20 Cdo 187/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra
Kůrky v exekuční věci oprávněné JUDr. V. L., notářky se sídlem v Praze 1,
Národní 365/43, zastoupené JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou se sídlem v
Praze 7, Nad Štolou 1302/18, proti povinnému M. K., zastoupenému Mgr. Ing.
Martinem Kopeckým, advokátem se sídlem v Kolíně, U Křižovatky 608, pro 6 385
Kč, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 14 Nc 49/2006, o dovolání
povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2016, č. j. 20 Co
141/2016-156, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne
25. 1. 2016, č. j. 14 Nc 49/2006-134, kterým Okresní soud v Kolíně zamítl návrh
povinného na částečné zastavení exekuce, a to prodejem spoluvlastnického podílu
ve výroku přesně specifikovaného.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Nejvyšší soud dovolání
projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7.
zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.),
dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž
bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (§ 238 odst. 1
písm. d/ o. s. ř.) - odvolací soud rozhodoval ve věci částečného zastavení
exekuce nařízené k vymožení částky 8 385 Kč (usnesením Okresního soudu v Kolíně
ze dne 11. 11. 2013, č. j. 14 Nc 49/2006-112 částečně zastaveno pro 2 000 Kč a
dále exekuce pokračuje pro vymožení částky 6 385 Kč) [srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016,
20 Cdo 778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo
782/2016, 20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016 (proti němuž podaná ústavní stížnost
byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS
2406/16), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo
4236/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo
1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením
Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14)].
Nejvyšší soud tedy v souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu