20 Cdo 3124/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) JUDr. P. U. a b) R. U., obou zastoupených Mgr. Ladislavem Veselým, advokátem se sídlem v Rosicích, Palackého nám. 19, proti povinným 1) Z. Š. a 2) D. Š., oběma zastoupeným Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 22 E 87/2009, uložením pokuty, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. října 2010, č. j. 13 Co 86/2010 - 31,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 22. 12. 2009, č. j. 22 E 87/2009 - 9, nařídil podle vykonatelného rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 28. 5. 2007, č. j. JMK 60341/2007, sp. zn. S -JMK 60341/2007/OÚPSŘ/St, ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu Ivančice, odboru regionálního rozvoje, ze dne 12. 2. 2007, č. j. ORR-3347/05/SÚ-Ko, za porušení povinnosti povinných umožnit zhotoviteli stavebních prací přístup na pozemek p.č. 394/76, k.ú. Alexovice, ze zahrady v pruhu širokém 3 m podél společné hranice pozemků p. č. 394/76 a st. p.č. 107, k.ú. Alexovice, za účelem provedení udržovacích prací na nemovitosti na st. p. č. 107, k.ú. Alexovice, ve vlastnictví oprávněných, zejména provedení oprav zdiva a izolace, výkon rozhodnutí, kterým uložil povinným pokutu 15.000,- Kč, a
rozhodl o náhradě nákladů řízení o výkonu rozhodnutí.
Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně usnesení soudu prvního stupně zrušil, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali oprávnění včas blanketní dovolání.
Na výzvu okresního soudu oprávnění dovolání doplnili podáním ze dne 28. 4. 2011, doručeným soudu prvního stupně téhož dne. Nejvyšší soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle § 240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání; neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal- li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první (zásadně v trvání dvou měsíců) znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Vadu podání tedy dovolatel může odstranit jen do uplynutí dvouměsíční (resp. ve shora uvedených případech čtyřměsíční) lhůty k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout.
Protože oprávnění v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu ze dne 5. 10. 2010, č. j. 13 Co 86/2010 - 31, (tedy do 7. 4. 2011) dříve učiněné blanketní dovolání včas nedoplnili (vady dovolání neodstranili, takže dovolání postrádá náležitosti, důvody dovolání i obsahové vymezení dovolacích důvodů), nelze pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž mohl přihlédnout k opožděně podanému doplnění dovolání.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávnění nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení nárok a povinným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. října 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu