20 Cdo 2772/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Pražské správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 8, Trojská 1997/13a, IČ 00006963, proti povinné D. R, zastoupené JUDr. Vladimírem Feltem, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 49, pro 17.885,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 Nc 12054/2008, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze z 15. 5. 2009, č.j. 25 Co 167/2009-17, takto:
Dovolání se odmítá.
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud s poukazem na ustanovení § 44 odst. 10 exekučního řádu (ve znění do 31. 10. 2009) odmítl odvolání povinné proti usnesení z 15. 10. 2008, č. j. 35 Nc 12054/2008-4, jímž obvodní soud nařídil exekuci, podala povinná dovolání.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním (datovaným 23. 7. 2009 /č. l. 19/), v němž nespecifikovala žádný z dovolacích důvodů taxativně vyjmenovaných v § 241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“); z obsahu (blanketového) dovolání ani není zřejmé, čeho se dovolatelka ve vztahu k napadenému rozhodnutí domáhá (dovolací návrh). Usnesením obvodního soudu z 27. 1. 2010 (č. l. 36), doručeným povinné 2. 2. téhož roku (§ 50 odst. 1 o. s. ř.) jí byl ustanoven zástupce pro řízení o dovolání advokát JUDr. Vladimír Felt; toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 2. 2010. Dovolání však bylo doplněno až podáním datovaným 25. 5. 2010, doručeným obvodnímu soudu 15. 6. 2010 (č. l. 45).
Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatelka domáhá (dovolací návrh).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatelka doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy jí bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolatelce určena ke splnění této podmínky; požádala-li však dovolatelka před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatelka odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva soudu, aby dovolání bylo opraveno nebo doplněno, se proto po uplynutí lhůty stává bezpředmětnou. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Dovolání ze dne 23. 7. 2009 (na č. l. 19), sepsané pouze dovolatelkou, neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá a ani ze skutečností v něm uvedených nelze usoudit, zda je nějaký dovolací důvod dán. Protože ustanovený zástupce ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení o jeho ustanovení (tedy do pondělí 26. dubna 2010 /§ 57 odst. 2 věta druhá/) vady dovolání neodstranil, marným uplynutím lhůty dle § 241b odst. 3 o. s. ř. se tak vady staly neodstranitelnými. Nejvyšší soud proto k opožděně učiněnému doplnění dovolání došlému obvodnímu soudu 15. 6. 2010 (viz č. l. 45) nepřihlížel a vadné dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř.).
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. října 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu