20 Nd 428/2024-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce M. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, Latrán 193, proti žalované Mgr. Zuzaně Orbesové, se sídlem v Olomouci, Železniční 469/4, identifikační číslo osoby 01127853, insolvenční správkyni společnosti JIP - Papírny Větřní, a. s., se sídlem ve Větřní, Papírenská 2, identifikační číslo osoby 45022526, zastoupené Mgr. Markétou Koubíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Balbínova 1093/27, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 21 C 145/2024, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 21 C 145/2024 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Českém Krumlově.
1) Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 5. 6. 2024 se žalobce domáhá po žalované zaplacení celkové částky 36 523 Kč s příslušenstvím. Dne 24. 7. 2024 navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Českém Krumlově, a to s ohledem na provozovnu žalované insolvenční správkyně (v Českých Budějovicích, Vrbenská 511/25a), na sídlo dlužníka ve XY a na bydliště žalobce ve XY, neboť v tomto městě docházelo k jednání, při němž byl žalobce ujišťován, že jeho závazek bude uhrazen.
Lze předpokládat, že v případě provádění dokazování skutečností, kterou jsou pro věc významné, budou slyšeni svědci či opatřovány důkazy právě z města XY, které se nachází v okrese Český Krumlov. Důvody tedy žalobce spatřuje v hospodárnosti a rychlosti řízení. 2) Žalovaná se ve svém podání ze dne 27. 8. 2024 k navrhovanému přikázání věci jinému soudu vyjádřila, že s delegací k Okresnímu soudu v Českém Krumlově nesouhlasí. K důvodům žalobce uvedla, že delegování věci na základě vhodnosti jiného soudu blíže k bydlišti žalobce by bylo zjevným obcházením zákona ve prospěch žalobce.
K argumentaci založené na sídlu dlužníka nemá delegování žádný dopad na vhodnost jiného soudu, neboť tvrzený nárok žalobce vychází z údajné pohledávky z pracovněprávního závazkového vztahu z doby před více než deseti lety. Ohledně sídla své provozovny žalovaná upozornila na ustanovení § 5a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o IS“), podle něhož je insolvenční správce povinen vykonávat svou činnost skutečně a převážně v úředních hodinách (odst. 1), zatímco provozovna je místem, v němž je insolvenční správce provozovat činnost (pouze) v úředních hodinách (odst. 4), navíc v čase stanoveném vyhláškou ministerstva, a to je v případě pobočky v Českých Budějovicích pouze ve středy od 9.00 do 13.00 hodin.
V závěru svého vyjádření odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2024, sp. zn. 33 Nd 303/2024, podle něhož „důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků“ (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2019, sp. zn. 21 Nd 124/2019, a ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. 21 Nd 576/2020). Podle žalované by došlo k hrubému zásahu do jejího práva na spravedlivý proces, respektive na zákonného soudce, jestliže by, oproti jiným subjektům, měli žalobci v řízeních, která nejsou řešena před insolvenčním soudem, možnost delegovat své žaloby směřované za žalovanou do jim bližších soudních obvodů z důvodů tamní přítomnosti některé z provozoven žalované, a to čistě na základě úvahy soudu o vhodnosti, nikoli podle zákonného ustanovení o příslušnosti soudu.
3) Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. 4) Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. 5) Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a Okresnímu soudu v Českém Krumlově dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci.
Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, a pro jejíž určení jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o.
s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonné předpoklady, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. 6) K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. 7) Okolnost, že bydliště účastníka je vzdáleno od procesního soudu, je poměrně běžného charakteru a sama důvod k delegaci nezakládá. V projednávané věci ovšem nelze zcela odhlédnout od skutečnosti, že spor je veden o nárok, jehož základ lze spatřovat v pracovním poměru mezi žalobcem a úpadcem se sídlem v obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově.
S ohledem na to lze důvodně předpokládat, že případné dokazování bude možné provést hospodárněji a rychleji u navrhovaného soudu. 8) Jak Nejvyšší soud uvedl např. v usnesení ze dne 27. března 2001, sp. zn. 5 Nd 74/2001, v usnesení ze dne 13. června 2012, sp. zn. 28 Nd 111/2012, či v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 28 Nd 235/2012, úvaha o vhodnosti delegace musí zahrnovat i posouzení poměrů účastníků tak, aby některý z nich nebyl rozhodnutím o navrhované delegaci (ať už pozitivním, nebo negativním) nápadně znevýhodněn v přístupu k soudu a v možnosti uplatňovat zde svá práva.
V tomto porovnání bylo třeba přihlédnout na straně žalované ke skutečnosti, že jmenovaná správkyně má provozovnu v Českých Budějovicích, a tedy ve smyslu § 5a zákona o IS a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č.
355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, je povinna v této provozovně zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem. Z uvedeného pak vyplývá, že pro žalovanou, vykonávající svou funkci či pracovně působící rovněž v Českých Budějovicích, nemůže přikázání věci navrhovanému soudu představovat nápadné znevýhodnění v přístupu k soudu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.
února 2016, sp. zn. 30 Nd 399/2015 a ze dne 20. května 2016, sp. zn. 30 Nd 134/2016). Důvody žalovanou ve vyjádření uváděné, kterými je toliko zpochybňován význam vedení daného řízení a předjímán další postup žalované jakožto insolvenční správkyně úpadce, jsou (pro posouzení vhodné delegace a v poměru k výše uvedeným skutečnostem) bez významu. 9) Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci jím označenému soudu vyhověl a věc z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí přikázal Okresnímu soudu v Českém Krumlově.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 10. 2024
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu