Nejvyšší správní soud usnesení spravni Zelená sbírka

2 As 146/2015

ze dne 2016-05-10
ECLI:CZ:NSS:2016:2.AS.146.2015.45

Odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu, resp. jiné návykové látky, je povinna podrobit se na výzvu dle § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona

č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, osoba, u níž se lze důvodně

domnívat, že řídila motorové vozidlo pod jejich vlivem, jestliže odmítla orientační

vyšetření (§ 16 odst. 2 a 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).

Lékařskému vyšetření je povinna podrobit se taktéž osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že řídila motorové vozidlo pod vlivem těchto látek, a která se orientačnímu

vyšetření sice podrobila nebo podrobit nemohla, je-li u ní zapotřebí zjistit obsah

alkoholu, resp. jiné návykové látky nebo odstranit pochybnosti o správnosti hodnot zjištěných orientačním vyšetřením, ať už v důsledku úmyslného či neúmyslného zmaření měření, nesprávné funkčnosti testovacího přístroje, či jiné nemožnosti

jeho použití.

Odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu, resp. jiné návykové látky, je povinna podrobit se na výzvu dle § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona

č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, osoba, u níž se lze důvodně

domnívat, že řídila motorové vozidlo pod jejich vlivem, jestliže odmítla orientační

vyšetření (§ 16 odst. 2 a 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).

Lékařskému vyšetření je povinna podrobit se taktéž osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že řídila motorové vozidlo pod vlivem těchto látek, a která se orientačnímu

vyšetření sice podrobila nebo podrobit nemohla, je-li u ní zapotřebí zjistit obsah

alkoholu, resp. jiné návykové látky nebo odstranit pochybnosti o správnosti hodnot zjištěných orientačním vyšetřením, ať už v důsledku úmyslného či neúmyslného zmaření měření, nesprávné funkčnosti testovacího přístroje, či jiné nemožnosti

jeho použití.

[11] Rozšířený senát se nejprve zabýval

otázkou, zda je dána jeho pravomoc ve věci

rozhodovat . Dle § 17 odst . 1 s . ř . s . „[d]ospěl-li

senát Nejvyššího správního soudu při svém

rozhodování k právnímu názoru, který je

odlišný od právního názoru již vyjádřeného

v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,

postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu“ .

[12] Na základě výše uvedeného je zřejmé, že jednotlivé senáty Nejvyššího správního soudu došly k různým právním závěrům

stran otázky předpokladů pro provádění lékařského vyšetření . Rozšířený senát tak uzavřel, že se jedná o rozpor v právních názorech ve smyslu § 17 odst . 1 s . ř . s . a je dána

jeho pravomoc ve věci rozhodovat .

[13] Otázka, kterou se rozšířený senát zabýval, musí být posouzena z hlediska smyslu

a účelu činnosti Policie ČR v dané oblasti . Dle

§ 2 zákona č . 273/2008 Sb ., o Policii České

republiky, je úkolem policie „chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, […]

plnit […] další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony“ . Více

než jinde se zde projevuje preventivní funkce policejní činnosti, totiž předcházet trestné činnosti, odhalovat a šetřit trestné činy

a přestupky a stíhat jejich pachatele, a zamezovat tak vzniku škod na zdraví, životě a majetku [srov . dále např . § 67 odst . 1 písm . b),

c) zákona o Policii České republiky] . Dle

§ 124 odst . 10 písm . f) a g) zákona o silničním provozu „[p]ři dohledu na bezpečnost

a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména vyzvat

řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle

zvláštního právního předpisu ke zjištění,

zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou

návykovou látkou“ . Stejně tak dle § 5 odst . 1

písm . f) a g) zákona o silničním provozu je

řidič povinen „podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele,

ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní

policie vyšetření podle zvláštního právního

předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou návykovou látkou než

alkoholem“ .

[13] Otázka, kterou se rozšířený senát zabýval, musí být posouzena z hlediska smyslu

a účelu činnosti Policie ČR v dané oblasti . Dle

§ 2 zákona č . 273/2008 Sb ., o Policii České

republiky, je úkolem policie „chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, […]

plnit […] další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony“ . Více

než jinde se zde projevuje preventivní funkce policejní činnosti, totiž předcházet trestné činnosti, odhalovat a šetřit trestné činy

a přestupky a stíhat jejich pachatele, a zamezovat tak vzniku škod na zdraví, životě a majetku [srov . dále např . § 67 odst . 1 písm . b),

c) zákona o Policii České republiky] . Dle

§ 124 odst . 10 písm . f) a g) zákona o silničním provozu „[p]ři dohledu na bezpečnost

a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména vyzvat

řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle

zvláštního právního předpisu ke zjištění,

zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou

návykovou látkou“ . Stejně tak dle § 5 odst . 1

písm . f) a g) zákona o silničním provozu je

řidič povinen „podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele,

ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní

policie vyšetření podle zvláštního právního

předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, [resp .] jinou návykovou látkou než

alkoholem“ .

[14] Tyto činnosti vykonává Policie ČR

zcela rutinně, pravidelně i nahodile, bez

toho, že by před „rozhodnutím“ o provedení

silniční kontroly řidiče měla jakékoliv nutné

podezření z ovlivnění alkoholem nebo jinou

návykovou látkou . Jiný přístup je z povahy

silničního provozu vyloučen . I když lze v provozu vysledovat občas vozidla vymykající

se způsobem jízdy ostatním vozidlům, jistě

nelze dohled a následnou kontrolní činnost

omezovat jen na jejich řidiče . To platí tím spíše, je-li uplatňován přístup tzv . nulové tolerance alkoholu při řízení vozidel . Také proto

je § 125c odst . 1 písm . d) zákona o silničním

provozu koncipován jako tzv . ohrožovací delikt . Odpovědnost řidiče nastupuje již tím, že

vykonává činnost, při níž by mohl výše zmíněné právní statky i jen ohrozit, aniž by bylo

vyžadováno způsobení škodlivého následku .

Hustota silničního provozu daná počtem

provozovaných vozidel a osob disponujících

řidičským oprávněním k jejich řízení zřejmě

ani jiné rozumné legislativní řešení zajišťující

bezpečný a plynulý provoz neumožňuje .

[14] Tyto činnosti vykonává Policie ČR

zcela rutinně, pravidelně i nahodile, bez

toho, že by před „rozhodnutím“ o provedení

silniční kontroly řidiče měla jakékoliv nutné

podezření z ovlivnění alkoholem nebo jinou

návykovou látkou . Jiný přístup je z povahy

silničního provozu vyloučen . I když lze v provozu vysledovat občas vozidla vymykající

se způsobem jízdy ostatním vozidlům, jistě

nelze dohled a následnou kontrolní činnost

omezovat jen na jejich řidiče . To platí tím spíše, je-li uplatňován přístup tzv . nulové tolerance alkoholu při řízení vozidel . Také proto

je § 125c odst . 1 písm . d) zákona o silničním

provozu koncipován jako tzv . ohrožovací delikt . Odpovědnost řidiče nastupuje již tím, že

vykonává činnost, při níž by mohl výše zmíněné právní statky i jen ohrozit, aniž by bylo

vyžadováno způsobení škodlivého následku .

Hustota silničního provozu daná počtem

provozovaných vozidel a osob disponujících

řidičským oprávněním k jejich řízení zřejmě

ani jiné rozumné legislativní řešení zajišťující

bezpečný a plynulý provoz neumožňuje .

[15] „Zvláštním“ právním předpisem,

na nějž se odkazuje v uvedených ustanoveních, je v obou případech výše citovaný zákon č . 379/2005 Sb . ve znění zákona

č . 274/2008 Sb . Podle jeho § 16 odst . 2

„[o]rientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se

lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 [tedy činnost, při níž by

mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo

dalších osob nebo poškodit majetek – pozn .

Nejvyššího správního soudu] pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví

v souvislosti s požitím alkoholického nápoje.

Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující ob-

SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 9/2 016

sah alkoholu v dechové zkoušce provedené

analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím

podmínky stanovené zvláštním právním

předpisem, odborné lékařské vyšetření se

neprovede. V případě, že osoba tento způsob

orientačního vyšetření odmítne, provede se

odborné lékařské vyšetření.“

[16] Pravomoc Policie ČR nařídit provedení lékařského vyšetření je dána § 5

odst . 1 písm . f), resp . § 124 odst . 10 písm . f)

a g) zákona o silničním provozu . Rozšířený

senát v tomto ohledu souhlasí se závěry šestého senátu, že zákon o silničním provozu

a zákon č . 379/2005 Sb . jsou nezávislé právní úpravy . Ustanovení § 16 odst . 2 zákona

č . 379/2005 Sb . pravomoc Policie ČR žádným

způsobem nezužuje, naopak ji rozšiřuje na

další činnosti, nikoli pouze na kontroly řidičů

motorových vozidel, zda jsou ovlivněni alkoholem – srov . § 16 odst . 1 uvedeného zákona:

„[Č]innost, při níž by [osoba] mohla ohrozit

život nebo zdraví svoje nebo dalších osob

nebo poškodit majetek.“

[16] Pravomoc Policie ČR nařídit provedení lékařského vyšetření je dána § 5

odst . 1 písm . f), resp . § 124 odst . 10 písm . f)

a g) zákona o silničním provozu . Rozšířený

senát v tomto ohledu souhlasí se závěry šestého senátu, že zákon o silničním provozu

a zákon č . 379/2005 Sb . jsou nezávislé právní úpravy . Ustanovení § 16 odst . 2 zákona

č . 379/2005 Sb . pravomoc Policie ČR žádným

způsobem nezužuje, naopak ji rozšiřuje na

další činnosti, nikoli pouze na kontroly řidičů

motorových vozidel, zda jsou ovlivněni alkoholem – srov . § 16 odst . 1 uvedeného zákona:

„[Č]innost, při níž by [osoba] mohla ohrozit

život nebo zdraví svoje nebo dalších osob

nebo poškodit majetek.“

[17] Zákon o silničním provozu ve svém

§ 1 upravuje „práva a povinnosti účastníků

provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu (dále jen

‚pozemní komunikace‘), pravidla provozu

na pozemních komunikacích, úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,

řidičská oprávnění a řidičské průkazy a vymezuje působnost a pravomoc orgánů státní

správy a Policie České republiky [ . . .] ve věcech provozu na pozemních komunikacích“ .

Smyslem a účelem zákona č . 379/2005 Sb .

vyjádřeným v jeho § 1 je stanovení opatření

směřujících k ochraně před škodami na zdraví působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, opatření

omezující dostupnost tabákových výrobků

a alkoholu, působnosti správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků při

tvorbě a uskutečňování programů ochrany

před škodami působenými užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových

látek . Předmět úpravy obou právních norem

je tedy odlišný a na sobě nezávislý, nejsou

tedy – shodně se závěry šestého senátu – ve

vztahu lex specialis a lex generalis .

SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 9 /2016

[18] Zatímco ustanovení zákona o silničním provozu upravují povinnosti řidičů

podrobit se vyšetření, resp . pravomoc Policie

ČR vyzvat řidiče k vyšetření ke zjištění, zda

není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou [§ 5 odst . 1 písm . f) a g), § 124

odst . 10 písm . f) a g) citovaného zákona], zákon č . 379/2005 Sb . v § 16 odst . 2 upravuje

podmínky, za jakých se orientační vyšetření

a odborné lékařské vyšetření provede, případně neprovede, a způsob jejich provádění . Tato právní norma tedy nestanoví, kdy

může Policie ČR při dohledu na bezpečnost

a plynulost provozu na pozemních komunikacích příslušné (orientační) vyšetření sama

provést, resp . provedení (lékařského vyšetření) nařídit, protože to je stanoveno zákonem

o silničním provozu .

[18] Zatímco ustanovení zákona o silničním provozu upravují povinnosti řidičů

podrobit se vyšetření, resp . pravomoc Policie

ČR vyzvat řidiče k vyšetření ke zjištění, zda

není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou [§ 5 odst . 1 písm . f) a g), § 124

odst . 10 písm . f) a g) citovaného zákona], zákon č . 379/2005 Sb . v § 16 odst . 2 upravuje

podmínky, za jakých se orientační vyšetření

a odborné lékařské vyšetření provede, případně neprovede, a způsob jejich provádění . Tato právní norma tedy nestanoví, kdy

může Policie ČR při dohledu na bezpečnost

a plynulost provozu na pozemních komunikacích příslušné (orientační) vyšetření sama

provést, resp . provedení (lékařského vyšetření) nařídit, protože to je stanoveno zákonem

o silničním provozu .

[19] Je jistě třeba mít na paměti, že obě

vyšetření stojí k sobě v určité hierarchii dané

rozdílnou intenzitou zásahu do osobní svobody a tělesné integrity při jejich provádění

a nastavené podmínky jejich provedení odpovídají zásadě minimalizace zásahů veřejné

moci do sféry jednotlivce . Lékařské vyšetření

dle § 16 odst . 2 zákona č . 379/2005 Sb . nesmí

být prováděno bezdůvodně, svévolně, či dokonce šikanózně . Uplatní se pouze za situace,

ve které se lze důvodně domnívat, že vyšetřovaný řidič řídí motorové vozidlo pod vlivem

alkoholu, resp . pod vlivem jiné návykové látky (§ 16 odst . 3) .

[20] Vztah hierarchie mezi orientačním

vyšetřením a lékařským vyšetřením však není

možno chápat mechanicky tak, že provedení

orientačního vyšetření bez dalšího vylučuje následné odborné lékařské vyšetření . Za

„normálního“ běhu věcí by jistě mělo orientační vyšetření, provedené na místě kontroly

policejními orgány, stačit . To ovšem znamená získat spolehlivý a jednoznačný výsledek

o obsahu alkoholu nebo jiných návykových

látek v těle kontrolované osoby . Není-li dán,

musí nastoupit prostředky jiné . Podle výsledku orientačního vyšetření se tedy odvíjí další

postup . Nelze totiž zapomínat, že smyslem

obojího je v případě pojatého podezření na

vykonávání činnosti pod vlivem alkoholu

nebo jiné návykové látky, při níž by kont-

rolovaná osoba mohla ohrozit život nebo

zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek (zde řízení motorového vozidla

v silničním provozu) ve smyslu § 16 odst . 1

citovaného zákona, úroveň ovlivnění přesně

zjistit a toto podezření buďto rozptýlit, nebo

potvrdit a vyvodit vůči této osobě právní odpovědnost (typicky obvinění z přestupku

nebo trestného činu) .

[20] Vztah hierarchie mezi orientačním

vyšetřením a lékařským vyšetřením však není

možno chápat mechanicky tak, že provedení

orientačního vyšetření bez dalšího vylučuje následné odborné lékařské vyšetření . Za

„normálního“ běhu věcí by jistě mělo orientační vyšetření, provedené na místě kontroly

policejními orgány, stačit . To ovšem znamená získat spolehlivý a jednoznačný výsledek

o obsahu alkoholu nebo jiných návykových

látek v těle kontrolované osoby . Není-li dán,

musí nastoupit prostředky jiné . Podle výsledku orientačního vyšetření se tedy odvíjí další

postup . Nelze totiž zapomínat, že smyslem

obojího je v případě pojatého podezření na

vykonávání činnosti pod vlivem alkoholu

nebo jiné návykové látky, při níž by kont-

rolovaná osoba mohla ohrozit život nebo

zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek (zde řízení motorového vozidla

v silničním provozu) ve smyslu § 16 odst . 1

citovaného zákona, úroveň ovlivnění přesně

zjistit a toto podezření buďto rozptýlit, nebo

potvrdit a vyvodit vůči této osobě právní odpovědnost (typicky obvinění z přestupku

nebo trestného činu) .

[21] Nutným předpokladem k takovému

postupu je ovšem objasnění skutkového stavu věci, v němž přesné zjištění stupně ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou

hraje klíčovou roli . Nejde tudíž o činnost samoúčelnou, nýbrž o zákonný postup vedoucí k obstarání a zajištění budoucího důkazu .

Zkušenosti s obtížným zjišťováním skutkového stavu v případech tohoto druhu (bezdůvodné odmítání podrobit se příslušným

vyšetřením) ostatně vedly před časem zákonodárce k zakotvení zvláštní skutkové podstaty přestupku [dříve § 22 odst . 1 písm . d)

zákona č . 200/1990 Sb ., o přestupcích, nyní

§ 125c odst . 1 písm . d) zákona o silničním

provozu] postihující řidiče nikoliv za řízení

vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nýbrž za samotné bezdůvodné

odmítnutí vyšetření, zda při řízení nebyl pod

vlivem těchto látek, jinak řečeno porušení povinnosti řidiče uvedené v § 5 odst . 1 písm . f),

resp . g) zákona o silničním provozu .

[22] Mezi důvodné domněnky, které výzvu

k provedení lékařského vyšetření umožňují

Policii ČR vyslovit, patří různorodé situace .

Lze si například představit – a zákon takovou

situaci dokonce předvídá –, že vyšetřovaná

osoba orientační dechové vyšetření na místě

odmítne . V takovém případě se nařídí provedení lékařského vyšetření . Příslušníci Policie

ČR se však ve své praxi setkávají i s jinými situacemi, ve kterých použití výzvy k provedení

lékařského vyšetření přichází v úvahu . Je tomu

tak tehdy, jestliže řidič podstupující orientační vyšetření do testovacího přístroje nedýchne řádně (např . ze zdravotních důvodů, úmyslně namísto vydechování vdechuje či foukne

mimo trubičku), obzvláště pokud vykazuje

znaky požití alkoholu či jiné návykové látky .

Ovlivnění alkoholem může být v konkrétním

případě natolik zřejmé a zřetelné navenek, že

by je rozpoznal i náhodný kolemjdoucí, natož

vyškolený profesionál .

[22] Mezi důvodné domněnky, které výzvu

k provedení lékařského vyšetření umožňují

Policii ČR vyslovit, patří různorodé situace .

Lze si například představit – a zákon takovou

situaci dokonce předvídá –, že vyšetřovaná

osoba orientační dechové vyšetření na místě

odmítne . V takovém případě se nařídí provedení lékařského vyšetření . Příslušníci Policie

ČR se však ve své praxi setkávají i s jinými situacemi, ve kterých použití výzvy k provedení

lékařského vyšetření přichází v úvahu . Je tomu

tak tehdy, jestliže řidič podstupující orientační vyšetření do testovacího přístroje nedýchne řádně (např . ze zdravotních důvodů, úmyslně namísto vydechování vdechuje či foukne

mimo trubičku), obzvláště pokud vykazuje

znaky požití alkoholu či jiné návykové látky .

Ovlivnění alkoholem může být v konkrétním

případě natolik zřejmé a zřetelné navenek, že

by je rozpoznal i náhodný kolemjdoucí, natož

vyškolený profesionál .

[23] Mezi typické případy lze zařadit i situace, kdy orientační vyšetření nedá jasný

výsledek, zda řidič skutečně je pod vlivem

alkoholu, resp . jiné návykové látky, případně o výši tohoto ovlivnění . Nejistota může

plynout i z diametrálně odlišných výsledků

postupně prováděných dílčích měření . Není

tedy k dispozici spolehlivý skutkový podklad

pro právní závěr, který kontrolující policista

musí na místě učinit a v jeho důsledku provést, či neprovést další opatření v rámci výkonu své pravomoci při dohledu na bezpečnost

a plynulost silničního provozu, např . zakázat

řidiči další jízdu dle § 118a odst . 1 písm . c) až f)

zákona o silničním provozu, nebo naopak

bezodkladně ukončit dočasné omezení jeho

osobní svobody apod .

[24] Nejistotu či pochybnost zde nelze

vnímat jako předpoklad pro nutný závěr

o „neuznání viny“ ze skutku spočívajícího

v porušení povinnosti neřídit motorové vozidlo pod vlivem alkoholu či jiné návykové

látky, nýbrž jako významnou indicii, která

spolu s dalšími zjištěními na místě může vést

kontrolující policisty k rozhodnutí o uplatnění pravomoci ke spolehlivému zjištění skutkového stavu dostupnými prostředky (zde výzvy

k podrobení se lékařskému vyšetření) .

[25] Hladina alkoholu v krvi bývá také

rozhodná pro kvalifikaci činu jako přestupku

či trestného činu a tomu odpovídající správněprávní nebo trestněprávní odpovědnosti

řidiče . Zde je pak potřeba – s ohledem na

proces postupného střízlivění – ihned rozhodnout o zajištění potřebných důkazů za

účelem zafixování skutkového stavu k určitému okamžiku, aby mohlo být postaveno najisto, jakého deliktu se z hlediska kvalifikace

řidič dopustil . To platí i v případě, jestliže se

vyšetřovaný řidič k samotnému faktu požití

alkoholu, resp . jiné návykové látky, doznal .

[26] Ke sporným okolnostem, které by

odůvodňovaly provedení odborného lékařského vyšetření, patří jistě i nesprávně fungující

testovací přístroj podávající nespolehlivé vý-

SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 9/2 016

Michal V . proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o uložení pokuty a zákazu čin- nosti, o kasační stížnosti žalobce .