2
3
20 Cdo 3503/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr.
Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky – Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží
č. 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, proti povinné DENEMO s.r.o. se
sídlem v Praze 6, Výtvarná č. 1023/4, identifikační číslo osoby 28497066, pro
60 919 956,16 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Igora
Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 EX 2682/19, o dovolání WPB
Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, se sídlem v Brně, Kamenná č. 835/13,
identifikační číslo osoby 25780450, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem,
advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 49/5, proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 1. července 2021, č. j. 11 Co 219/2021-220, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10,
pověřený vedením exekuce na základě pověření vydaného Obvodním soudem pro Prahu
6 dne 11. října 2019, č. j. 38 EXE 1525/2019-194, podle vykonatelného
notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Šárkou Novotnou dne 17. června 2011,
sp. zn. N 396/2011, NZ 378/2011, rozhodl usnesením ze dne 26. dubna 2021, č. j.
167 EX 2682/19-200, že namísto dosavadní oprávněné České republiky – Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových vstupuje do řízení WPB Capital,
spořitelní družstvo v likvidaci. V odůvodnění rozhodnutí soudní exekutor uvedl,
že v průběhu exekuce oprávněná doručila soudnímu exekutorovi návrh na změnu
účastníka řízení na straně oprávněné podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. V
tomto návrhu oprávněná uvedla, že jí bylo doručeno usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 8. března 2021, sp. zn. 6 To 12/2021, jímž bylo zrušeno zajištění
pohledávek, jejichž správou byla oprávněná pověřena na základě opatření
Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4. srpna 2017, č. j. 4 VZN
1577/2014-1633. V důsledku toho oprávněná pozbyla oprávnění vykonávat práva a
povinnosti spojená s pohledávkami zajištěnými usnesením Vrchního soudu v Praze
ze dne 16. února 2017, sp. zn. 6 To 48/2016, podle ustanovení § 79e odst. 1
zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. Proto oprávněná navrhla, aby soudní
exekutor rozhodl o vstupu WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, nebo
LLANFAIR CAEREINION CWNI DALIANNOL LTD., se sídlem 15 Stopher House, Webber
Street, London SE1 0RE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(dále jen „LCCD“), do řízení namísto oprávněné. WPB Capital, spořitelní
družstvo v likvidaci, poté doručilo soudnímu exekutorovi souhlas se vstupem do
řízení, přičemž uvedlo, že je právním nástupcem oprávněné. Soudní exekutor na
základě toho dospěl k závěru, že podmínky pro vstup WPB Capital, spořitelního
družstva v likvidaci, na místo oprávněné byly splněny.
2. Městský soud v Praze k odvolání povinné usnesením ze dne 1. července
2021, č. j. 11 Co 219/2021-220, rozhodnutí soudního exekutora změnil tak, že
návrh oprávněné ze dne 7. 4. 2021 na připuštění vstupu WPB Capital,
spořitelního družstva v likvidaci, nebo LCCD, se zamítá. Své rozhodnutí
odvolací soud odůvodnil zejména tím, že má-li být rozhodnuto o procesním
nástupnictví, musí zde být návrh, v němž je jednoznačně určen ten, kdo vstupuje
do práv a povinností oprávněného. Nelze tak učinit eventuálně ani alternativně,
jak k tomu došlo v souzené věci. Oprávněná totiž explicitně odmítla relevantní
subjekt jednoznačně označit a tuto otázku nabídla soudnímu exekutorovi k
posouzení, když v návrhu označila dva různé subjekty. Podle odvolacího soudu
řešení takové otázky exekučnímu soudu nepřísluší. Protože v dané věci nejsou
splněny podmínky podle ustanovení § 107a o. s. ř., neboť návrh oprávněné není
jednoznačný co do vymezení právního nástupce, odvolacímu soudu nezbylo, než
napadené usnesení soudního exekutora změnit dle ustanovení § 220 odst. 1 písm.
a) o. s. ř. tak, že se návrh zamítá.
3. Usnesení odvolacího soudu napadlo WPB Capital, spořitelní družstvo v
likvidaci, dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí
odvolacího soudu podle jeho názoru závisí na vyřešení dovolacím soudem dosud
neřešené otázky: „zda je návrh, kdo má na místo dosavadního oprávněného
vstoupit do exekučního řízení, dostatečně určitý v případě, když návrh na změnu
sice neobsahuje explicitní určení právního nástupce, nicméně obsahuje
alternativní návrh na vstup nového oprávněného a z tohoto návrhu vyplývá, kdo
tímto nástupcem je“. WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, nesouhlasí
se závěrem odvolacího soudu, že alternativní návrh není dostatečně určitý,
neboť obsahuje informace, ze kterých lze rozhodnout, že právním nástupcem
oprávněné je právě WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci. Dovolatel
navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a potvrdil
usnesení soudního exekutora. Nadto dovolatel navrhl odložit právní moc
napadeného usnesení odvolacího soudu do rozhodnutí o podaném dovolání.
4. Povinná ve vyjádření k dovolání uvedla, že WPB Capital, spořitelní
družstvo v likvidaci, není aktivně legitimováno k podání dovolání, neboť není
účastníkem řízení. Napadené usnesení odvolacího soudu je dle jejího názoru
věcně správné, protože alternativní návrh oprávněné na vstup nových oprávněných
do exekučního řízení není dostatečně určitý. Navrhla, aby dovolací soud
dovolání WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, odmítl.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle zákona č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl.
II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních
řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále
jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího
soudu bylo podáno účastníkem řízení (řízení o návrhu podle § 107a o. s. ř.), za
splnění podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ve lhůtě
uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání není
přípustné dle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení odvolacího
soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod,
aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
6. Otázkou aplikace ustanovení § 107a o. s. ř. v exekučním řízení se
Nejvyšší soud zabýval ve svém stanovisku k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V bodě X. tohoto stanoviska Nejvyšší soud
dospěl k závěru, že o procesním nástupnictví v exekučním řízení se rozhoduje ve
smyslu standardů občanského soudního řádu. Následně Nejvyšší soud v usnesení ze
dne 23. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012, vysvětlil, že přiměřená aplikace §
107a o. s. ř. se při procesním nástupnictví na straně oprávněného uplatní pro
exekuční řízení potud, že o takovém procesním nástupnictví musí exekuční soud
rozhodnout (usnesením), že osobou legitimovanou k podání návrhu na vydání
takového usnesení je pouze původní oprávněný a že vydání takového usnesení je
podmíněno souhlasem toho, kdo má vstoupit do exekučního řízení namísto
dosavadního oprávněného. Předpokladem pro vydání usnesení, jímž soud v
exekučním řízení připustí, aby do řízení namísto dosavadního oprávněného (jenž
nezanikl) vstoupil jeho právní nástupce z titulu universální nebo singulární
sukcese, je nejen to, že po zahájení exekučního řízení nastala právní
skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva
oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, nýbrž i to, že je prokázáno, že
právo z exekučního titulu skutečně přešlo či bylo převedeno na osobu, která se
má stát novým oprávněným a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem
předjímaným § 36 odst. 4 exekučního řádu.
7. V návrhu musí oprávněný (vedle obecných náležitostí uvedených v § 42
odst. 4 o. s. ř.) zejména označit právní skutečnost, která podle jeho názoru
měla za následek převod nebo přechod práva nebo povinnosti, uvést, kdy k ní
došlo, a označit toho, kdo má nastoupit na jeho místo (srov. Kůrka, V., Drápal,
L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a. s., 2004, strana 273).
8. Z výše uvedeného je zřejmé, že k podání návrhu na vstup do řízení na
místo oprávněné je legitimována výlučně oprávněná jako účastník exekučního
řízení. Bez takového návrhu není soud (resp. soudní exekutor) oprávněn o vstupu
nového účastníka do řízení rozhodnout, a to ani v případě, že by právní
skutečnost, zakládající právní nástupnictví, vyplynula z provedeného
dokazování.
9. Na základě uvedeného pak Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 15. 2.
2022, sp. zn. 20 Cdo 3529/2021, dospěl k závěru, že návrh oprávněného, kdo má
vstoupit do řízení na jeho místo, musí být dostatečně určitý. Nelze tak učinit
ani eventuálně ani alternativně, jak tomu bylo v nyní řešené věci. Není totiž
věcí exekučního soudu ani soudního exekutora, aby konkrétního právního nástupce
oprávněné sám vybíral ze dvou v úvahu připadajících subjektů, které oprávněná
označila.
10. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy z hlediska uplatněných
dovolacích důvodů správné. Dovolací soud proto dovolání WPB Capital,
spořitelního družstva v likvidaci, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první
o. s. ř. odmítl.
11. Dovolatel v dovolání dále navrhl odklad právní moci dovoláním
napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23.
srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že není porušením ústavně
zaručených práv, rozhodne-li dovolací soud spolu s dovoláním o návrhu na odklad
vykonatelnosti (resp. právní moci), aniž by se zabýval odůvodněním takového
návrhu, stane-li se tak ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na
odklad vykonatelnosti (resp. právní moci) rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené
se proto Nejvyšší soud návrhem dovolatele na odklad právní moci rozhodnutí
odvolacího soudu nezabýval.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu
[§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu