22 As 277/2025- 49 - text
22 As 277/2025-50
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase v právní věci navrhovatele: K. H., zastoupen Mgr. Robinem Mlynářem, advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti odpůrci: Město Kopřivnice, se sídlem Štefánikova 12, Kopřivnice, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy, změny č. 1 Územního plánu Kopřivnice, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2025, čj. 76 A 2/2025-47, o návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku,
I. Návrh odpůrce na přiznání odkladného účinku se zamítá.
II. Odpůrci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Krajský soud rozsudkem ze dne 6. 11. 2025 zrušil změnu č. 1 územnímu plánu Kopřivnice, vydanou usnesením Zastupitelstva města Kopřivnice ze dne 25. 4. 2024, a to v rozsahu grafické i textové části vztahující se k pozemkům parc. č. X a parc. č. X v k. ú. K.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal odpůrce (stěžovatel) kasační stížnost spojenou s žádostí o přiznání odkladného účinku. Tu odůvodnil potřebou bezodkladně rozhodnout o pořízení změny nového územního plánu a zahájení zadávacího řízení na výběr projektanta, což si může vyžádat vynaložení značných finančních nákladů (v případě města velikosti odpůrce až ve statisícových částkách). Stěžovateli tak hrozí nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout navrhovateli, který pouze nebude moci na svých pozemcích prozatím provádět kroky k získání stavebního povolení a zahájení svého stavebního záměru.
[3] Navrhovatel ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že argumentace odpůrce o nutnosti vynaložit náklady není ničím podložena. Poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2024, čj. 6 As 367/2023-28, jímž byl návrh jiné obce na přiznání odkladného účinku v obdobné skutkové situaci, a odůvodněný obdobnou argumentací, zamítnut.
[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku. Po zvážení důvodů přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v projednávané věci naplněny.
[5] Podle § 107 soudního řádu správního nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 soudního řádu správního se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 soudního řádu správního lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24 a usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20, bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50, bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74, bod 9).
[7] Ze stěžovatelova návrhu vyplývá, že jím popisovaná hrozící újma spočívá v potřebě zahájit postup k přijetí změny územního plánu, s čímž mohou být spojeny náklady na zpracování podkladů pro rozhodnutí o změně územního plánu.
[7] Ze stěžovatelova návrhu vyplývá, že jím popisovaná hrozící újma spočívá v potřebě zahájit postup k přijetí změny územního plánu, s čímž mohou být spojeny náklady na zpracování podkladů pro rozhodnutí o změně územního plánu.
[8] Nejvyšší správní soud této argumentaci nepřisvědčil. Již v minulosti se zabýval prakticky shodnou argumentací v usnesení ze dne 21. 2. 2024, čj. 6 As 367/2023-28. Rovněž zde, stejně jako v nyní projednávané věci, se jednalo o situaci, kdy obec odůvodňovala potřebu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutností zahájit kroky k přijetí změny územního plánu, což si vyžádá značné finanční (v řádech desetitisíců) a časové náklady, včetně potřeby zadat změnu územního plánu zhotoviteli a uzavřít s ním smlouvu o dílo (body 5 a 12). Nejvyšší správní soud návrh zamítl: „Skutečnost, že zastupitelstvo bude muset rozhodnout o dalším postupu poté, co byla zrušena část územního plánu, nelze dle Nejvyššího správního soudu považovat za újmu, natož újmu závažnou ve výše uvedeném smyslu. Pokud jde o zastupitelstvo města, jedná se o standardní výkon svěřených pravomocí. … Důvodem pro výjimečné přiznání odkladného účinku nemůže být pouze možnost, že se práce zastupitelů či jakýchkoliv úředníků správního orgánu, který bude povinen znovu konat poté, co jeho rozhodnutí či jiný úkon zrušil soud, ukáže v případě vyhovění kasační stížnosti jako nadbytečná“ (bod 13).
[9] V nyní posuzované věci lze doplnit, že stěžovatel ani nijak nedokládá nutnost vynaložit vysoké náklady v řádu statisíců. Ohledně výše nákladů zůstal pouze v rovině tvrzení. Je přitom povinností žadatele o odkladný účinek svá tvrzení podložit důkazy.
[10] Nejvyšší správní soud proto ani v projednávané věci nepovažoval stěžovatelem popsanou potřebu pořízení změny územního plánu za dostatečně závažnou újmu, která by odůvodnila nutnost využít mimořádný institut spočívajícího v přiznání odkladného účinku.
[11] S ohledem na právě uvedené se Nejvyšší správní soud již nezabýval poměřováním této újmy se zájmy třetích osob a veřejným zájmem.
[12] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[13] Závěrem je třeba zdůraznit, že z rozhodnutí o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005
76, či usnesení rozšířeného senátu čj. 10 Ads 99/2014
58).
[14] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023
21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona).
[15] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:
- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703
46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1220427725.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, bude vymáhán.
V Brně 19. prosince 2025
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu