Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1912/2009

ze dne 2011-01-04
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1912.2009.1

20 Cdo 1912/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve

věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města Ostrava, Městského obvodu

Ostrava-jih, se sídlem v Ostravě-Hrabůvce, Horní 3, identifikační číslo osoby

008 45 451, proti povinným 1) M. U. a 2) J. U., oběma zastoupeným Mgr. Petrem

Kaustou, advokátem se sídlem v Ostravě, Čs. legií 5, vedené u Okresního soudu v

Ostravě pod sp. zn. 51 E 491/2004, o dovolání povinných proti usnesení

Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. listopadu 2006, č. j. 9 Co 1649/2006 - 48,

a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. ledna 2005, č. j. 51 E

491/2004 - 29, takto:

I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. listopadu 2006,

č. j. 9 Co 1649/2006 - 48, se odmítá.

II. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. ledna

2005, č. j. 51 E 491/2004 - 29, se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v

Ostravě ze dne 19. 1. 2005, č. j. 51 E 491/2004 - 29, jímž okresní soud uložil

povinným zaplatit oprávněnému společně a nerozdílně na nákladech výkonu

rozhodnutí kromě částky 1.000,- Kč, již přiznané usnesením č. j. 51 E 491/2004

- 7 ze dne 28. 6. 2004, vydaným Okresním soudem v Ostravě, ve spojení s

usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 9 Co 1255/2004 - 17 z 24. 9. 2004,

ještě další náklady výkonu rozhodnutí v částce 58.427,90 Kč, nařídil podle

rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 62 C 395/2000 - 23 ve spojení s

usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 62 C 395/2000 - 29 ze 4. 1. 2002, k

vynucení povinnosti povinných zaplatit náklady předchozího řízení a náklady

výkonu rozhodnutí v celkové částce 60.427,90 Kč výkon rozhodnutí prodejem

movitých věcí a povinným zakázal, aby nakládali s věcmi, které vykonavatel

podle tohoto usnesení sepíše, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu (a výslovně též proti usnesení soudu

prvního stupně) podali povinní dovolání, v němž současně požádali o ustanovení

zástupce z řad advokátů.

Usneseními Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2007, č. j. 51 E 491/2004 -

75, 76, (jež v těchto výrocích nabyla právní moci dne 12. 1. 2008), byla

zástupkyní povinných pro podání dovolání ustanovena JUDr. Hana Skotnicová,

advokátka se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Na Hradbách 3, jež však v

propadné (prekluzívní) lhůtě podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. (marně

uplynulé dnem 12. 3. 2008) dovolání povinných nedoplnila, ani se s tímto

neztotožnila. Až podáním ze dne 20. 5. 2008, doručeným soudu prvního stupně dne

21. 5. 2008, požádala o zrušení ustanovení zástupcem povinných a usnesením

Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 5. 2008, č. j. 51 E 491/2004 - 84, byla

této funkce ve vztahu k oběma povinným zproštěna. Dopisem ze dne 22. 6. 2008,

doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne 24. 6. 2008, povinní požádali o

ustanovení nového zástupce pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 28. 11. 2008,

č. j. 66 Co 1044/2008 - 105, Krajský soud v Ostravě změnil usnesení Okresního

soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2008, č. j. 51 E 491/2004 - 99, tak, že povinným

ustanovil zástupcem pro dovolací řízení Mgr. Petra Kaustu, advokáta se sídlem v

Ostravě-Moravské Ostravě, Čs. legií 5. Mgr. Petr Kausta doplnil dovolání

povinných podáním ze dne 25. 2. 2009, doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne

26. 2. 2009.

Nejvyšší soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání vykazuje

nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od

doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení

opravného usnesení.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém

rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o

tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době

podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do

uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-

li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta

podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti

rozhodnuto.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu

napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu.

Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že

dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná

citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v

ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení

okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v

takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím

důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce

kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně

přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se

rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel

doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu,

avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.

2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv.

23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné

náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s.

ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady

dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle

ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud

proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet (srov.

též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003,

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002,

uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21)

Vadu podání tedy dovolatel může odstranit jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k

podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je

třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného

použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout.

Protože původně ustanovená zástupkyně povinných v zákonné lhůtě dvou měsíců od

právní moci usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 12. 2007, č. j. 51 E

491/2004 - 75, 76, (tedy do 12. 3. 2008) dříve učiněné podání dovolatelů včas

nedoplnila (vady dovolání neodstranila, takže dovolání postrádá náležitosti,

důvody dovolání i obsahové vymezení dovolacích důvodů), nelze pro tyto

nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto vadné

dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle § 243c odst. 1 a § 43

odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž mohl přihlédnout k doplnění dovolání (sepsanému

následně ustanoveným zástupcem Mgr. Petrem Kaustou) podanému k poštovní

přepravě dne 25. 2. 2009, doručenému soudu prvního stupně dne 26. 2. 2009.

Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je

odvolání (viz § 201 o. s. ř.); občanský soudní řád proto také ani neupravuje

funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.

Tím, že povinní směřují „dovolání“ také přímo proti rozhodnutí soudu prvního

stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomíjí. Nedostatek funkční

příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud

proto řízení o „dovolání“ proti usnesení okresního soudu, které touto vadou

trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst.

1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť povinní nemají na náhradu nákladů právo a

oprávněnému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. ledna 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu