20 Cdo 667/2010-76
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr.Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Home Credit a.s., se sídlem v Brně, Moravské nám. 249/8, proti povinné M. Š., zastoupené JUDr. Vladimírem Rybářem, advokátem se sídlem v Poděbradech, Fügnerova 651/III, pro 2.382,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 Nc 9566/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 28.5.2009, č.j. 21 Co 284/2009-35,
Dovolání se odmítá.
Shora označeným rozhodnutím krajský soud s poukazem na ustanovení § 44 odst. 10 exekučního řádu (ve znění do 31.10.2009) odmítl odvolání povinné proti usnesení z 31. 10. 2008, č.j. 18 Nc 9566/2008-3, jímž okresní soud nařídil na majetek povinné exekuci; své rozhodnutí krajský soud odůvodnil závěrem, že odvolání neobsahuje skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – aniž vysvětluje v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí – povinná – bez jakýchkoli skutkových tvrzení – ohlašuje dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. a navrhuje „vydání rozsudku, kterým dovolací soud napadené rozhodnutí zruší a vrátí věc k dalšímu řízení.“
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatelka domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolatelce určena ke splnění této podmínky; požádala-li však dovolatelka před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 241a odst. 2, 3 o.s.ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.); k vadám řízení uvedeným v § 242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Dovolání ze 14. 9. 2009 (č.l. 39), sepsané povinnou, neobsahovalo důvody, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (dovolací důvody). Protože v době podání dovolání nebyla povinná zákonným způsobem zastoupena (viz § 241 o.s.ř.), soud prvního stupně jí na základě její včasné žádosti ustanovil advokáta, ani jeho podání však (kromě samotné citace skutkové podstaty dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.) žádná skutková tvrzení neobsahuje.
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatelka odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Nejvyšší soud proto vadné dovolání odmítl (§ 43 odst. 2 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. července 2010 JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu