Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 926/2024

ze dne 2024-04-23
ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.926.2024.1

20 Cdo 926/2024-376

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné I-Xon a. s., se sídlem v Praze 3, Husitská č. 344/63, identifikační číslo osoby 28218761, zastoupené JUDr. Petrem Maškem, advokátem se sídlem v Praze – Klánovicích, Boušova č. 792, proti povinnému P. H., zastoupenému JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Jižní č. 1820, pro 161 226,48 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 24 EXE 32/2020, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 7. března 2023, č. j. 35 Co 186/2022-280,

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 7. března 2023, č. j. 35 Co 186/2022-280, podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Povinný ve svém dovolání nastínil otázku k řešení následovně: „…napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného, a taktéž procesního práva, týkající se důvodů zastavení výkonu řízení, zejména pokud jde o otázku zkoumání možnosti a nezbytnosti tohoto ustanovení, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.“ Uvedená formulace je však natolik vágní, že z ní není patrno, jakou konkrétní otázkou by se měl dovolací soud zabývat. Právní úprava dovolacího řízení účinná od 1. ledna 2013 přitom předpokládá, že dovolací soud se bude při posouzení přípustnosti dovolání zabývat právní otázkou, kterou dovolatel konkrétně vymezí. Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě, správně a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho přezkum stal neomezenou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením § 242 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. 28 Cdo 3440/2008, či ze dne 14. září 2010, sp. zn. 22 Cdo 3215/2008). Namítá-li dovolatel (údajné) vady řízení, avšak nepředkládá dovolacímu soudu k řešení žádnou otázku procesního práva, není tato námitka způsobilá založit přípustnost dovolání, neboť podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. K případným vadám řízení dovolací soud u nepřípustného dovolání nepřihlíží (srov. § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř.). Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání nelze již odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. 4. 2024

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu