20 Cdo 4759/2017-213
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné nezletilé K. D., S., zastoupené Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí č. 257/3, identifikační číslo osoby 00025402, proti povinnému A. D., H., zastoupenému Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října č. 3117/61, pro peněžité plnění, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 127 EXE 1673/2015, o dovolání matky oprávněné D. B., zastoupené JUDr. Ladislavem Ščury, advokátem se sídlem v Čadce, Mierová č. 1725, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2017, č. j. 9 Co 441/2017-194, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání matky oprávněné proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 22. 3. 2017, č. j. 127 EXE 1673/2015-182.
Matka oprávněné napadla usnesení odvolacího soudu včasným dovoláním.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“) se s účinností tohoto zákona přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do shora uvedeného § 30 z. ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí ve věcech výživného, upravené v části druhé hlavě páté (§ 511 a násl. z. ř. s.) tohoto zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s., dovolání není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015); Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 11. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu