20 Cdo 1535/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy
Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v
exekuční věci oprávněné Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě
33/9969, identifikační číslo osoby 45317054, proti povinné J. K., zastoupené
Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku - Místku, O.
Lysohorského 702, pro 1 349 076,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního
soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 29 Nc 7756/2008, o dovolání povinné proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 12. 2012, č. j. 10 Co
1055/2012-243, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 9. 2012, č. j.
024 EX 4464/08-221, kterým soudní exekutorka Mgr. Pavla Fučíková udělila
příklep vydražiteli R. Š., k nemovitostem uvedeným ve výroku usnesení a
stanovila lhůtu jednoho měsíce od právní moci usnesení o příklepu k zaplacení
nejvyššího podání, přičemž započetla vydražitelem složenou jistotu ve výši 200
000,- Kč (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznala právo na náhradu nákladů
odvolacího řízení (výrok II). Uzavřela, že námitky proti výsledné ceně
dražených nemovitostí lze uplatnit jen v rámci odvolání proti usnesení vydaném
podle § 336a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších
předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), což také povinná neúspěšně učinila
(usnesení téhož soudu ze dne 29. 10. 2012 /správně 2010/, sp. zn. 10 Co
273/2010).
V dovolání, jehož přípustnost povinná opírá o § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.,
namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a
odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Uvedla, že na vydražených nemovitostech byly
provedeny stavební úpravy, které nebyly zohledněny ve znaleckém posudku č.
299-2729/09 ze dne 17. 12. 2009, že na pozemích byl postaven nový plot, v
rodinném domě byly vyzděny nové příčky, byla položena podlaha na chodbě,
vsazena nová plastová okna, nahozeny nové omítky v místnostech, provedena nová
elektroinstalace a sanace domu a zhotoveny drážky kolem domu. Pokud by tyto
práce byly zohledněny, nemohlo by nejnižší podání činit 715 000,- Kč a následně
nejvyšší podání 960 00,- Kč. Protože vydražené nemovitosti mají vyšší hodnotu,
došlo podle dovolatelky při nařízení dražby k porušení zákona. Pokud by cena
nemovitostí byla vyšší, mohli být i přihlášení vydražitelé uspokojeni ve větším
rozsahu. Povinná ze skutečnosti, že výsledná cena nemovitostí neodpovídá jejich
reálné hodně, dovozuje, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní
význam a že otázku výsledné ceny nemovitostí soudy nižších stupňů posoudily
odlišně od judikatury Nejvyššího soudu. Navrhla proto, aby dovolací soud
usnesení odvolacího soudu ve výroku I zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu
(např. usnesení ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006) uvedla, že se
ohledem na relativně samostatné fáze vykonávacího řízení, v nichž se řeší
vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý
úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení, je vyloučeno, aby v další
fázi řízení byla znovu řešena otázka, o níž již bylo rozhodnuto v dřívější fázi
řízení. Proto také již není možné při dražbě zpochybňovat určenou cenu
nemovitostí. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu, ve znění
účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná
ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7
zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soudní exekutorka
udělila vydražiteli příklep, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. d) o.
s. ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s.
ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.) ve spojení s § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex. řád“). Protože použití
ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011, sp. zn. 20 Cdo 1252/2011), zbývá
přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.
s. ř. (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky
ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6.
3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i
nadále použitelné), podle něhož je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní
význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní
stránce zásadní právní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy
rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka
posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle § 241a odst.
2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
Ačkoliv dovolatelka přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní
význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.
Podle § 336k odst. 3 věty první o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu
změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že
se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto,
že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení
zákona.
V posuzované věci povinná v odvolacím řízení - jak z obsahu spisu vyplývá -
nenamítala, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo
k porušení zákona (§ 336k odst. 3 o. s. ř.), nýbrž vyjadřovala jen nesouhlas s
výší ceny nemovitostí určené ve znaleckém posudku.
Určení ceny nemovitostí je fází exekuce, v níž exekutor stanoví výslednou cenu
nemovitostí podle § 336a o s. ř. Po právní moci je toto usnesení závazné a v
další fázi exekuce – při nařízení dražebního jednání – z něj exekutor vychází
(§ 336b odst. 1 o. s. ř.). Pravomocné rozhodnutí o ceně lze výjimečně změnit,
došlo-li k podstatné změně poměrů, ze kterých vycházel znalecký posudek
(usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005). K
možnosti výjimečné změny usnesení o ceně se přiklání i odborná literatura
(srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376.
Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 2502). O takový případ se však
v souzené věci nejedná; námitky, že existují nesrovnalosti mezi stavem reálným
a stavem popsaným ve znaleckém posudku povinná již namítala v odvolání proti
usnesení o určení ceny nemovitostí, odvolání nebylo shledáno odvolacím soudem
za důvodné. Že by i poté, co bylo o ceně nemovitosti pravomocně rozhodnuto,
došlo k podstatné změně poměrů, povinná netvrdí. Přitom je třeba připomenout,
že soudním znalcem stanovená výsledná cena nemovitostí podle § 336a odst. 1
písm. d) o. s. ř. má vliv pouze na určení nejnižšího podání (stanoveného podle
§ 336e odst. 1 o. s. ř.), nikoliv na podání nejvyšší, jehož bude v dražbě
dosaženo (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2013, sp.
zn. 20 Cdo 275/2013).
Z tohoto pohledu je tak rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou
judikaturou i s doslovným zněním zákona.
Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího
ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.)
podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI.
ex. řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. července 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu