daného trestného činu jedná o zvlášť závažný zločin, neboť za spáchání tohoto úmyslného trestného činu stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Jelikož obviněnému byl Vrchním soudem v Praze uložen podle § 168 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi a půl roku, jedná se o trest odnětí svobody ve výměře, jíž bylo třeba akcentovat z hlediska jeho zařazení pro výkon tohoto trestu do příslušného typu věznice, pročež obviněného podle § 56 od,st. 2 písm. b) tr. zákoníku zcela správně zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou, když na jeho straně neshledal existenci výjimečných okolností ve smyslu § 56 odst. 3 tr. zákoníku, které by vedly k jeho zařazení do věznice mírnějšího typu, tj. do věznice s ostrahou [byť ve výrokové části dovoláním napadeného rozsudku nesprávně citoval ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku].

56. S jistou mírou benevolence je tak z hlediska zákonných podmínek pro dovolání tato námitka obviněného podřaditelná pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy pod dovolací důvod, který měl obviněný na mysli, byť v této souvislosti nezaznamenal novelizaci trestního řádu provedenou s účinností od 1. 1. 2022 zákonem č. 220/2021 Sb. Nicméně i tuto námitku obviněného, v rámci které projevil nesouhlas se svým zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou (tedy namítl, že dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení), bylo nutné striktně odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

V. 3. Shrnutí

57. Nejvyšší soud tedy po pečlivé analýze přiloženého spisového materiálu konstatuje, že Krajský soud v Plzni postupoval při hodnocení řádně provedených důkazů v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. a ty poté vyhodnotil tak, jak mu ukládá § 2 odst. 6 tr. ř., tedy nejen jednotlivě, ale rovněž v jejich vzájemných souvislostech. V návaznosti na to Vrchní soud v Praze konstatoval, že dosavadní řízení nevykazuje vady, které by mohly mít vliv na správnost či zákonnost rozhodnutí, které by vedly ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud se současně řádně vypořádal s obviněným zpochybňovanými skutkovými zjištěními, jež vzešla z provedených důkazů, které částečně u veřejného zasedání zopakoval (zejména přehráním části videozáznamu o výslechu poškozené, přičemž si zajistil informace o obviněném z jeho internetového účtu na webových stránkách amateri.com). Mezi provedenými důkazy a z nich plynoucími skutkovými závěry na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé přitom Nejvyšší soud neshledal žádný, natož zjevný či extrémní nesoulad. V posuzované věci nebyl dovolacím soudem zjištěn ani jakýkoli nedůvodný zásah do ústavním pořádkem garantovaných základních práv obviněného, včetně jeho práv na obhajobu a práva na spravedlivý proces.

58. V souvislosti s přednesenou dovolací argumentací je třeba zdůraznit, že obviněný své námitky uplatnil již v předchozích stadiích trestního řízení, přičemž se s nimi řádně vypořádal jak Krajský soud v Plzni, tak poté i Vrchní soud v Praze jako soud odvolací. Současně se oba soudy nižších instancí v přezkoumávané věci nezpronevěřily přísnému pravidlu prokázání viny obviněného mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost a dbaly o dosažení co nejvyšší možné jistoty ohledně závěrů vyplývajících z jednotlivých důkazů. V nyní posuzovaném případě byly plně respektovány všechny základní zásady trestního řízení, a to včetně zásady obžalovací a ústavně garantovaného práva obviněného na spravedlivý proces. Následně bylo jednání obviněného popsané pod bodem 1) - stejně jako další skutky, jimiž byl vrchním soudem pravomocně uznán vinným - přiléhavě právně kvalifikováno, neboť byly prokazatelně naplněny všechny zákonné znaky dotčené skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 alinea první písm. a), alinea druhá, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, za jehož spáchání Vrchní soud v Praze obviněnému uložil v souladu s § 168 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku zcela adekvátní souhrnný trest odnětí svobody, pro jehož výkon jej v souladu s § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku oprávněně zařadil do odpovídajícího typu věznice, tedy do věznice se zvýšenou ostrahou [byť odvolací soud ve výrokové části dovoláním napadeného rozsudku nesprávně citoval ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku vymezující toliko zákonné označení jednoho z typů věznice, namísto správného ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ve kterém jsou vymezeny zákonné podmínky pro zařazení pachatele k výkonu trestu odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou]. VI. Závěr

59. Nejvyšší soud po provedeném přezkumu napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, č. j. 10 To 87/2024-1155, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2024, č. j. 3 T 4/2024-1070, v rozsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k jednoznačnému závěru, že ve věci obviněného M. F. nedošlo ve smyslu jím uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021), ani ve smyslu dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) či písm. h) tr. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2022), popř. jiných dovolacích důvodů taxativně vymezených v § 265b odst. 1 a odst. 2 tr. ř., k jím namítanému porušení zákona, pročež bylo jeho dovolání v souladu s § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto, neboť bylo shledáno zjevně neopodstatněným. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. 4. 2025

JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu