U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce V. G., zastoupeného JUDr. Ivem Koulou, advokátem se sídlem v Teplicích, Krupská č. 28/30, proti žalované České republice – České obchodní inspekci, organizační složce státu, se sídlem v Praze 2, Štěpánská č. 567/15, IČO 000 20 869, o zaplacení 43.681 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 49/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2015 č.j. 25 Co 490/2014-308, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2015 č.j. 25 Co 490/2014-308 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce možnosti posouzení poškození zdraví, které utrpí zaměstnanec v průběhu pracovní cesty jako pracovní úraz srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5.1.2012 sp. zn. 21 Cdo 4834/2010, popřípadě k otázce bližšího posouzení povahy cesty do zaměstnání srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 2114/2013) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. ledna 2016
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu