Nejvyšší soud Usnesení procesní

21 Nd 24/2025

ze dne 2025-03-27
ECLI:CZ:NS:2025:21.ND.24.2025.1

21 Nd 24/2025-618

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v

právní věci navrhovatelky L. K., o námitce podjatosti soudců ve věci vedené u

Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 71/2023, takto:

Námitka podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenky Grollové, Mgr.

Kateřiny Horákové a JUDr. Milady Uhlířové, ve věci vedené u Vrchního soudu v

Praze pod sp. zn. Nco 71/2023, se odmítá.

1. Podáním ze dne 24. 5. 2024, doplněným písemným podáním ze dne 31. 5.

2024, uplatnila navrhovatelka námitku podjatosti senátu Vrchního soudu v Praze

složeného z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a

JUDr. Milady Uhlířové.

2. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve

znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z

projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k

účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

3. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti

soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o

jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li

tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm

dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže

nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců.

4. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne

nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný

senát téhož soudu.

5. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2)

soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

6. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, Nejvyšší soud

vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a

případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které

mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit

během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko

v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení

bylo skončeno, je opožděná.

7. Navrhovatelka uplatnila námitku podjatosti podáním doručeným Vrchnímu

soudu v Praze dne 24. 5. 2024, doplněným písemným podáním ze dne 31. 5. 2024,

tedy až poté, co bylo řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco

71/2023 skončeno (o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem

– pobočky v Liberci Mgr. Ondřeje Plška, Mgr. Michala Marka a JUDr. Andrey

Milichovské bylo rozhodnuto usnesením ze dne 9. 4. 2004), její námitka je tedy

opožděná. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti podle § 16 odst. 2 o. s. ř.

jako opožděnou odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž

navrhovatelka tuto námitku odůvodňovala.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 3. 2025

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu