22 Azs 105/2025- 37 - text
22 Azs 105/2025-38 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: V. T. C., zastoupený Mgr. Markem Eichlerem, advokátem se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2024, čj. OAM-429/ZA-ZA11-HA13-2024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2025, čj. 55 Az 14/2024-30,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
1. Krajský soud se nedostatečně vypořádal s žalobní námitkou nedostatečného zjištění skutkového stavu žalovaným ve vztahu k neudělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14. § 14a a § 14b zákona o azylu.
2. Krajský soud nedostatečně a chybně posoudil žalobní námitky směřující vůči neudělení národního humanitárního azylu.
3. Je zřejmé, že v případě stěžovatele je dáno skutečné nebezpečí závažné újmy, proto mu měla být udělena minimálně doplňková ochrana dle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. [4] Žalovaný navrhl kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítnout, eventuálně zamítnout. [5] Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost je nepřijatelná. Podle § 104a odst. 1 soudního řádu správního totiž platí, že rozhodoval-li před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS z 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS). Žádný z těchto důvodů není v posuzovaném případě dán. [6] Rozsudek krajského soudu není nepřezkoumatelný ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu (usnesení rozšířeného senátu NSS z 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/2006-74; či z 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016-123, body 29-30). Krajský soud se s ohledem na formulaci žalobních bodů, kdy stěžovatel v dosti formulářové žalobě konkrétněji zmínil pouze nedostatečné posouzení jeho rodinných poměrů, a to v kontextu humanitárního azylu a doplňkové ochrany, zabýval pouze neudělením humanitárního azylu (body 18-23 rozsudku) a neudělením doplňkové ochrany podle § 14a odst. 1 písm. d) zákona o azylu (body 24-29 rozsudku). Takovým postupem, kdy se krajský soud s ohledem na formulaci žalobních bodů, nezabýval tím, zda žalovaný zjistil dostatečně skutkový stav ve vztahu k dalším formám mezinárodní ochrany, se krajský soud nedopustil žádného zásadního pochybení, které by zakládalo přijatelnost kasační námitky. [7] Ostatní kasační námitky jsou již nepřípustné. Z judikatury správních soudů plyne, že stěžovatel zásadně musí reagovat na argumentaci krajského soudu a uvádět, z jakých důvodů jsou závěry, které krajský soud v napadeném rozhodnutí uvedl, nesprávné (usnesení NSS z 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS, z 15. 9. 2009, čj. 6 Ads 113/2009-43). [8] Značnou část kasační námitky stěžovatele ohledně nesprávného posouzení věci z hlediska humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu tvoří citace judikatury týkající se udělování humanitárního azylu. Konkrétní tvrzení a argumentace však v kasační stížnosti chybí. Stěžovatel v návaznosti na citaci judikatury překročení správního uvážení sice tvrdí, ale nijak jej neodůvodňuje a nereaguje na podrobné závěry krajského soudu. Námitka ohledně nesprávného posouzení věci z hlediska humanitárního azylu je proto nepřípustná. [9] Námitka stěžovatele ohledně nesprávného posouzení věci z hlediska doplňkové ochrany je také nepřípustná. Stěžovatel nijak nerozvádí, proč by u něj mělo být dáno skutečné nebezpečí závažné újmy. Takto formulovaná námitka je neurčitá a nereaguje na odůvodnění rozsudku krajského soudu, který vysvětlil, že ustanovení § 14a odst. 1 písm. d) zákona o azylu, které jediné by v kontextu rodinné situace mohlo být teoreticky relevantní, již nebylo v dané věci součástí účinného zákona, a poukázal i na závěry usnesení rozšířeného senátu čj. 7 Azs 186/2022-48. [10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že dosavadní judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na všechny stěžovatelem uplatněné námitky. Nejvyšší správní soud tuto judikaturu neshledal rozpornou a není zde prostor ani pro odchýlení se od ní. Taktéž nedospěl ani k závěru, že by se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. [11] Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. [12] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 věta první ve spojení s § 120 soudního řádu správního (usnesení rozšířeného senátu NSS z 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS). Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec úřední činnosti nevznikly. Proto mu Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 9. září 2025
Jitka Zavřelová předsedkyně senátu