U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Města Česká Lípa se sídlem městského úřadu v České Lípě, náměstí TGM čp. 1, proti žalovanému Ing. J. F., o 529,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 15. února 2008 č.j. 16 C 108/2007-22, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 35 C 264/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 29. ledna 2009 č.j. 35 Co 786/2008-31, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 29.1.2009 č.j. 35 Co 786/2008-31, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 19.11.2008 č.j. 35 C 264/2008-23 o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku a ve výroku o náhradě nákladů řízení a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé, a není přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002 sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněném pod č. 102 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).
Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. července 2010
JUDr. Ljubomír Drápal , v. r. předseda senátu