20 Cdo 1336/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné O. s. s. z. v P., proti povinnému J. G., zastoupenému advokátem, za účasti manželky Z. G., pro částku 48.590,- Kč, zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 E 222/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 28. 2. 2006, č. j. 19 Co 368/2006-31, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 27. 9. 2005, č. j. 34 E 222/2005-8, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podal povinný dovolání, jež neobsahovalo náležitosti předepsané ustanovením § 241a odst. 1 o.s.ř., zejména specifikaci dovolacích důvodů.
K včasné žádosti povinného mu byl usnesením krajského soudu (tedy soudu odvolacího, proti jehož rozhodnutí již není odvolání přípustné) z 24. 11. 2006, č. j. 19 Co 1984/2006-71, pravomocným 18. 12. 2006 – nikoli tedy 29. 12. téhož roku, jak je nesprávně (§ 159 o.s.ř.) vyznačeno na doložce, jíž je usnesení opatřeno – zástupcem ustanoven advokát.
Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 241a odst. 2, 3 o.s.ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového, vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.); k vadám řízení uvedeným v § 242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Dovolání z 30. 4. 2006, neobsahovalo důvody, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (dovolací důvody).
Zástupce povinného dovolání doplnil podáním ze dne 28. 2. 2007 (podaným poštovní přepravě 1. 3. téhož roku a doručeným soudu následujícího dne), jímž – mimo jiné – namítl, že řízení je postiženo vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), a v němž také konkretizoval, ve kterých okolnostech naplnění uvedených dovolacích důvodů spatřuje.
Posledním dnem lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, však bylo pondělí 19. 2. 2007 (§ 240 odst. 1, věta první, § 241b odst. 3, věta druhá, § 243c odst. 1, § 57 odst. 2 o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, případně z 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, nebo usnesení téhož soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004 pod č. 21).
Nejvyšší soud proto vadné dovolání podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že usnesením z 2. 2. 2007, č. j. 34 E 222/2005-78, okresní soud ustanoveného zástupce povinného vyzval, aby do 15 dnů od doručení usnesení „předložil nové vyhotovení dovolání…“. Dvouměsíční lhůta běžící od právní moci usnesení o ustanovení zástupce předepsaná ustanovením § 241b odst. 3 věty druhé za středníkem o.s.ř. (jež v daném případě skončila dnem 19. 2. 2007 ) je totiž lhůtou zákonnou, kterou soud prodloužit nesmí (§ 55 věta druhá a contr. o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. listopadu 2008
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu