Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tdo 445/2025

ze dne 2025-06-18
ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.445.2025.1

11 Tdo 445/2025-2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 o dovolání obviněného P. Z., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 5 To 244/2023, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 39 T 62/2021, t a k t o :

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 5 To 244/2023.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

1. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 26. 6. 2023, sp. zn. 39 T 62/2021, uznal obviněného P. Z. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) vinným jako spolupachatele podle § 23 tr. zákoníku zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku, za což jej odsoudil podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí.

2. Stalo se tak na základě skutkových zjištění popsaných ve výroku rozsudku a podrobně rozvedených v jeho odůvodnění.

3. Krajský soud v Ostravě dovoláním napadeným usnesením ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 5 To 244/2023, podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce a obviněného.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání a učinil tak prostřednictvím obhájce z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.

5. Uplatněný dovolací důvod obviněný odůvodnil uvedením, že odvolací soud konal veřejné zasedání o odvolání obviněného dne 24. 9. 2024 v jeho nepřítomnosti. Avšak obviněný byl v jiné trestní věci usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 47 To 445/2024-36 ze dne 3. 12. 2024 vzat podle § 68 odst. 1 tr. ř. do vazby z důvodu podle § 67 písm. c) tr. ř., přičemž vazba obviněného započala již dne 17. 9. 2024 od 10:30 hod. Obviněný byl tedy v době přípravy veřejného zasedání o odvolání i v době konání veřejného zasedání v nyní projednávané věci kontinuálně ve vazbě v jiné trestní věci. Konat veřejné zasedání o odvolání pak v nepřítomnosti obviněného by bylo možné jen tehdy, pokud by obviněný výslovně prohlásil, že se účasti při veřejném zasedání vzdává (§ 263 odst. 4 tr. ř.). Žádné takové prohlášení obviněný neučinil. Postupem odvolacího soudu, který dostatečně neověřil podmínky přípravy a konání veřejného zasedání o odvolání, došlo k situaci, kdy odvolací soud porušil ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání. Tím zatížil řízení vadou, která odpovídá důvodům dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Bylo tedy zkráceno právo obviněného na spravedlivý proces, když neměl možnost se zúčastnit veřejného zasedání jako osoba omezená na osobní svobodě.

6. Obviněný proto závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 a 2 tr. ř. zrušil jak usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 5 To 244/2023–1949 ze dne 24. 9. 2024, tak i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

7. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že z protokolu o veřejném zasedání ze dne 24. 9. 2024 vyplývá, že obviněný osobně přítomen nebyl, přičemž odvolací soud konstatoval, že vyrozumění o termínu veřejného zasedání bylo obviněnému doručeno již 29. 8. 2024, a že tudíž jsou splněny podmínky pro jednání bez účasti obviněného. Z listin vyžádaných od Krajského soudu v Ostravě poté vyplývá, že obviněný byl dne 17. 9. 2024 omezen na osobní svobodě, kdy byl zadržen. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2024, č. j. 0 Nt 16084/2024-9, byl obviněný vzat do vazby, načež o podané stížnosti obviněného proti citovanému rozhodnutí rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 12. 2024, č. j. 47 To 445/2024-36, tak, že napadené usnesení zrušil, nicméně opětovně rozhodl, že se obviněný bere do vazby, a to se zápočtem ode dne 17. 9. 2024.

8. Z výše uvedeného je patrné, že v době konání veřejného zasedání o odvolání obviněného se tento nacházel (byť v jiné trestní věci) ve vazbě. Ačkoli jsou obecně podmínky pro konání veřejného zasedání méně striktní než např. u hlavního líčení, tak podle § 263 odst. 4 tr. ř. „…v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává". Ze spisového materiálu nevyplývá, že by obviněný souhlas s konáním veřejného zasedání o jeho odvolání udělil, resp. že by odvolací soud s touto variantou vůbec kalkuloval. Pakliže soud rozhodl o podaných odvoláních v nepřítomnosti obviněného, který se v dané chvíli nacházel ve vazbě, aniž by obviněný ke konání veřejného zasedání udělil souhlas, došlo k porušení jeho práva na projednání věci v jeho přítomnosti vyplývajícího mj. z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

9. Po zvážení shora uvedených skutečností státní zástupce dospěl k závěru, že dovolání obviněného je v rozsahu, v jakém odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., opodstatněné. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2024, č. j. 5 To 244/2023-1949, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

10. Dovolatel zaslal k vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství repliku, v níž uvedl, že se shoduje se státním zástupcem v tom, že nemohl-li se bez své viny zúčastnit konaného veřejného zasedání, byl tímto procesním pochybením zkrácen na svých právech. Z protokolu o veřejném zasedání konaném soudem druhého stupně dne 24. 9. 2024 plyne, že toto bylo konáno v nepřítomnosti obviněného, který se k tomuto jednání nedostavil, aniž by bylo zjišťováno, zda se nenachází ve vazbě nebo výkonu trestu.

11. Nesprávným postupem odvolacího soudu došlo k tomu, že obviněný byl zbaven možnosti účastnit se veřejného zasedání o odvolání, k jehož konání dal rovněž (tj. mimo státního zástupce) podnět podáním řádného opravného prostředku. Jinak, slovy zákona vyjádřeno, v posuzované věci byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání.

III. Přípustnost a důvodnost dovolání

12. Nejvyšší soud shledal, že v případě obviněného je dovolání přípustné, dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce, v zákonných lhůtách a na místě, kde lze podání učinit. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

13. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvod, o který obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., na který je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.).

14. Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je možné dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Jde o vadu spočívající v konání hlavního líčení nebo veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač jeho účast měla být zajištěna. Jedná se o realizaci práva osobně se zúčastnit řízení před soudem, vycházejícího z ústavního práva obviněného zakotveného v ustanovení článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Právo obviněného osobně se zúčastnit řízení před soudem a právo být slyšen, je tak třeba považovat za základní prvek práva na spravedlivý proces.

15. Podle obsahu předloženého spisového materiálu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 39 T 62/2021 Nejvyšší soud zjistil z protokolu o veřejném zasedání (č. l. 1947 a násl. spisu) konaném dne 24. 9. 2024 Krajským soudem v Ostravě, že mu byla, kromě členů senátu odvolacího soudu, přítomna státní zástupkyně. Obviněný přítomen nebyl a soud poznamenal, že u něj vyrozumění o veřejném zasedání „dor. vykázáno 29. 8. 2024“. Přítomen byl dále obhájce Mgr. Ladislav Bárta v substituci Mgr. Martina Bugaje. Podle referátu k nařízení veřejného zasedání ze dne 22. 8. 2024 (č. l. 1939) byl dán pokyn, aby byl obviněný obeslán datovou schránkou (DS), přičemž podle připojeného potvrzení o dodání a doručení do datové schránky se tak u obviněného stalo dne 29. 8. 2024. Výpis z Centrální evidence vězněných osob („CEVO“), potvrzení o provedení lustrace v informačním systému základních registrů („ISZR) a opis z evidence rejstříku trestů fyzických osob byly vyžádány naposledy ke dni 13. 8. 2024 (viz č. l. 1930–1934 spisu), odvolací soud si uvedené dokumenty ke dni konání veřejného zasedání dne 24. 9. 2024 neaktualizoval. K uvedenému datu 13. 8. 2024 přitom u obviněného ve výpisu z CEVO nebyl evidován žádný záznam o výkonu vazby, trestu odnětí svobody ani zabezpečovací detence. Současně je třeba podtrhnout, že předmětný spisový materiál neobsahuje žádné výslovné prohlášení obviněného, že se účasti při veřejném zasedání odvolacího soudu vzdává.

16. Nejvyšší soud na základě uplatněné dovolací námitky vyžádal usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2024, č. j. 0 Nt 16084/2024-9, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2024, č. j. 47 To 445/2024-36. Okresní soud v Ostravě rozhodl usnesením ze dne 19. 9. 2024, č. j. 0 Nt 16084/2024-9, tak, že podle § 68 odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. b), písm. c) tr. ř., se obviněný bere do vazby a vazba se započítává ode dne 17. 9. 2024. Krajský soud v Ostravě poté usnesením ze dne 3. 12. 2024, č. j. 47 To 445/2024-36, podle § 149 odst. 1 tr. ř. z podnětu stížnosti obviněného zrušil napadené usnesení a podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že podle § 68 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. c) tr. ř. bere obviněného do vazby a vazba se mu započítává ode dne 17. 9. 2024.

17. Nejvyšší soud na podkladě těchto zjištění vyplývajících z rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2024, č. j. 0 Nt 16084/2024-9, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2024, č. j. 47 To 445/2024-36, shledal, že odvolací soud, který si před konáním veřejného zasedání aktuálně neověřil, zda se obviněný nenachází ve vazbě nebo výkonu trestu, porušil práva obviněného účastnit se veřejného zasedání.

18. Odvolací soud v důsledku toho nerespektoval ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř., podle kterého lze v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává, což se v posuzovaném případě nestalo, protože obviněný nedal odvolacímu soudu souhlas s konáním veřejného zasedání v jeho nepřítomnosti. Protože soud o tom, že se obviněný nachází ve vazbě, a je tudíž omezen na svobodě, nevěděl, zkrátil ho na jeho procesních právech vyplývajících z § 263 odst. 4 tr. ř. (srov. přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. 11 Tdo 548/2013, aj.).

19. Z těchto důvodů napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemohlo obstát a Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 5 To 244/2023, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. i další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

20. Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil z důvodu uvedené procesní vady, čímž se řízení vrací do stadia po podání odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Opavě a obviněného, z jejichž podnětu bude odvolací soud věc znovu projednávat a ve věci znovu rozhodovat, a to při dodržení a respektování veškerých práv obviněného i povinností, jež zákon soudům ukládá, jak bylo výše naznačeno.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. 6. 2025

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu