2 Afs 25/2024

2 Afs 25/2024- 42 - text

2 Afs 25/2024 - 46

pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Moravia Systems a. s., se sídlem Vinohradská 1511/230, Praha 10, zastoupená Mgr. Davidem Urbancem, advokátem se sídlem Na Poříčí 1046/24, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2022, čj. 25788/2022

900000

314, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, čj. 15 Af 4/2022

71,

I. V řízení se pokračuje.

II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, čj. 15 Af 4/2022

71, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

[1] Celní úřad pro hlavní město Prahu doměřil žalobkyni dodatečným platebním výměrem antidumpingové clo ve výši 525 473 Kč za dovoz bezešvých trubek. Tyto trubky s deklarovaným původem v Indické republice byly na návrh žalobkyně propuštěny do tuzemského oběhu, celní úřad však v návaznosti na provedenou kontrolu dospěl k názoru, že skutečný původ trubek je v Čínské lidové republice, a na jejich dovoz se tudíž vztahuje antidumpingové clo. Žalovaný napadeným rozhodnutím částečně změnil dodatečný platební výměr, nikoliv však celkovou výši doměřeného cla. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalovaného žalobou, které Městský soud v Praze (městský soud) vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

[2] Podle městského soudu žalobkyně dodala na tuzemský trh trubky položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS), jak je uvedeno v příloze 22

01 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (nařízení DA), které vznikly v Indii tažením za studena z trubek položky 7304 11 HS původem z Číny. Městský soud vycházel z rozsudku Soudního dvora ze dne 21. 9. 2023 ve věci C

210/22 Stappert, ze kterého dovodil, že žalovaný byl povinen zkoumat nejen to, zda tímto opracováním čínských trubek z nerezavějící oceli došlo ke změně tarifního čísla, či nikoliv, ale měl hodnotit především to, zda toto opracování materiálně naplňuje pojem poslední podstatné hospodářsky odůvodněné zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. I když žalovaný nepopřel, že tímto opracováním se nevratně mění základní vlastnosti výrobku, zároveň uvedl, že změnu rozměrů trubky není možné považovat za získání specifické povahy nebo zvláštních vlastností výrobku. Tento závěr je dle městského soudu nepřípustně restriktivní a zároveň je v přímém rozporu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Stappert.

[2] Podle městského soudu žalobkyně dodala na tuzemský trh trubky položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS), jak je uvedeno v příloze 22

01 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (nařízení DA), které vznikly v Indii tažením za studena z trubek položky 7304 11 HS původem z Číny. Městský soud vycházel z rozsudku Soudního dvora ze dne 21. 9. 2023 ve věci C

210/22 Stappert, ze kterého dovodil, že žalovaný byl povinen zkoumat nejen to, zda tímto opracováním čínských trubek z nerezavějící oceli došlo ke změně tarifního čísla, či nikoliv, ale měl hodnotit především to, zda toto opracování materiálně naplňuje pojem poslední podstatné hospodářsky odůvodněné zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. I když žalovaný nepopřel, že tímto opracováním se nevratně mění základní vlastnosti výrobku, zároveň uvedl, že změnu rozměrů trubky není možné považovat za získání specifické povahy nebo zvláštních vlastností výrobku. Tento závěr je dle městského soudu nepřípustně restriktivní a zároveň je v přímém rozporu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Stappert.

[3] Žalovaný podle městského soudu pochybil, jestliže nezohlednil zjištění Komise při určení původu importovaných trubek položky 7304 11 HS, jak vyplývá z bodu 33 a čl. 84 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2093 ze dne 15. listopadu 2017 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (nařízení PNK). Komise dovodila hospodářskou opodstatněnost opracování trubek položky 7304 11 HS prováděného v Indii tvářením za studena. Žalovaný ale vyšel pouze ze závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ze dne 4. 7. 2019, č. OF/2016/0680/B1. Žalovaný tedy po vzoru OLAF nesprávně vyložil a aplikoval nařízení DA a jeho přílohu 22

01. Podle městského soudu zboží položky 7304 11 HS může nabýt nepreferenční původ i jinak než změnou tarifního čísla, protože podstatné je, zda je jeho opracování hospodářsky opodstatněné ve smyslu čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (celní kodex). Právní závěr žalovaného, že zboží mělo čínský původ, je nesprávný, a doměření antidumpingového cla žalobkyni tak bylo nezákonné.

II. Argumentace účastníků řízení

Kasační stížnost žalovaného

[3] Žalovaný podle městského soudu pochybil, jestliže nezohlednil zjištění Komise při určení původu importovaných trubek položky 7304 11 HS, jak vyplývá z bodu 33 a čl. 84 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2093 ze dne 15. listopadu 2017 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (nařízení PNK). Komise dovodila hospodářskou opodstatněnost opracování trubek položky 7304 11 HS prováděného v Indii tvářením za studena. Žalovaný ale vyšel pouze ze závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ze dne 4. 7. 2019, č. OF/2016/0680/B1. Žalovaný tedy po vzoru OLAF nesprávně vyložil a aplikoval nařízení DA a jeho přílohu 22

01. Podle městského soudu zboží položky 7304 11 HS může nabýt nepreferenční původ i jinak než změnou tarifního čísla, protože podstatné je, zda je jeho opracování hospodářsky opodstatněné ve smyslu čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (celní kodex). Právní závěr žalovaného, že zboží mělo čínský původ, je nesprávný, a doměření antidumpingového cla žalobkyni tak bylo nezákonné.

II. Argumentace účastníků řízení

Kasační stížnost žalovaného

[4] Žalovaný (stěžovatel) brojí proti rozsudku městského soudu z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Městský soud podle něj pochybil, když naznal, že stěžovatel nesprávně posoudil kolizi mezi pravidlem stanoveným v příloze 22

01 nařízení DA a závěrem Komise v preambuli nařízení PNK. Komise při svém vyšetřování postupovala podle jiného právního rámce a nezabývala se pravidly změny původu zboží, nýbrž kontrolou celní politiky EU. Rozsudek Soudního dvora Stappert není aplikovatelný na tento případ, protože z Číny do Indie byly dováženy bezešvé trubky položky 7304 11 HS, které již splňovaly průmyslový standard ASTM A312, a byly tak již před dovozem do Indie podrobeny velmi pokročilému zpracování. Další přepracování takových trubek, které nevede ke změně tarifního čísla, pak podle přílohy 22

01 nařízení DA není dostačující pro získání původu v zemi, kde k němu došlo. V Indii byly společností Maxim Tubes company Pvt. Ltd., se sídlem Survey No. 105, Near. 66 KV Sub Station, Pansar Road – 382729, Ahmedabad – Mehsana Highway, District

Gandhinagar, Gujarat, Indie (Maxim Tubes), přepracovány čínské trubky položky 7304 11 HS. Skutkový stav je v posuzovaném případě zcela odlišný od stavu věci, ze kterého vycházel NSS v rozsudcích ze dne 27. 9. 2023, čj. 4 Afs 119/2023

48, a ze dne 11. 1. 2024, čj. 10 Afs 41/2022

148, což se mělo odrazit i ve výsledku právního posouzení. Jistým vodítkem by měl být rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 5. 2021 ve věci C

209/20 Renesola UK Ltd., ve kterém se Soudní dvůr ztotožnil se závěrem Komise, že transformace křemíkových destiček na solární buňky má podstatný význam, který zároveň převyšuje význam vylepšení provedených v další fázi této výroby, a má tak být považována za poslední podstatné zpracování. Na tento rozsudek odkazuje Soudní dvůr i ve věci Stappert v souvislosti s výkladem kritéria „poslední podstatné zpracování nebo opracování“.

[4] Žalovaný (stěžovatel) brojí proti rozsudku městského soudu z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Městský soud podle něj pochybil, když naznal, že stěžovatel nesprávně posoudil kolizi mezi pravidlem stanoveným v příloze 22

01 nařízení DA a závěrem Komise v preambuli nařízení PNK. Komise při svém vyšetřování postupovala podle jiného právního rámce a nezabývala se pravidly změny původu zboží, nýbrž kontrolou celní politiky EU. Rozsudek Soudního dvora Stappert není aplikovatelný na tento případ, protože z Číny do Indie byly dováženy bezešvé trubky položky 7304 11 HS, které již splňovaly průmyslový standard ASTM A312, a byly tak již před dovozem do Indie podrobeny velmi pokročilému zpracování. Další přepracování takových trubek, které nevede ke změně tarifního čísla, pak podle přílohy 22

01 nařízení DA není dostačující pro získání původu v zemi, kde k němu došlo. V Indii byly společností Maxim Tubes company Pvt. Ltd., se sídlem Survey No. 105, Near. 66 KV Sub Station, Pansar Road – 382729, Ahmedabad – Mehsana Highway, District

Gandhinagar, Gujarat, Indie (Maxim Tubes), přepracovány čínské trubky položky 7304 11 HS. Skutkový stav je v posuzovaném případě zcela odlišný od stavu věci, ze kterého vycházel NSS v rozsudcích ze dne 27. 9. 2023, čj. 4 Afs 119/2023

48, a ze dne 11. 1. 2024, čj. 10 Afs 41/2022

148, což se mělo odrazit i ve výsledku právního posouzení. Jistým vodítkem by měl být rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 5. 2021 ve věci C

209/20 Renesola UK Ltd., ve kterém se Soudní dvůr ztotožnil se závěrem Komise, že transformace křemíkových destiček na solární buňky má podstatný význam, který zároveň převyšuje význam vylepšení provedených v další fázi této výroby, a má tak být považována za poslední podstatné zpracování. Na tento rozsudek odkazuje Soudní dvůr i ve věci Stappert v souvislosti s výkladem kritéria „poslední podstatné zpracování nebo opracování“.

[5] V posuzovaném případě výroba ocelových bezešvých trubek za tepla prorážením či protlačováním plných tyčí, ingotů nebo jiných polotvarů a jejich následná úprava dle normy pro hotové výrobky (ASTM A312) má podstatný význam, který převyšuje význam jejich následné rozměrové úpravy za studena na materiálově shodné trubky se slabší stěnou, a má být považována za poslední podstatné zpracování. Ve vysvětlivkách k HS k číslu 7304, písm. B) je ostatně uvedeno, že postup výroby za tepla – protlačování předvalku za tepla v listu je následován různými dokončovacími operacemi, jako úpravou za studena na trnu, tažením za studena na tažné stolici nebo válcováním za studena (úběrem za studena) na poutnické válcovací stolici. Rozměrové úpravy za studena nijak zásadně nemění specifické vlastnosti ani složení bezešvých trubek z nerezavějící oceli a předchozí zpracování těchto trubek za tepla zásadně převyšuje význam jejich následných rozměrových úprav. V Indii byly provedeny pouze dokončovací operace, které již nemají tak podstatný význam jako výrobní postupy provedené v Číně. Absence změny tarifního čísla v případě takového zpracování tento závěr jedině potvrzuje.

[6] Městský soud také neodůvodnil, proč rozměrové úpravy bezešvých trubek z nerezové oceli splňujících průmyslový standard ASTM A312 za studena považuje za natolik podstatné zpracování, že vyvrací domněnku v čl. 32 nařízení DA. Neoznačil též žádné důkazy, které by odůvodnily nepoužití pravidla původu v příloze 22

01 nařízení DA, naopak se pouze spokojil se závěry Komise v preambuli nařízení PNK, aniž by zohlednil časový aspekt či jejich obecnost (oproti zjištění OLAF). Skutečnost, že podle Komise představuje zpracování trubek 7304 11 HS v Indii za studena zásadní změnu a hospodářsky opodstatněný krok, nelze bez dalšího zaměňovat s pojmem „poslední podstatné zpracování“ uvedeným v čl. 32 nařízení DA.

[7] Stěžovatel z bodu 62 rozsudku Soudního dvora ve věci Stappert dovodil, že v každé konkrétní věci je nutné zabývat se skutkovým stavem s cílem určit původ výrobku. To však městský soud svým výkladem v podstatě znemožnil, protože podle bodu 33 preambule nařízení PNK bez dalšího zkoumání dovodil indický původ prakticky všem trubkám čísla 7304 z Indie. Takový závěr je však uveden v nenormativní části právního předpisu, vychází ze šetření Komise v určitém časovém okamžiku a na podkladu zkoumání možností rozšíření antidumpingových cel, nikoli původu zboží. Městský soud nerozvedl, jak zohlednil absenci právní závaznosti preambule právního předpisu. Z judikatury Soudního dvora přitom vyplývá, že preambule není závazná a nelze jí odůvodnit nepoužití jiného právního předpisu. K preambuli lze přihlédnout jako k výkladovému vodítku, avšak pouze při dokazování tvrzení žalobkyně, že tyto trubky byly podrobeny poslednímu podstatnému přepracování v Indii. Prokazování zásadní změny vlastností k vyvrácení domněnky v čl. 32 nařízení DA však výklad městského soudu nepřipouští. Stěžovatelovy závěry k nutnosti zkoumat, k jakému výsledku opracování směřuje, podporuje i judikatura k předchozí právní úpravě.

[8] V nynějším případě stěžovatel zjistil, že do Indie byly z Číny dováženy bezešvé trubky z nerezové oceli o určitých rozměrech splňující průmyslovou normu pro hotové výrobky ASTM A312. Nemohly být naplněny podmínky podstatného zpracování či opracování dovozené judikaturou, neboť dotčené zboží zpracováním v Indii nijak zásadně nezměnilo své specifické vlastnosti ani složení, protože i po přepracování se jednalo stále o bezešvé trubky z nerezové oceli s konstantní tloušťkou stěny s povrchem bez vln a vad, u nichž došlo pouze ke změně rozměrů a k dílčím povrchovým úpravám. Složení ani základní vlastnosti dotčených výrobků tedy tažením za studena nedoznaly významných kvalitativních změn. Městský soud se však touto zásadní skutečností nijak podrobněji nezabýval, a spokojil se pouze s obecným tvrzením Komise v preambuli nařízení PNK a rozsudkem Stappert, i když tyto zdroje nejsou v této věci zcela přiléhavé.

Vyjádření žalobkyně

[9] Žalobkyně se ztotožnila se závěry městského soudu v napadeném rozsudku. Městský soud potvrdil dosavadní judikaturu (např. rozsudek ve věci Stappert), která připouští, aby zpracování nebo opracování zboží bylo považováno za podstatné ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu, i když nedošlo k tzv. tarifnímu skoku (což žalobkyně tvrdí již od počátku správního řízení). Protože stěžovatel založil své rozhodnutí na zcela opačném závěru (k získání nepreferenčního původu je nezbytný tarifní skok), městský soud jeho rozhodnutí správně zrušil. Závěry Soudního dvora byly ostatně opakovaně promítnuty do rozhodnutí NSS (rozsudky čj. 4 Afs 119/2023

48 a čj. 10 Afs 41/2022

148). Napadený rozsudek není ani nepřezkoumatelný. Městský soud se obsáhle věnoval problematice opracování za studena, stejně tak zohlednil, že preambule nařízení PNK není závazná, ale odůvodnění tohoto nařízení představuje významný podklad pro nynější věc.

III. Pokračování v řízení

[9] Žalobkyně se ztotožnila se závěry městského soudu v napadeném rozsudku. Městský soud potvrdil dosavadní judikaturu (např. rozsudek ve věci Stappert), která připouští, aby zpracování nebo opracování zboží bylo považováno za podstatné ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu, i když nedošlo k tzv. tarifnímu skoku (což žalobkyně tvrdí již od počátku správního řízení). Protože stěžovatel založil své rozhodnutí na zcela opačném závěru (k získání nepreferenčního původu je nezbytný tarifní skok), městský soud jeho rozhodnutí správně zrušil. Závěry Soudního dvora byly ostatně opakovaně promítnuty do rozhodnutí NSS (rozsudky čj. 4 Afs 119/2023

48 a čj. 10 Afs 41/2022

148). Napadený rozsudek není ani nepřezkoumatelný. Městský soud se obsáhle věnoval problematice opracování za studena, stejně tak zohlednil, že preambule nařízení PNK není závazná, ale odůvodnění tohoto nařízení představuje významný podklad pro nynější věc.

III. Pokračování v řízení

[10] Nejvyšší správní soud v průběhu řízení zjistil, že usnesením ze dne 23. 1. 2024, čj. 60 Af 13/2021

184, se Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, obrátil v obdobné věci na Soudní dvůr s následující předběžnou otázkou:

Je platné základní pravidlo určování původu uvedené u položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží stanovené v příloze 22

01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 v rozsahu, v němž vylučuje, že pro změnu původu za tepla dokončených trubek položky 7304 11 splňujících normu ASTM A312 je dostačující jejich zpracování za studena (úběrem za studena)?

[11] Kasační soud shledal, že odpověď Soudního dvora na uvedenou otázku může mít dopad na předmět sporu v této věci, usnesením ze dne 9. 4. 2025, čj. 2 Afs 25/2024

34, proto rozhodl o přerušení řízení.

[12] Soudní dvůr ve věci sp. zn. 60 Af 13/2021, v níž se na něj obrátil Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, rozhodl rozsudkem dne 2. 10. 2025 ve věci C

86/24 CS STEEL. Jelikož důvod přerušení tímto pominul, NSS výrokem I. rozhodl, že se v řízení pokračuje (§ 48 odst. 6 ve spojení s § 120 s. ř. s.).

[13] Na nový rozsudek Soudního dvora reagoval stěžovatel doplněním argumentace. Podle něho má tento rozsudek zásadní vliv na nynější řízení, protože oba případy jsou věcně i právně prakticky totožné. Soudní dvůr potvrdil závěr celních orgánů a OLAF, že čínské trubky položky 7304 11 HS odpovídající standardu ASTM A312, dovezené z Číny do Indie a zde přepracované tvářením za studena na trubky položky 7304 41, indický původ nezískaly. Takové zpracování je totiž pro změnu původu nedostatečné.

[14] Stěžovatel opakuje, že rozsudek Soudního dvora ve věci Stappert byl vydán na půdorysu odlišných skutkových okolností. Soudní dvůr zde hodnotil dopady přepracování trubkových polotovarů položky 7304 49, tedy výrobků, které neodpovídaly žádným technickým standardům, neměly žádné další určení, mimo další výrobu, neboť neodpovídaly žádným technickým normám a teprve po přepracování za studena získaly své určení. Pro hutní výrobky, včetně trub a trubek, je typické, že jejich použitelnost pro konkrétní účely musí odpovídat z hlediska jejich bezpečnosti konkrétním standardům, jinak je nelze takto použít. Výklad městského soudu, který vyloučil pravidla v příloze 22

01 nařízení DA (vyžadující změnu sazebního zařazení) u zboží položky 7304 41, je v příkrém rozporu s rozsudkem Soudního dvora ve věci CS STEEL.

[15] V nynějším případě totiž na rozdíl od věci Stappert byly v Indii za studena zpracovávány mnohem pokročileji zpracované trubky, které již odpovídaly standardu ASTM A312, jak doložila i sama žalobkyně. Soudní dvůr v bodě 27 rozsudku ve věci CS STEEL vycházel z tvrzení Komise, že soulad trub a trubek pocházejících z Číny, dovezených do Indie a spadajících do položky 7304 11 HS, s normou ASTM A312 dokládá, že tyto výrobky již byly konečnými výrobky, které nemohly být předmětem podstatného hospodářsky odůvodněného zpracování vedoucího ke změně původu. Soudní dvůr uzavřel, že zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, které má za následek jejich změnu takovým způsobem, že spadají do položky 7304 41 HS, sice může znamenat podstatnou změnu jejich vlastností, avšak nevede jen z tohoto důvodu ke změně původního určení a složení těchto trub a trubek (bod 31 věci CS STEEL).

[16] Čínské trubky dopravené do Indie již byly splněním standardu ASTM A312 určeny k vedení kapalin a plynů v korozivním prostředí. Zpracováním v Indii se na tomto určení, schopnosti a složení trubek vůbec nic nezměnilo, a proto se nezměnil ani jejich nepreferenční původ. Dokončovacími operacemi došlo pouze ke změně rozměrů, přesnosti a kvality trubek tak, že kromě původního standardu splnily podmínky i mnohem přísnějších norem (z dokončené a již dostatečně kvalitní standardizované trubky vznikla trubka ještě kvalitnější). To už však není podstatné zpracování ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

[17] I když zpracování trubek za studena provedené v Indii může být určitým způsobem hospodářsky odůvodněné, ve smyslu závěrů Komise v nařízení PNK, neznamená to, že představuje podstatné zpracování.

IV. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[18] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná.

[19] Kasační stížnost je důvodná.

Napadený rozsudek je přezkoumatelný

[20] Stěžovatel spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku v celé řadě prvků, jako je nezohlednění specifických vlastností dovezených trubek a časových aspektů závěrů Komise v preambuli nařízení PNK (také skutečnosti, že jsou tyto závěry v nenormativní části nařízení).

[21] Jak uvedl NSS v mnoha svých rozhodnutích, např. nedávno v rozsudku ze dne 18. 7. 2025, čj. 5 Afs 33/2025

53, bodě 17, nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy stěžovatele o tom, jak měl soud rozhodnout, resp. jak podrobně by měl být rozsudek odůvodněn, ale objektivní překážkou, která NSS znemožňuje, aby ho přezkoumal.

[22] Městský soud dovodil, že z rozsudku ve věci Stappert vyplývá pravidlo aplikovatelné i na tento případ, podle kterého může zboží získat původ v zemi, ve které došlo ke zpracování, jehož důsledkem nebyl tzv. tarifní skok, i když s tím výslovně příloha 22

01 nařízení DA nepočítá. Jestliže nezohlednil další okolnosti, jako např. povahu zboží, zda i před zpracováním splňovalo průmyslové normy apod., neznamená to, že je jeho úvaha nepřezkoumatelná. Ostatně podstatou jeho argumentace je to, že se žalovaný zaměřil hlavně na absenci tzv. tarifního skoku, což je podle městského soudu nedostatečné. Důležité je, že v napadeném rozsudku srozumitelně vysvětlil, z jakých skutkových okolností vyšel a k jakým závěrům na jejich základě dospěl. Stěžovatel ostatně s těmito závěry věcně polemizuje, což by v případě nepřezkoumatelného rozhodnutí nebylo fakticky možné.

Klíčové jsou závěry rozsudku Soudního dvora ve věci CS STEEL

[23] Nejprve je potřeba zodpovědět otázku, do jaké položky patřily trubky dopravené z Číny do Indie, a jaké putovaly z Indie na celní území Unie. Soudní dvůr ve věci Stappert posuzoval situaci změny sazebního zařazení vyplývající ze zpracování trub a trubek spadajících do položky 7304 49 HS na bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) spadající do položky 7304 41 HS (bod 66 věci Stappert). Stejnou situaci posuzoval NSS v rozsudku čj. 4 Afs 119/2023

48, bod 40, i v rozsudku čj. 10 Afs 119/2023

148, bod 33.

[24] Naproti tomu ve věci CS STEEL Soudní dvůr posuzoval zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, které má za následek jejich změnu takovým způsobem, že spadají do položky 7304 41 HS (bod 31 věci CS STEEL).

[25] V nynější věci stěžovatel v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že z čínského produktu (trubky) tarifního čísla 7304 (dle předložených povolení trubky položky 7304 11 HS) byla v Indii vyrobena znovu trubka tarifního čísla 7304 (deklarovaná při dovozu pod položkou 7304 41 HS). Protože tedy podle stěžovatele při výrobním procesu v Indii nedošlo ke změně tarifního čísla a současně tyto trubky nebyly vyrobeny z dutých profilů položky 7304 49 HS, indický původ nemohly získat a jejich původ je v Číně (str. 19 napadeného rozhodnutí).

[26] K odmítnutí tvrzení žalobkyně, že v Indii byly ve skutečnosti přepracovány duté profily položky 7304 49 HS na trubky položky 7304 41 HS, dospěl stěžovatel na podkladu znaleckého posudku, vyjádření indického výrobce Maxim Tubes spolu s vyjádřením potvrzeným indickým znalcem (str. 15 napadeného rozhodnutí).

[27] Městský soud tento závěr stěžovatele potvrdil, když uvedl, že žalobkyně na tuzemský trh dodala trubky položky 7304 41 HS, které vznikly v Indii tažením za studena z trubek položky 7304 11 HS původem z Číny (bod 40 napadeného rozsudku). Žalobní námitku tvrdící, že ve skutečnosti šlo o přepracování dutých profilů položky 7304 49 HS, shledal opožděnou, a proto se jí nezabýval.

[28] Vzhledem k výše uvedenému je nutné zohlednit závěry Soudního dvora ve věci CS STEEL, neboť skutkové okolnosti tohoto případu jsou obdobné jako nyní.

V tomto případě byl potřebný tzv. tarifní skok ke změně země původu

[29] Podle čl. 60 odst. 2 celního kodexu se zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

[30] Podle čl. 62 celního kodexu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.

[31] Takovým aktem v přenesené působnosti je nařízení DA, podle jehož čl. 32 se má za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22

01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.

[31] Takovým aktem v přenesené působnosti je nařízení DA, podle jehož čl. 32 se má za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22

01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.

[32] Podle kapitoly 73 přílohy 22

01 nařízení DA zní základní pravidlo pro položku 7304 41 HS takto: „CTH nebo změna dutých profilů položky 7304 49“. Dle glosáře v bodě 3 úvodních poznámek k příloze 22

01 téhož nařízení znamená „CTH“ změnu daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla. Jak vyplývá z kapitoly 73 přílohy „Nomenklatura harmonizovaného systému“ Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (vyhláška č. 160/1988 Sb.), „číslo“ představují první čtyři číslice kódu harmonizovaného systému, změna položky harmonizovaného systému tedy sama o sobě ještě nepředstavuje změnu čísla (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 17. 7. 2008, čj. 1 Afs 8/2007

106, č. 1753/2009 Sb. NSS). Má se tedy za to, že zboží získá zemi původu tam, kde bylo opracováno na zboží položky 7304 41 HS, pokud tímto opracováním změnilo číslo (před opracováním mělo jiné číslo harmonizovaného systému) – jinými slovy došlo k tzv. tarifnímu skoku, nebo v této zemi bylo zpracováno z dutých profilů položky 7304 49 HS.

[33] Městský soud dospěl k závěru, že je rozhodnutí stěžovatele nezákonné proto, že vyloučil, aby zboží v zemi, kde bylo zpracováno z položky 7304 11 HS bez změny tarifního čísla, mohlo získat původ. Takový závěr je podle městského soudu jednoznačně v rozporu s rozsudkem ve věci Stappert, který připustil, aby zboží čísla 7304 nabylo původ v zemi, kde nedošlo k tzv. tarifnímu skoku. Stěžovatel tak byl podle městského soudu povinen zkoumat nejen to, zda došlo ke změně tarifního čísla, ale i to, zda opracování materiálně splňuje pojem podstatného zpracování nebo opracování. Podle městského soudu je nepřípustně restriktivní závěr stěžovatele, dle kterého opracování zboží 7304 11 HS úběrem za studena nevratně mění základní vlastnosti výrobku, ale změnu rozměrů trubky není možné považovat za získání specifické povahy nebo zvláštních vlastností výrobku (body 37, 38 a 40 napadeného rozsudku).

[34] Soudní dvůr ve věci Stappert ovšem zkoumal, zda se Komise při výkonu své přenesené pravomoci nedopustila zjevně nesprávného právního posouzení s ohledem na čl. 60 odst. 2 celního kodexu. I když Komise disponuje posuzovací pravomocí, nemůže, neexistuje

li objektivní odůvodnění, přijmout zcela odlišná řešení pro podobná opracování a zpracování. Komise však neposkytla žádné přesvědčivé odůvodnění pro rozdílné zacházení mezi troubami a trubkami na jedné straně a dutými profily na druhé straně, přičemž všechny spadají do položky 7304 41 HS a byly vyrobeny z produktů spadajících do položky 7304 49 HS (body 53, 56 a 61 věci Stappert a tam citovaná judikatura).

[34] Soudní dvůr ve věci Stappert ovšem zkoumal, zda se Komise při výkonu své přenesené pravomoci nedopustila zjevně nesprávného právního posouzení s ohledem na čl. 60 odst. 2 celního kodexu. I když Komise disponuje posuzovací pravomocí, nemůže, neexistuje

li objektivní odůvodnění, přijmout zcela odlišná řešení pro podobná opracování a zpracování. Komise však neposkytla žádné přesvědčivé odůvodnění pro rozdílné zacházení mezi troubami a trubkami na jedné straně a dutými profily na druhé straně, přičemž všechny spadají do položky 7304 41 HS a byly vyrobeny z produktů spadajících do položky 7304 49 HS (body 53, 56 a 61 věci Stappert a tam citovaná judikatura).

[35] Soudní dvůr tedy ve věci Stappert rozhodl, že základní pravidlo (trouby a trubky spadající do položky 7304 41 HS se považují za pocházející ze země, kde byly zpracovány z výrobků spadajících do jiného čísla HS nebo úběrem za studena z „dutých profilů položky 7304 49“ HS) je neplatné v tom rozsahu, v němž vylučuje, že změna sazebního zařazení vyplývající ze zpracování trub a trubek spadajících do položky 7304 49 HS na bezešvé trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli, tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) spadající do položky 7304 41 HS přiznává posledně uvedeným výrobkům povahu výrobků pocházejících ze země, kde k této změně došlo (jak je vysvětleno v bodu 20 věci CS STEEL). Soudní dvůr tedy rozšířil základní pravidlo pro určení původu, které se vztahuje na duté profily položky 7304 49 HS, rovněž na trouby a trubky téže položky.

[36] Rozdíl v zacházení, pokud jde o určení původu, mezi zpracováním trub a trubek položky 7304 11 HS za studena a zpracováním trub a trubek položky 7304 49 HS za studena, zavedený základním pravidlem, však Komise objektivně odůvodnila a nedopustila se zjevně nesprávného posouzení. Podle Komise zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, jehož důsledkem je změna zařazení do položky 7304 41 HS, nevede k tomu, že by získaly určení a složení, které dosud neměly, protože posledními kvalitativními změnami prošly při zpracování za tepla, což vedlo k jejich zařazení do první položky. Zpracování trub a trubek za studena sice vede k nezvratným změnám těchto výrobků, ale ne k tomu, aby byly používány pro plynovody a ropovody a splňovaly normu ASTM A312. Podle Komise se tím uvedené zpracování za studena liší od zpracování za studena v případě trubkových polotovarů, což jsou meziprodukty, kterých se týká rozsudek ve věci Stappert (body 28 a 33 věci CS STEEL).

[37] Trouby a trubky přestávají spadat do položky 7304 11 HS a mohou spadat do položky 7304 41 HS v důsledku ztráty vlastností typických pro trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody, která nutně nevede ke ztrátě vlastností, které je činí použitelnými pro tyto účely (bod 30 věci CS STEEL).

[38] Zpracování trub a trubek položky 7304 11 HS za studena, které má za následek jejich změnu takovým způsobem, že spadají do položky 7304 41 HS, sice může znamenat podstatnou změnu jejich vlastností, avšak nevede jen z tohoto důvodu ke změně původního určení a složení těchto trub a trubek. I když může mít takové zpracování podstatný dopad na rozměry, strukturu a vlastnosti trubek, neznamená to, že by již trubky nebyly použitelné pro přepravu ropy nebo plynu, nebo že by bylo změněno jejich složení. Takový závěr je naopak potvrzen skutečností, že uvedené trubky po tomto zpracování stále splňují normu ASTM A312, přičemž tento soulad je dokladem o tom, že jsou tyto trubky použitelné jako potrubí pro přepravu ropy a plynu (body 31 a 32 věci CS STEEL).

[39] Vzhledem k výše uvedenému nemůže závěr městského soudu obstát. Soudní dvůr ve věci CS STEEL potvrdil závěr stěžovatele, podle kterého změna zboží důsledkem zpracování či opracování za studena z výrobku položky 7304 11 HS na výrobek položky 7304 41 HS, při kterém nedošlo k tzv. tarifnímu skoku (tedy změně daného čísla), není dostačující pro to, aby zboží nabylo původ tam, kde k takovému zpracování/opracování došlo. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se tímto opracováním nevratně změnily základní vlastnosti výrobku. Takový závěr není v rozporu s rozsudkem ve věci Stappert, protože zde Soudní dvůr posuzoval změny odlišného zboží.

V. Závěr a náklady řízení

[40] Kasační stížnost je důvodná, a proto NSS zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věty první s. ř. s.). Městský soud bude v dalším řízení vázán závěry vyslovenými v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) a rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2025

Eva Šonková

předsedkyně senátu

Právní věta

Plný text rozhodnutí