21 Nd 4/2018-125
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Pavla Malého v právní
věci žalobce Česká spořitelna, a. s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č.
1929/62, IČO 45244782, zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem
v Brně, Hlinky č. 505/118, proti žalovaným 1) L. P., zastoupenému I. P., a 2)
I. P., o 26 248 711 Kč s postižními právy, vedené u Krajského soudu v Brně pod
sp. zn. 22 Cm 13/2016, o návrhu žalovaného 2) na přikázání věci jinému soudu z
důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Cm 13/2016, se nepřikazuje
Městskému soudu v Praze.
Krajský soud v Brně směnečným platebním rozkazem ze dne 19. 4. 2016 č. j. 22 Cm
13/2016-19 uložil žalovaným, aby do 15 dnů zaplatili žalobci společně a
nerozdílně směnečný peníz 26 248 711 Kč s 6% úrokem z uvedené částky od 5. 12.
2015 do zaplacení, směnečnou odměnu 87 495 Kč a náhradu nákladů řízení v částce
1 483 851 Kč k rukám advokáta JUDr. Dušana Dvořáka, nebo aby v téže lhůtě
počítané ode dne doručení tohoto platebního rozkazu podali odůvodněné námitky,
ve kterých musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítají.
Usnesením ze dne 1. 6. 2016 č. j. 22 Cm 13/2016-26 Krajský soud v Brně směnečný
platební rozkaz ze dne 19. 4. 2016 č. j. 22 Cm 13/2016-19 vůči oběma žalovaným
zrušil, neboť nebyl žalovaným doručen do vlastních rukou.
Žalovaný 2) podáním ze dne „8. 11. 2016“ doručeným Krajskému soudu v Brně dne
8. 11. 2017 navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v
Praze. Návrh zdůvodnil zejména tím, že žalobce má sídlo v Praze a že příslušným
soudem žalovaných sice je „dle zapsaného místa bydliště“ Krajský soud v Brně,
avšak žalovaný 2), který zastupuje žalovaného 1) jako obecný zmocněnec, se již
delší dobu zdržuje na adrese „zapsaného místa bydliště“ pouze ojediněle a
převážně se pohybuje v Praze a jejím okolí a žalovaný 1) je zastupován
žalovaným 2) rovněž kvůli tomu, že pobývá v zahraničí. Žalovaný 2) má za to, že
dojíždění „k současně ustanovenému soudu“ bude pro obě strany finančně i časově
náročné, a proto navrhuje, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Praze.
Žalobce s přikázáním věci Městskému soudu v Praze nesouhlasí. Skutečnosti
uvedené žalovaným 2) jsou podle názoru žalobce pouhými nepodloženými a
účelovými tvrzeními, neboť z veřejně dostupného výpisu seznamu advokátů
vedeného Českou advokátní komorou je zřejmé, že žalovaný 2) je aktivním
advokátem, že sídlo jeho advokátní kanceláře se nachází v Brně, že nemá v Praze
žádnou pobočku a že primární „podnikatelskou aktivitou“ žalovaného 2) je tedy
výkon advokacie, která je vykonávána v Brně. Žalobce má za to, že námitky
žalovaných jsou čistě účelovými kroky vedoucími ke zdržení řízení.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu
téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu
ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní
hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a
důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba
přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc
projednat, je základní zásadou a že případné přikázání věci jinému soudu
představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o
výjimku – vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat
svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých
případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem
znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce
spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
V projednávané věci je nutno vyjít ze skutečnosti, že místní příslušnost
Krajského soudu v Brně byla založena ustanovením § 87 písm. e) o. s. ř., podle
kterého je – vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v
§ 85a o. s. ř. – místně příslušným také soud, v jehož obvodu je platební místo,
uplatňuje-li se právo ze směnky. Jde o příslušnost danou na výběr, přičemž
výběr přísluší žalobci. Uvedená zákonná úprava tedy posiluje postavení žalobce
tím, že zajišťuje co nejúčelnější a nejhospodárnější projednání jeho nároku, a
preferuje možnost jeho kvalifikovaného posouzení tím soudem, v jehož obvodu je
platební místo. Tento zájem je natolik intenzivní, že má případně přednost i
před příslušností určenou podle místa bydliště či sídla žalovaného (srov. např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2002 sp. zn. 26 Nd 187/2002 či usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003 sp. zn. 28 Nd 142/2002).
Žalovaným 2) tvrzené skutečnosti, že žalobce má sídlo v Praze, že žalovaný 2)
se již delší dobu zdržuje na adrese „zapsaného místa bydliště“ pouze ojediněle
a převážně se pohybuje v Praze a jejím okolí, že žalovaný 1) je zastupován
žalovaným 2) rovněž kvůli tomu, že pobývá v zahraničí, a že dojíždění k
„současně ustanovenému soudu“ bude pro obě strany finančně i časově náročné,
nelze pokládat za dostatečný důvod pro odchýlení se od místní příslušnosti
soudu stanovené v souladu se zákonem, neboť se jedná o důsledek, jejž zákonná
úprava předvídá, když umožňuje projednání věci soudem určeným podle platebního
místa směnky (viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2001 sp. zn.
5 Nd 270/2001).
Důvody pro přikázání věci Městskému soudu v Praze uvedené žalovaným 2) ani
nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší,
spolehlivější nebo důkladnější projednání věci Městským soudem v Praze oproti
jejímu projednání Krajským soudem v Brně, který je soudem místně příslušným [§
87 písm. e) o. s. ř.], a jež by dostatečně odůvodňovaly průlom zásady zákonného
soudce. Ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v
případě přikázání věci Městskému soudu v Praze pouze přesunula ze žalovaných na
žalobce, jehož zástupce, advokát JUDr. Dušan Dvořák, má sídlo v Brně, a
delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků.
V projednávané věci je třeba přihlédnout rovněž k tomu, že žalobce, jehož právo
volby místně příslušného soudu by bylo delegací potlačeno, s přikázáním věci
Městskému soudu v Praze nesouhlasí. Není ani bez významu, že Krajský soud v
Brně je s projednávanou věcí již obeznámen.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaného 2) na přikázání věci
Městskému soudu v Praze podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu