Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 3596/2012

ze dne 2013-09-11
ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.3596.2012.1

21 Cdo 3596/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v

právní věci žalobkyně JUDr. I. T., jako správkyně konkursní podstaty úpadce

Stavebního podniku Prachatice a.s. v likvidaci se sídlem ve Vimperku, Nerudova

č. 263, IČO 46680446, proti žalovaným 1) Obci Borek se sídlem obecního úřadu v

Borku, Pražská č. 66, IČO 00244678, zastoupenému JUDr. Drahomírou Liptákovou,

advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská č. 43/8, 2) M. D.,

zemřelé dne 31. ledna 2007, 3) A. P., a 4) J. S., o nařízení prodeje zástavy,

vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 15 Nc 1964/2007, o

dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. se sídlem v Českých Budějovicích,

Skuherského č. 53, IČO 63911191, zastoupené JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem

se sídlem v Hradci Králové, Střelecká č. 437/4, proti usnesení Krajského soudu

v Českých Budějovicích ze dne 7. března 2012 č.j. 19 Co 705/2012-262, takto:

Dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. se zamítá.

Správce konkursní podstaty úpadce Stavebního podniku Prachatice a.s. v

likvidaci podal u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 4.4.2007 žalobu,

kterou se domáhal nařízení prodeje "zastavených nemovitostí, a to ve

spoluvlastnictví žalovaných 2) a 3), konkrétně parc. o výměře 2 m2 - ostatní

plocha, parc. o výměře 30 m2 - ostatní plocha, parc. o výměře 331 m2 - zahrada,

parc. o výměře 750 m2 - zahrada a o výměře 5.493 m2 - ostatní plocha, vše v

k.ú. B. u Č. B., obci B., okrese Č. B., na LV u Katastrálního úřadu pro

Jihočeský kraj, KP Č. B. a to ve vlastnictví žalovaného 4), konkrétně budovy -

obč. vyb. na st. parc. v k.ú. B. u Č. B., obci B., okrese Č. B., na LV u

Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP Č. B. a to ve vlastnictví žalovaného

1), konkrétně st. parc. o výměře 517 m2 - zastavěná plocha a nádvoří a budovy -

obč. vyb. na st. parc., to vše v k.ú. B. u Č. B., obci B., okrese Č. B., na LV

Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP Č. B.". Žalobu zdůvodnil zejména

tím, že do majetku konkursní podstaty úpadce náleží pohledávka za dlužníky J. a

H. B. ve výši 15.000.000,- Kč, která se stala splatnou dnem 30.9.1994, že

pohledávka byla zajištěna zástavním právem zřízeným na předmětných

nemovitostech a že požaduje uspokojení této pohledávky ze zástav.

Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6.6.2007 č.j. 15 Nc

1964/2007-134 řízení proti žalované 2), která zemřela dne 31.1.2007, zastavil a

rozhodl, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení" a

že "řízení se přerušuje podle ustanovení § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř.", neboť

pro výsledek tohoto řízení má "zásadní význam" rozhodnutí o "žalobě na

neplatnost zástavní smlouvy a dodatku k zástavní smlouvě, která je vedena u

Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 243/2007". Usnesením ze

dne 5.6.2008 č.j. 15 Nc 1964/2007-144 Okresní soud v Českých Budějovicích

rozhodl, že v řízení bude pokračováno.

Okresní soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 17.6.2008 č.j. 15 Nc

1964/2007-149 řízení "přerušil podle ustanovení § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř."

Dospěl k závěru, že u Okresního soudu v Českých Budějovicích probíhají pod sp.

zn. 10 C 156/2008 a 12 C 81/2008 řízení o "určení neexistence předmětného

zástavního práva", která mohou mít "zásadní význam" pro rozhodnutí této věci.

Podáním ze dne 6.8.2009, které došlo soudu prvního stupně dne 7.8.2009,

žalobkyně navrhla, aby do řízení ve smyslu ustanovení § 107a občanského

soudního řádu vstoupila na místo žalovaného 4) společnost HORA HOLDING, s.r.o.

s tím, že "nemovitost byla prodána a novým vlastníkem je tato společnost".

Žalobkyně současně navrhla, aby bylo v řízení pokračováno "ohledně prodeje

nemovitosti v k.ú. B.", neboť nesouvisí s ostatními nemovitostmi, ohledně nichž

probíhají jiná řízení.

Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17.8.2009 č.j. 15 Nc

1964/2007-170 rozhodl, že na místo dosavadního žalovaného 4) nastupuje

společnost HORA HOLDING, s.r.o. Poté, co zjistil, že podle výpisu z katastru

nemovitostí je vlastníkem "budovy - obč. vyb. na st. parc. v k.ú. B. u Č. B."

společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že vlastnictví této společnosti bylo určeno

pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008

č.j. 9 C 200/2007-181, dospěl k závěru, že byly splněny všechny předpoklady

podle ustanovení § 107a občanského soudního řádu ke vstupu společnosti HORA

HOLDING, s.r.o. do řízení na místo žalovaného 4).

K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích

usnesením ze dne 30.9.2009 č.j. 19 Co 2580/2009-181 změnil usnesení soudu

prvního stupně tak, že o návrhu "na postup soudu dle § 107a občanského soudního

řádu týkajícího se žalovaného 4) se během přerušeného řízení nerozhoduje".

Vytknul soudu prvního stupně, že o návrhu žalobkyně rozhodl, aniž by bylo

pravomocně rozhodnuto o pokračování v řízení, a uvedl, že, "i když žalobkyně

navrhuje ve svém návrhu postup soudu dle § 107a o.s.ř., je třeba vyjít z obsahu

tohoto návrhu a posoudit, zda to, že je zde pravomocný rozsudek soudu o tom,

kdo je vlastníkem domu v obci B., je důvodem k postupu dle § 107a o.s.ř. či zda

jde svým obsahem o návrh na záměnu účastníků dle § 92 odst.2 o.s.ř.".

Okresní soud v Českých Budějovicích poté nejprve usnesením ze dne 21.10.2009

č.j. 15 Nc 1964/2007-187 rozhodl, že v řízení bude pokračováno proti žalovaným

3) a 4) a že návrh na pokračování v řízení proti žalovanému 1) se zamítá, a

posléze usnesením ze dne 1.12.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-195 zastavil z důvodu

zpětvzetí žaloby řízení proti žalované 3) s tím, že "žádný z účastníků nemá

právo na náhradu nákladů tohoto řízení", a rozhodl, že na místo žalovaného 4)

nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že "žádný z účastníků nemá právo na

náhradu nákladů tohoto řízení". Návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 posoudil podle

ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že jsou

splněny všechny předpoklady pro povolení záměny žalovaného 4) za společnost

HORA HOLDING, s.r.o. Souhlas žalovaného 4) s tímto postupem dovodil z toho, že

se ve lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby z řízení

vystoupil a aby na jeho místo nastoupila společnost HORA HOLDING, s.r.o.,

ačkoliv mu výzva byla doručena dne 19.11.2009 a ačkoliv byl upozorněn, že,

"pokud se písemně nevyjádří ve lhůtě 10 dnů, bude mít soud za to, že nemá

námitek".

K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích

usnesením ze dne 15.4.2010 č.j. 19 Co 15/2010-203 potvrdil usnesení soudu

prvního stupně ve výrocích, kterými bylo rozhodnuto, že na místo žalovaného 4)

nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že "žádný z účastníků nemá právo na

náhradu nákladů tohoto řízení", a rozhodl, že "žádný z účastníků nemá právo na

náhradu nákladů odvolacího řízení". Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že

návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 je podle svého obsahu návrhem na záměnu

účastníků podle ustanovení § 92 odst.2 občanského soudního řádu a že souhlas

žalovaného 4) byl dán postupem podle ustanovení § 101 odst.4 občanského

soudního řádu, který je podle jeho názoru "použitelný také v případě, kdy soud

zjišťuje, zda žalovaný souhlasí se záměnou účastníků". Protože pravomocným

rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C

200/2007-181 bylo určeno, že vlastníkem domu v B. je společnost HORA HOLDING,

s.r.o., rozhodl soud prvního stupně o záměně účastníků v souladu se zákonem.

K dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Nejvyšší soud České republiky

usnesením ze dne 26.9.2011 č.j. 21 Cdo 2856/2010-225 zrušil usnesení odvolacího

soudu ze dne 15.4.2010 č.j. 19 Co 15/2010-203 a usnesení soudu prvního stupně

ze dne 1.12.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-195 [s výjimkou výroků o zastavení řízení

proti žalované 3) A. P. a o náhradě "nákladů tohoto řízení"] a věc v tomto

rozsahu vrátil soudu prvního k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že podání

žalobkyně ze dne 6.8.2009 nepochybně obsahuje návrh, aby "do řízení vstoupila

na místo žalovaného 4) společnost HORA HOLDING, s.r.o", neboť "nemovitost byla

prodána a novým vlastníkem" je společnost HORA HOLDING, s.r.o., a že -

posuzováno podle obsahu podání - jde nepochybně o návrh na procesní

nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř.; soudy tedy přiznaly podání

žalobkyně ze dne 6.8.2009 v rozporu s jeho obsahem jiný smysl, jestliže učinily

s poukazem na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne

25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 závěr, že se jedná "podle svého obsahu" o

návrh na provedení záměny na straně žalovaného 4) podle ustanovení § 92 odst.2

občanského soudního řádu. Navíc, soud prvního stupně opatřil souhlas potřebný k

provedení záměny účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního

řádu nepřípustně postupem podle ustanovení § 101 odst.4 občanského řádu.

Žalobkyně poté na výzvu soudu prvního stupně podáním ze dne 3.11.2011, které

došlo soudu prvního stupně dne 4.11.2011, sdělila, že "ohledně nemovitosti na

B. u Č. B. je žalován jako žalovaný 4) pan J. S., když v době podání žaloby z

28.3.2007 byl zapsán na Katastru nemovitostí jako vlastník", že "z výpisu z

katastru nemovitostí pro obec B. a k.ú. B. u Č. B. zjistila, že vlastníkem

nemovitosti je společnost HORA HOLDING, s.r.o., když po právní moci rozsudku OS

v Českých Budějovicích č.j. 9 C 200/2007-181 ze dne 25.11.2008 byl Katastrálním

úřadem proveden dne 16.7.2009 záznam ", že "rozsudkem č.j. 9 C 200/2007-181

byla konstatována neplatnost kupní smlouvy mezi prodávajícím HORA HOLDING,

s.r.o. a kupujícím J. S. ze dne 21.11.2003, a tudíž je společnost HORA HOLDING,

s.r.o. i nadále vlastníkem nemovitosti v obci B. u Č. B.", a že proto navrhuje,

aby "soud podle § 92 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o záměně účastníků tak, že

připustí, aby žalovaný pan J. S. vystoupil z řízení a na jeho místo vstoupila

do řízení společnost HORA HOLDING, s.r.o. IČO 63911191 se sídlem Skuherského

53, České Budějovice."

Podáním ze dne 15.11.2011 žalovaný 4) vyjádřil souhlas s tím, aby z tohoto

řízení vystoupil a aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost HORA

HOLDING, s.r.o.

Okresní soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 21.11.2011 č.j. 15 Nc

1964/2007-250 rozhodl, že namísto žalovaného 4) J. S. vstupuje do řízení

společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že žalobce a žalovaný 4) nemají právo na

náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že byly splněny "zákonné podmínky"

ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu pro připuštění záměny na místě

žalovaného 4), neboť rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne

25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 bylo určeno vlastnické právo společnosti HORA

HOLDING, s.r.o. k "domu v obci B., budova s čp., stavba občanské vybavenosti,

stojící na pozemku stavebním o výměře 385 m2, zastavěná plocha a nádvoří,

zapsaného na v katastru nemovitostí, vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský

kraj, Katastrální pracoviště Č. B., na LV pro katastrální území B. u Č. B.".

K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích

usnesením ze dne 7.3.2012 č.j. 19 Co 705/2012-262 potvrdil usnesení soudu

prvního stupně ve znění, že "soud připouští, aby J. S. z řízení vystoupil a aby

na jeho místo vstoupila společnost HORA HOLDING, s.r.o., IČO 63911191, se

sídlem Skuherského 53, České Budějovice", odmítl odvolání společnosti HORA

HOLDING, s.r.o. proti výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl, že žádný z

účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud

souhlasil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že byly splněny podmínky pro

záměnu účastníků na straně žalovaného 4), když žalobkyně návrhem ze dne

3.11.2011 na záměnu účastníků reagovala na nedostatek pasivní věcné legitimace

žalovaného, když v době podání žaloby byl sice žalovaný 4) J. S. zapsán v

katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, ale ve skutečnosti

byla vlastníkem stále společnost HORA HOLDING, s.r.o. z důvodu neplatnosti

kupní smlouvy, a žalovaný 4) J. S. s navrženou záměnou účastníků souhlasil.

Odvolací soud dále uvedl, že, zjistí-li soud v řízení o soudním prodeji

zástavy, že zástavním dlužníkem je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo je v

žalobě označen, není to samo o sobě důvodem k zamítnutí žaloby, protože

účastenství se v řízení o soudním prodeji zástavy řídí ustanovením § 94 odst. 2

občanského soudního řádu a účast zástavního dlužníka v řízení vyplývá z

hmotného práva, v tomto případě soud začne jednat jako s účastníkem řízení s

touto osobou, aniž by o tom vydal zvláštní rozhodnutí. Podala-li žalobkyně

návrh na záměnu účastníků a soud návrhu vyhověl, vyjádřil tak, že nadále bude

jako s účastníkem řízení na straně žalovaného jednat se společností HORA

HOLDING, s.r.o.

Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7.3.2012 č.j. 19 Co 705/2012-262 podala

společnost HORA HOLDING, s.r.o. dovolání. Namítá, že "není zástavním dlužníkem

a nemá tedy procesní způsobilost být účastníkem řízení o soudním prodeji

zástavy, že žalovaný J. S. nebyl zástavním dlužníkem a neměl tedy procesní

způsobilost být účastníkem řízení, že budova v obci B. není zástavou a nemůže

být proto předmětem řízení o soudním prodeji zástavy, že JUDr. I. T. ani

Stavební podnik Prachatice, a.s. v likvidaci není zástavním věřitelem a nemohou

proto navrhnout soudní prodej zástavy a že neexistuje žádná pohledávka

zajištěná zástavním právem", žaloba měla tedy být jako "naprosto vadná a

neprojednatelná" odmítnuta a o záměně účastníků řízení nemělo být vůbec

rozhodováno. Dále namítá, že J. S. není jediným žalovaným, proto si měl soud

vyžádat souhlas se záměnou účastníků řízení i od ostatních žalovaných. Navíc

odvolací soud "zcela zásadním způsobem" zpochybnil své rozhodnutí, když "v

odůvodnění usnesení uvedl, že, bude-li v řízení o soudním prodeji zástavy

zjištěno, že zástavním dlužníkem je někdo jiný, než kdo je označen v žalobě,

soud začne jednat jako s účastníkem řízení s touto osobou, aniž by o tom

vydával zvláštní rozhodnutí, a přitom potvrdil usnesení soudu prvního stupně o

záměně účastníků řízení". Řízení je též postiženo zmatečností, protože věc je

projednávána v soudním oddělení, do něhož byla přidělena na základě nesprávného

rozvrhu práce, neboť není "zajištěna zákonem předepsaná specializace, není

zajištěno přidělení věci do určitého senátu bez použití pomůcek atd.".

Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů, aby

věc vrátil soudu prvního stupně a aby "rozhodl o tom, že věc v dalším řízení

projedná a rozhodne jiný senát odvolacího soudu i soudu prvního stupně".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního

řádu) projednal dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. podle zákona 99/1963

Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2012

(dále jen o.s.ř.), neboť napadené usnesení bylo vydáno v době do 31.12.2012

(srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963

Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další

zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení

odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240

odst. 1 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání podle ustanovení §

239 odst. 2 písm. b) o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez

nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že

dovolání není opodstatněné.

Podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu na návrh žalobce může

soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení

vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný; má-li být takto zaměněn

žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit.

Ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu se nepoužije v případech

uvedených v ustanovení § 107a občanského soudního řádu (§ 92 odst. 3 občanského

soudního řádu).

Žalobce má - jak vyplývá z dispoziční zásady ovládající zahájení sporného

řízení (a o takové řízení se jedná i v posuzovaném případě) - procesní právo

navrhnout, aby dosavadní žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho

místo vstoupil někdo jiný. Smysl záměny účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2

občanského soudního řádu spočívá v tom, že žalobce smí svým procesním návrhem

odstranit nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v

době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby,

jestliže se ukazuje, že je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v

rámci již zahájeného řízení proti jiné osobě; žalobce tímto způsobem smí

reparovat svůj původní (v době podání žaloby) "omyl" o tom, kdo je nositelem

uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by

jinak byl řešitelný jen podáním nové (jiné) žaloby.

Žalobcem navržená záměna účastníků řízení má právní účinky, jen jestliže ji

soud připustí; záměna účastníků řízení nastává dnem právní moci usnesení.

Záměnu účastníků řízení soud nepřipustí - kromě případu uvedeného v ustanovení

§ 92 odst. 3 občanského soudního řádu - zejména tehdy, kdyby v důsledku ní

nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit,

kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení

vstoupit namísto žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému

domáhá ten, kdo má do řízení vstoupit namísto žalobce, nebo kdyby záměna

účastníků řízení byla v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Podle již

ustálené judikatury je nepřípustné též to, aby institut záměny účastníka byl

obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník

(další žalovaný nebo další žalobce), se záměrem, že posléze (po připuštění

přistoupení dalšího účastníka do řízení soudem) vezme buď zpět žalobu proti

původnímu žalovanému, nebo vezme zpět svou žalobu s tím, že v řízení bude

pokračovat jen další žalobce (srov. též právní názor uvedený v usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 7.12.2005 sp. zn. 21 Cdo 1421/2005, které bylo

uveřejněno pod č. 47 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, nebo v usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2006 sp. zn. 29 Odo 119/2006, které bylo

uveřejněno pod č. 1 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007).

Tím, zda osoba, která má do řízení vstoupit namísto žalobce nebo žalovaného, je

ve věci legitimována, nebo zda žaloba je vskutku věcně opodstatněná, se soud

při rozhodování o připuštění záměny účastníků řízení podle ustanovení § 92

odst. 2 občanského soudního řádu nezabývá. Věcná legitimace účastníka řízení

(na straně žalobce i žalovaného) a věcná důvodnost žaloby totiž jsou jakožto

otázky hmotněprávní předmětem dokazování, soud je může řešit na základě

výsledků dokazování a jen v souvislosti s rozhodováním ve věci samé (v

rozhodnutí, kterým se řízení končí) a nedostatek věcné legitimace nebo věcné

opodstatněnosti není důvodem pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby, ale

pro zamítnutí žaloby. V době, kdy byla navržena záměna účastníků řízení, tedy

není (nemůže být) žádný prostor k posuzování otázek věcné legitimace účastníků

dalšího řízení a věcného opodstatnění žaloby a nemohou být významné ani pro

rozhodnutí soudu o tom, zda záměna účastníků řízení bude připuštěna.

V projednávané věci žalobkyně podáním ze dne 3.11.2011 navrhla, aby soud

připustil záměnu účastníků tak, že "žalovaný pan J. S. vystoupí z řízení a na

jeho místo vstoupí do řízení společnost HORA HOLDING, s.r.o." se záměrem, aby

tím byl odstraněn nedostatek věcné legitimace na straně žalovaného 4) J. S.,

který tu byl již v době zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný 4) se

záměnou vyslovil souhlas, že navržená záměna se netýkala práv a povinností

žalované 1) a že záměna účastníka 4) není v rozporu se zásadou hospodárnosti

řízení, odvolací soud v souladu se zákonem navrženou záměnu účastníků řízení

připustil.

Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že podle ustálené judikatury - jak uvedl

odvolací soud a jak na to poukazuje také dovolatelka - nejde o procesní

nástupnictví nebo o důvod k záměně účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2

občanského soudního řádu tehdy, zjistí-li soud, že vlastníkem zástavy je ve

skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník,

neboť soud v takovém případě začne bez dalšího (bez vydání zvláštního

rozhodnutí) jednat jako s účastníkem řízení s tou (jinou) osobou, o níž bylo

prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy (srov. též právní názor

vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2007 č.j. 21 Cdo 623/2007,

které bylo uveřejněno pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008).

Uvedený závěr totiž platí jen v řízení o soudním prodeji zástavy vedeném podle

ustanovení § 200y a násl. občanského soudního řízení, o které však v

projednávané věci nejde (k tomu srov. též právní názor vyjádřený například v

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.5.2002 sp. zn. 21 Cdo 1162/2001, které bylo

uveřejněno pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

Námitkou dovolatelky o tom, že věc byla projednávána v soudním oddělení, do

něhož byla přidělena na základě nesprávného rozvrhu práce, neboť nebyla

"zajištěna zákonem předepsaná specializace, není zajištěno přidělení věci do

určitého senátu bez použití pomůcek atd.", se dovolací soud nemohl zabývat.

Uvedenou námitkou dovolatelka uplatnila důvod zmatečnosti podle ustanovení §

229 odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu, který není způsobilým dovolacím

důvodem a k němuž může dovolací soud přihlédnout, jen jestliže bez dalšího

vyplývá z obsahu spisu (srov. též právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího

soudu ze dne 15.12.2005 sp. zn. 21 Cdo 59/2005, který byl uveřejněn pod č. 86

ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných

dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího

soudu bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1, §

229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. nebo jinou vadou, která by

mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České

republiky dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. podle ustanovení § 243b

odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o

náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu

prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. září 2013

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu