Nejvyšší soud Usnesení pracovní

21 Cdo 2321/2014

ze dne 2014-08-20
ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2321.2014.1

21 Cdo 2321/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce P. T., zastoupeného JUDr. Ivanou Šlehoferovou, advokátkou se sídlem v Kralupech nad Vltavou, nám. J. Seiferta č. 238, proti žalované Wet Wipes International s.r.o., se sídlem v Nelahozevsi č. 163, IČO 281 65 594, zastoupené Mgr. Daliborem Šamanem, advokátem se sídlem v Mělníku, Fibichova č. 218, o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 107/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze, ze dne 17. prosince 2013 č.j. 23 Co 464/2013-124, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17.12.2013 č.j. 23 Co 464/2013-124 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že důvody, pro něž žalovaný přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem, nebyly v daném případě naplněny, a předmětné okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30.5.2012 shledal shodně se soudem prvního stupně neplatným), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Dovolání žalované není také přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. března 2004, sp. zn. 21 Cdo 2048/2003 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2002, sp. zn. 21 Cdo 90/2001 a v neposlední řadě rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21.2.1995 sp.zn. 6 Cdo 5/94) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. srpna 2014

JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu