Odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu, resp. jiné návykové látky, je povinna podrobit se na výzvu dle § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, osoba, u níž se lze důvodně
domnívat, že řídila motorové vozidlo pod jejich vlivem, jestliže odmítla orientační
vyšetření (§ 16 odst. 2 a 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).
Lékařskému vyšetření je povinna podrobit se taktéž osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že řídila motorové vozidlo pod vlivem těchto látek, a která se orientačnímu
vyšetření sice podrobila nebo podrobit nemohla, je-li u ní zapotřebí zjistit obsah
alkoholu, resp. jiné návykové látky nebo odstranit pochybnosti o správnosti hodnot zjištěných orientačním vyšetřením, ať už v důsledku úmyslného či neúmyslného zmaření měření, nesprávné funkčnosti testovacího přístroje, či jiné nemožnosti
jeho použití.
Odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu, resp. jiné návykové látky, je povinna podrobit se na výzvu dle § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, osoba, u níž se lze důvodně
domnívat, že řídila motorové vozidlo pod jejich vlivem, jestliže odmítla orientační
vyšetření (§ 16 odst. 2 a 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).
Lékařskému vyšetření je povinna podrobit se taktéž osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že řídila motorové vozidlo pod vlivem těchto látek, a která se orientačnímu
vyšetření sice podrobila nebo podrobit nemohla, je-li u ní zapotřebí zjistit obsah
alkoholu, resp. jiné návykové látky nebo odstranit pochybnosti o správnosti hodnot zjištěných orientačním vyšetřením, ať už v důsledku úmyslného či neúmyslného zmaření měření, nesprávné funkčnosti testovacího přístroje, či jiné nemožnosti
jeho použití.
[11] Rozšířený senát se nejprve zabýval
otázkou, zda je dána jeho pravomoc ve věci
rozhodovat . Dle § 17 odst . 1 s . ř . s . „[d]ospěl-li
senát Nejvyššího správního soudu při svém
rozhodování k právnímu názoru, který je
odlišný od právního názoru již vyjádřeného
v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,
postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu“ .
[12] Na základě výše uvedeného je zřejmé, že jednotlivé senáty Nejvyššího správního soudu došly k různým právním závěrům
stran otázky předpokladů pro provádění lékařského vyšetření . Rozšířený senát tak uzavřel, že se jedná o rozpor v právních názorech ve smyslu § 17 odst . 1 s . ř . s . a je dána
jeho pravomoc ve věci rozhodovat .
[13] Otázka, kterou se rozšířený senát zabýval, musí být posouzena z hlediska smyslu
a účelu činnosti Policie ČR v dané oblasti . Dle
§ 2 zákona č . 273/2008 Sb ., o Policii České
republiky, je úkolem policie „chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, […]
plnit […] další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony“ . Více
než jinde se zde projevuje preventivní funkce policejní činnosti, totiž předcházet trestné činnosti, odhalovat a šetřit trestné činy
a přestupky a stíhat jejich pachatele, a zamezovat tak vzniku škod na zdraví, životě a majetku [srov . dále např . § 67 odst . 1 písm . b),
c) zákona o Policii České republiky] . Dle
§ 124 odst . 10 písm . f) a g) zákona o silničním provozu „[p]ři dohledu na bezpečnost
a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména vyzvat
řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle
zvláštního právního předpisu ke zjištění,
zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou
návykovou látkou“ . Stejně tak dle § 5 odst . 1
písm . f) a g) zákona o silničním provozu je
řidič povinen „podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele,
ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní
policie vyšetření podle zvláštního právního
předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou návykovou látkou než
alkoholem“ .
[13] Otázka, kterou se rozšířený senát zabýval, musí být posouzena z hlediska smyslu
a účelu činnosti Policie ČR v dané oblasti . Dle
§ 2 zákona č . 273/2008 Sb ., o Policii České
republiky, je úkolem policie „chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, […]
plnit […] další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony“ . Více
než jinde se zde projevuje preventivní funkce policejní činnosti, totiž předcházet trestné činnosti, odhalovat a šetřit trestné činy
a přestupky a stíhat jejich pachatele, a zamezovat tak vzniku škod na zdraví, životě a majetku [srov . dále např . § 67 odst . 1 písm . b),
c) zákona o Policii České republiky] . Dle
§ 124 odst . 10 písm . f) a g) zákona o silničním provozu „[p]ři dohledu na bezpečnost
a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména vyzvat
řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle
zvláštního právního předpisu ke zjištění,
zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou
návykovou látkou“ . Stejně tak dle § 5 odst . 1
písm . f) a g) zákona o silničním provozu je
řidič povinen „podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele,
ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní
policie vyšetření podle zvláštního právního
předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou návykovou látkou než
alkoholem“ .
[14] Tyto činnosti vykonává Policie ČR
zcela rutinně, pravidelně i nahodile, bez
toho, že by před „rozhodnutím“ o provedení
silniční kontroly řidiče měla jakékoliv nutné
podezření z ovlivnění alkoholem nebo jinou
návykovou látkou . Jiný přístup je z povahy
silničního provozu vyloučen . I když lze v provozu vysledovat občas vozidla vymykající
se způsobem jízdy ostatním vozidlům, jistě
nelze dohled a následnou kontrolní činnost
omezovat jen na jejich řidiče . To platí tím spíše, je-li uplatňován přístup tzv . nulové tolerance alkoholu při řízení vozidel . Také proto
je § 125c odst . 1 písm . d) zákona o silničním
provozu koncipován jako tzv . ohrožovací delikt . Odpovědnost řidiče nastupuje již tím, že
vykonává činnost, při níž by mohl výše zmíněné právní statky i jen ohrozit, aniž by bylo
vyžadováno způsobení škodlivého následku .
Hustota silničního provozu daná počtem
provozovaných vozidel a osob disponujících
řidičským oprávněním k jejich řízení zřejmě
ani jiné rozumné legislativní řešení zajišťující
bezpečný a plynulý provoz neumožňuje .
[14] Tyto činnosti vykonává Policie ČR
zcela rutinně, pravidelně i nahodile, bez
toho, že by před „rozhodnutím“ o provedení
silniční kontroly řidiče měla jakékoliv nutné
podezření z ovlivnění alkoholem nebo jinou
návykovou látkou . Jiný přístup je z povahy
silničního provozu vyloučen . I když lze v provozu vysledovat občas vozidla vymykající
se způsobem jízdy ostatním vozidlům, jistě
nelze dohled a následnou kontrolní činnost
omezovat jen na jejich řidiče . To platí tím spíše, je-li uplatňován přístup tzv . nulové tolerance alkoholu při řízení vozidel . Také proto
je § 125c odst . 1 písm . d) zákona o silničním
provozu koncipován jako tzv . ohrožovací delikt . Odpovědnost řidiče nastupuje již tím, že
vykonává činnost, při níž by mohl výše zmíněné právní statky i jen ohrozit, aniž by bylo
vyžadováno způsobení škodlivého následku .
Hustota silničního provozu daná počtem
provozovaných vozidel a osob disponujících
řidičským oprávněním k jejich řízení zřejmě
ani jiné rozumné legislativní řešení zajišťující
bezpečný a plynulý provoz neumožňuje .
[15] „Zvláštním“ právním předpisem,
na nějž se odkazuje v uvedených ustanoveních, je v obou případech výše citovaný zákon č . 379/2005 Sb . ve znění zákona
č . 274/2008 Sb . Podle jeho § 16 odst . 2
„[o]rientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se
lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 [tedy činnost, při níž by
mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo
dalších osob nebo poškodit majetek – pozn .
Nejvyššího správního soudu] pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví
v souvislosti s požitím alkoholického nápoje.
Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující ob-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 9/2 016
sah alkoholu v dechové zkoušce provedené
analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím
podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem, odborné lékařské vyšetření se
neprovede. V případě, že osoba tento způsob
orientačního vyšetření odmítne, provede se
odborné lékařské vyšetření.“
[16] Pravomoc Policie ČR nařídit provedení lékařského vyšetření je dána § 5
odst . 1 písm . f), resp . § 124 odst . 10 písm . f)
a g) zákona o silničním provozu . Rozšířený
senát v tomto ohledu souhlasí se závěry šestého senátu, že zákon o silničním provozu
a zákon č . 379/2005 Sb . jsou nezávislé právní úpravy . Ustanovení § 16 odst . 2 zákona
č . 379/2005 Sb . pravomoc Policie ČR žádným
způsobem nezužuje, naopak ji rozšiřuje na
další činnosti, nikoli pouze na kontroly řidičů
motorových vozidel, zda jsou ovlivněni alkoholem – srov . § 16 odst . 1 uvedeného zákona:
„[Č]innost, při níž by [osoba] mohla ohrozit
život nebo zdraví svoje nebo dalších osob
nebo poškodit majetek.“
[16] Pravomoc Policie ČR nařídit provedení lékařského vyšetření je dána § 5
odst . 1 písm . f), resp . § 124 odst . 10 písm . f)
a g) zákona o silničním provozu . Rozšířený
senát v tomto ohledu souhlasí se závěry šestého senátu, že zákon o silničním provozu
a zákon č . 379/2005 Sb . jsou nezávislé právní úpravy . Ustanovení § 16 odst . 2 zákona
č . 379/2005 Sb . pravomoc Policie ČR žádným
způsobem nezužuje, naopak ji rozšiřuje na
další činnosti, nikoli pouze na kontroly řidičů
motorových vozidel, zda jsou ovlivněni alkoholem – srov . § 16 odst . 1 uvedeného zákona:
„[Č]innost, při níž by [osoba] mohla ohrozit
život nebo zdraví svoje nebo dalších osob
nebo poškodit majetek.“
[17] Zákon o silničním provozu ve svém
§ 1 upravuje „práva a povinnosti účastníků
provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu (dále jen
‚pozemní komunikace‘), pravidla provozu
na pozemních komunikacích, úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,
řidičská oprávnění a řidičské průkazy a vymezuje působnost a pravomoc orgánů státní
správy a Policie České republiky [ . . .] ve věcech provozu na pozemních komunikacích“ .
Smyslem a účelem zákona č . 379/2005 Sb .
vyjádřeným v jeho § 1 je stanovení opatření
směřujících k ochraně před škodami na zdraví působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, opatření
omezující dostupnost tabákových výrobků
a alkoholu, působnosti správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků při
tvorbě a uskutečňování programů ochrany
před škodami působenými užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových
látek . Předmět úpravy obou právních norem
je tedy odlišný a na sobě nezávislý, nejsou
tedy – shodně se závěry šestého senátu – ve
vztahu lex specialis a lex generalis .
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 9 /2016
[18] Zatímco ustanovení zákona o silničním provozu upravují povinnosti řidičů
podrobit se vyšetření, resp . pravomoc Policie
ČR vyzvat řidiče k vyšetření ke zjištění, zda
není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou [§ 5 odst . 1 písm . f) a g), § 124
odst . 10 písm . f) a g) citovaného zákona], zákon č . 379/2005 Sb . v § 16 odst . 2 upravuje
podmínky, za jakých se orientační vyšetření
a odborné lékařské vyšetření provede, případně neprovede, a způsob jejich provádění . Tato právní norma tedy nestanoví, kdy
může Policie ČR při dohledu na bezpečnost
a plynulost provozu na pozemních komunikacích příslušné (orientační) vyšetření sama
provést, resp . provedení (lékařského vyšetření) nařídit, protože to je stanoveno zákonem
o silničním provozu .
[18] Zatímco ustanovení zákona o silničním provozu upravují povinnosti řidičů
podrobit se vyšetření, resp . pravomoc Policie
ČR vyzvat řidiče k vyšetření ke zjištění, zda
není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou [§ 5 odst . 1 písm . f) a g), § 124
odst . 10 písm . f) a g) citovaného zákona], zákon č . 379/2005 Sb . v § 16 odst . 2 upravuje
podmínky, za jakých se orientační vyšetření
a odborné lékařské vyšetření provede, případně neprovede, a způsob jejich provádění . Tato právní norma tedy nestanoví, kdy
může Policie ČR při dohledu na bezpečnost
a plynulost provozu na pozemních komunikacích příslušné (orientační) vyšetření sama
provést, resp . provedení (lékařského vyšetření) nařídit, protože to je stanoveno zákonem
o silničním provozu .
[19] Je jistě třeba mít na paměti, že obě
vyšetření stojí k sobě v určité hierarchii dané
rozdílnou intenzitou zásahu do osobní svobody a tělesné integrity při jejich provádění
a nastavené podmínky jejich provedení odpovídají zásadě minimalizace zásahů veřejné
moci do sféry jednotlivce . Lékařské vyšetření
dle § 16 odst . 2 zákona č . 379/2005 Sb . nesmí
být prováděno bezdůvodně, svévolně, či dokonce šikanózně . Uplatní se pouze za situace,
ve které se lze důvodně domnívat, že vyšetřovaný řidič řídí motorové vozidlo pod vlivem
alkoholu, resp . pod vlivem jiné návykové látky (§ 16 odst . 3) .
[20] Vztah hierarchie mezi orientačním
vyšetřením a lékařským vyšetřením však není
možno chápat mechanicky tak, že provedení
orientačního vyšetření bez dalšího vylučuje následné odborné lékařské vyšetření . Za
„normálního“ běhu věcí by jistě mělo orientační vyšetření, provedené na místě kontroly
policejními orgány, stačit . To ovšem znamená získat spolehlivý a jednoznačný výsledek
o obsahu alkoholu nebo jiných návykových
látek v těle kontrolované osoby . Není-li dán,
musí nastoupit prostředky jiné . Podle výsledku orientačního vyšetření se tedy odvíjí další
postup . Nelze totiž zapomínat, že smyslem
obojího je v případě pojatého podezření na
vykonávání činnosti pod vlivem alkoholu
nebo jiné návykové látky, při níž by kont-
rolovaná osoba mohla ohrozit život nebo
zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek (zde řízení motorového vozidla
v silničním provozu) ve smyslu § 16 odst . 1
citovaného zákona, úroveň ovlivnění přesně
zjistit a toto podezření buďto rozptýlit, nebo
potvrdit a vyvodit vůči této osobě právní odpovědnost (typicky obvinění z přestupku
nebo trestného činu) .
[20] Vztah hierarchie mezi orientačním
vyšetřením a lékařským vyšetřením však není
možno chápat mechanicky tak, že provedení
orientačního vyšetření bez dalšího vylučuje následné odborné lékařské vyšetření . Za
„normálního“ běhu věcí by jistě mělo orientační vyšetření, provedené na místě kontroly
policejními orgány, stačit . To ovšem znamená získat spolehlivý a jednoznačný výsledek
o obsahu alkoholu nebo jiných návykových
látek v těle kontrolované osoby . Není-li dán,
musí nastoupit prostředky jiné . Podle výsledku orientačního vyšetření se tedy odvíjí další
postup . Nelze totiž zapomínat, že smyslem
obojího je v případě pojatého podezření na
vykonávání činnosti pod vlivem alkoholu
nebo jiné návykové látky, při níž by kont-
rolovaná osoba mohla ohrozit život nebo
zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek (zde řízení motorového vozidla
v silničním provozu) ve smyslu § 16 odst . 1
citovaného zákona, úroveň ovlivnění přesně
zjistit a toto podezření buďto rozptýlit, nebo
potvrdit a vyvodit vůči této osobě právní odpovědnost (typicky obvinění z přestupku
nebo trestného činu) .
[21] Nutným předpokladem k takovému
postupu je ovšem objasnění skutkového stavu věci, v němž přesné zjištění stupně ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou
hraje klíčovou roli . Nejde tudíž o činnost samoúčelnou, nýbrž o zákonný postup vedoucí k obstarání a zajištění budoucího důkazu .
Zkušenosti s obtížným zjišťováním skutkového stavu v případech tohoto druhu (bezdůvodné odmítání podrobit se příslušným
vyšetřením) ostatně vedly před časem zákonodárce k zakotvení zvláštní skutkové podstaty přestupku [dříve § 22 odst . 1 písm . d)
zákona č . 200/1990 Sb ., o přestupcích, nyní
§ 125c odst . 1 písm . d) zákona o silničním
provozu] postihující řidiče nikoliv za řízení
vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nýbrž za samotné bezdůvodné
odmítnutí vyšetření, zda při řízení nebyl pod
vlivem těchto látek, jinak řečeno porušení povinnosti řidiče uvedené v § 5 odst . 1 písm . f),
resp . g) zákona o silničním provozu .
[22] Mezi důvodné domněnky, které výzvu
k provedení lékařského vyšetření umožňují
Policii ČR vyslovit, patří různorodé situace .
Lze si například představit – a zákon takovou
situaci dokonce předvídá –, že vyšetřovaná
osoba orientační dechové vyšetření na místě
odmítne . V takovém případě se nařídí provedení lékařského vyšetření . Příslušníci Policie
ČR se však ve své praxi setkávají i s jinými situacemi, ve kterých použití výzvy k provedení
lékařského vyšetření přichází v úvahu . Je tomu
tak tehdy, jestliže řidič podstupující orientační vyšetření do testovacího přístroje nedýchne řádně (např . ze zdravotních důvodů, úmyslně namísto vydechování vdechuje či foukne
mimo trubičku), obzvláště pokud vykazuje
znaky požití alkoholu či jiné návykové látky .
Ovlivnění alkoholem může být v konkrétním
případě natolik zřejmé a zřetelné navenek, že
by je rozpoznal i náhodný kolemjdoucí, natož
vyškolený profesionál .
[22] Mezi důvodné domněnky, které výzvu
k provedení lékařského vyšetření umožňují
Policii ČR vyslovit, patří různorodé situace .
Lze si například představit – a zákon takovou
situaci dokonce předvídá –, že vyšetřovaná
osoba orientační dechové vyšetření na místě
odmítne . V takovém případě se nařídí provedení lékařského vyšetření . Příslušníci Policie
ČR se však ve své praxi setkávají i s jinými situacemi, ve kterých použití výzvy k provedení
lékařského vyšetření přichází v úvahu . Je tomu
tak tehdy, jestliže řidič podstupující orientační vyšetření do testovacího přístroje nedýchne řádně (např . ze zdravotních důvodů, úmyslně namísto vydechování vdechuje či foukne
mimo trubičku), obzvláště pokud vykazuje
znaky požití alkoholu či jiné návykové látky .
Ovlivnění alkoholem může být v konkrétním
případě natolik zřejmé a zřetelné navenek, že
by je rozpoznal i náhodný kolemjdoucí, natož
vyškolený profesionál .
[23] Mezi typické případy lze zařadit i situace, kdy orientační vyšetření nedá jasný
výsledek, zda řidič skutečně je pod vlivem
alkoholu, resp . jiné návykové látky, případně o výši tohoto ovlivnění . Nejistota může
plynout i z diametrálně odlišných výsledků
postupně prováděných dílčích měření . Není
tedy k dispozici spolehlivý skutkový podklad
pro právní závěr, který kontrolující policista
musí na místě učinit a v jeho důsledku provést, či neprovést další opatření v rámci výkonu své pravomoci při dohledu na bezpečnost
a plynulost silničního provozu, např . zakázat
řidiči další jízdu dle § 118a odst . 1 písm . c) až f)
zákona o silničním provozu, nebo naopak
bezodkladně ukončit dočasné omezení jeho
osobní svobody apod .
[24] Nejistotu či pochybnost zde nelze
vnímat jako předpoklad pro nutný závěr
o „neuznání viny“ ze skutku spočívajícího
v porušení povinnosti neřídit motorové vozidlo pod vlivem alkoholu či jiné návykové
látky, nýbrž jako významnou indicii, která
spolu s dalšími zjištěními na místě může vést
kontrolující policisty k rozhodnutí o uplatnění pravomoci ke spolehlivému zjištění skutkového stavu dostupnými prostředky (zde výzvy
k podrobení se lékařskému vyšetření) .
[25] Hladina alkoholu v krvi bývá také
rozhodná pro kvalifikaci činu jako přestupku
či trestného činu a tomu odpovídající správněprávní nebo trestněprávní odpovědnosti
řidiče . Zde je pak potřeba – s ohledem na
proces postupného střízlivění – ihned rozhodnout o zajištění potřebných důkazů za
účelem zafixování skutkového stavu k určitému okamžiku, aby mohlo být postaveno najisto, jakého deliktu se z hlediska kvalifikace
řidič dopustil . To platí i v případě, jestliže se
vyšetřovaný řidič k samotnému faktu požití
alkoholu, resp . jiné návykové látky, doznal .
[26] Ke sporným okolnostem, které by
odůvodňovaly provedení odborného lékařského vyšetření, patří jistě i nesprávně fungující
testovací přístroj podávající nespolehlivé vý-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 9/2 016
Michal V . proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o uložení pokuty a zákazu čin- nosti, o kasační stížnosti žalobce .