U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v
právní věci žalobce J. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem
se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Karlovo nám. č. 559/28, proti žalovanému I.
M., zastoupenému JUDr. Lubomírem Rokytou, advokátem se sídlem v Bílovci,
Slezské náměstí č. 14/37, o neúčinnost darovací smlouvy, vedené u Okresního
soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 50/2011, o dovolání žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. července 2014 č. j. 8 Co
695/2013-263, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2014 č.
j. 8 Co 695/2013-263 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť
rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012
sp. zn. 21 Cdo 2975/2011, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní
judikatura, roč. 2013, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 7.
2013 sp. zn. 21 Cdo 2905/2012 a v nich vyslovený právní názor, že pro závěr,
zda dlužníkův právní úkon zkracuje uspokojení pohledávky věřitele (§ 42a zákona
č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do
31. 12. 2013), je rozhodný stav, jaký tu byl v době, kdy dlužník právní úkon
učinil, a že, je-li předmětem dlužníkova právního úkonu nemovitost evidovaná v
katastru nemovitostí, je rozhodnou dobou den, k němuž nastaly účinky vkladu
práva do katastru nemovitostí; k tomuto dni je proto třeba posuzovat též výši
pohledávky věřitele a hodnotu případného jiného majetku dlužníka, z něhož by
mohla být pohledávka věřitele uspokojena] a není důvod, aby rozhodné právní
otázky byly posouzeny jinak.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v
ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění soudů
týkající se tržní ceny nemovitostí uvedené v dodatku č. 1 znaleckého posudku
znalce Ing. Martina Hanzelky, Ph.D., č. 4121-106/12 ze dne 30. 4. 2014),
dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. dubna 2015
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu