2 Azs 274/2024- 37 - text
2 Azs 274/2024 - 38 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Karla Šimky a Evy Šonkové v právní věci žalobce: F. S., zast. JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2024, č. j. OAM 561/ZA
ZA11
ZA21
2024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2024, č. j. 48 Az 18/2024 25,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci z důvodu podle § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť se žalobce dne 12. 8. 2024 nedostavil k pohovoru, ačkoli o jeho konání byli on i jeho zástupce vyrozuměni.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil u Krajského soudu v Praze. V žalobě namítl, že mu bylo předvolání doručeno až dne 14. 8. 2024, tedy po konání pohovoru. Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem označeným v záhlaví. Vysvětlil žalobci, že v souladu s § 24 odst. 3 zákona o azylu mu bylo předvolání doručeno již uplynutím 10denní lhůty dne 8. 8. 2024.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti namítl, že došlo k porušení § 23 odst. 4 zákona o azylu, neboť mu předvolání bylo doručeno ve čtvrtek dne 8. 8. 2024, a nepředcházelo tak datu pohovoru o dva pracovní dny.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že kasační námitka, kterou navíc stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem, nesměřuje vůči napadenému rozsudku. Nadto tato námitka vychází z nesprávného výkladu zákona. Výzva k pohovoru byla stěžovateli doručena ve čtvrtek dne 8. 8. 2024, a proto mohl být pohovor konán v pondělí dne 12. 8. 2024.
[5] Kasační stížnost je nepřípustná.
[6] Podle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), kasační stížnost není přípustná, opírá li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
[7] Nejvyšší správní soud (NSS) se ztotožňuje se žalovaným, že jediná kasační námitka, kterou stěžovatel ve své velmi stručné kasační stížnosti uplatnil, nemá předobraz v jeho žalobní argumentaci. Jde tak o kasační námitku, která není ve smyslu § 104 odst. 4 in fine s. ř. s. přípustná.
[8] Jak již v minulosti kasační soud konstatoval, po aktivně legitimovaných účastnících žalobního řízení lze spravedlivě žádat, aby na principu vigilantibus iura sctipta sunt (práva náležejí bdělým) uplatnili veškeré důvody nezákonnosti správního rozhodnutí již v řízení před krajským soudem. Pokud tak neučiní, je legitimní, že z hlediska možnosti uplatnění argumentace v dalším stupni ponesou případné nepříznivé následky s tím spojené (rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2008, č. j. 8 Afs 48/2006 155, č. 1743/2009 Sb. NSS).
[9] K vymezení pojmu žalobního bodu rozšířený senát uvádí, že § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žalobci ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 58, č. 835/2006 Sb. NSS).
[10] Stěžovatel v žalobě tvrdil, že k doručení předvolání k pohovoru došlo až po datu jeho konání, a proto mu nelze klást k tíži, že se nedostavil k úkonu, na který nebyl řádně předvolán (č. l. 2 spisu krajského soudu). Jinými slovy, stěžovatel v jediném žalobním bodě namítal, že v době konání pohovoru k tomuto pohovoru vůbec předvolán nebyl.
[11] Oproti tomu v kasační stížnosti stěžovatel změnil svou argumentaci a nyní uvádí, že k doručení předvolání sice došlo před konáním pohovoru, nebylo však podle něj dodrženo pravidlo, že předvolání musí být doručeno nejméně dva pracovní dny před konáním pohovoru (§ 23 odst. 4 zákona o azylu).
[12] NSS má za to, že institut žalobního bodu nelze pojímat natolik široce, že by pod něj bylo možné podřadit libovolné námitky týkající se řádnosti doručení předvolání k pohovoru. Oproti žalobě totiž stěžovatel v kasační stížnosti změnil jak skutkový, tak i právní základ své námitky. Nyní tvrdí nejen odlišný okamžik doručení předvolání, ale zároveň namítá i porušení zcela odlišného zákonného ustanovení (§ 23 odst. 4 zákona o azylu). K takto vymezené námitce však neměl krajský soud možnost se vyjádřit, a to přesto, že se jejím prostřednictvím stěžovatel brání již proti postupu žalovaného v průběhu správního řízení a že o náhledu žalovaného na otázku řádnosti doručení předvolání byl vyrozuměn v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí.
[13] NSS nemá tento svůj závěr ani za nepřípustně formalistický (nález Ústavního soudu ze dne 29. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 671/13, body 24 a 25), neboť žalobní a kasační argumentace stěžovatele je na rozdíl od citované věci v podstatných rysech zcela odlišná. Nejde ani o situaci, kdy by rozhodnutí krajského soudu bylo pro stěžovatele překvapivé (již citovaný rozsudek č. j. 8 Afs 48/2006 155). Krajský soud totiž v napadeném rozsudku (body 14 až 21) pouze vypořádal stěžovatelem uplatněnou žalobní argumentaci. To je zcela v souladu se zásadou, že postup soudu i rozsah předmětu řízení před soudem se odvíjí od dispozičních úkonů žalobce. Není úkolem soudu, aby se zabýval žalobcovou záležitostí v celé její myslitelné šíři, nýbrž je věcí žalobce, aby soudu vymezil, v čem přesně spatřuje nezákonnost, jíž se dopustil správní orgán (rozsudek NSS ze dne 2. 7. 2008, č. j. 1 Ans 5/2008 104).
[14] Jelikož je stěžovatelova kasační stížnost podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná, NSS ji odmítl [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.].
[15] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se vychází z § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. ledna 2025
Sylva Šiškeová předsedkyně senátu