20 Cdo 822/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve
věci žalobkyně Ing. D. F., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) J. S., 2)
P. K. a 3) P. K., o vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí (exekuce), vedené u
Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 Nc 112/2003, o dovolání žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2003, č.j. 38 Co
321/2003-14, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne
18. 7. 2003, č.j. 13 Nc 112/2003-9, kterým Okresní soud v Hodoníně podle
ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), odmítl podání „ze dne 14. 2.
2003.“ Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že žalobkyně
přes výzvu ve smyslu § 43 odst. 1 o.s.ř. nedoplnila žalobu o vytčené
náležitosti a že v řízení nelze pro jejich absenci pokračovat.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž uvedla,
že jeho důvodem „ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. je, že řízení je
postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.“
Současně se zavázala důvody a důkazy k nim doplnit „bez zbytečného odkladu.“
Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu
soudu k dalšímu řízení.
Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o.s.ř., které platí i pro
řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy
senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento
nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení,
odmítne.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných
náležitostí (§ 42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí
směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě
které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se
dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje
údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího
soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k
dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241,
běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění
této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení
zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení,
kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 241a odst. 2, 3 o.s.ř.,
tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci,
a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné
části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu podle
ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše
(konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý
odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z
dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se
rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení
vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.); k vadám řízení
uvedeným v § 242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. přihlédne – je-li dovolání
přípustné (jako tomu je v projednávaném případě, viz § 239 odst. 3
o.s.ř.) – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj
vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Ze spisu vyplývá, že usnesení odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno (do
vlastních rukou) 13. 1. 2004. Při podání dovolání již byla žalobkyně zastoupena
na základě procesní plné moci ze dne 10. 3. 2004 advokátem, přičemž dovolání –
datované 12. 3. 2004 – bylo tentýž den podáno na poštu P. (zásilka R 013416).
Dovolací důvod vymezila dovolatelka toliko citací ustanovení § 241a odst. 2
písm. a/ o.s.ř., aniž specifikovala okolnosti svědčící pro existenci konkrétní
vady řízení. Poslední den lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z
jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, bylo tedy pondělí 15. 3. 2004 (§
240 odst. 1, věta první, § 57 odst. 2 o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se
rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel
odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční
lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení §
241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají
neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn.
21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo
1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo
108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek
3/2004 pod č. 21).
Nejvyšší soud proto vadné dovolání odmítl (§ 43 odst. 2 o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5,
věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (žalovaným náklady v tomto
stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2005
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu